»
Odpověď na příspěvek uživatele
Javali z 25.08.2026, 13:19:50
Zbytečné komplikace, vůbec nerozumím oč vám jde.
Žádný med nenazývám blátem a je hloupé se vzdávat medu, velmi často se stává, přesněji stávalo, když ještě nehořela planeta a nebylo oteplování, že jiný než jarní = řepkový med nebyl. Já jsem v tomto velmi pokorný.
Neosvědčily se mi dva odd v jednom VN rozdělené přepážkou, lepší je nějak plemenáč, zdá se mi. Prostě dva v jednom VN je pro mě komplikace, ale budiž. Jak to dělám já zopakuji nejméně podesáté:
Žádné nesmysly s nějakým posilováním oddělků nedělám, opakuji, to jsou nesmysly, dělám pořádný oddělek hned na první dobrou. A vyplyne proč je lepší plemenáč.
Prostě udělám odd tak, že vyberu, když je před květem řepky a nebo v v jejím květu, jeden rámek s líhnoucím plodem a musí na něm být také vajíčka. Pokud takový rámek ve vč není, musí být dva. Na jednom se musí líhnout včely a zbytek plodu s tmavými víčky a na jiném vajíčka a nejmladší larvičky (když není obojí na jediném rámku). Ovšem skoro vždy je obojí na jednom, rámku. Tento rámek nebo oba rámky jsou se včelami, co na nich zrovna jsou BEZ MATKY. Do plemenáče nebo děleného VN přijde ještě souše s ai 1,5-2 dl vody a je dobré, když je na souši nahoře věnec zásob. Voda, čistá a studená se na souši naleje ve vodorovné poloze a silným bočním poklepem na rámek ve vodorovné poloze voda zapadne do buněk, přebytečná vody steče z rámku když se dá do normální polohy.
Ovšem souši s vodou mám zatím stranou. Do odd přijde zásobák, je to třeba příležitost “zbavit” se v kmenovém krycího rámku a dát do kmenového nový pěkný krycí a udělat místo pro pyl, kterého je v kmenových v té době nadbytek. Na krycím jsou také vždy zásoby. Jinak se oddělku dá jako první od česna slušná zásobní souš. Pak plodový. Plemenáče mám na 4-7 rámků. V nejmenším čtyřrámkovém jsou tedy dvě pozice volné. Do tohoto prostoru sklepnu včely bez matky, pořád ze stejného vč, u odd z jednoho rámku s líhnoucím a otevřeným plodem. A to v případě, že odd vezu na jiné stan asi nejméně 1,5 km, dle terénu raději 2 km. Kde je větší plemenáč na víc rámků, je za posledním rámkem buchta a nenechám volný prostor.
Pokud musí odd zůstat na stejném místě, sklepnu do něj včely ze dvou plodových rámků, vždy bez matky. Tady se vrátí víc létavek a proto se přidají včely ze dvou rámků. Prostor se doplní rámkem pro VS nebo M a nakonec přijde předem připravená souše s vodou. Polopatě. K odd z jednoho nebo dvou plodrámků se přidají včely z jednoho plodrámku když se odveze, ze dvou když zůstává na stan. Samosebou mám na mysli nahusto obsednuté rámky: Avšak většina “moderních” včelařů má vč podtržená, kde po plodových rámcůch bloudí pár včel a tam pak přidat včely z jediného nebo dvou rámků rozhodně nestačí!!! Tihle umělci proto vynašli tzv sběrný oddělek.
Plemenáč je zatím zavřený. Z jiného vč udělám stejně další odd a kvůli práci a manipulaci se mi jeví jako lepší jednotlivé plemenáče, než dělený VN. Po nějaké době, pracuji před večerem (ale není to nutné, je snůška a nic nehrozí), oddělky dám na kozy a o čelní stěny a česna opřu klacky kopřiv, nebo jiných bylin tak, aby byly lístky asi 1-4 cm před česnem a včely nemohly bez naražení na překážku vyrazit ráno za snůškou. Ranní létavky narazí na bariéru, otočí se, poletují před česnem hlavou k úlu, asi žasnou, co se jim to ocitlo před česnem. Asi myslí, že se strom v noci vyvrátil a je jinde a tak si vrývají do paměti novou polohu úlu. A vůbec nevadí, když je plemenáč půl metru vedle původního úlu. O nic víc se není třeba starat. Kopřivy zvadnou a do večera se skácí a nebo lístky zvadnou a připaží a už nebrání včelám v provozu. Ten je navíc první 3 dny minimální, přese všechno uletí část létavek. Oddělek tedy NUTNĚ MUSÍ DOSTAT VODU, TO JE JEDINÉ, CO SI NEPŘINESE, KDYŽ MU ZDRHNOU LÉTAVKY a nebo by zdrhnout mohly, nevíme to předem.
Nyní nastanou tyhle možnosti.
Buď mám připravenou sérii a spočítám tak, abych po vylámání nouzáků v odd přidal ortevřený matečník z chovu před zavíčkováním-. Častěji nechám vše osudu a počkám na oplození matky z nouzáku. Protože je matka oplozená včas a oddělků se dělalo několik, je srovnání kde to nefrčí a něco vázne a kde se odd rozvíjí raketově. Podle toho nechávám i matky z nouzáků, častokrát je lepší nouzová z dobře udělaného silného odd než matka z umělého chovu v málo (nebo starými včelami) obsazeném oplodňáčku, nebo mizerně udělaném oddělku na normálních rámcích.
Celoživotní praxe mě naučila, že nic víc není potřeba a vše ostatní jsou jen zbytečné ptákoviny, kterými si, asi znuděný včelař, který má nekonečně času, chce hrát. Já nic zbytečného nikdy nedělám. Na to jsem líný a raděj bych si jen tak lehnul na záda a četl knížku, jak kdysi zpíval Karel Zich. Protože co jsem právě popsal, je ta nejjednodušší včelařská PARÁDA.
-----------------------
Sběrný odd nedělám a nedělám ani 100% oddělků, tedy ne ze všech vč. Oddělek dělám jen tam, kde se mi zdá, že by se mohly chtít rojit a takové sklony v posledních letech drtivá většina mých vč nemá.
Nemám úhyny a tak nemám nikdy potřebu množit vč, naopak mám problém opačný, že pořád víc množím a zvyšuji počet vč, než kolik vč brakuji.
Jo a spojovat oddělek děleným očkem je další nesmysl. Když mám ve VN dva odd oddělené včelotěsně přepážkou, která musí doléhat uprostřed na hranolek výšky přesně výšky podmetu, po odebrání jedné matky a nebo když se matka neoplodní, spojení se dělá povytažením púřepážky asi o včelí mezeru co je nad rámky (také proto musí být VM nad a ne pod rámky!!!) Nic víc se neřeší. A tohle jen od července, do konce června se prostě vytáhne přepážka celá a včely si to mezi sebou vyřeší samy.
Oddělky nikdy nekrmím - dělám je včas tak, abych nemusel a byla snůška. Krmím leda pozdní a ty, co plánuju pro sebe nebo někoho jako záložní matky.
