súhlasím s názorom že včely v prírode milióny rokov nepoznali iné česno ako okrúhly otvor.. jeho veľkosť brali takú akú našli…
tie včely ktoré chováme po tom “šlachtení” a rasizme (?) musia brať také česno aké im včelár nanúti…
Ano, nejnepravděpodobnější je v přírodě štěrbinovité česno vodorovně. Umím si představit puklinu ve stromě nastojato, třeba i šikmo, ale nastojato.
No a k česnu přes roh. Ukázalo se, navzdory zkušenosti pana kolegy Gora, že je lepší česno mnohem menší a sice nahaté úly jej mají dokonce jen 9 cm2. Protože se ale jedná o úly jen dvouprostorové 39x24x11, postuloval jsem pro Blaník, který počítá s chovem silnějších vč, česno větší a to asi 12 cm2. Myslím, že Österlund má jediné česno 11 cm2 a má jej právě jako vodorovnou štěrbinu na horním okraji nejspodnějšího nástavku. Österlund tedy používá svého druhu HČ. Je pozoruhodné, že světoznámý Švéd došel ke stejnému závěru stran veliksti česna jako já a to aniž bych měl o Švédovi nejmenší tušení. Vyvozuji z toho, že nakonec každý dříve nebo později dospěje k optimu, protože optimum je vždy jen jedno.
Ve své praxi se snažím i za cenu těžkých kompromisů nezavádět nic nového v konstrukci úlů, ale využívat pouze to, co už zavedli jiní. Proto mě upoutal nápad s běžným očkem 25 mm. Vyrábí se pro něj za pár Korun skvělý kryt, je to standardní prvek českého včelařství. No a dvě běžná očka po 25 mm mají na polochu přesně 9,82 cm2, tedy asi 10 cm2. Takové česno by mělo stačit běžnému vč v Blaníku celou sezonu. Nic ale nebrání opatřit VN třemi očky, kdy třetí by se otevíralo jen v největších hicech a myslím, že ani ne tak kvůli včelám, ale kvůli klidu v duši včelaře. Mě totiž něčí odpor k vylehávání včel kolem a pod česnem připadá stejně, jako by chtěl někdo sucho v ústech. Pamatuji si nějakou diskuzi, kde jedné madam vadilo trvalé vlhko někde jinde než v jejích ústech a lékař jí odopěděl, že to je stejně hloupé, jako by chtěla trvalé sucho v ústech. A tak je prostě vylehávání včel v určitých fázích roku přirozené a neměli bychom včelám jejich úsilí ničit. To je pořád dokola, jiným vadí vlhko v úlech, mají prpodyšné difuzní stropy a pak jejich včelstva musí v předjaří pro vodu za mrazu se ztrátami 100% a tak podpobně.
No a já myslím na HČ, že budou u úlů TS v levém horním rohu asi 3 cm pod horním okrajem přímo v rohu dvě očka tak blízko bočnímu okraji, aby se díry uvnitř dotýkaly, tedy jedna díra bude v čelní a jedna v boční stěně. Pro jistotu se třeba o 20-3 cm níž vyvrtá a trvale uzavře očkovým uzávěrem třetí očko, které bude možné nastavit na větrání a nebo úplně otevřít ve chvíli velké tlačenice při nárazové snůšce, jakou velmi správně popisuje Goro. A nebo při hicech.
Vzpomínka, nemůžu to najít. (pravda, letos jsem v zimě nehledal)
Za komančů ve Včelařství na přelomu 70/80 let vyšel článek od praktika, který měl česna přímo v rohu (levém, světe div se) v podobě asi 10 mm široké štěrbiny na výšku asi ⅔ výšky od zhora a tedy vlastně HČ. Přestože se jednalo o univerzály s pevným dnem na TS, hodně by to ladilo s představou Blaníku s HČ pouze ve vysokém nástavku. Horší by to bylo se soudržností nástavku a tak se mi jeví očka v protilehlých stranách jako ideální poloha česna - vlastně přes roh, s dokonalou soudržností tenkostěnného nástavku.
Když se vrátím k pevnému dnu v kombinaci s vyšším česnem a sdílenou zkušeností čištění těchto den včelami (s Javalim a JirkouP), kladu si otázku, do jaké vzdálenosti spodních louček ode dna by ho ještě včely považovaly za vlastní prostor a čistily ho? Máte někdo zkušenost?
Nebo, jestli by v případě vyššího česna fungoval TL (podsazený medník v září - pokud chápu správně metodiku...), nebyl by standardně nad česnem, ale hluboko pod ním, vlastně by ani neměl co tlumit. Spíše by mohl simulovat přirozenou stavbu včel směrem dolů, ale to by se tam neměl podsazovat v září, ale už po plně obsednutém plodišti.
Trochu mě inspirovala letošní zkušenost s miniplusy - ty, které jsem rozšiřoval podsazením nástavků se stavebními rámky, krásně stavěly (bez jakýchkoli pomocných voskových proužků), ale ty, které jsem rozšiřoval nad plodiště, stavěly totální divočinu křížem krážem od spodních louček nahoru...
… kladu si otázku, do jaké vzdálenosti spodních louček ode dna by ho ještě včely považovaly za vlastní prostor a čistily ho? Máte někdo zkušenost?
mám možnosť u novších úľov také dná na LG že sito sa dá vysunúť dozadu a zasunúť miesto neho tenkú preglejku, čím vytvorím úľ s pevným dnom… vyrobil ich môj kamarát včelár ktorého som inšpiroval postupom, že u odložencov alebo slabších rodín som na jar keď začali intenzívne chovať plod prekrýval sito v dne na ktorom zimovali celú zimu…
…už dávno nepoužívam však náhradu sita za za pevné dno (mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa )… nechcem diskusiu na tému “rozumný včelár používa plné dno v úli”, moje včely sú na site celý rok, len odložence/oddelky majú iný režim..
odpovedám len na citovanú otázku comu, teda v prípade prekrytia sita v dne včely nevynášali popadaný peľ, viečka a iný bordel z dna úľa, pretože podmet je vysoký 70 mm…(ano Tom poznám “správnu” výšku podmetu a nepotrebujem poučovanie😉) a to napriek tomu že majú česno v úrovni sita a veliké … čiže pre comu je čiastočná odpoveď, že ak je pod rámikmi 70 mm už ten priestor nepovažujú za ich úľ… proste správajú sa ko voľakedy v dutine stromu, tam bordel padal niekde dolu a včelám bol ukradnutý…(podobne je to pri site v dne 🤫)..
..kde je tá hranica , pri ktorej dno od dolnej latky prestanú včely považovať za priestor ktorý im patrí je aj pre mňa zatiaľ veľká neznáma (ale nebudem hľadať či je to 18 mm, je mi to ukradnuté..😉)
Inu, trefená husa se vždy ozve a to i když jí nikdo ničím netrefil a dokonce mu je úplně lhostejná.
A jsme zase na začátku. Že v dutině měl a ostatní odpad dole, často i několik metrů pod vč, hnije a rozpadá se jsme tu řešili. Dokonce jsem měl nápad (možná ho měl dřív než já Tom4), co by anstalo, když by dno úlu byla rostlá zem. S tou vlhkostí, která ze země odpařuje a s plyny vznikajícími rozkladem, nejspíš anaerobním, protože by tam měla být doslova plynová komora s obrovským obsahem CO2. Zkoušel to myslím Javali a výsledek nevím.
Fakta. Jakmile je pod SL rámků víc jak asi 20 mm, včely začnou na SL rámků stavět kraviny, říkejme jim můstky podle mojí mámy, která to asi neměla z vlastní hlavy a myslely se tím šplhací můstky. Ty končily zase 18 +- asi 2 mm pod rámky a současně na dně dělají jakési voskové boule. Když tam bylo víc, třeba 5 a víc cm, stavěly na SLrámků divoké dílo, obyčejně trubčinu. Právě tím jsem se inspiroval s nápadem umístit do prostého POLštáře trubčinu a pro odlišení od POL jsem se vrátil ke svému názvu z osmdesdátek TLumič. Jako zábrana stavby se vkládal 18 mm pod rámky rošt. Podivné bylo, že pod roštem už nic nestavěly a česno bylo až na úrovni podmetu pod roštem. Měl jsem za to, že tyto věci jsou obecně známé.
Gorovu připomínku jsem nepochopil, jasně že z pod síta nic nevynášejí, když jim v tom brání síto, které tam jen a pouze pro ten účel, aby nic vynášet nemohly, je. Síto je nesmyslná kravina na tzv monitoring a nesčetněkrát jsem vysvětlil, že začít něco dělat proti VD až když se jich monitoringem zjistí dost, je dokonalá Dolská ultraidiocie, tvrdím, že je nutné včely chovat tak, že téměř žádné VD nemají a že si samy udržují stav, kdy se v nich VD nikdy nepřemnoží. K tomu se vyskytla i síta, která trhala včelám “chodidla”. Tohle vše jsme tu už probrali ze všech stran a já se k tomu dál nevyjádřím, mám to za vyřízenou věc. Síto je kravina a potenciální nebezpečí kvůli možné invalidizaci včel, průvanu a nutnosti pořád prostor pod sítem čistit, protože se tam během dvou tří dnů rozmůžou larvy motýlice. Také je síto podle mě trvalý stres, jen si každý zkuste představit že vám nějaký blb dá do chodby u baráku a v celém přízemí místo podlahy betonářskou karisť!!! A vy z toho bytu nemůžete prchnout, někteří třeba pak raději umřou, než by žili v trvalé hrůze ze stresu. Možná ale když je prostor pod sítem dokonale těsný, že se tam samička zavíječe nedostane. Já měl síta včelotěsná, ne asi motýlicotěsná, pro mě byli ohavní “červi” s pavučinkami odpornou záležitostí a hlavním důvodem likvidace té hovadiny. To mě právě inspirovalo k úvaze, zda je opravdu síto nutné a jestli si náhodou v Dole nevymýšlejí kraviny a JESTLI BY BNEŠLO VČELAŘIT BEZ BLBOSTÍ, JAKOU JE JAKÝKOLIV MONITORING.
Ale stručná otázka kolegy coma byla pane Goro úplně jiná a tak vy jste se ozval a cítil se trefený, i když nikdo nic vůči vám nehodil. Coma se ptá, zda má někdo zkušenost s prostorem pod česnem a o žádném sítu nemluvil. Jde mu o to, zda někdo vyzkoušel takový prostor a zda odtud, tedy z úrovně pod česnem, včely vynášejí bordel. Proto jsem se nevyjádřil, anšto jsem to já nevyzkoušel a tudíž to nevím.
coma:
Silně o tom pochybuji, protože jsou včelstva, která se neobtěžují uklízet ani celé podmety vysoké jen 18 mm a uklízejí jen u česna a na prostředku. V koutech klidně strpí ve vrstvě měli a ostaního odpadu larvy zavíječe, kožojedy a kdo ví co ještě. Proto moje povídání s příměrem k paničkám lidí, kdy některá kráva neuklízí a má zlé a otravné fakany a doma bordel, zatímco jiná má děti hodné, klidné a doma voňavý pořádek. Opravdu rozbíhavé a ostré m včely mají skoro vždycky na dně v koutech bordel a to srovnání s paničkami není ode mě, ale od už nežijícího věhlasného včelaře pana Šímy z BN. Z toho měla s předstihem vyjít logika, že tedy vč nejsou stejná a že pochybuji o vynášení svinstva z prostoru pod česnem, když snad třetina vč má tendenci trpět bordel na dně i jen 18 mm vysokému. A i když se snažím takové matky ihned měnit, stejně se sem tam vyskytnou.
Jirka P jasně říká, že mu to uklízejí a podobně Javali, po dobu rok a víc. Možná zrovna trefili na geny pořádných včel. A tady si dovolím “nevyžádaně” upozornit na to, kde se asi ty “blbé” geny berou. Ale je to pane Goro pouze moje DOMNĚNKA.
Pamatuji si z dětství kříženky včely tmavé, agresivní xindl tak moc, že byly dny, kdy se nedalo do včel jít ani ve dvojich teplákách a zimníku. To se ví, co včela tmavá dokázala a snažím se varovat před blázny, kteří by sem tuhle zbytečnou včelu chtěli vracet, protože Kraňka je tu prý nepůvodní. Vždy jsou to ti, co neumí zacházet ani s Kraňkou a myslí, že pomocí jiné včely jim to půljde stejně, jako když někdo neumí na akustickou kytaru a myslí, že by mu to na elektrickou šlo samo. Nešlo!
Kromě horších než mizerných výnosů a žádného jarního medu, tato včela s neuvěřitelně pomalým jarním rozvojem, ale zimovalo jich hrst a tak přečkaly zimu na 5-7 kilech cukru, tak kromě nesmyslně malých výnosů kolem 5-8 kg rok, výjimečně 12-15 kg jednou za 10 let, tak včela tmavá má horší vlastnost. Toleruje zavíječe přímo v plodových a pylových plástech a larvy vyžírají střed plástu, to místo, kde je mezistěna. Zvedají buňky s plodem, který hyne a s pylem, který se kazí. Včelařilo se s hřebíkem v ruce a ustavičně se dolovaly larvy zavíječe z plástů. To nikdo normální nechce! A za sebe se domnívám, že ty matky, které strpí na dně v koutech bordel i při podmetu jen 18 mm, že mají “znečištěné” geny právě včelou tmavou.
Mimochodem, pod stropním igelitem, dolehlým na HL rámků, se v dírkách pro drátky často uchytí zavíječ i u Kraněk a u mě je to hlavní důvod nemít svislé drátkování.
…odpovedám len na citovanú otázku comu, teda v prípade prekrytia sita v dne včely nevynášali popadaný peľ, viečka a iný bordel z dna úľa, pretože podmet je vysoký 70 mm…
Tome že by už aj vám robila slovenčina problém🤔
skúsim znovu, ak som sito PREKRYL (vzniklo tak pevné dno!)..tak včely pri medzere 70 mm od dolnej latky po dno nič nevynášali…
Langstroth nemá podmet vyšší než 20 mm, má ho PŘESNĚ 20 mm a nemá žádné síto.
Sítová dna jsem viděl jen taková, že síto bylo v rovině spodku česna a prostor pod ním asi slouží k chytání měli (a případných VD) a je zahloubený pod rovinu dna. Proto je ASI tak vysoký, že se ASI do dna plánoval pylochytm nbebo nějaké další zařízení. Jinak nechápu, proč by byl prostor pod “dnem”, tedy pod sítem hluboký 70 mm. Jestli napevno zakryjete síto, které by mělo být LOGICKY v rovině spodní hrany česna, tedy v rovině dna, uděláte za A nízký podmet a za B je tam dutina na dvě věci, na ho.no a na nic. Pak ovšem netuším myšlenkové pochody, někoho, kdo si to koupí. A protože neříkáte nic o zábraně proti stavbě divočiny pod SL rámků, ani o stavební zábraně, soudím z toho, že pod spodkem SL vašich den není voolný prostor. Ovšem, že byste trpěl stavbu divočiny bych neuvěřil a tak proto taková moje dedukce a nikoli potíž se slovenštinou.
Nemůžu vědět, že ASI vaše dno má síto hluboko pod rovinou spodní hrany česna, což se tak zdá z vašeho vyprávění. Pak ovšem je tu další moje ASI stupidita, že nechápu, proč to tak někdo zkonstruoval a blbost u výrobce (to je ode mě ASI ta chyba) nepředpokládám a tak mě nenapadlo, že by síto bylo někde třeba 10 mm nade dnem a pod rámky bylo 20 mm normálního podmetu Langstroth + asi 50-60 mm nesmyslné dutiny pod úrovní spodní hrany česna.
Protože nepředpokládám, že by se to takto vyrábělo a už vůbec, že by si to koupil zkušený včelař, měl jsem za to, co jsem psal původně.
Protože se pořád, i ve svém pokročilém věku snažím učit, prosím vás o laskavost v podobě fotky vašho dna, protože jsem patrně nepochopil, jak je patrno výš, že si konstrukci vašeho dna neumím představit. Děkuji předem.
---------------------------------
Moje první dna s vysokým podmetem 70 mm jsem dostal od jednoho pána v r 1984. Měla stavební zábranu - rám z latěk 15x15 osově 25 mm soubežně s orientací rámků na TS, v případě použití na SS se rám - zábrana dal o 90 pootočit, zábrana byla zapuštěná o 8 mm pod rovinu spodku nástavku a tudíž i rovinu spodku SL rámků. Pod roštem - zábranou zbývalo tedy 70 - 15 - 8 = 48 mm. V prostoru bylo šuplíkové krmítko, které ale nedosahovalo k vnitřní čelní stěně dna, ale byly tam zarážky tak, aby šuplíkové krmítko s roštovým plovákem výšky asi 45 mm nešlo dorazit víc než 40 mm od čelní stěny dna.
Krmítko byla hovadina, padala do něj měl a všechny nečistoty a krmení se kazilo, to jsem ještě bohužel používat hustý roztok 3:2 a některá vč to nechtěla brát rychle. Takže tam bylo šuplne na dvě věci a tak jsem šuplíky otočil vzhůru nohama a pořišla buzerace s mělí a tak jsem vyhodil stavební zábrany = rošty. V tu ránu vznikl pod rámky podmet na většině dna, kromě štěrbiny u čelní stěny dna, na můlj vkus sice moc vysoký, ale dalo se, bylo to mnohem lepší než šupolík kde se hromadil bordel a řádil zavíječ. Ano,m z hloubky šuplíku včely bordel nevynášely.
Tehdy mi došlo, že je vysoký podmet kurvítko na dvě stejné věci, tedy na ho.no a na ho.no, včely v moc vysokém podmetu dělaly boule ze dna šuplíku nahoru a kraviny na SL rámků a to pak při přeskupení nástavků drtilo ve velkém včely, že jsem se přesvědčil, že každý podmet vyšší než 18 mm je jen pro určité povahy včelařů a já byl v té době velmi cholerický a nekompromisní.
Kdo se obtěžoval to dočíst až sem, ví genezi mého osvědčeného postulátu, proč nikdy žádné jiné dno než s podmetem 18 (max20) mm.
--------------------------
Univerzály pro rodičích měly mezidna a po jejich vyhození se vešly vložky s pletivem vysoké tak, aby bylo od SL rámků k sítu 18 mm. Z tohoto včelotěsného prostoru včely nic vyklízet ani nemohly a byla to líheň zavíječů a dalšího svinstva. Tak jsem to vyházel, udělal desky tak, aby vznikl podmet 18-20 mm - tehdy jsem ještě nelpěl striktně na 18 mm a najednou staré úly začaly fungovat bezchybně a drtivá většinna vč začala uklízet i zadní rohy. Která ne - měla matka smůlu. Tečka.
--------------------------------
Mimochodem mezidna měla vyfrézované díry 250 x 20 mm, na levé straně a tím takováto dna vlastně měla falešnou - nepřímou orientaci díla na SS, i když rámky byly na TS. Vlastně to byla obdoba boční uličky, ale byla dole a ne v boku. Zbytečný nesmysl, ale po ww2 se věřilo, že je SS lepší. Důvody masírky jsme mnohokrát vysvětlil, to všemocná Strana udělal masivní masírku, že aby neplesnivěly spodky rámků a neztrácel se vosk, který nám zlí imperialisté z Wall Streetu nechtěli, v rámci embarga (dnes se říká sankcí) prodat. Taky zavilí kapitalističtí nepřátelé proletariátu a pokroku (dnes bychom řekli nepřátelé liberální progresivity) zaboha nechtěli naší kvalitní měnu a měnit jejich produkty za brambory, jako za ně v socialistických zemích později zpívala skupina ABBA, ještě nikoho nenapadlo. Hlavně ale nařízení kvůli VD o podložce po 100% plochy dna jednou pro vždy tyhle elegantní pokusy mít v úle se stavbou příznivou pro včelaře, ale s výměnu plynů jako v SS, navždy ukončilo. Dnes je to dokonale zapomenuté. Fungovalo to a umožňovalo další možnosti, ale to je už v propadlišti dějin vývoje úlů u nás a nechme to tam. Stejně tak upadnou v zapomenutí nesmysly se síty místo dna i vysokými podmety, to se jinde, myslím, vůbec nezná, jen v bývalém Československu. Nakonec se vývoj vrátí k nejjednodušší možnosti a tou je plné dno s podmetem 18-20 mm. VD už přestal být hrozbou, tudíž monitoring nemá smysl. Sběr měli je taky kravina, která skončí v propadlišti a tak se i k nám zase vrátí civilizace i u včel.
goro:… kladu si otázku, do jaké vzdálenosti spodních louček ode dna by ho ještě včely považovaly za vlastní prostor a čistily ho? Máte někdo zkušenost?
mám možnosť u novších úľov také dná na LG že sito sa dá vysunúť dozadu a zasunúť miesto neho tenkú preglejku, čím vytvorím úľ s pevným dnom… vyrobil ich môj kamarát včelár ktorého som inšpiroval postupom, že u odložencov alebo slabších rodín som na jar keď začali intenzívne chovať plod prekrýval sito v dne na ktorom zimovali celú zimu…
…už dávno nepoužívam však náhradu sita za za pevné dno (mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa )… nechcem diskusiu na tému “rozumný včelár používa plné dno v úli”, moje včely sú na site celý rok, len odložence/oddelky majú iný režim..
odpovedám len na citovanú otázku comu, teda v prípade prekrytia sita v dne včely nevynášali popadaný peľ, viečka a iný bordel z dna úľa, pretože podmet je vysoký 70 mm…(ano Tom poznám “správnu” výšku podmetu a nepotrebujem poučovanie😉) a to napriek tomu že majú česno v úrovni sita a veliké … čiže pre comu je čiastočná odpoveď, že ak je pod rámikmi 70 mm už ten priestor nepovažujú za ich úľ… proste správajú sa ko voľakedy v dutine stromu, tam bordel padal niekde dolu a včelám bol ukradnutý…(podobne je to pri site v dne 🤫)..
..kde je tá hranica , pri ktorej dno od dolnej latky prestanú včely považovať za priestor ktorý im patrí je aj pre mňa zatiaľ veľká neznáma (ale nebudem hľadať či je to 18 mm, je mi to ukradnuté..😉)
Tom skúste si ešte raz prečítať môj príspevok…
poprosil som aby tu nevznikla debata o “jedinom správnom pevnom dne”, poprosil som vás osobne aby ste ma nepoučovali o správnej výške podmetu.. je to marné…je to marné…
to čo som písal pre kolegu coma je moja praktická skúsenosť, že keď je medzi dolnou latkou a PEVNÝM DNOM vzdialenosť 70 mm tak už včely napadaný bordel ignorujú …
Pod rámky je prostor 14cm. Jedny byly i chvíli v polystyrenu a ty ho měly čistý úplně. Je to o tom jak jsou tam příjemné podmínky. Někdo by do svého sklepa nikoho raději nepouštěl a někdo jiný by se tam nemusel stydět zatáhnout babu🤣
Jednou pro vždy. Já se tu neexponuji pro vás, vy mi nahráváte, já nějak reaguju. Někdo moje dobře míněné rady považuje za poučování, já nesděluji nic než vlastní, případně vyčtené a mnou nebo známými vyzkoušené věci. Kde se dopouštím domněnky, tam to uvedu. Navíc vy jste si začal jako trefená husa, i když jsem příspěvek vám neadresoval. Když je Lang tak skvělý a síta tak báječná, proč se pořád štětíte když někdo jasně napíše, že existují lepší úly a lepší metodiky?
Vy patrně jako byste měl nějaký mindrák a nebo věděl, že prostě obhajujete neobhajitelné a máte to za poučování. A taky by se dalo říct, že někdo se poučit dá, jinému nebylo shůry dáno aby byl vděčný, když se dostane k vědomostem zkušeného praktika.
Jestli vám na SL nestaví divočinu, i když je pod nimi 70 mm placu, jednoznačně chováte podtržené lazary, tak ubohé, že prostě spodní prostor neovládnou. Já se tu v 2 a půl tisíci příspěvků snažil vysvětlit, že nejlepších výsledků, téměř bez léčení, se dá dosahovat pouze se vč, která nejsou podtržená přílišně velkým prostorem a dokonce opakovaně varuji právě před tím nadměrným prostorem a jeho předčasným přidáváním. Že nemáte problém s úhyny, vlhkým medem a nemocemi, je pro mě záhada a v mých podmínkách by takový chov vůbec bez každoročních úhynů nebyl možný. Tady včelaři s vaším přístupem neznají chov včel bez úhynů, jenom se nesmysly typu Coloss snaží zjistit kolik který rok, kolik včelařů mělo jaké % úhynů. Ani je neapadne snažit se o nulovou úhynovost, nebo aby bylo úhynů méně. Já se snažím, aby úhyny nebyly nikdy žádné.
To je pořád dokola. Jako s vodou na vyvářku voští. To, že někomu vychází (jako jezdit nalitej a eště ho nechytli) vyvářet ve studniční vodě, není důkaz toho, že je lživé tvrzení o tom, že je na vosk zaručeně správná voda pouze povrchová. To, že vy nemáte probnlém při porušení většiny zásad neznamená, že je váš způsob nejlepší a bude fungovat vždycky a všude. Můj způsob zatím fungoval vždycky každému a když ne, ukázalo se, že něco porušil právě nějakým detailem, jaké náhodou a nebo přírodními podmínkami vycházejí vám. Kdo měl v Blaníku úhyny a vypustil ze své praxe kraviny, před kterými jsem varoval, nemá problém.
-----------------------
-----------------------
Javali. Je skvělé co píšete. Jen neříkáte nic jiného, než je ruská ruleta. Rozdíl je u mě v tom, že já se snažím přijít na to, PROČ jsou věci tak a ne jinak a jak se přiblížit k optimu, tedy aby byl klid, čisto a pořádek u všech vč a přiznávám, že ne vždy se mi to daří. Jiné to ani nenapdne řešit a berou to jako vy, že to je někde tak a jinde jinak. S tím já se ale nesmířím a budu pořád heldat optimum a nebo nebudu chovat včely. Pak bych byl u nich jen tupý statista bez snahy pochopit PROČ se věci a dějí a JAK.
Optimu se již přiblížili prozíravější předci. Kdo dnes vnímá realitu a nemá poškozený mozek? Je třeba zapomenout módu amerických krabic na brojlery a jejich metody, navíc to vzniklo v jiných klimatických podmínkách pro jiné včely. Nechci hrát na náhodu, všechny úly musí být stejné a dle konceptu i výrobních postupů dokonalé, chci se vyhnout dalším ústupkům, improvizacím, pokusům a znouzectnostem a buď výsledek bude přesvědčivý nebo jim též nebudu zatloukat další hřebíčky do rakve. Mám odůvodněné podezření, že se tady něco dělá prez 100 let úplně špatně, kdybych tomu nevěřil tak bych se na to po úhynech před 2 lety vybodl a neplýtval drahocenným časem a energií na brojlery.
goro, Tom50 a Javali díky za sdílení zkušeností 👍
U svých několika typů den (vysoké zasíťované palubkové 8 cm, vysoké zasíťované tenkostěnné 10 cm, pevné palubkové 8 cm, pevné chovné 2,5 cm, Blaník vyšší česno 1,8 cm, Blaník standard 1,8 cm) potvrzuji, že je včely všechny čistí.
Zasíťovaná dna mají trvale zasunuté podložky pod síty - nejsou vzduchotěsná, proudí tedy přes ně vzduch do úlu, ale nikoliv tak, jako u plně otevřených zasíťovaných den (možná důvod, proč je čistí?). Druhou sezónu včelařím se zavřenými očky, ale před tím čistily také...
Chovám Singerky původem z Liběchova (z matečníků), ale už v několikáté generaci vlastní spářené s místními trubci. Nevím, jaký to může mít vliv na čistící pud, nemám srovnání s jinými liniemi Kraňky...
Když porovnám úl s vyšším česnem s dutinou stromu, tak jsou si v principu docela podobné - česna ústí rovnou mezi plásty, dna jsou hluboko pod nimi. Patrně se liší v charakteru bordelu. V dutině je symbiotický, který spíš nevynáší , ale v úle takový z podstaty být nemůže, tedy jim nepomáhá, a proto ho vynáší (úvaha)?
Vybavuji si, že probíhaly nějaké pokusy s vkládáním ztrouchnivělého dřeva s parazity a s houbami do úlů…
Přikládám fotky dříve zmiňovaného úlu, resp. jeho dna. Jediným bordelem jsou školkovací klícky, které se uvolnily z chovné lišty (nechtěl jsem kvůli nim v průběhu chovu rozebírat úl...).
Teď stojím před dilematem, jestli jim podhodit medník a ještě více tak posunout česno na horu, nebo ne? Ale nejspíš to udělám. Měl jsem úl rozebraný a vše v něm funguje jako v jiných úlech. Trubčinu staví dole, matka klade od stěny s česnem, i v této "bedně" se studený vzduch drží dole a teplý nahoře. Takže by i mohl zafungovat tlumič...
Ještě jedna poznámka - abych měl i další srovnání vlivu vyššího (a menšího) česna na chování včel, šel jsem si je poslechnout kolem půlnoci a pak ještě kolem páté ráno. V obou případech hučely (větraly?) znatelně víc než ostatní. Dá se to považovat za projev nespokojenosti s úlem (i když vše ostatní vypadá normálně)?
Trvalo mi dost dlouho než mi došlo, co myslíte pojmem vyšší česno a nejsem si jistý, že jsem na to přišel. Vy tím asi myslíte Horní Česno - HČ. Vás patrně mate, že není úplně nahoře. To ani v dutině stromu není. Zopakuji dutinu.
Vzniká nejčastěji vyhnitím vnitřku stromu od u kmene uražené větve, nejspíš pádem sousedního stromu. Suk vyhnije, do kmene se jím dostává voda a vzduch a protože voda nahoru vzlíná a neteče, kdežto dolů stéká gravitací, zpráchnivělý vnitřek kmene zamoká dolů víc, než od suku = díry nahoru. Pak bude od díry dutina dolů vždy hlubší, někdy i několik metrů a někdy až k zemi. Nahoru ale dutina bývá stěží víc jak 15-20, možná max 30 cm. Tudíž to v přirozené dutině nikdy není tak, že by horní okraj díry - česna byl přesně v rovině stropu. Rozumíme si?
Tudíž já pojem HČ chápu tak, že to je každé česno, které není přímo v rovině dna, přesněji, když dno není přesně v rovině spodku česna. A to bez ohledu na to, zda je česno málo výš, vprostřed a nebo úplně pod stropem, je to vždy HČ.
Ale zopakuji důvod? PROČ dělat česno výš, než je rovina podlahy úlu - dutiny? Jediným smyslem pro mě by byl hermeticky uzavřený sklípek s CO2, kde se ho dokáže nahromadit až 10 % z objemu vzduchu, přičemž normální obsah CO2 je 0,03-0,05 %. Sklípek pak je doslova plynová komora, kterou roztoči a jiní paraziti nepřežívají, včely ano. To jsme si tu už několikrát vysvětlili. Ale protože už VD není problém a dá se s ním včelařit a ve správně konstruovaném úle při správné provozní metodě se ani nemusí nijak léčit, tak proč si komplikovat život HČ?
--------------------------------
Na vaší fotce se mi zdá očko uprostřed stěny ve funkci HČ? A česno uprostřed při SS, když má být u strany? Tohle třeba já považuji za daleko důležitější detail, než jak vysoko ode dna česno je, tedy jestli je u strany. Nejnesmyslnější česno by bylo uprostřed stěny.
ALE. Všem doporučuji si dobře všimnout absolutní čistoty HL rámků na první fotce kolegy coma!!! Takto to má vypadat! Stejně čisté musí být i spodky spodních louček.
Ještě jedna poznámka - abych měl i další srovnání vlivu vyššího (a menšího) česna na chování včel, šel jsem si je poslechnout kolem půlnoci a pak ještě kolem páté ráno. V obou případech hučely (větraly?) znatelně víc než ostatní. Dá se to považovat za projev nespokojenosti s úlem (i když vše ostatní vypadá normálně)?
ja by som to nepovažoval za prejav “nespokojnosti”, je to proste prispôsobenie sa včiel podmienkam , ktoré im včelár v uli urobil… intenzívnejší hluk je len dôkazom toho že včely pri menšom a vyššie umiestnenom česne musia venovať viac úsila k odstráneniu spotrebovaného vzduchu (menej kyslíka , vyššie percento CO2, vlký vzduch) z úľa ako keby bolo česno v úrovni dna a väčšie…
..že sa včely pomerom v úli dokázali prispôsobiť bez väčších problémov je dokazuje že všetko vyzerá v úli normálne…
coma (kua máš aj meno, ako ťa oslovovať?).. táto téma sa tu diskutovala vo vlákne Elgon, cez video Ing. Šturmu
https://www.youtube.com/watch?v=QtUtNARvgoE
Tady už stovku let žádné vhodné dutiny nejsou, ani nevznikají a i dříve když nebyl les jako monotónní park udržovaných mladých stromků tak o ně byla velká rvačka.
Napřed datel udělal díru šikmo tak aby tam nezatékalo a nefoukalo. Pak několik let v ní byli menší ptáci a během sta let se zvětšila pro veverky, sovy, včely a nakonec velká vyhnilá netopýři jeskyně. Počasí a včely byly o měsíc pomalejší než dnes, v červnu vypadli ptáčata a mohl přiletět roj. Roj který neměl přístřeší a nakonec živořil posloužil šikovnějším včelstvům co měli štěstí jako spižírna a záloha trubců. Když včelstvo za rok vydá v našich poměrech přirozeně roj a poroj, je jasné že z těch 3 průměrně z dlouhodobého hlediska 2 neuspějí, zůstane opět 1 a je zachována rovnováha.
Očko má být co nejblíže do hnízda, je jedno jak vysoko ode dna, ale naproti hnízdu a to místo se pohybuje 20-40cm od stropu plodiště, ideálně 25cm. Včely sami udržují plod v jeho bezprostřední blízkosti. Ulehčuje jim to větrání a když je třeba nahrnou se tam aby ho ucpali. V této poloze jim funguje celoročně jeho regulace a nechladne jim od spodu hnízdo. Všimli jste si někdy jak to se včelami na jaře dole rumpluje, jak se utahují když ráno mrzne a od spodu jim táhne rovnou na plod? Blaník tam má naštěstí tlumič, to je alespoň zástěna proti průvanu, trochu izolace a usnadní jim udržet teplo kde je třeba.
Vyšším česnem myslím to, které je umístěno výše než spodní (v rovině dna), v tomto případě ve 2/3 nástavku. Chtěl jsem se vyhnout záměně za horní česno (asi trochu nešikovně), pod tím pojmem si představuji to, které je umístěné nad plodištěm.
Ještě se vrátím k tomu, jak vznikla konfigurace zmiňovaného úlu. Vytvořil jsem ho jako sběrný oddělek v nástavku s očkem (uprostřed) na blaníkovském dně (bez česna) kvůli tepelnému komfortu a snažší obraně s tím, že ho po odchovu matek přizpůsobím parametrům Blaníka. Ale když jsem viděl, jak v něm včelky prosperují, tak jsem se rozhodl testnout, jak se v něm budou rozvíjet s vlastní matkou, čistící pud, jak zafunguje záhadné CO2, atp...
Jedinou věc, kterou bych změnil, je průměr česna (na plochu 15 cm2). Ale teď už s tím nebudu nic dělat, abych neměnil pravidla v průběhu hry, pouze podsadím medník (ale to je standardní postup)...
Jinak na čistých HL (a odděleně klimatizovaných uličkách) máte zásluhu vy, použil jsem doporučovaný igelit, takže díky za inspiraci 👍
goro díky za zpětnou vazbu i za odkaz na Elgon a na video 👍
Úl čeká ještě jedna změna - podsazení medníku, sloupec teplého vzduchu by se měl posunout o 15 cm níže, pokud to takto funguje, a posunout CO2 níže a třeba tím zlepšit klima v úle… jsem na to zvědav
“coma (kua máš aj meno, ako ťa oslovovať?” jsem Martin, ať se nám líp diskutuje…
Díky, ano. Je to tak a to byl hlavní zámysl myšelnky TLumiče. Když přijde nenadále časně jarní prudké ochlazení a vč se musí stáhnout za teplem výš pod strop, a musí opustit část plodu, v Blaníku opustí pouze plod trubčí. Ten je postradatelný, dělničí ne. Tvrdím, že dělničí plod se včelstvo všemožně snaží zachovat, ale za cenu, že trpí chladem a horší výživou fyzicky i ultrastresem. A když tento dělničí plod přežije, vylíhnou se z něj krátkověké a háklivé včely s mizerrnou imunitou. A na problém včelstva o půl roku později, v říjnu, listopadu nebo prosinci je zaděláno. Nevratně zaděláno.
Tvrdím, že toto je hlavní příčina úhynů Adamistů, kteří mají místo plodiště dva stejně vysoké VN 39x24x11, přičemž oba jsou mizerně obsednuté včelami se všemi výš popsanými důsledky a to aniž by včelař vůbec něco zpozoroval. Co ale včelař nemůže nezjistit, je “záhaný” úhyn včelstva ještě před vánocemi a nebo i v předjaří či průběhu zimy.
Tom4 mě požádal, abych sem vložil jeho “příběh” s očkovým česnem. Je to velmi pozoruhodné a snad se ozve i pan Goro s jeho představou, že česno musí nebo má být velké. Protože u dotazu na hučení včestva s malým česnem odpoví evokačně tak, že včely hučí ASI ze zoufalství z malého česna. Nebo diskomfortu, když to není zoufalství. Od Toma4 dám jeho poznatek bez podrobností, tak, jak mi ho sdělil v mailu. I tak je to doslova šokující.
Včelstvo v systému Blaník s TL, VN a při přidávání prvního medníku 39x17x11 přehlédl otevřené očko standardní velikosti. Ale musím se pozastavit u úlu, kde byl v té míře jen VN, TL a medníky už byly na naší národní délce 39 a medníky pak vyšší než 15 a sice 17. Základní míra toho vč, kde došlo k nechtěnému pokusu je Zander 42x22x10 a je to jako u Langu pouze SS. Také nepřehlédněte plodiště na poměry Blaníku nesmyslně malé asi 92,4 dm2 a Adamec má 103 dm2. Blaník míry 39x30x11 má VN velikosti 129 dm2.
Tom4 nasadil na Zander už NN “naše” a protože to byly kupované zateplené NN, které si pořídil než přešel na Blaník a než se o něm i jen dozvěděl, tak díky “bachratosti” zateplených NN mu to dobře pasuje na delší Zander.
A nyní to pozoruhodné. Tom4 nejen, že přehlédl očko, on dal medník tak, že očko mířilo na opačnou nstranu než česno, které mělo už “Blaníkových” 14 cm2. Když k úlu po pár dnech přišel, zjistil, že včely úplně opusily hlavní dolní česno a používaly jako jediné česno očko velikosti 25 mm a tudíž plochy 4,9 cm2. Už to tak nechal a postupně, tak jako je to u typického Blaníku, že je to samočinné včelaření a do VN se neleze, tak Tom4 jen přidával medníky. Vč dostalo postupně celkem 3 medníky 39x17 a nový medník vždy pod ten, co už na úle byl a tak byl česnový NN pořád na nejvyšší pozici. Bedna je v tom případě (výška NN 17) asi 17,5 kg medu a tak vč bez šahnutí přineslo ultramalinkým česínkem 52 kg medu. Opakuji, po asi týdnu přestaly včely ÚPLNĚ používat spodní česno a všechen provoz probíhal jen nesmyslně malinkým očkem ve středu stěny NN 17 a očko bylo stejně jako má coma uprostřed stěny. Uprostřed ve smyslu křížení úhlopříček česlní stěny. Znovu ještě polopatě, původní česno bylo na východ, zvolily si ale samy česínko na západ. Pravda, spodní česno neucpaly a měly tam tudíž větrání a možná proto nepřenesly plod do medníkového NN k HČ.
Resume:
- není nutné velké česno, na provoz vč, které přinese přes 50 kg medu, úplně stačí česno 4,9 cm2, když je spodní větrání otvorem velikosti 14 cm2 v rovině dna
- vč na plodování stačí VN pouhých 93 dm2 + TL 39x15x11, kde je jediná trubčina v úle na 5 trubčácích + 5 dělničáků
- vč ignorovalo mojí poučku, že je pro včely nepohodlné muset projít od HČ celým úlem k předání nektaru do TL, mohly chodit pohodlně SČ, ale úplně ho opustily, ale neucpaly
- jasně se ukazuje, že není nutné, když je TL, měnit míru 24 na 30, rozhodující je doplnit VN nějakým NN od výšky 11 do 17 a ne víc
-----------------------------------------
Já už nic nevyzkouším, jsem starý. Ale konečně se začíná plnit můj záměr, že na Blaník přejde postupně víc včelařů a ti pak budou základní systém Blaník dál rozvíjet a pilovat. Zatím tu nejvíc vyzkoušel Javali, Tom4 a já, ale i Roman, hlavně JirkaP, ten s Romanem udělali výkresy a nyní coma. A nezapomínejme na obrovskou práci pro nás všechny, co nastudoval a dal sem Martin. Pozoruhodný je i Gorův Blaník s pouze NN a doporučuji všem se s jeho provozní metodou obeznámit. Ale Goro si na to přišel sám a že je to vlastně Blaník nevěděl a neříká tomu tak, přesto dospěl sám ke stejnému výsledku jako já.
Co tedy vlastně dělá Blaník za efekt a proč by včelařům měl stát za to, aby ho masově přijali, hlavně Adamiti? Žádné rojení, téměř žádné léčení (nebo vůbec žádné), žádný monitoring a nezájem, zda mám v úle roztoče, žádné úhyny na CCD. K tomu nejméně 4 x méně práce na kilo medu a výrazně lehčí dřina s plnými medníky - lze také i NN 39x15 půlit na dva pětirámkové vedle sebe a včelám to nijak nevadí. Určitě by šlo půlit i Adamce na dva pětirámky vedle sebe a kdo ví, zda by tak nefungovala vysoká plodiska?
A tak dále. Je pořád co zkošet po předchozím vymýšlení. Přitom od národní míry (nebo jiných měr) se nejedná o přechod na jinou rámkovou míru, ale jen o doplnění systému, který včelař má o nízké nástavky pouze na med a TLumiče, vybavené pěti trubčáky prostřídanými pěti dělničáky.
Nakonec řečnická otázka, kdo by chtěl od včelařiny víc?