Dnešní zjištění celkové situace

oceňujem experimenty s rámikmi "hore nohami" ale tak trochu ma trápi otázka skutočne vieme prečo robia včely sklon buniek na plástoch trochu dohora?… nebudem ich pri týchto "experimentoch" tak trochu nútiť prestavovať plásty???🤔

Vysvětlím, popíšu, mám to vyzkoušené. Jinde a v jiné souvislosti jsem vysvětloval, že mám zkušenost s NN systémem 39x15x11 a toto je druhý pokus o NN 37x18,5x11. Špatně fungovalo obojí.

Když jsem po uzdravení začal znovu včelařit, nesehnal jsem jiné včely než na míře Čehoslováku. Předělal jsem to na 39, ale zbylo mi asi 350 pěkných rámků míry 37x30, část z toho pěkné souše. Kvůli váze, že udělám plodiště ze dvou půlek, tedy dva NN na sobě a zvolil jsem výšku 18,5, protože to je jedna výška Langu, ale při délce 37. Rámky vysoké 30 jsem na cirkuli zmenšil na výšku 18,5, tedy pár souší, které mi zbyly a stejně jsem zkrátil i prázdné rámky a jen natloukl SL u nízkých. Vyrobil jsem nástavky tak, že byly pro 39 a na 37 byly vyvložkované. Snad je to jasné. 

Idea byla, že plodiště bude ze dvou NN 37x18,5x11. Tak to byla hloupost, neosvědčilo se, pomalejší jarní rozvoj a pro mě je rozdíl, třeba když hledám matku a nebo rojové matečníky, jestli prohlídnu jeden nástavek s většími rámky nebo dva malé (matka skoro vždy prchne do toho spodního). Ale jak to převést? 

A teď si to představujte. Vzal jsem rámky 37x18,5 a dal vzůru nohama do louček 39x24, ale bez SL. Horní loučka Čechoslováku tvořila spodní loučku a BL silné 8 nahradily 10 mm na každé straně co chyběly do 39 (ty 2 mm na každé straně se ztratily). Přečnívající ouška jsem zaříznul. Prostě původní rámek 37x18,5 byl najednou vzhůru nohama v rámku 39x24. Pod HL čtyřiadvacítky vznikl pruh, který dostavěly většinou dělničinou. Kde udělaly trubčinu, po vyříznutí to už pochopily a postavily dělničinu.

Největší obavu jsem měl jako vy pane Goro. Já to dělal se včelami, prostě jsem si to doma připravil a u včel jsem bral rámky jeden po druhém a sbíjel je do nových louček přímo na včelnici a to i se včelami, jen rámek s matkou jsem neblbnul. Že to akceptují, s plodem a zásobami, co tam měly, mi bylo jasné. Ovšem obava byla, že do toho, když to má opačný sklon, nebudou matky klást. Takže kladou do toho a je jim to úplně fuk!!!!!! 

Proto vymýšlím obracení a Martin to zrealizoval, já ne. Obracení by mělo být “lékem” na to, že jsou nad plodem na vysokých rámcích věnce zásob a kvůli těmto věncům nechtějí do medníku. Současně zruší matečníky, nemůžou být vzhůru nohama. Ani to není můj nápad, kdysi, a hned se to zase zapomnělo, vznikl rotační úl, že se plodiště za 24 hodin otočilo o 360 stupňů. Nerojily se, ale kam medník? Prostě to byla kravina a už se o tom nikde nepíše.

Resume:

Včelám vůbec nevadí když je plást vzhůru nohama a med jim z toho nevytéká a ani čerstvá řídká sladina a plod v tom chovají bez potíží. Kdo si vzpomene, byla tu otázka, zda by stavěly M otočenou o 90, řešil to Javali. Ale nějak to vyšumělo do jakési pěny dní a nevím jak to bylo, myslím, že psal, že to některé akceptovaly, jiné ne. Bohužel se odmlčel. Pamatuju si, že dělal VS tak, že jim dal proužek o 90 pootočených, ten postavily pootočeně, ale pokračovaly už divokou dělničinou správně. Jestli dal celou M o 90 pootočenou nevím.

Zdravím všechny. I přes otočení plodiště vzhůru nohama se mi je zatím nepodařilo dostat do medníku. Může to být i tím, že se ochladilo zhruba na 15°C a je zataženo takže včely moc nelétají, ale moc tomu nevěřím. Asi budu muset do medníku převěsit plodové plásty jiná možnost už asi není.

Martine. Nejsem, tam, nevím jak to u vás je. Ale třeba Petr je ode mě vzdušnou čarou asi 10 km a o 50 metrů níž a v neděli měl medník obsazený jen u 2 vč ze 14. Neměl snůšku a i teď má mizernou (ale včera má vše v medníkách nahusto, ano za POUHÉ 3 dny). Vy jste možná jen netrpělivý. Na slovo jste skoupý, nepíšete co u vás kvete, ani jak daleko máte les, zda tam máte někde kleny a hlohy, kolik hektarů ovocných stromů, jak daleko řepku, nic. Ani zda tam máte smrkové lesy, maliny a tak dále. Jste tajemenej jak hrad v Karpatech a těžko se vám dá nějak pomoci, poradit. Vy mladí se z té svojí stručnosti jednou pose..te do vejšky!

Hlavně. Vy tak mocí mermo chcete med, že si myslím, že děláte kraviny. Každé rozvrtání včelstva ho vrací ve vývoiji zpátky, velký zásah se tvrdí žer až o 3 dny. Kdy jste to převracel to plodiště? Sotva se z toho vzpamatovaly a a když by se s tím srovnaly a začaly pracovat, zase jste je povrtal? I jen blbé otevření okýnka u univerzálu, když se jenom čumělo skrz sklo, tak ten hluk a hlavně světlo včely rušilo. Dobrý včelař se snaží do včel chodit co nejméně. Taky je nutné včelařit navečer. To proto, že ten den, kdy je povrtáte, jste ztratil snůšku. Ale když do nich jdete navečer, do rána se uklidní, vše se v úle skonsoliduje a ráno opět vyrazí za snůškou.

Vy jste jim před pár dny převrátil plodiště. Je to můj nápad, ale NEOVĚŘENÝ A NEVYZKOUŠENÝ!!!!! Zamyslete se. Tvrdil jste, že se vám to chtělo rojit. A nejsou 8 května v medníku? To je asi nějaké divné, nemyslíte? Přece včely se rojí z přebujelosti, když nedostanou včas medník, nebo další medník. Já i Goro jsme si mysleli, že se vám to rojit nechtělo, že jen blázníte. Jak se vám můžou chtít rojit, když ještě ani neobsadily medník?

------------------------------

Najděte si tady vlákno sběrný medník. 

Já už úplně dobře nevím co jsem tam psal a co jiní, jestli se tedy někdo obtěžoval reagovat. No a letos, aniž bych se z toho hroutil, budu muset převěsit plod do vysokého medníku u několka vč, u třech už to tak mám. Mají narvaný medník, třeba konkrétně ty, co jsou nafocené s tím půleným medníkem. Ale dole mají všechny rámky ulité zavíčkovaným medem, je to 24 a na třetině rámků je med a pořád se nechtějí rojit (včera nebo předevčírem). Jenže já na tom stan neměl VN a hlavně nemám souše a neměl jsem připravených tolik mezistěn. Dneska jsem si to všechno zrychtoval a zítra jde do celomedníků celkem 5 vč, 3 x 24 a 2 x 30. Co mám dělat? Je takový rok. Ale pozor, mají medníky plné, ale nacpaly med do VN. Ne mojí chybou, prostě se to tak stalo, nešlo dát druhé medníky když na to nebyly. A nebo šlo, někteří umělci dávají medníky preventivně, i sem nám jeden píše a před pár dny to tu někde radil, ale jestli chci být bez úhynů a mít skvělé včely, ale hlavně jestli chci mít jistotu, že netýrám včely chladem - a i kdyby mělo jít jen o MŮJ DOBRÝ POCIT, pak to prostě dělám takto dědkovsky neprogresivně.

Já neuděšlám nic o čem bych si mohl myslet, že by to včelám mohlo ublížit.

Zdravím. Už jsem vám to několikrát psal řepka se zde nepěstuje vůbec pěstuje se nejblíže cca 70 km od nás. Kleny tady nejsou žádné. Hlohu tady něco je, ale do hektaru bych to asi nenapočítal. Les mám kousek od domu převažují zde spíše pastviny. Kvetou jabloně švestky již odkvetly. Chtěly se rojit jelikož jsem našel misky v kterých byla mateří kašička nad spodní loučkou bylo hodně misek v řadě některé jsem asi přehlédla a nezničil a ona je zakladla.

OK. Jednou se někdo na nějakém foru ptal, že má pozemek ve tvaru poloostrova myslím nádrže Rozkoš. A chtěl si tam dát včely a popisoval, že dva km od toho poloostrova je voda a jen asi čtvrtina je ta šíje navazující na “pevninu”. Vysvětlili mu tam, že tam se včelařit nedá když má kolem sebe vodní pustinu, kde  včela nenajde nic. Vy jste na tom tedy podobně. Jste jako někdo, kdo by chtěl mocí mermo sbírat hřiby na náměstí ve městě. Za hřiby se musí tam, kde jsou pro hřiby podmínky a se včelami to není jinak.

Včely se někdy chtějí rojit i když nejsou silné, protože vědí, že jsou v místě pro ně nevhodném a nemůžou se jinak odstěhovat. To by vysvětlovalo, proč se vám chtěly rojit i když nebyly kdo ví jak silné.

Ale je tu ještě jedna možnost. Chtěly měnit matku, to by ale zakládaly tak 2-5 matečníků maximálně. Současně by ale, není to pravidlem, byl vidět místy hrbopolod a trubčí plod v protažených buňkách pod HL. Jak jste zrušil prvních pár misek, mohly jich nadělat napodruhé víc jak 5, což je maximum u TV. 

Nevím, proč se vám nedaří, vyčerpal jsem všechny možnosti a vy víte, že si píšeme asi 5-6 let a dopisů jsem vám poslal stovky, ještě je mám nevymazané v mailu. Začal jste mi psát pod nickem a až později pod vlastním jménem, vzpomínáte?

Vím jistě, že jsou místa pro včelaření nevhodná, méně vhodná, normální a já nyní včelařím ve včelím ráji ve srovnání se zbytkem míst, tedy tam, kde mám nějaké známé a donese se mi jak jsou na tom ostatní. A ve srovnání s místy, kde jsem já kdy včelařil.

---------------------------

Dovolím si Martine ještě teoretizování s hnilobou, která vás tam trápí. Jestli je váš kraj tak jalový, netrpíte tím jen vy, ale všichni. Včelám se tam asi nedaří, jak jste sám jednu chvíli uvažoval a tak jsou tam náchylnější k nemocem, i kdyby se o ně staral sám Bratr Adam. Obyčejně ze zamořené krajiny prcháme…

Někde jsem se narodil a naši měli včely, táta od předválky. Myslel jsem si, jak je to tam skvělé. Do kočování. U maringotky byl věčný problém zimoviště. Zjistil jsem, že kdekoli jinde je rychlejší jarní rozvoj a trojnásobek medu při méně práce a méně rojení. Ke konci jsem už doma včely neměl, kočování skončilo a já jezdil 5 km ke včelám do v lese zaparkované maringotky. Když se mi nevešly oddělky a dal je ven a ony dorostly do vč, byla v nich vč lepší než v celé slavné maringotce, kde bylo vždy tepleji než venku. Tehdy jsem si začínal POSTUPNĚ všímat, konec kočování u mě nastal 1988, že všude jsou včely lepší než u mé rodné chalupy. Že včely v maringotce, kde bylo tepleji, česna byla - jak se vychvalovalo asi 1,6 metru nad zemí a stejně byly včely vedle maringotky na hrabance pod smrky lepší a víc medu, méně rojení. Ale možná mám taky schopnost umět si všímat a porovnávat. A nebo nevím. Vaše trpělivost a vytrvalost je bezbřehá, zkusil bych včelařit jinde. Na ojeté auto jistě máte a na tu trochu benzínu byste jistě vydělal v práci. Víc vám já už poradit neumím.

Tvrdím to stále, že jsme jedna z nejhorších snůškových oblastí v ČR. Včelařit se zde dá, ale maximální výnosy jsou kolem 30kg a to už musí trefit skvělý rok. Mě by stačilo klidně tolik, abych měl pro sebe čili 10kg. Prý to kdysi bylo jiné dnes už nikdo nic nepěstuje nechová je jiná doba višně třešně skoro vymizely ze zahrad celkově ovocných stromů rapidně ubylo. Nafotím vám sílu včelstva v neděli. 

Řepka na většině polí odkvetla, ale někde se ještě drží, kvete Kaštan, lesní jahody a Hloh, na Borovicích jsem na mladých přírustcích zahlídl mravence a producenty medovice, má teď pár dní pršet, tak uvidíme co bude dál…

 6 z 10ti včelstev má 2 medníky 9x448x159 plné a zavíčkované. Třetímu chybí zavíčkovat cca dva rámky a čtvrtý medník přidaný před týdnem už je z poloviny plný. Poprvé se mi stalo, že se dva stojany pod váhou úlů prohýbají. Takže nebudu muset krmit cukrem ani oddělky a zase mi zbyde dostatek pro sebe, rodinu a kamarády. Mám je vyrobené z jeklu 15x30x2,5mm, vlezou se mi na ně 3 včelstva abych ke dvěma mohl na teplou stavbu. Rojit se mi nic nechce, od minulého léta je mám na prostoru 4x NN159 LG. V každém úle cca 3-5 slepých misek, nic víc. Včelstvo s dovezenou BF matkou z Polska se nechce rojit ani když jsem matku na týden zavřel nad MM v novém plodišti kde ale vlezla nějakou škvírou ve folii k MM a ten týden nekladla... Chtěl jsem si tímto úkonem zjednodušit získání materiálu pro larvení, ale nevyšlo to. V druhém úlu to vyšlo protože jsem dával foli novou. Spodní plodiště 448x 325 bez cca 3 pylových desek komplet zanesené nektarem se zbytky plodu, včely vyvěšené ve vysokém podmetu kde mám pokusně dvě česna nad sebou 7mm x 15cm a 7mm x 2cm a rojit se to nechce ani za nic… Byl jsme tento rok ve včelách 3x a vždy jsem spojil rozšíření plodiště nebo odebrání plodových rámků kvůli posílení jiného včelstva nebo dvěma oddělků s přidáním medníku. Léčil jsem třetím rokem jen 1x sublimací KŠ loni na podzim. 

Chtěl bych se dostat na 20 včelstev a zažádat o dotaci na přívěsný vozík pro kočování, mám další pozemek, který sousedí s akátovým lesem, tak bych měl rád možnost kočovat za akátem…

Včera jsem objevil vyrojené vč. Ničeho jsem si nevšiml až do otevření úlu kvůli přidání druhého medníku. Vč se vyrojilo kvůli 4 různě starým matečníkům, tři byly zavíčkované a proto letěly. Prostě já jarní TV nevěřím, téměř vždy se z ní vč ZJARA vyrojí!

Mimochodem. Původ  matky neznám, když něco píšu, tak jen křídou na úl a když to smyje déšť = skoro vždy, nevím nic. Dávat lístek s poznámkami pod dekly se mi taky neosvědčilo, vždy jsem líný aktuální zápis vytvořit (nemám tužku, brejle nebo jiná výmluva), že nejsem přece blbej a budu si pamatovat a už šedesátý rok si pamatuju dvě věci, každý jistě ví které.

No a připravte se kolegové, jestli se to dosud nerojilo, tak teď se rojit budou!

Zdravím.

V neděli se mi vyrojily včely ty které nechtěly do medníku metoda otočeného plodiště nevyšla možná měly matečníky v TL. To rojení je datumově skoro shodné jak minulý rok i to samé včelstvo i ta samá matka. Roj jsem chytil, ale byl to porod byl na malém smrku tak metr a něco vysokém samozdřejmě v totálním kopci a k tomu ještě úplně u spodku kmene nešlo ho střepat nic vzal jsem otevřený plod z jiného včelstva něco včel jsem na něho nalákal dal jsem je i s rámkem do rojáku a včera večer jsem k nim přidal malé klubko včel co zbylo na stromu. Takže ve sklepě mám uvězněný roj od 21:00 večera včerejšího dne jen se včelama už bez plodového rámku. Do kdy je tam mám věznit? Dále mám dotaz jestli můžu přikrmovat roj i  odrojené včelstvo zkusím poměr od Boba 1:1,3, ale v jakých dávkách a jak často? Dále co dělat s odrojeným včelstev prohlédnout ho a nechat jim max dva matečníky jestli tam nějaké budou a ostatní zlikvidovat? Díky za odpověď.

roj by som prvý-druhý deň nekŕmil, niečo si nesú sebou, nemajú hneď plod a mohli by pridané zásoby uložiť do čerstvo vystaveného plástu a tým blokovať kladenie matky ak je to prvoroj… kŕmiť treba riedkym cukrovým roztokom  0,2-0,5 litra každý druhý-tretí deň, podľa veľkosti roja (ale minimálne 2x za týždeň)…

(ak bol roj dlho na strome teda viac ako 2 dni, treba začať kŕmiť za pár hodín po usadení)

vo vyrojenom včelstve je dobré nechať jeden zaviečkovaný matečník a prípadne k nemu taký s larvičkou… 

Já to zdůrazním pro Martina: JEN JEDEN matečník. Jak necháte dva, hrozí poroj s matkou z prvního vylíhlého matečníku.

Martine.

Je potřeba zjistit, zda dodělaly matečníky vzhůru nohama. Já jenom vyčetl, že když se to převrátí (zapomenutý rotační úl, kvůli tpomu byl rotační), že matečník vč samo zruší. Matečníky dole v TL nejsou moc pravděpodobné. Pravda ale je, že se rotační úl otáčel asi 1x za 24 hodin a tak nebyl jen správně a opačně, ale byl celkem dlouho, že matečníky vodorovně atd., prostě plynulé pomalé otáčení. Mimochodem, stejný nesmysl jako je nyní ta hloupost, jako že se točí klikou a z úlu teče med rovnou do sklenic. Podobně dopadne i ta česká ptákovina, jen nesdělím která, protože se na tom pořád někdo snaží napakovat.

V otočeném plodišti nejspíš spodky rámků, co se ocitly nahoře, nedostavěly - včelstvo když se chystá vyrojit, přestane stavět. Mimochodem k tomu bylo okýnko. V jeden den se vyřezaly SR a kde druhý den nezačaly stavět bylo nutné úl rozebrat a udělal opatření. Dneska nemáme okýnka ani špehýrky a výsledek je hop a nebo trop.

Smrček v lese, metr a půl, bych prostě uříznul. Ano, smrk, tůje a podobné to je něco!!!

Chválím odebrání plodu. Je třeba si to navyknout, zafixovat. Prostě nalákat na plod, když to nejde jinak, plod ale co nejdřív odebrat a pokud není 100% jistota, že je roj můj, plod zlikvidovat.

Otázka. Nebylo by pro vás Martine dobré udělat si VN se špehýrkou? Totiž. Když je snůška, denně nebo ob den se odtud získává “strdí”, tedy trubčina se sladinou. Ale jak je TL, tak by možná do trubčiny na SR řidinu nedávaly. Ale prostě špehýrka není špatná věc, kreomě kontroly rojové nálady a zda je snůška, se tam taky třeba dá podněcovat kapsou těstem, vkládat fumigační knot. Napsal jsem tu o tom vlákno, už si moc nepamatuju, co přesně jsem tam psal, najděte si to.