tak som dnes odtočil nejaký med, niekde 2 medníky, niekde len jeden… obavy s melicitózy boli predčasné, dúfam že to vydrží… 🤔
Tady dnes včely slídily. Ze smrku i z dubu zmizely. Foukal velmi silný Z vítr skoro 100 km v nárazech a vše vysoušel. Zdá se, že horní medníky jsou plné, co spodní netuším. Vytáčet bych chtěl začít zítra.
Nic nestíhám, jestli jsou hodiny nějak kratší, nebo čas začal plynout rychleji, je to každý rok horší a horší.
Včerejší vytáčení, Tmavý smíšák, nezavíčkované vůbec nebo jen třeba 5-30%, ale i rámky úplně nezavíčkované vlhkost 17,5 ale většinou 16,8 %. Ovšem jen některá vč, asi polovina ze třetiny celkového počtu vč, kterou mám hotovou.
Pořád je snůška, slabá, úděsný hic, ale už po deváté ráno to z krajních plástů spodních medníků stříkalo.
Předchozí příspěvek jako anonymní je ode mě, nevšiml jsem si, že mě systém odhlásil, nějak mi blbne PC.
Pořád vytáčím, jde mi to v mém věku velmi pomalu. Na stanovišti R, odkud jsou fotky prostavěné mezery mezi patry, je pěkná tmavá medovice, na ostatních dvou světlejší med, jistě z části medovice taky.
Snůška v těchto hicech je, ale jen slabá, asi jen na uživení. Jak se někde něco zapomene, najde to pár včel a slídí, ale žádné invaze a blázinec jako bývají později v červenci a srpnu. Kolem úlů to večer omamně voní. Některá vč přes den vylehávají na česně a na přední stěně úlu, nic dramatického a když se po osmé večer malinko ochladí, stáhnou se. Česna jsem nechal malá od 12 - 15 cm2. Med má do 17,5 %, většina pod 17 a taky jen 16,5 % a polovina není vůbec zavíčkovaná.
Zaslechl jsem kolem sebe nářky, hlavně Adamiti nemají med. Já jsem na tom stejně jako jiné roky. Jak dokazuje výkon čtyřiadvacítky z fotek, mají prostě Adamiti špatnou provozní metodu, jinak si to neumím vysvětlit.
tiež mi medovica zafarbila všetko ešte aj agátový med je ružový…🤔
ten hic je naozaj strašný, ale včelám to nevadí, tak ako už celé roky NIKDY SOM NEVIDEL VČELY ANI V TÝCHTO HORÚČAVÁCH na prednej stene úľov… doteraz som takýto úkaz videl za roky včelárenia len na obrázkoch iných včelárov… (že by to bolo tým sitom v dne 🤔?)
Spíš to bude velkými česny, jaká používáte a možná i síty, nevím. Co ale vím je následujcí.
V noci jsem si pročítal svůj deník z roku 2021 a nářek nad vlhkým medem, že jsem měl i 19%, vše nad 18% a žádný med pod 18. Podotýkám, že jsem rapidně zmenšil česna až po zkušenosti Toma4 s “nahatými” úly. Naháči mají česna 6 x 1,5 cm = 9 cm2 a nejde je víc otevřít. Mimochodem staré Budečáky mají česna stejně “nesmyslně” malinká jako naháče. Budečáky je měly nesmyslně uprostřed čelní stěny úlů s pouze TS. Naháče je mají u správné strany a sice vlevo z pozice za úlem, vpravo při čelním pohledu na úl zepředu. I naháči jsou na TS, která se mi osvědčila lépe. Přesněji v ničem není rozdíl a tak je pro záda včelaře TS lepší, když to konstrukce úlu umožní.
Nikdy jsem neměl očka, ale česna otevřená přes celou šířku úlu při podmetu 18-20 mm, což dělá 40,5 x 1,8 (2) = 73 (81) cm2. Nyní mám v největších hicech léta, od jara do podzima česna jen 12 - 15 cm2 a od té doby nevím co je vlhký med. U tří úlů sleduji česno skutečně jen 10 cm2 a taky to jde! Někde se tu píše o věhlasném Švédovi a ten má česna 11 cm2 a také žádná očka.
Vím, že vy píšete o velkých letních česnech, OK, možná kontinentální klima a menší průměrná roční vlhkost vzduchu, nevím co je u vás jinak. Tady kdo chce mít “suchý” med, musí mít malá česna a žádná očka. Ovšem opakuji, že moje úly jsou trvale ve stínu pod stromy, jen na stanovišti K jsou tři úly asi na 2-3 hodiny osvícené sluncem těsně po poledni.
Moje zkušenosti jsou takové. Včelstvo vylezené na stěně úlu může potřebovat větší prostor nebo může být problém s přemnožením roztoče.
Byl jsem u včel po 5 ráno a mohu potvrdit, že provoz byl opravdu velký.
Revoluční a asi fantasmagorická myšlenka? Možná:
Co když se ty včely, sedící venku, ozdravují horkem? Co je u lidí horečka? A také se ví, vědí jen nemnozí, že VD nesnáší vyšší teploty než asi 32-3 stupně a ideální je pro něj do 29. Co když včely vylehávají venku odpradávna ty, které “vědí”, že mají parazita nebo mikroba? Protože to tak zvaná věda, která ví, když se nezaplatí jako prostitutce ho.no, nikdy neřešila, pak je můj nápad celkem rovnocenný seriozním teoriím, nebo není?
---------------
Tady jen souvislost. Jinde tvrdím, že se nesmí pouštět do medníku předčasně, podtrhovat teplotně vč. Ta vč předčasné přidání prostoru přežijí, jak tvrdím mnoze jinde, ale pak jsou “zablešená” roztoči, protože v chadu se VD daří znamenitě. A co je pak neuzužování? To samé, zase “studenej odchov” že? A pak se včelstva týrají kyselinama a jinými dryjáky, co?
Ale to jen tak volně domýšlím souvislosti, které, jak jsem zjistil, drtivou většinu ostatních ani nenapadnou. A tak ano pane kolego Malino, možná na čelních stěnách a v bradách pod česny visí včely proto, že se tak zbavují VD a jiné havěti a možná i mikrobiálních patogenů- co víme o teple a roztočíku malém například? A co o jiných nemocech v tomto kontextu? Ale protože včely v létě vylehávaly pod česny odjakživa, ještě se o VD nevědělo nic, třeba je jim uvnitř prostě moc teplo a nač mají svým metabolickým teplem stěžovat partě, co se stará o klimatizaci úlu, práci? Nezdrhne kdo může z paneláku v hicech někam ven? A přitom domácnost funguje normálně, je to tak?
Zdravím všechny.
Posílám pár fotek vyvěšení včel při nedávných vysokých teplotách. Úly jsou umístěné na kraji osikového háje což je patrné z fotek, které byly pořízeny 29.6. Plodiště jsou totálně ulitá medem u dvou oddělků i u chyceného roje. Úl kde je nejvíce vyvěšených včel je ultraslabý lazar, kterého jsem chtěl na jaře zlikvidovat nakonec se vyšvihl a zaplnil medem i můj pokusný ultranízký medník, který jsem ještě nevytočil. Pohrávám si s myšlenkou postupně vytočit některé rámky z plodišť kde není plod a dokrmit je na zimu cukrem. Nechci, aby mi zimovaly na medovici či co to je, každopádně je to tmavší med. Dále bych měl dotaz jak se měří vlhkost medu refraktoměrem? Postačuje na to mít klasický refraktoměr na měření cukru v ovoci, nebo třeba mít speciální? Jestli postačuje ten na měření cukru v ovoci tak to měření zvládnu.
..no neviem, refraktometre na med a na ovocie sa primárne líšia meracím rozsahom a zabudovanými stupnicami. Kým refraktometer na ovocie meria podiel rozpustených cukrov (najčastejšie v stupniciach Brix), včelársky refraktometer na med meria predovšetkým nízky obsah vody a hustotu… ale nejak cez Brixy by sa to možno dalo vyšpekulovať ale mi to zaváňa pre teba dosť typickou špekuláciou..
vlhkosť medu sa meria tak že na hranol refraktometri dáš kvapku medu a pozrieš voči slnku na stupnici vidíš % vody v mede… to je všetko…
Pravdu má kolega Goro, Martine kupte si refraktometr. Já za něj dal 1.300, dnes stejný stojí méně.
Ale chci vám hlavně pochválit včelnici. Úly pěkné, všude pořádek a místo úžasné. Moc se mi to líbí. To místo nějak dobře působí na duši, nebo jak to říct a já to považuji za velmi důležité, u včel musí být NĚCO, nějaký génius loci, musíme se tam cítit dobře.
Ano, vysoké rámky je potřeba vytočit a dát jim jiné, pokud budete krmit dávkami asi litr - 1,5 l 1:1 nebo o trochu řidší, denně nebo max obden, tak klidně i M. A v tuto dobu to klidně nazebrujte, zvládnou to. Kde M nedostaví, nebo by nezakladly, přidáte místo ní vytočenou souši. Uvažujete naprosto správně! V tuto dobu můžete zkusit dát jeden rámek pro VS, klidně doprostřed mezi plodové, kde je nahoře T-loučka a 3/5 odzhora nakoso hranolek 10x10 mm vodorovně, nebo vodorovná špejle průměru nejméně 4 mm (běžně se takové a dost dlouhé koupí). Když nemáte možnost udělat si T-loučku a nesežene tlustší špejle dostatečné délky, kupte si obyčejné řeznické špejle 3 mm a sešívačkou nebo malými hřebíčky jí přibijte k bříšku HL- na délku rámku stačí 3 x uchytit - a nic víc není potřeba. Žádnou voskovou linku nebo proužek M. Jen na dolní začátek stavby 3 mm špejle nestačí, navíc se vyrábí dlouhé jen 30 cm. Tak jednoduché, jak píšu, to je. Chytnou se stavby přesně na té špejli a tak dokonale to přistaví k bříšku HL, že opravdu stačí i jen ne kdo ví jak pevné přichycení té špejle.
A ještě k tomu medometu. Na vašem místě bych si koupil priozatím toto:
https://stroje.bazos.cz/inzerat/220721776/medomet.php
Vytáčeli jsme na tom kdysi všichni, v osmdesátkách začali soudruzi vyrábět elektrický pohon a chtěli za něj 1.200 Kčs, což by dneska bylo asi nejméně 17.000 Kč. A i za takovou raketu jsem si to koupil, nic jiného nebylo. Až si pořídíte pořádný medomet, podle jak píše pan Malina až vám bude jasné kolik vč chcete mít, pak váím tento muzejní exponát bude sloužit jako náhradní kdyby se moderní medomet porouchal. To je nepravděpodobné. Když si uděláte řidičák, tak si taky nekoupíte honem moderní Lamborghini, ale nějakou ojetinu.
Děkuji všem za rady refraktoměr na měření vlhkosti v medu si koupím.
Zkuste obyčejný s jednou stupnicí, plánujte to čistě na med a halvně, aby tam byla čísla. Třeba ve výkupně medu tady u nás mají jen rafičku hranice 18,6 % myslím a sice nitky ano, ale ne čísla a musí se to nějak odečítat. Věčně tam jsou dohady.
Martin ako píše Tom, nič komplikované s rôznymi stupnicami, len jedna na med…
Taky jsem dnes vytáčel a vyšlo mi toto (foto) Lípa s medovicí. Kvůli tomu, že to nechtělo z rámků, jsem opět litoval, že nemám programovatelný, zvratný medomet…
Je neuvěřitelný rok. Na stan R jsem zjistil před asi 10 dny kvetoucí lípy, nezmrzlo tedy všechno, v lesním zápoji to dopadlo dobře, v aleji u silnice na větru ne. Už je po nich a odkvětem lip bylo tady na Podblanicku v daném roce vždycky slovíno. No a medovice je dál, už velmi málo, ale je. Bohužel je to z části melecitoza, asi čtvtina buněk nevyletí. Nemám s tím zkušenost, někdo dříve tvrdil, že když to nosí, musí se to do 3 dnů vytočit, jinak je z toho cement. A tak jsem vzal nezavíčkované rámky, medníky - rámky zanesené tak ze třetiny (ani ne do poloviny hloubky buněk) a jen asi polovina prostředních rámků a zkusil vytočit. Tak místo oddechnutí nastává další martyrium. V rekordním vč je ale v horním patře tak po 10 dekách v rámku, takže nic. Nemyslím, že by něco bylo ve spodnějších mednících, nedíval jsem se.
Včely na stan R vůbec neslídily, dalo se pracovat skvěle a ještě ve 20 hod některá vč létala. Na stan K, i u baráku také už “ticho po pěšině”. Kolem úlů to nevoní.
Nechápu jak by mi pomohl programovatelný medomet, musí se to nechat točit déle než obyčejně. V tom čase se normálně nechá stíhat odvíčkování. Teď jsou prostoje, musí se to nechat točit déle, než co trvá odvíčkováíní. Program by jak pomohl? Otázka je řečnická.
Dá se naprogramovat tak, že se odtočí první strana menší rychlostí, druhá strana menší rychlostí, která volně přejde do vyšší a poslední krok je opět první strana vyšší rychlostí. Nemusí se točit déle a bez nehrozí tolik pomačkání nebo jiné poškození souší. Kdo jednou vyzkoušel zvratný automat, tak ví. 😉