2 pět lahve s vodou 🤣🤣 to jste mě pobavil
Nejsem fanoušek posiloven
No vidíte, kamarádovi po operaci plotýnky bylo posilování naopak doporučeno. A já tenkrát chodila taky (časem jsem bohužel zlenivěla). A kolegyně chodila na “stará” kolena rovněž do posilovny, prevence osteoporózy.
Asi záleží na sestavě cviků a nějaké rozumnosti - nemusím vypadat jako Arnold v dobách jeho největší slávy. Stačí, když budu držet pohromadě.
Jak tu bylo zmíněno nejen ode mě. Není cvičení jako cvičení a není posilování jako posilování. Každý má o tom jinou představu a v českém jazyk zrovna tyhle slova širokou působnost. 😀
Někdo si prostě představí, že posilování je jít si někam lehnout a dávat na X sérií na “benči” s 80kg závažím, někdo si představí, že si jde párkrát zvednout / přitáhnout 2kg činku. A můj názor - na zvedání třeba dvou 2kg činek nepotřebuji chodit do posilovny, stačí si koupit dvě PET lahve s vodou, použít jako závaží a cvičit doma stylem zvedání ze země, přitahování apod… 😀 Nevím jestli třeba sklapovačky se taky doporučují u plotýnek, ale u toho se dá vzít jedna petka, držet nad hlavou. Je mnoho způsobů a je to jen na lidské představivosti. Já osobně jsem si oblíbil tahání beden s pivem. 😀
2 pět lahve s vodou 🤣🤣 to jste mě pobavil
Nevím jestli třeba sklapovačky se taky doporučují u plotýnek
Tak ty se velmi nedoporučují. Stejně jako tahání beden s pivem. 😉
Ale jinak se shodneme. Prostě cvičit s rozumem. A po konzultaci s lékařem a fyzio a RHB sestrou. A mě to tenkrát bavilo, střídat různé stroje a posilovat jednotlivé svalové skupiny.
U jakéhokoliv problému je potřeba to od začátku řešit “evidencí zátěže” a ne strachu a úplného omezení. Zranění většinou přichází s přetížením ať už je to váha nebo rozsah pohybu.
Je potřeba k tomu přistupovat i v rehabilitaci. Proto se při zranění kolene začíná chodit v bazénu, kde voda nadlehčuje až se dostaneme k přidané zátěži a plnému rozsahu při chůzi do schodů atd.
Pokud potřebuji zvedat v sezoně 50-70kg úl tak na to musí být tělo připravené. V opačném případě, kdy například včelař celou zimu stojí nebo sedí a stlouká rámky, nástavky atd. (Jakákoliv statická poloha je pro páteř, ploténky a celkově klouby špatně) a později chce po zádech aby zvedli 70kg, tak se to někde projeví. Navíc bez nějakého rozcvičení když vysedne po 30ti minutách jízdy z auta. Ploténky se vyživují difuzí. Prokrvením okolních tkání. Nic nedělání sice uleví od akutní bolesti, ale pořád se to bude vracet…
Kdo včelaří v úle a metodou, kde musí zvedat 50-70 kg je de.il bez mozku. A chybějící závity v šedé kůře se žádnými mučidly v posilovnách nahradit nedají. Vyšší IQ někdo má a nebo nemá. To je vrozené. Ovšem někdo méně bystrý by si mohl dát říct. Ovšem to je dokonalá Hlava XXII, protože mu cosi chybí v té kůře, rozhodně nemá čím pochopit, že si má dát říct od těch, kteří obdařeni byli maličko lépe.
A zpět ke včelám. Uvažuji o přejití celého “provozu” na plodiště originál Dadant-Blatt s tím, že NN zůstanou čtvercové na 11 rámků dlouhých 39 s tím, že se dává jen 10 rámků s od oka většími rozestupy. Víc popíšu ve vlákně o D-B. Mám to vymyšlené a VN bude moci mít přibité dno, protože zvedat se nebude nikdy. Zatímco vy tu vymýšlíte jak zvedat víc jak půl metráku, já vymyslel dávno jak zvedat max 20 kilo a jen dvakrát za rok VN s vyšší váhou. Ale je tu vlákno, kde jsem letošními rozsáhlými pokusy dokázal, že i NN 39x15x11 (10 rámků s většími rozestupy) se dá použít jako dva NN 39x15x5 těsně vedle sebe a včelám to vůbec nevadí. Tohle asi napadlo mě jako prvního na světě, pokud vím.
A takhle to já dělám celý život se vším. Většina se dohaduje jak být málem Arnold a přitom Arnodlem současně nebýt, já uvažuju, protože jsem prcek, jak nic zvedat nemuset. V životě jsem se nadřel tam, kde to pro Arnoldy byla sranda, po zestárnutí mám dvě možnosti. Buď to vzdám a nechám včelaření, nebo vymyslím jak moci včelařit dál a nahradit svaly mozkem.
----------------------------------
Pro pořádek. Jednou pro vždy jsem odsoudil šestirámkůvý úl jako kravinu bez perspektivy. Ale šestirámkový nesmysl mě inspiroval k perfektnímu řešení. Protože se domnívám, že mám v hlavě u včelařiny o malinko víc než většina, vymyslel jsem, jak zvedat max asi 12 kg. Co by kdo chtěl víc? Jen u míry 39x30x11 to nejde nijak a nešlo by to s báječně dlouhým rámkem Langa, jenže jen 10 rámků nemůže nikdy stačit a jak víme, magickou výšku 30 nesmíme nikdy zvýšit a tu Lang nezná. Pak nezbývá než 12 delších rámků = 43,5x30x12. Tečka. Tedy jestli nechceme nikdy muset zvedat víc než asi 12 kilo a pořád zachovat nástavkový systém.
Při zvedání předmětů ze země je též užitečné místo ohýbat hřbet si k tomu dřepnout, mít záda vzpřímeně a zvednout to z dřepu, protože takovou zátěž nohy zvládnou lépe a nejsou na to tak náchylné jako záda
toto je už roky úplnou samozrejmosťou bez toho by som nemohol existovať… rotačné pohyby už nerobím, hoci s bederným pásom mi rehabilitačná lekárka garantovala možnosť golfu…pri včelách neodkladám nadstavky, len ich zdvihnem dohora a môžem robiť kontrolu…
k cvičeniam len toľko, posilňovať svaly sú fajn, držia chrbticu pokope, bolo predtým aj horšie, tak pred tridsiatymi po magnetickej rezonancii sa silne diskutoval operácia, nakoniec pomohla tá voda a plávanie, raz zasa “zázračný masér” (ináč športový lekár pri ženskej štátnej basketbalovej reprezentácii)… teraz samozrejme už viem s tým žiť, nikoho nenahováram na švihadlo…. ja som písal čo mi pomáha posledných 20 rokov keď už zostanem zaseknutý a bolesť vystreľuje do nohy… každý si musí nájsť svoju cestu…
aj u včiel je viac možností, zmeniť úľ alebo nič nemeniť a použiť zdvihák…
Dnes kontrola dvou ze 3 stan, vše živé.
Ovšem někde u TS, když seděly a chumáč se dotýkal čelní stěny, zezadu vybrány 2-3 zásobáky z 11 a celé hnízdo posunuto páčením anblok o dvě pozice dozadu a předřadil jsem dva plné zásobní rámky. Tohle je jediná nevýhoda TS, že asi u poloviny vč usedne zimní chumáč natěsno u čelní stěny, tam vyjí zásoby a v zimě nedokáže přejít přes uličky na několik zadních plných plástů. Ovšem jedno vč na TS sedělo opačně, dotýkalo se zadní stěny a tak i tady šel chumáč k prostředku.
Taprve jsem odebíral krmítka a polovina vč nedala nic nebo zanedbatelně do KK a tak byly KK zrušeny. Jinde zůstaly nahoře, letos ani jeden případ podstavení KK pod VN. Uvidíme, melecitoza nebyla a tudíž to není potřeba.
Staré TLumiče ponechány, podzimní vystrojení TL na příští sezonu se mi neosvědčilo stejně, jako nadbytek zásob do TL v půlce září. Důvod? Před přidáním prvních medníků je nutné, aby na vysokých rámcích zmizely zásoby, pak velmi snadno přijmou medník. Při překrmení formou poiodstavení plných KK v září u části vč zůstaly nad plodem ve VN věnce zásob a pak vč nechce do medníku - podobné (stejné) efektu vyššího vysokého plodiště než je 30 cm.
Letos mám na stan R vše v tenkostěnáčích a i na dalších stan mám už pouze tenkostěnáče. Jsou pro včely lepší, daří se jim v tom slkvěle a jdou zjara rychleji do rozvoje. Odporuje to fyzice a logice, je to ale tak. Jak je to možné rád přenechám vědcům, tedy kdyby se obtěžovali chovem včel a ne jen pouštěním vypočítaných mouder bez ověření v reálu. Včely jsou nevědecké bestie, nechtějí se dát vecpat do chytrých tabulek a fyzikálních a jiných lidských zákonů a výmyslů.
Před přidáním prvních medníků je nutné, aby na vysokých rámcích zmizely zásoby, pak velmi snadno přijmou medník. Při překrmení formou poiodstavení plných KK v září u části včestev zůstaly nad plodem ve VN věnce zásob a pak vč nechce do medníku - podobné (stejné) efektu vyššího vysokého plodiště než je 30 cm.
…..mám už pouze tenkostěnáče. Jsou pro včely lepší, daří se jim v tom skvěle a jdou zjara rychleji do rozvoje.
…nekomentujem, len som zdôraznil to čomu by mali opakovane venovať pozornosť začínajúci včelári… plne stojím za týmito slovami, zhodujú sa s mojimi skúsenosťami… síce som navrhoval riešiť po pridaní medníka tie zásobné vence na vysokom pláste v plodisku ich rozškrabaním (odviečkovaním) ale to je len také “chytání kočky za ocas”…
a iné ako tenkostenné úle už tiež nepoužívam…
U nás už opakovaně proběhly noční mrazy, listy většiny listnáčů jsou dole. Obě stanoviště (zatím) OK. Přikládám fotku dna mého Blaníka, zatím mi dělá radost...
Na fotce toho moc nevidím😉
Palec je za to, že jste se odhodlal zkoušet Blaník.
Goro.
Jsem rád, že se shodnem. Ze zoufalosti jsem vyzkoušel i vaší fintu s poškrábáním věnců nad plodem vysokých rámků. Funguje to, ale je to tak pracné, že se opět dokonale vyplnilo známé přísloví Čechů a vsadím se, i Slováci mají stejné - všeho s mírou.
Totiž. 24/25 mi uhynulo pár vč, těch, co neměla v dosahu stropní igelit s vodou, u Toma4 přesně to samé, oba jsme kvůli zdr hendikepu nemohli u části vč podsadit tuháč pod VN taky s tuháčem. Ten rok se nekrmilo cukrem, nebylo kam, VN byly ulité až dolů a byly ulité i spodní TL. Podrobně jsem to tu psal. Tím jsem měl pro další rok nadbytek medových zavíčkovaných rámků s medem. Shodou náhod jsem redukoval SR v TL na pouhé 3 z 5-6, také tu podrobně vysvětlil důvod. Do TL dávám jen 10 rámků a tak medových bylo 7, což jsem nikdy nevyzkoušel, vždy bylo 5, většinou jen 4 zásobní. A tolik polorámků 39x15 plných medu je moc! Porovnejte s tvrzeními pana Maliny o ponechání celé bedny 44,8x15,9x10, dělá to tak i Dr. Marx.
Letos jsem byl líný a koncem září ještě nebyly dole pod VN KK. Měl jsem nějakou krizi a fakt se mi nechtělo, na zdraví se nevymlouvám, mě bolí všechno furt. No a pak mi došlo, že to vyzkouším v rámci nemuset na podzim zvedat nakrmený a tedy enormně těžký VN. Nebyla melecitoza a tudíž by nemělo nic hrozit, když nebudou mít v dosahu igelitový strop s vodou. A tak lenost a psychickou indispozici - vzletně (vědecky) pojmenovaná lenost (prostě jsem byl línej jak vandrák) jako vždy všechno měním na pokus a uvidím, zda vůbec a o kolik medu se tím připravím. Navíc úplně KK nenaplnily nikde, ani jedno vč, asi polovina KK ignorovala úplně a nedala do nich nic. Tak uvidíme a budu-li živ dám se výsledek pokusu.
Moje zmínka o minimálním léčení letos znamená, že Gabon dostala jen asi třetina vč, Varidol (Amitraz) nedostala řádná včelstva a kyseliny u mě absentují už asi 14 let úplně. Pan Pečinka nepochopí, je to tak. Na IF psal jakýsi začátek a ten mi na podobnou praxi odpověděl, že kdyby 10.7. nepřeléčil, 1.8. by už neměl co léčit a i tak je každoročně rád, když mu padne jen třetina. Tak to tvrdí i Včelařství a obecný včelařský mejnstrým a tak si to všichni srovnejte v hlavě jak chcete.
Letos nechci otravovat Petra s aparaturou (možná mě ale jako každý rok ukecá abych neblbnul a neriskoval) a tak udělám fumigaci, pokud se do vánoc udělá teplo asi 12, jinak to nechám osudu. Přece jen se mi nechce riskovat úplně ztrátu většiny vč. Uvidím. Přece jen dělám pokusy, hlavně pro druhé a nikdo mě za to nehonoruje. Vlastní hodnoty se riskují pak dost blbě.
tak udělám fumigaci, pokud se do vánoc udělá teplo asi 12..
10-12 je fajn, no funguje to aj pri 8-10, dym včeli rozruší a klieštik padá… roky funguje…
“Na fotce toho moc nevidím”
To je, myslím, dobrá zpráva. Žádná kvanta spadaných včel, pouze měl a u česna ojedinělé mrtvolky.
U Blaníka není kontrola stavu tak snadná jakou zasíťovaných den, u nich stačí vytáhnout podložku a je jasno o pozici chomáče, počtu obsazených uliček, VD a mrtvolek…
Rozumím. Na vysvětlenou, já nikdy nic nemonitoruju, nehlídám. Jenže mě vychovala excelentní včelařka s několika včelařskými kámoši a někde v dálce byl otec, co uměl rusky, německy a italsky (i základy latiny). Odebíral cizí časopisy a měl informací víc, než dávaly Překlady. Nebyli jsme tehdy líní psát si i dlouhé dopisy. Proto já spoustu věcí nemusím dělat, protože základ.
Když jsem v osmdesátkách, když jsem začal včelařit “naostro” sám za sebe a narazil na něco sporného, máma říkávala, že je potřeba včelám taky věřit. Tedy když máš svědomí čisté a udělal jsi všechno, jak se patří. Zkuste si moudrost mojí mámy osvojit, vážně to funguje. Stačí jim nikdy neublížit, odvděčí se.