Existuji prosim nejake zakony na umistneni vcel, kde mohou a kde nesmi byt, pokud jo tak co hrozi za poruseni? Dik.
“Vzdálenosti umístění včelstev od obydlí pokud si dobře pamatuji řeší "nový Občanský zákoník", ale ten nedává konkrétní číslo. Je tam stanoveno, že včely (a nejen včely) nesmí nadměrně obtěžovat okolí svojí přítomností.”
Vzdialenosť od verejných ciest by mala byť 30 m. Pozor na to, čo je verejná cesta a čo súkromná (či neoficiálna, poľná).
Letáče musia smerovať na pozemok včelára.
Vzdialenosť od susedného pozemku musí byť minimálne 3 m.
Medzi pozemky je potrebné umiestniť včelotesnú zábranu do výšky 2 m. Napríklad lešenársku sieťku (tieniacu tkaninu) na plot a neskôr nechať plot obrásť popínavou rastlinou či vysadiť živý plot, ideálne včelársky.
Zabezpeč si kvalitnú napájačku, ktorú nikdy nenecháš vyschnúť. Včely veľmi rady chodia po vodu do bazénov, jazierok či nebodaj psej misky
Ak sa to dá, skús robiť zákroky pri včelách v čase, keď vonku nepobehujú susedia, prípadne ich upozorni vopred, kedy a v akom čase budú prebiehať.
Zabezpeč, aby včely neboli príliš rušené. Nerob ani zbytočné zásahy, ktorými ich len dráždite. Snaž sa nerobiť zákroky v čase, keď sú včely nervóznejšie, napríklad pred búrkou.
Dať susednom každoročne nejaký prezent, najideálnejší bude pohár medu
Práve kvôli včelám sa často prejavia už existujúce medzisusedské problémy. Snaž sa ich vylepšiť ešte predtým, než začneš včeláriť. zo zákona sankcie nehrozia ale je dobré si zistiť alergie susedov na včelie bodnutie (potvrdené lekárom) lebo to by bol dôvod na presťahovanie včiel preč…
vždy sa dajú okolo úľov urobiť trvalé alebo dočasné zábrany za úľmi od suseda alebo aj pred úľmi ktoré prinútia včely lietať po opustení úľa dohora, a nelietať nízko cez záhradu…
Díky 👍a je stanovena i vzdálenost mezi včelstvy mými a souseda? Z důvodu přenosu nemoci?
Toto mě zaujalo, to se dodržuje?
Medzi pozemky je potrebné umiestniť včelotesnú zábranu do výšky 2 m. Napríklad lešenársku sieťku (tieniacu tkaninu) na plot a neskôr nechať plot obrásť popínavou rastlinou či vysadiť živý plot, ideálne včelársky.
Jaký to má účel však to včela přeletí.
https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2011/files/prispevky/03%20ZVIRE/Adamova_Hana%20_(6980).pdf
tady jsem našla právní shrnutí zákonů týkajících se včel.
Ono taky hodně záleží na tom, aby se pořídili mírné včely. Já za normálního počasí můžu chodit před česnem a včely mě spokojeně ignorují.
Následující moje zkušenost nemá s tématem vlákna nic společného, ale nechci zakládat nové vlákno a tak vložím nové téma sem. Jedná se též o umístění úlů, i když v jiném smyslu. Nedávno se jinde ptal Martin na zdánlivý rozpor rostlého terénu vs podlaha či dlažba a následující s tím nepřímo souvisí též.
Kdysi za soudruhů jeden o víc než generaci starší pan kolega hovořil na schůzi o pozoruhodném zážitku. Měl vč na chalupě, nedaleko kde jsem nyní já (Česká Sibiř), ale o dost výš a na větru za chalupou tak, aby včely nikoho neobtěžovaly. Úly byly docela na větru, ale to tak bylo v té vsi všude.
U chalupy měli velkou zásobu palivového dříví v metrovkách, v místě, kde si mladí chtěli udělat pergolu. Dříví nebylo kam přemístit a tak mladí postavili kolem deseti dědových vč jakousi podkovu vysokou přes 2 metry z těch metrových polen a čtvrtou stěnu tvořila stěna chalupy. Tak, že nechali jen malý a ještě zalomený přístup k úlům. Děda se zlobil, jak mu úly obestavěli mladí dřívím, že chudinky včeličky musely z úlů startovat skoro kolmo vzhůru a viděl v tom jakousi až snad “Dědovu mísu”, myslel, že mladým překáží. A možná to tak i bylo…
Ovšem starého pána čekal zjara a v následující sezoně šok v podobě trojnásobku dlouhodobého výnosu medu na té zahradě a v té vsi. Když mladí chtěli dříví v létě uklidit, starý pán to už nedovolil a nechal svá vč zarovnananá dřívím. Nelitoval, do konce života měl najednou i v drsných podmínkách doslova včelařský ráj.
Včelařství č 10/26 v příloze se dá dočíst, že je stanoviště pod stromy nevhodné. Zajímalo by mě (řečnická), jaké střevo vybírá ze zahraničních zdrojů takové bláboly.
Petr si před asi 20 lety udělal včelín pod taškovou střechou a úly stojí na betonu. Část s místem pro asi 10 úlů nemá strop, rovnou latě a na nich pálené tašky. I když to je zepředu a z jednoho boku otevřené, je tam v létě výheň. Druhý bok dělá pracovna kde strop je, okno, je to tam včelotěsné. Myslelo by se že je to párání stanoviště, část s pracovnou je asi o 30 stupňů pootočená a i jen to chrání od záoadu. Od SZ je to kryté, část s úly otevřená k JJV, dokonale za větrem. Ale vlhký med a to tak, že komplet zavíčkováno a 20-21%. Ne každý úl, jen Lysoně a s PS v sendviči, tenkostěnné malinko lepší, ale nic pod 18,8 - 19,5%.
Navrhnul jsem řešení. Nelíbilo se, ale po dalším roce a zkažené konvi řidiny poslechl. Dal prostě úly na drn, česna asi 130 cm od hrany betonové podlahy otevřeného včelína. Tudíž je za úly jen asi 80 cm, jinak to nešlo. A ano, úly musí mít střechy. Část vč zůstala pod střechou = vlhký med a všechna vypíčená před včelín vlhkost kolem 17%.
A o fyzice a vědeckých blábolech mi může vykládat kdo co chce.
Lidi, nemudrujte, na fyziku se zvysoka a zkuste to. Uvidíte sami. Tedy pozor, úly nesmí být polystyrenové ani zateplené polystyrenem a musí být bez oček a dalších kravin. Prostě úly musí být Blaník. Lepší se zdá TS, na práci určitě, SS už Petr zrušil úplně (já taky), není k ní rozumný důvod. Ale kdo chce kam…