Pan kolega to napsal jako odsudek TS. Vyjádřil to větou, že včely toho snesou hodně a v kontextu se toto sousloví používá k odsudku. Dovolím si to uvést na pravou míru. A ano, zatímco jedni považují sami sebe za tím lepší včelaře, když se do hnízda nepodívají pokud možno nikdy, jiní se naopak snaží včelstvu pomáhat přeskupováním rámků. Včelstvo neví, že bude obývat úl několik let, ono žije v domnění, že se ten rok vyrojí, zbytek nejspíš zanikne i s případnými parazity, vykradou zlodějky a staré dílo i s patogeny sežere zavíječ a tím se uzavře cyklus samočinné hygienické obnovy. Můj prazákladní názor je úplně opačný než páně Gorův (ale také hnutí Šance pro včely) a je na každém, co chce a jak to hodlá dělat a také je dobré vědět PROČ.
Zaprvé, v úle musí být nějaké vpředu a vzadu, SS má česno uprostřed a to je špatně.
Zadruhé civilizovaný včelař skutečně není brtník a tudíž zasahuje do uspořádání plástů v úlu. Celý rok se snaží mít u česna rámky mladší a staré soustředí vzadu. Tam je potom v přelomu února a března při zužování oddělí BP a za ní je včely vyjhedí. Jinak, když se v systému Blaník nikdy nevytáčí vysoké dílo, by nebyly rámky na vyřazení nikdy suché a musely by se vyvářet rámky se zbytky zásob a pylu. To moderní včelař považuje za ztrátu a skutečný hospodář to nedělá, když existuje snadná možnost staré rámky na vyřazení nechat včelám vyjíst. A ještěš tím urychlit jarný rozvoj o nejméně týden až dva a důsledky každého dne, o který je jarní rozvij rychlejší, jsem vysvětlil bezpočtukrát, například článkem tady na CHZ o 40 dnech.
Zatřetí je nutné vždy vědět, že za všechno se nějak musí zaplatit. Třeba mírně oplesnivělými spodky zadních neobsednutých rámků, těch, které stejně půjdou na “recyklaci”. Také jsem vysvětlil, že včela s plísněmi žijícími na starém voští plném živin - výkaly plodu + zbytky organického materiálu s největší pravděpodobností umí žít, koexistovat. Nejspíš se za miliony let vývoje naučila využívat toxiny, ale i pozitivní látky z plísní (i penicilin je plíseň).
Začtvrté. TS má jedinou “nevýhodu”, je pro lepšího včelaře, tedy toho, který není líný přeskupovat rámky v daném nástavku. Ve včesltvu se totiž vše odvíjí od česna a tudíž chumáč neusedá uprostřed nástavku jako u SS, ale blíž k česnu. Tím se stává, že vč v zimě vyjí rámky u česna a za sebou má nadbytek zásob, na které ale přes uličky nemá možnost přejít. Při předjarním zužování se musí, když mezi chumáčem a česnem je jeden až dva rámky suché, je vyměnit za zásobní zezadu. Ne úplně černé nejzadnější, ale ještě slušné, ty, které jsou v dotyku s chumáčem. Kraňka vždy sama sebe početně na zimu zredukuje a chumáč obsedá 5-7 rámků, v plodišti jich má ale Blaník 10, místo jedenáctého je fumigační mezera (stejně by tam plást plesnivěl). Langstrtoth má rámků jen 10, když by se vynechal fumigační je to pak jen 9 rámků a i to je dobré zužovat. Ovšem pozor, Lang a i originál D-B, tím, že má delší rámek, má vždy zásoby na těch rámcích, které u jedné strany obsedá a tudíž tak popsaná nevýhoda české délky rámku 39 až tak u delších rámků nevadí a nebo nevadí vůbec. To je velká přednost Langu, jeho případná dvanáctirámková varianta - atyp by byl doslova ideální úl, tedy VN 28,5 doplněný NN, nejlépe vysokým 137 mm. Dokonce bych asi neváhal porušit pravidlo nedělat nové míry a šel bych do výšky 30 cm na míru 44,8x30x12. Výška 32,5 je už vysoká, porušuje pravidlo max výšky 30 a ta se na celém světě, od polárního kruhu až do tropů ukázala jako nejlepší.
