Tak po dvoch týždňoch silných mrazov som bol pozrieť podmety a skontrolovať množstvo mŕtvoliek...
okrem jednej rodiny, (kde som dosť neskoro menil matku a dlho kládla), sú včely zatiaľ OK, mŕtvolky primerane... hoci poslednýkrát sa preleteli 9.12.2025..
Zdravím.
Musím se přiznat mám dva úhyny. Před dvěma týdny mi uhynul jeden ultra slaboch chumáček jak pěst pokálené rámky a asi i hlad spotřebovaly zásoby pod HL a už se neposunuly do boku i když tam ty zásoby byly. Na druhé včelstvo jsem se byl dívat před chvíli po poslechu uchem nebyl slyšet šumot rozebral jsem ho a neměly vůbec žádné zásoby byly na třech rámcích takže druhý úhyn byl způsoben mým kreténismem. Zbyly mi dva včelstva jedno se mi také nezdá venku na sněhu před česnem je vcelku dost mrtvolek.
aj ja som dnes bol pozrieť včelnice…. konečne nie je cez deň mráz tak som pozrel pod vrchnák.. odložence/oddelky majú chumáče pod utepleným stropom… kmeňové včelstvá nemali zatiaľ dôvod liezť do horných zásob… aj tá jedna “biedna” rodinka má zopár včiel ale pod fóliu som nešiel aby som kontroloval zásoby…dostali 8 kg tak by cez tieto mrazy mohli mať dosť ak by kvôli veľkosti chumáčika na zásoby "dosiahli", možno by pomohlo trochu medu dodať priamo k včelám….uvidím ešte či sa rozhodnem do nich siahať…
… neviem či u vás nie sú mrazy,ale ak včely vylietavajú aj za mrazov (mŕtvolky v snehu) tak by som s tebou zdieľal obavy o včelstvo…😢
Na to pokrmení teď je nutné být velmi opatrný, jak něco dostanou, nedej bože naředěný teplý med, vyrazí ven a spousta jich zkřehne. Jak nevyletí, pokálejí se v úle. Raději bych nekrmil.
A začátečníci pozor, Goro nekrmí včelstva jen 8 kilo, on se zmiňuje o oddělku se záložní matkou a to není včelstvo!!!!
Martine, oba víme jak těžké podmínky u vás jsou, klid, zajra si případně koupíte včely od někud mimo vaši oblast.
A to, za co si nadáváte, si velmi dobře zapamatujte. Fakt jste si nevšiml třeba v říjnu při fumigaci, že mají málo zásob? Jistě jste krmil dostatečně a přesto sedí na hladu? Berte to tak, že se nechaly vykrást, že byly nemocné a nebo geneticky vadné, že se nebránily lupičkám. Já se snažím zachránit kde co, ale asi mají spíš pravdu ti, co říkají jako kdysi Dr. Husák, že nezdravé nech odpadne. Pan doktor to řekl jinak, ale v podstatě sdělil to, co píšu.
Palec máte Martine ode mě za vytrvalost, snahu a pečlivost. Málokdo u včel zkusil to co vy.
Dnes vše živé poslechem - bez hadičky do česna, přitisknu ucho na úl a je slyšet šum. Když si nejsem jistý stačí nepatrně ťuknout na úl a vč se ihned ozve mírným zahučením. Někde byly včely venku, Petrovi se proletělo všechno, u mě venku nebyly . “Sibiř”, teplota nepeřelezla 7, ale spíš jen 6 stupňů.
Ale. Jedno vč silně hučí, je to slyšet na metr od úlu, má silně pokálené česno a mřížku proti hlodavcům. Nejspíš nemá matku. Po odkrytí deklu jsou skrz čistý igelit vidět rozrušené, ale úplně čisté včely na dokonale čistých rámcích - je vidět jen HL. První nápad byl jim odebrat spodní NN i dno a VN posadit na čisté dno. Neudělal jsem nic, protože hrozí, že se pokálí všechny, i ty v dosud čistém VN. Nechám to osudu, za dva týdny by se mělo zužovat. Infekce z úlu je nepravděpodobná, je to úplně nový VN.
Výkaly na česně jsou světlejší, než obyčejně. Nemám žádnou zkušenost a tak mě nenapadá jiné vysvětlení, než přeplnění výkalových vaků u neklidného vč z důvodu bezmatečnosti. Po konzultaci s Petrem má u jednoho vč stejný problém.
Pravda je, že se opět vč nemohla někdy od začátku listopadu proletět stejně, jako vloni. Nějak alarmistickým ekoteroristům globální oteplení nefunguje.
tak dnes sa včely po zime dostali prvýkrát von…početnosť včiel bola rôzna ale v najbližších dňoch sa má ešte viac otepliť a budú tie skutočné prelety, keď sa skoro všetko vyvalí z úľa akoby sa rojili…
zatiaľ vracajúce sa včely prichádzali bez peľu, lieska je v miernom opozdení… ešte nepráši… samozrejme že už včely po strapcoch na lieske lozili, no nič nezískali… ale aj po rokoch ma fascinuje ako včela, ktorá nikdy kvitnúť liesku nezažila, vie že ako prvé má lietať na ňu…🤔
Dnes jsem odstranil z česen mřížky a uvolnil česna od mrtvolek. Vše je živé, jen někde na můj vkus docela hodně mrtvolek. Letos je tady u nás dobrý rok, je málo úhynů, v našem spolku jediný mladý lufťák přišel o všechna dvě svoje včelstva. Jinak jsme všichni bez úhynů.
Bylo tu jen pod 10, ale přesto sem tam kde včely létaly byl vidět pyl. Naplno kvete líska, ale pyl byl i matně bílý, nevím z čeho, snad sněženky?
Petr je taktéž bez úhynu, jedno vč v zimě, když ostatní létala, tak ty jedny ne a nebyly vidět pod stropem. Ale jsou v pořádku, asi “bydlely” někde v TL.
Včera u nás proběhly první slabší prolety. Reagovaly hlavně tenkostěnné úly po nahřátí čelních stěn sluncem, palubkové při 6,5 °C zatím bez odezvy. Dnešní oteplení se nekonalo (zataženo a chladněji), tak snad vyjde slibovaný pátek.
Prozradíte nám kde včelaříte, jak dlouho a s kolika vč? Na jaké míře?
Rozumím, sluší se o sobě něco málo prozradit. Včelařím v drsnějším kraji Českého lesa (650 m n. m.) a letos začínám svou 5. sezónu. Aktuálně se starám o 10 až 12 včelstev, kombinuji rámkové míry 39x24 a 39x30/15, cca půl na půl.
Dnes bylo konečně pěkně , 12 C a tedy jsem komoroval, někde na šest, někde na 5 rámků. Včely mají zásob dostatek, byly pěkné prolety. Plodu je zatím málo, tak na půl dlaně na 2-3 rámcích. Ovšem v přírodě nekvete, jak se říká, zatím lautr nic. Dřín teprve poupata, kočičky ještě nejsou, krokusy teprve vylézají ze země. Včelařím kousek od Kácova a jak říká Tom50, že u něj je Česká Sibiř, tak já říkám, že sem zasahuje ještě její prst. Když jedu do Kolína, tak za Kutnohorskou silnicí už je jaro, ale tady ještě v příkopě tu a tam sníh.
Mám jeden úhyn ve styrodurovém úlu Lysoň, v zimě jej poškodili ptáci a jakkoli jsem to druhý den po zjištění opravil, včelstvo nepřežilo. Jinak ok. Pro ty, co mě neznají, mám 12 včelstev doma a 4 na jiném stanovišti.
U nás je to podobné. Dnes jsem se vrátil domů ve 4, tak to už moc nelétalo, ale opět ani rousek. Takto vypadá dřín a líska. Na nadcházející týden hlásí slušné počasí, tak snad aspoň ta líska brzo vykvete, aby si něco donesly.
Dnes jsem neměl dobrý den, nic se kloudně nedařilo. Po návratu z mizerného oběda, jsem musel na hodinku ulehnout a do včel se dostal až v půl třetí. Stihnul jsem udělat jen osmery.
Kdo mě sleduje a pamatuje si, pořád jsem vloni zachraňoval a nakonec pospojoval tři lazary, které sice přežili melecitozu, ale stagnovaly a nic z nich vloni nebylo. Nyní je to bez matky a má to trochu pokálené HL, váhám, zda bych to neměl raději vysířit. Něco tam není dobře.
Z ostatních 7 vč jsem si, ze třech z nich, sednul na prdeřiť.
Troje zimovaly s vystrojeným TL, jedna 24 a jedny 30. Nevím co se děje v TL, je u obou nahusto obsazený z pohledu skrz VN po odstranění 2-3 rámků a přeskupování VN je to vidět. Není ale vidět kolik je tam zásob, asi moc ne, protože nahoře je zásob nadbytek. Ve VN je zásob hodně a je tam i hodně plodu. Zúžil jsem oboje na 7. Plod na 3 rámcích, na krajních jako dlaň a prostřední dvě dlaně. Bylo vidět, že si přinesly hodně pylu z lísek, asi 90 % byl pyl z nich, + nějaký smetanový + nějaký jinak žlutý než lískáč. Jedno z těch dvou vč s TL vystrojeným na podzim, 24, měla na VN ještě KK6, tedy odpředu i od zadu zúženou nízkými buchtami. Tady jsem to zrušil, byly v ní 4 polorámky (15) úplně suché a ve dvou po čtvrt kile.
Ovšem další 24 s na podzim vystrojeným TL, ale na VN 24 má ponechanou KK 15 nahoře, zúženou na 8 rámků nízkými buchtami, jenže osmý nejdál od česna - vzadu - chyběl kvůli fumigaci. Tak přátelé, VN 24 je našvihnutý včelami i u stěn, NN jsem vůbec nezvedal, protože jsou v něm 3 polorámky 15 s plodem a to asi jako dvě dlaně s prsty. Vyměnil jsem jim jen suché polorámky za zásobní, doplnil jeden chybějící a víc jsem tam nedělal. Protože je ale plod až ke spodní loučce, soudím, že je plod i ve VN, půlměsíce pod HL nejméně také třech rámků. Ale je možné, žee ve VN plod není, je to tenkostěnáč Sm 20 mm, a NN byl zateplený buctami s PS a tak je možné, že plodují jen v tom “přitepleném” NN. nevím, poznám to později, teď bylo lepší je nenimrat.
Na teploměru v podstavci pod úly bylo jen 10, později asi o dva méně. Včely byly hodné, nerosbíhavé, bylo to parádní včelaření. Snad se mi zítra podaří udělat víc. Zbývá mi 24 vč.
-------------------------------
Jirkovi i kolegovi Coma a všem, je třeba uvádět nadmořskou výšku. Ta ostatním řekne nejvíc.
Dnes jsem stihnul 15 včelstev (čisté včelařiny 4 hodiny). Hrál jsem si a vše dělám perfekcionisticky, třeba čistím HL aby na nich nic nebylo, měním zásobní rámky mezi včelstvy, odřezávám dolní rohy některých plástů, aby si měly kde vychovat první trubce atd. Mám dobrou náladu, vše kromě jedněch včera zmíněných má matku = nosí pyl. Celkově jsou vč ve vynikající kondici a relativně dost plodu. Ale některá vč jsem přistihl téměř na hladu, dvoje pak neměly snad ani po čtvrt kile!!! V obou je enormně plodu, na 3 rámcích jako dvě dlaně - a to bez zúžení. Jedny další hladové, vlastně třetí, je to 24, měly dokonce nahoře KK, kam utíkalo teplo. Tu jsem úplně zrušil.
Jednoznačně víc plodu mají třicítky, bohužel se nějak stalo, že mám 24 víc. Mrzuté.
Ovšem už můžu vyhodnotit pokus s vystrojením TL už v polovině září. Vysvětlím opět, v čem pokus spočíval.
Vždy jsem v půli září vkládal KK mezi VN a TL, který likviduji až na jaře když se strojí nový TL. To dělám tak, že rámky s nespotřebovanými zásobami po zimě, v podstavených KK, které šly mezi VN a TL, prostřídám nyní už jen 4 SR. U několika vč kouším i jen 3 SR 15, podle mě to včelstvu jako jediná trubčina stačí. Vloni mě napadlo, zlikvidovat TL už v polovině září a do KK, kde stejně do jara nevyberou nikdy všech 10 zásobních N rámků, nastřídat mezi plné polorámky 3-4 SR. Tím by měl úplně odpadnout jarní zásah = zvedání VN. Tím, taková je idea, se bude muset zvedat VN jen jednou do roka a to právě v polovině září. Na to si i stařec nebo žena může někoho zjednat na pomoc.
A jak vypadají vč s vystrojeným TL na podzim?
Jsou dle očekávání supersilná a mají nejvíc plodu, pro kontrolu někam pod VN KK nepřišly. Tak bez KK pod VN před zimou už nikdy, musí být vždy a zdá se, že bude lepší rovnou v září vystrojit už TL. Takže pokus, zatím, dopadá skvěle a zda je dobré dělat TL v září se uvidí.
Totiž.
Idea je, nedávat vůbec vysoký SR do VN a tudíž budou mít jedinou možnost stavět a chovat trubce pouze dole v TL. Teorie je taková, že když ochotně dostavují uřezané dolní rohy vysokých rámků trubčinou, měly by stejně nadšeně obsadit TL a “trubčit” jen tam. Zatím se zdá, že to vychází, po odebrání pár vysokých rámků je vidět, že TL pukají ve švech včelami. Ovšem co tam dělají a jestli spotřebovaly zásoby nevím a rozebírat to nebudu.
----------------------------
Slíbil jsem před zimou, když jsem zrealizoval opět naprosto unikátní nápad, že tady poreferuji jak to probíhá. Jak to dopadne tu samosebou, budu-li živ, napíšu též. Základní myšlenka je, vyvrátit veleblud LBV o dvou vysokých trubčácích mezi dělničími plodovými rámky. I mě se vč nerojí, už několik let ani jediné a rozhodně nestrpím trubčí plod mezi plodem dělničím. A dalším efektem má být (částečně už ověřeno) pravý opak OP a sice, že naopak ve VN získám o jeden rámek víc dělničího plodu. Omezování matek v kladení je předpotopní praktika, nehodná skutečného včelaře jedenadvacátého století!
-------------------------
A ještě zmíním, že právě odchází poslední med, do obchodů, drobným prodejem se už, pokud možno nezabývám. Snad se nebude Tom4 zlobit když prozradím, že je bez medu už od srpna, na jehož konci dostal ode mě asi 50 kg aby uspokojil věrné zákazníky (a není líný skvěle zaplatit). To samé Petr, ten už nemá nic taky od léta. Píšu to proto, že prvně za svojí kariéru nemám asi 8 let nejmenší odbytové potíže, do výkupu jsme všichni tři nedali ani deko už roky. Uvádím to proto, že o med bez výluhu výkalů včelího plodu je enormní zájem a tak moje rozhodnutí vytvořit metodu získávání pouze penenského medu bylo velmi správné. Dobré zboží se prodá samo a nemusí se krmit žádný poskytovatel reklamy. Nic víc jsem nechtěl. Hlavně nekrmit někoho, kdo nic neumí, jen vlastní kus plotu (časopis nebo jiné médium), kam dá něčí rekalmu.
Předpověď na dnešek vyšla na suprově - slunečno a 14°. I u nás (v 650 m) proběhly plnohodnotné prolety, semtam nějaká včelka se vracela se světle oranžovým pylem. Vůbec nechápu od kus, v dohledu nic rozkvetlého. A to, že se už potřebovaly vyprášit, bylo cítit i ve vzduchu, toho jsem si v předchozích letech nevšiml… Radost vidět po cca 4 měsících to jejich energické “hemžení”.
pekne oranžový peľ má o tomto čase krokus (Šafran ), u mňa už kvitne, pozri v okolí, v takúto časnú jar včely ďaleko nelietajú…
Krokusy by to mohly být, asi v kombinaci se sněženkami, stanoviště mám cca 300 m od vesnice. Začínají i jehnědy…
Pobavil jhste mě, jehnědy má kde co, vy jistě myslíte lísky. 😉
Dnes jsem dodělal zužování. Čekaly mě dva šoky. A mám o čem přemýšlet a kdo chce, může se poučit z toho, co popíšu.
Včera uvádím, že lepší jsou třicítky. Mají víc plodu, jsou silnější. Bez výjimky. Ale!
Začnu zešíř. Ti, co moc včelařit neumějí adorují pouze nástavkové úly. Mám z nostalgie v provozu jeden poslední univerzál po mámě, vyrobený máminým kolegou profi truhlářem někdy kolem roku 1955. Má tedy pevné dno, ale okýnko jsem zrušil a úl zezadu zadělal napevno stěnou z palubek bez uteplení. Jinak je stoprocentně uteplený strojními hoblovačkami, vím to jistě, původně měl BU jako MU, ale já jí zrušil a tím jsem měl úl rozpitvaný. Je to asi 15 let a hoblovačky vypadaly jako když je tam pan mistr dal včera! Úl má podmet 18 mm, je na teplou stavbu a česno má vepředu u strany, vloni v létě max otevřené na 12 cm2. Toto vč dalo 50 kg medu, spousta ho zůstala v plodišti a poslední NN jsem nevytočil, zůstal jim. Skoro jsem nekrmil, nacpaly si med do plodiště (není to nástavkový úl a tak nemůžu napsat že si to daly do VN). Ano, tento původně univerzál nemůže mít kvůli pevnému dnu TLumič. Jak na tlumič (je to tu jako horní TLumič) u úlů s pevným dnem jsem popsal v příslušném vlákně.
Úl měl plodiště na 12 rámků + okýnko a nyní se vejde tedy 13 rámků. Nevím už proč bylo včelstvu ponecháno všech 13 rámků. Na tom sedí KK 15. Ta je skoro nevyjedená, je z obou stran zmnenšená buchtami 15 na pouze 8 rámků. Dole je nadbytek zásob, dalo by se říci katastrofální nadbytek! Ne není to překlep ani protimluv, vysvětlení je dál v textu. Ale ten škok byl, když jsem (pracuji odzadu po vyndání posledního rámku nebo dvou) narazil na plod na třetím rámku odzadu asi jako půl dlaně. Zkrátím to, Mají 7 rámků plodu, na dvou prostředních asi jako dvě dlaně s prsty, pravda, na krajních ani ne jako dlaň bez prstů. Odhadem mají plodu jako 3 jiná pěkná vč v nástavkových úlech!
Plod je vždy jen do půl rámku od strany (levé z pozice za úlem) a spíš v horní polovině rámků k HL, vedle sebe mají všude nadbytek zásob. Vč dostalo před a za plod po souši, jinde odebrané světle žemlové souše bez zásob, aby matka měla kam klást a nešetřily, tyhle skutečně šetřit nemusí! Naopak, chci aby se matka rozkladla ještě víc. Hned za zadní přidanou souš na zakladení dostaly rámek s ⅔ hotové trubčiny od loňska, půlka je panenská a je v tom dost zásob. Tady chci trubce od této matky co nejdřív a co nejvíc!
Jak to vyhodnotit? Vč zimovalo na medu, skoro jsem ho nekrmil a jeho poslední NN jsem byl líný vytočit. Ve skutečnosti jsem prostě nemohl, neměl jsem sílu. Vím jistě, že měly plodiště ulité stejným tmavým medem jako je v medníku, který jsem “povýšil” na KK, jen jsem vpředu a vzadu dal buchty výměnou za suché 3 rámky.
Je tu zajímavost a po víc než 60 letech mi konečně došlo něco, co mě celý život štve. Prostavování mezer mezi HL vysokých rámků. Čert by mě vzal, je to pracné odstaňovat, nekonečný příběh. Ale jen u některých, proč (sakra!)? Tak už to vím. Utíkalo jim zespod teplo do KK a tak mezery mezi HL rámků ucpaly skoro úplně voskem! Dnes dostaly vodorovní igelit s ponechaným průlezem za jeden rámek vepředu. To je finta Toma4, je to tu pod tím názvem popsáno. I na to jsem přišel já, jenže jsem to nedomyslel a neuměl používat záměrně, jen to bylo něco náhodně improvizované jako okamžité řešení. Tom4 to ode mě slyšel a dotáhl to do vždy funkční metody a tak jsem to nazval podle něj. Funguje to vždy a na 100%. Když je z jakéhokoli důvodu KK nahoře na VN, musí se při zužování KK oddělit měkkým igelitem tak, aby vpředu zůstala mezera asi 35-50 mm po celé šíři n vnitřku nístavku, logicky je mezera robnoběžně s rámky. Pak se pod igelitem bouřlivě rozpolodují (když mají dost zásob), protože jim igelit dělá strop a přestalo jim nahoru utíkat teplo. Tato finta Tom4 je perfektní a funguje vždy a každému! Jako do komory si nahoru chodí pro zásoby, ty jsou nahřátější než ty, když jsou pod VN a pořád se jim na igelitu sráží metabolická voda tam, kde mají plod (a ne až nad KK). Kdybych vloni, tam, kde jsem v půli září nebyl schopný podsadit KK pod VN, dal tyhle igelity, možná by nepadlo nic, mám to spojené s jarem,a le možná by to mohlo fungovat i před zimou. Tuto fintu Tom4 je nutné si dokonale zapamatovat a používat jí vždy, když je ta možnost. Samosebou si tohle, co provedlo toto vč s ucpáním mezer mezi HL rámků - ucpaly odhadem asi 60% prostoru a všude stejně, ne někde úplně a jinde vůbec, prostě všude stejně, budu dobře pamatovat a dám sem zprávu, zda to ucpou znovu když mají T4 igelit. Myslím, že ne, že díky igelitu nebudou muset. Nyní jsem stvořil zkratku pro igelit fintu Tom4 = T4.
Vedle stojí vč 30 v izolovaných dvou NN na sobě - hobráky uvnitř se slámou rozbitou z kombajnu. Ty ale mají nad HL 6 mm vm a pevný tvrdý strůpek, neleží na rámcích tak, jako igelit. Tak toto vč nad VN žádnou KK nemělo a ucpalo mezi HL stejně. Prostě nechtějí mít propojené uličky a tak si to ucpávají samy. Kdo mě sleduje, ví, že já na HL rámků nesmím mít nic z důvodů vysvětlených jinde. Proto je i tvrdá průhledná stropní folie špatně, dolehne jen uprostřed a většinu uliček spojuje nahoře. Základem úspěchu je tyto stropy zlikvidovat. Petr si nedal říct, má je pořád a když dělá fintu Tom4 (T4), tak mu z úlů vzadu čouhá tvrdá stropní folie. Inu, někdo si říct dá, jiný méně. Petr pořád blbne s napaječkami a pořád mu včely hledají vodu, moje nikdy!
---------------------------
Druhý šok mě čekal u úlu s mírou originál Dadant-Blatt. Na to je tu samostatné vlákno a dám to tam.
Máte pravdu, jsou to lísky, bez přesných formulací by tu asi nastala pojmová anarchie, a to by se asi nikomu nechtělo konzumovat… 🙂