Dnešní zjištění celkové situace

Zdravím. Posílám další sérii fotek od Toma. Byl k tomu popisek, ale neumím to z WhatsAppu stáhnout i s popisem, tak to musí Tom případně okomentovat.

Děkuji moc Jirkovi. Fotky jsou poněkud napřeskáčku, pokusím se vysvětlit ke každé o co jde.

První je fotka mladé žemlové souše, kde se zkazil pyl. Toto je normálně na vyvaření, včely si s tímhle nemají šanci poradit. Druhá fotka ukazuje stejný plást z druhé strany.

Na deváté fotce je stejný plást po odrásání, na desáté pak po dodrápání vidličkou, aby vypadly i spodky špuntíků. Na poslední fotce je druhá strana stejného plástu, kde pyl nebyl zkažený tolik a proto ho stroj nedokázaly “vydrolit”. S tímto si včely už poradí.  Jak vypadá stejně odrásaný jiný rámek je tu někde od Jirky včera. Myslel jsem, že je to za 4 dny zakladené, ale bylo to jen zdání. Nicméně toto dávám na konec plodu před SR a jak je to ve fázi z fotky včera, jde to doprostřed hnízda, nejlépe ale jiného včelstva. Pak to dodělají a zkladou ihned.

Třetí fotka ukazuje samo domo strojek postavený za komančů (když se nic nedalo koupit a nebo za astronomické ceny) z motůrku z vířivé pračky s 1.420 ot. Pracuji venku u dříví, protože z toho lítá děsně bordelu.

Na třetí fotce jsou rámky po vyvaření před pár dny, nejsou bohužel úplně suché, je lepší, aby byly "jak trn". I tak je snad z dalších fotek stejných rámků patrné, jak prokouknou. Toto mechanické odrásání dřeva je jediná dezinfekce, nikdy rámky nekoupu v žádné chemikálii!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A nyní časy. Odrásání souše se zkaženým pylem trvá asi 3-4 minuty. To je dost. Jenže, já nesbiji a nezadrátkuji rámek pod asi 4 minuty. M ve mzdě mě jedna vyjde na asi 10 Kč a to ušetřím též. Včely sice na tomto nemůžou zslabovat mezistěnu a z toho vosku z M stavět většinu buněk. Jenže velká část buněk je nepoškozených a vč je mohou ihned používat pro zásoby a pyl, zatímco jiná parta - stavitelky, staví odrásanou část.

U čištění vyvařených rámků je to také asi 3 minuty na odrásání dřeva. Ovšem při tom se projeví stupeň zahnití oušek a lze tak vyřadit rámky, kde není úplná jistota, že ouška neuhnijí před koncem životnosti rámku. Hlavně ale rámky vypadají líp a jde také, a to hlavně u hobby včelařiny, o můj pocit, mám rád hezké a ušlechtilé věci, čisté. Tedy odrásání rámku trvá stejně jako jeho sbití a zadrátkování, ovšem cena přířezu - asi 90% a víc rámků je znovu použitelných, se ušetří.

Přířezy si sice dělám sám, protože jsou lepší než z velkovýroby, ale spíš je kupuji, protože je tak levně, jako je koupím, neumím vyrobit. Jasně, jako důchodec bych to nemusel počítat, ale prostě počítám. Tloušku dle ČSAN vyrábě+ných rámků 12 mm snižuji na 9 a už jsme vyzkoušel, že bohatě stačí i jen 7 mm. Je to ve stádiu pokusů a zatím se osvědčilo enormně.

Jj zvědavost a získání zkušeností byla silnější než obavy. A byl tam ještě jeden moment související s umístěním úlu - stojí stranou od ostatních, cca 20 m pod smutečním jasanem, a je to už 3. včelstvo v řadě, kterému se na tomto místě nedařilo. Jedno bylo palubkové, dvě další tenkostěnné a všechny měly pevné dno, na rozdíl od ostatních zasíťovaných. Byla to nejspíš shoda náhod, ale napadly mě i např. patogenní zóny, no nevim… Budu to dál sledovat… Máte někdo podobnou zkušenost?

ale to je v poriadku, tak to má byť, včelár musí skúšať a hľadať nemôže sa spoliehať len na knižky či “odborné” rady na internete… to čo si zistíš sám sa ti najlepšie ukotví v pamäti… napríklad Tom podľa toho čo píše slabochov nelikviduje ale sa vždy snaží s nich vychovať silnú rodinu… moje skúsenosti ma časom presvedčili, že často je to boj s veternými mlynmi…

k tvojej otázke nemám takú praktickú skúsenosť s patogénnymi zónami ktoré by negatívne pôsobili na včely ale stretol som sa s tým, že strom pod ktorým sa včelstvo nachádza môže spomaľovať jeho rozvoj, ale to bol skôr orech vlašský tam sa im nedarilo… nezanedbateľný môže byť aj tebou spomenutý vplyv pevného dna, ono pevné dno má svoje výhody ale v kombinácii s malým otvorom  česna (a možným negatívnym vplyvom miesta kde úľ je) môže včelám spôsobiť problémy s rozvojom… silné včelstvo ani nezaregistruje pevné dno, stíha aj vynášať odpad aj zabezpečiť dostatok čerstvého vzduchu bez ohľadu na veľkosť česna, no ak v takýchto podmienkach sa nachádza slabší odloženec  nemusí ich zvládať a málokedy sa dostane do sily… neovládnutie priestoru môže mať potom za následok napríklad kondenzáciu vody na krajných plástoch s peľom a potom zostáva len postup , ktorý tu už Tom zdokumentoval…

samozrejme len teoretizujem, nepoznám presnú polohu toho miesta, kde sa tvojim včelám nedarilo, môže to byť miesto pred svahom , kde sa lámu hmly a úľ ochladzujú, resp zavlhčujú… jednoducho tam už včely nedávaj , nebude sa im tam dariť…

Tak v první ředě k vlašskému ořešáku. Je to strom se silně repelentním účinkem a ne náhodou ho sázeli předkové doprostřed dvora, kde poskytoval stín pro odpočinek a současně jediné místo v usedlosti, kde neotravovaly mouchy a komáři, ovádi.

Vliv pevného dna a velikosti česna. Tady mám naprosto opačnou zkušenost, vysoké dno a hlavně zasíťované je špatně vždy a jak se ukazuje velké česno je ještě horší. Jen připomenu takovou velkou maličkost. Každý ví, že když už začíná rabovka, tak jedinou možností je zmenšit česno na jednu včelu. Oddělek se neudusí a daleko spíš se ubrání. Důležité je to neudušení, tím je jasně řečeno, jak malinké česno oddělku nebo slabšímu vč stačí a naopak je logicky blahodárnější, než česno velké. Dá se říct, že velké česno oddělky ničí, malinké skoro nikdy, nyopak pomáhá. Tvrdím, že velké česno - poznatek z posledních asi 2-4 let, je stejně zhoubné jako očka.

Před asi 40 lety se hodně blbnulo s geopatogenními zónami a já to považuji za prokázanou věc a několikrát jsem se o tom přesvědčil. Uvedu příklad chalupy a zahrady, kde jsem se narodil. Prudký terasovitý svah, na největší spodní terase chalupa, dvůr a uprostřed, částečně zapuštěný do svahu chlív. Na jeho půdu se šlo ze zehrady po rovině a takových teras bylo 6. Blbý sklon pozemku proti severu a ještě k tomu mrazová kotlina. Chalupa byla na pravé straně pozemku.

Odjakživa byly včely jen na levé straně zahrady myšelno z pohledu proti kopci. Až já dal po roce 84 vč i na pravou stranu a mámě lezly oči z důlků nad až o 100% vyššími výnosy a mnohem dynamičtějším jarním rozvojem a celkovou vitalitou vč napravo. Ono to bylo jistě také prošlechtěnější včelou a změnou metodiky, ale na levé straně bylo nějaké nevlídno, pomyslné studeno - ustavičný mírný průvan, na člověka tam padala jakási tíseň. Na otázku proč měli včely jen na levé půlce, tak aby je neotravovaly přímo nad chalupou. Tehdejší kříženka včely tmavé měla dny, kdy se chovala jako roj ďáblů.

A ty zóny jsou vidět ještě jednak. Každý si mohl všimout třeba jabloní u silnic. Sázené ve stejný rok a stejně staré. Některé jsou zakrsle zabačelé, křivé, prosychají a nerostou. Já si to vysvětluji vlivem geopatogenních zón. Mimochodem, v osmdesátkách se běžně líčilo na roje. Na levé půlce zahrady se nenastěhoval roj nikdy, na jednom podstavci pro dva úly na pravé půlce zahrady pravidelně oba úly roje obsadily velmi rychle. Často to netrvalo víc než dva, tři dny. Mimochodem, každý ví, že se roje většinou usadí na stejném stromě, prokazatelně cítí něco, co nevnímáme my.

Coma. Už bych na stejném místě neexperimentoval.

Je fakt, že jak je zmiňovaný úl víc stranou, můžou se asi projevit rozdíly v proudění větru. Úl stojí na hranici svahu. Ostatní jsou umístěné o něco málo níž, navíc mírně zapuštěné (zařízlé) do svahu, takže dna a spodní část plodišt nejsou vystavené přímému větru, narozdíl od toho prvního. Svah je orientovaný severovýchodně a klesá (zpočátku docela prudce, pak pozvolna) cca 100 m k potoku. Sníh v místě úlů odtává nejdříve. Pokud se tvoří jinovatka, hranice mrazu většinou končí těsně pod úly. Větry vanou převážně od západu, nebo severozápadu. Česna jsou orientovaná na východ. 

Ještě doplním, že zmiňované pevné dno je stejně vysoké jako ostatní zasíťovaná, česno široké cca 25x1 cm. Chtěl jsem vytvořit, pokud možno, srovnatelné podmínky k porovnání den. Ideální místo jsem asi nezvolil. Jak píšeš, místní klima může mít vliv. Geopatogenní zónu také nemohu úplně vyloučit - zkoušel jsem oba typy úlů, zateplené i nezateplené ne stejném dně, u nich by se asi rozdíl ve vlivu větru mohl projevit(???). Ale všechny tyhle vlivy stejně relativizuje vliv včelaře :))) 

Bohužel nemám moc možností umístit úl jinam, takže to asi ještě zkusím a přidám k němu jeden navíc, aby byl početnější testovací vzorek. No, jsem na to zvědav…

Pěkný příklad s těmi geopatogenními zónami. Bohužel jsem limitovaný prostorem, takže jsem nucen experimentovat. Osadím na to místo úly dva a uvidím. A jak už jsem psal níže gorovi, relativizační vliv včelaře je nezanedbatelný.

Už jsem psal několikrát o zkušenosti nějakého Němce z OVP z padesátek. Měl známé na lesní správě a ta mu dovolila umístit asi 200 vč na lesních skládkách. Totiž. K tomuto je také nutné znát německou preciznost. Oni mají lesy rozdělené na pravidelné obdélníky s promyšlenou sítí rovnoběžných zpevněných svážnic propojených příčně, kde jsou v pravidelných rozestupech skládky (vidět je to dodnes kolem Křemešníku a i jinde, kde to budovali Němci). Podle lesního plánu se vědělo, kde lesy nebudou nic dělat. Včelař rozmístil vč po 4-8 ve vzdálenosti 30-50 m. A pointa byla nevysvětlitelné rozdíly ve výnosu až taky trojnásobné!! Včelstva byla ve stejných úlech, přibližně stejné síly a porost byl také stejný. Jediné vysvětlení jsou nějaké ty zóny, i když tenkrát se o tom nepsalo a nenazývalo se to tak. Abych to upřesnil, co stanoviště to přibližně stejný výnos a tak to bylo stoprocentně místem. A 50 m od stan s velkým výnosem byl výnos mizerný. Dokonce tam myslím byl nákres aby bylo jasné, že v tom není žádný geometrický smysl. Mohlo jít tedy jen o vlivy podzemní. Les byl stejného stáří a v rovině takže nai vítr nebo průvan nemohly mít vliv.

Mě se vlastně stalo podobné. Jsem osmý rok na novém místě. Mám zázemí celý přízemmní byt (bydlím ve stejném bytě přes ulici) v činžáku s vlastním vchodem tak, že nikoho nijak nemůžu rušit. Na to navazuje cosi dvůr, jedná se o bývalou hornickou kolonii. Je tam pěkné místo pro včely. ALE!

Ty včely jsou asi 70 m daleko od vchodu, mohly by být blíž, ale já nikdy rozhodně nebudu nikoho obtěžovat nijak, ani včelami. Zatímco další dvě stan jsou tak, že autem zajedu za úly a zastavím před vchodem. Jenže tady mi bylo blbé to na 60 nebo 70 m nakládat do auta. Jasně, Goro mi vysvětlit, co je motůčko a asi to tak dopadne. Navíc na můj pozemek navazuje obecní, původně louka - džungle bez přístupu. Přístup je jen ode mě, kde si můžu dělat se svolením obce co chci a dát vč kolik chci. Vč by byla pod vzrostlými osikami a vrbami, ideální místo pro včely v celodenním stínu. Stačí vybudovat můstek přes potok.

Zjistil jsem, že zatímco na druhých dvou stan už včely nelítají, tady ano. Ráno vyrazí dřív, končí později a pod úly nikdy nevidím zkřehlé včely. Ze dvou stan od sebe vzdálených asi 2,4 km je horší to o 800 m dál od základny než to, co je asi 1.600 m, nazývám ho K. Stan R pod obrovskou haldou písků z těžby zlata je lepší než K, ale není lepší než základna. Letos po letošních zkušenostech s pěkným jarem hodlám úplně opustit stan K, i když ho upravit bylo poměrně pracné a musel jsem najmout bagr a tak i trochu peněz to stálo. Co naplat, když se tam včelám nedaří? Přitom je to místo od pohledu kouzelné. 22 metrů od silnice, ale z té není vidět, dokonce jednou Stefanos jel kolem a včel si nevšiml.

Zatímco stan R je takové to, kam člověk přijde (autem, na procházky nemám a neměl jsem celý život čas), vystoupí a je jasné, že to je to místo! U základny to má taky nějaké kouzlo, K je v tomto smyslu “jalové”. Blbé je, že mě Petr hecoval od začátku do včel u baráku, bohužel jsem neposlechl.

Píšu vám to, znova v krátké době speciálně vám. Nevím jak to tam máte. Píšete o 100 m k potoku. Pokusil bych se pronajmout si místo, navazující na váš pozemek. Jo, obci platím za stan K symbolických 100 Kč ročně a Lesům (státním) se v ČR neplatí nic a včelaři jako jediní Lesům neplatí za vjezd do lesa vůbec také. To je podpora stát Lesů včelařství.

Zajímavá informace s těmi 200 včelstvy v lese, to už má slušnou vypovídající hodnotu. Také situace na vašem stanovišti je velmi poučná. ​

Kapacita mého stanoviště je maximálně 12 úlů + 4 miniplusy. Směrem k potoku je rozšíření nemožné, protože se v údolí drží mlhy, vlhkost a přízemní mrazy. 

​S lesy jsem předběžně domluvený pod podmínkou, že stanoviště nebude kolidovat s plánem těžby. Zatím jsem jen nenašel vhodné místo, které by bylo vzdálené alespoň 3 km od toho stávajícího (kvůli oddělkům). Je to tedy v procesu.

Ne, není potřeba stačí těch 1.600 m, pravda přes zlatokopec. A nechte lesníka, aby vám řekl. První jsem byl u obce kvůli K a místostarota kategoricky odmítl místo, které jsem vybral, že tam padají stromy. Je to stoletá výsypka hlušiny a tudíž tam jsou všechny stromy uvnitř shnilé, tedy smrky. Poslal mě o 200 metrů dál do borovic a ač o dvě generace mladší chlap, jsem vědčný za nedovolení udělat blbost. Tam bych sice jel do lesa ze silnice rovnou za úly, tady musím asi 60 metrů souběžně se silnicí po okraji louky, majitelka ani nevěděla, že to její a poslala mě za jezevci, co to mají v nájmu a těm to žíly nerve.

A odd jdou znamenité i v místě, proč jinam mocí mermo? Tak tam sklepnety včely ze dvou plodových navíc a máte tam jen včely, co to jinde neznají, naopak, aspoň staré brécy otáhly do řitě ne? Třeba i s patogeny, co myslíte (ale to jen můj nevědecký konstrukt).

Něco si musíte uvědomit. Jako je kapela nebo fotbal manšaft silný podle nejslabšího hráče, všichni autoři píšou pro úplné jelito, co včelu nikdy nevidělo, ale vy máte dědky jako my s Gorem. Stačí když tu nastudujete co je jen tady na chz a víte všechno, víc, než z nejlepších knih. 50 let nic dobrého česky nevyšlo.

coma súhlasím s Tomom, oddelky sa dajú robiť aj na jednej včelnici… tie 3 km sú opisované básničky zo včelárskych kníh…

ja keď robím odloženca, (oddelek) dám na plodisko materskú mriežku  do medníka vyložím 3 plásty s plodom z ktorých jemne strasiem/zmetiem včely do plodiska (som lenivý hľadať matku)… do pár okamihov sú plásty znovu obsadené mladuškami, ktoré nalezú cez MM aby pokračovali v svojej činnosti… potom do odloženca zoberiem dva plásty s plodom aj s mladuškami, z tretieho plástiu len do odloženca strasiem mladušky a vrátim plást do plodiska… 

urobený odloženec/oddelek položím na strechu úľa z ktorého som ho robil, ako píše Tom “staré bercy” vyletia ale nevrátia sa do odloženca ale pekne napochodujú česnom do pôvodného úľa… odloženec (bez starých včiel u ktorých by bolo riziko že by sa vrátili s kamarátkami na odnosenie zásob, ktoré odložencu dám) odložím na miesto na včelnici kde už budú trvale… minimálne česno, zásoby medu, peľu a trochu frcnutej vody v súši im na prvé dni stačia…

Dēkuji oběma, jasné a srozumitelné popisy👌

U nás se objevily první kvítky špendlíku. Někdo to nazývá myrobalán, ale to není přesné, myrobalán je konkrétní druh podnože, avšak špendlík je velice variabilní peckovina, typové podnoži jen podobná. Ze špendlíku i podnoží je skvělá snůška nektaru, která když nepředčí, tak se vyrovná třešním. Ve Vlašimi dnes rozkvétají některé stromy javoru mléče, javor jasanolistý rozkvete patrněš zítra. Kde mám včely ale tyto javory nemám. Včera u Toma4 v Posázaví už kvete trnka, tady ani ve Vlašimi ne. Ta je ale téměř bezvýznamná, její nektar má 2% cukru a tak na něj včely nejdou a nebo naprosto výjimečně. Trnka snad může dát trochu pylu, ale protože jsou atraktivnější zdroje ve stejné době, trnku včely povětšině úplně ignorují. Jíva končí, ale na některých stromech ještě včely pracovaly. Vážení kolegové, začíná to! 

Dnes tu bylo do 10 ve stínu, ale ledový SV vítr. Většina včel nenesla pyl, patrně nosí hlavně vodu. Obávám se, že je to aktivita drahá ve smylu velkých ztrát létavek. Pravda, pod úly a kolem nich vidět zkřehlé včely nebylo. Kdo málo nakrmil, bude mít teď včelstva na hladu.

Někdy přemýšlím, jestli by nebylo vhodné jim tu vodu dodat přímo do úlu. Mě včera i dnes a to bylo chladno také létaly pro vodu. Podle mě tu metabolickou vodu pod fólií neberou v takovém množství, aby “seděly v úlu” a nelétaly na sebevražedné lety ven. Sice se pohybovaly pár metrů před úly hlavně po zemi a na spadaném listí, ale nevím jestli všechny. Ono by šlo vyrobit krmítko podobné BP, které by zároveň fungovalo jako BP i zdroj vody, ale tento rok už se mi to nechce vyrábět. Kámoš mi říkal, že mu vypijí i 0,5l denně. Já to vidím tak, že budu muset dát asi těsto je skoro dva týdny škaredě a těch zásob zdá se nebylo dost. 

Výborný postřeh! Možná (skoro jistě) jim nestačí metabolická doda, ono pokud vím perpetum mobile neexistuje. A taky si vzpomeňte, že dlouho tvrdím a podpořil mě jak Tom4 tak i Goro, že včely k životu NUTNĚ potřebují zplodiny z hnití a plísní, dokonce jsem připomínal, že i Flemingův Penicilin je plíseň, vzpomínáte? A tak by jim třeba i stačila voda metabolická, ale ta je destilovaná a mě jako dítě učili v základce, že destilka je “jedovatá” kvůli absenci minerálů, když by se používala dlouhodobě. Jenže včely když si můžou vybrat, vodu ze studně neberou a když nějakou berou, tak nějakou hnusnou, shnilou z louží a hnojnišť a kompostů = spadané listí, mech na shnilých pařezech, na mechu atd.

Takže Martine, vaše pozorování je skvělé a dedukce správné. Nedostatek zásob je možný, nyní už těsto vadit nebude, už budou moci ven. Jen nedávejte žádné bílkovinné a já bych se v tuto dobu nebál dokonce ani škrobového synťáku.

Dnes jsem byl u včel kolem páté odpoledne: 7°, polojasno, studený severozápadní vítr. Jívy/kočičky zpomalily rozkvět, po oteplení by na ně včelky ještě mohly vlítnout. Miniplusu na dvou nástavcích jsem pro jistotu dal na HL trochu těsta.

Domníval jsem se včera, že dnes rozkvete špendlík. Nic se za 24 hodin “nepohnulo”, ani ten mléč ve Vlašimi nepokročil, vše jakoby zamrzlo v čase.

Ovšem dneska šly včely hromadně ven. Jedno vč nosilo neskutečně hezky rudý pyl, ale jen jediné vč. Tady si dovolím začátečníkům vysvětlit, že je běžné, že se pyl co včelstvo často liší a to podle toho, kam, na co se dané vč zalétá. Zjevně stejný zdroj jiná vč nenašla.

Ovšem pyl je zvětšiny pořád žlutý nejméně v pěti odstínech. Také jeden druh “signálně” zelenožlutý, jiný temně žlutý s nádechem do okru a pořád ještě systě žlutý z končících jív, které někde ve stínu v lese ještě dokvétají. Objevil se i pyl smetanový v obrovských rouskách a také nahnědle nenápadný, podobný, jako špendlík a tak někde asi už rozkvetl. V poli se řepkou se objevila malinká violka, ovšem jestli je smetanový pyl z ní netuším. Sasanky (nahnědlý pyl by také mohl být z nich) jsem ještě neviděl a ani plicníky.

Zítra plánuji konečně včelařit.

Konečně jsem se dostal do včel, kvůli marodění to nešlo. Naposledy jsem v nich byl v úterý minulý týden, takže je to 10 dní. Už jsem nestihl projít třetí stan u baráku a zkontrolovat zásoby a proto dnes přednostně toto stan. Pak jsem ještě stihl část dalšího stanoviště.

Tak přátelé. Včelstva zoufale zeslábla a většina je bez zásob (někde také jen kilo, stěží dvě). Ovšem ta, která mají TL od září loňského roku, nezeslábla a naopak nakynula. Někam, asi  u třetiny jsem trapně, aby nikdo neviděl, zase pokorně vracel před ochlazením sebrané blinovky. Vyměnil jsem dokonale vyčitěné staré rámky a dal další zásobáky na vybrání, aby šly vyvařit beze ztrát zásob. POvytažené M, nezakladené, šly doprostřed hnízda jiných včelstev. I slabé mají postavenou jednu M nebo drápák. Ty jsem nafotil a snad to Jirka vloží. Někde jsou už dvě M, jedna zakladená, jedněm jsem přidával třetí M, ale zakladená je jen jedna.

Jak jsem v září vystrojil TLumiče:

Vždy jen 4 trubčáky, z toho jeden hotový uprostřed, před něj k česnu SR a za ním dva SR. Vš je prostřídáno medovými rámky s tuháčem z roku 2024. Dvěma jsem dal loňský květový odebraný med a není rozdíl. Tudíž med je med a je jedno jaký. Jistě - 2 vč z asi 12 nic neznamenají, ale něčeho se chytit musím. Prostě med dělá se včelami v předjaří a zjara doslova divy. Jen je nutné nakrmit cukrem, aby na něm zimovaly a tady předešlu, že Martin pro vás chystá doslova šokující věci co se týká krmení, jak, kdy, jak řídké a tak dále. Užasnete. Mě to nepřekvapilo, ale nechci předbíhat, ale chci, aby to, co poslal mě za oponou, dal veřejně i vám ostatním.

Ale zpět k tlumičům. První od česna je medový, za ním SR, pak medový, hotový trubčák, souš, SR, medový, SR a dva medové, do TL dávám jen 10 rámků s od oka malinko většími rozestupy. Tudíž tam přijde 5 medových rámků 39x15 a v každém je 1,5 - 1,6 kg medu. Když by nebyl med, i takové roky jsou, jdou do TL cukerné zásoby z KK - krmných komor. Ale to se mi už asi 10 let nestává, vědomně na každé dvě zimovaná vč si nechám bednu - 10 rámků řepkáče. Když je pak melecitoza, nevadí, zužitkuje se všechno a skvěle. Někteří myslitelé rámky s melecitozním tuháčem namáčejí, vytáčejí a lijí do hnoje. Musí se to opakovat prý 3x. No, neumím si představit horší práci a větší nesmysl, dobrovolně já med do hnoje lít nebudu. 

--------------------

Špendlíky pořád nic, mám holt i po celoživotní zkušenosti hodně mizerný odhad (přání otcem myšlenky). Pravda ale je, že tu teplota ve stínu přelezla 10 jen asi na hodinu, bylo spíš pod mrakem a protivný ledový vítr od S, sucho. Pěkně má být až v neděli, zítra tu má pršet.

Posílám fota drápáku od Toma. Po 10 dnech je to nově vystavěno a zakladeno. 

Dobrý den, u nás včera včely po asi 8-10 dnech konečně zase létaly (mimo sporadických letů, asi pro vodu, jak tady nedávno zmiňuje Martin). Vystrojil jsem nové tlumiče a jedno včelstvo přehodil do nového úlu, o kterém jsem tady kdysi psal. Uvidíme jak to v tom půjde.

Jedno včelstvo je tak silné, že obsedá VN i nový TL. Večer kolem desáté jsem na ně kouknul česnem, a visely až do podmetu, tak dnes dostaly medník. Loni se mi podařilo přidat medník tak, že po pěti dnech tam bloudily 3 včely. Dnes, i když je chladno a větrno, včely téměř nelétají, je medník po pár hodinách přijat, viz foto. Minimálně tedy ty čtyři souše, s mezistěnami se zatím seznamují🙂. Má být pěkně, tak doufám, že jsem je nepodtrhl.