Dnešní zjištění celkové situace

Tak na samouka skvělý výkon, nemám co bych dodal a gratuluji. Dnes ráno jsem jinde velmi podrobně popsal jak postupovat s rozšiřováním, na co dát pozor. Vy jste přesně udělal co tam píšu, BP skončila přimačknutá na stěnu. I toto nejsilnější vč postaví jednu M a když risknete, že trubčinu budou moci budovat jen dole v TL, tak dvě. Toto vč dá ale oddělek a postaví tudíž ty 4 M taky, jen o něco později.

Tady musím něco podotknout. Obměna vysokého díla se počítá v % celého provozu. Pak se stane, že slabá záložní matka, zúžená na 4 rámky, postaví M 6 a silné jen dvě, ale průměr je 4 a to v nejhorším případě stačí. Když se nedělá oddělek z nejsilnějších. Díky oddělkům se ale dostaneme na víc než 4 M z 11 rámků, ale i to by bylo dobré, jsem líný to počítat přesně, ale bylo by to asi 35% obměna. Nepravdivě se tvrdí, že nejrozšířenější úl je L. Není tomu tak, v Evropě je to D-B a nezužují a převěšovat nejde (šlo by, ale o tom jindy a jinde). Obměnu řeší tak, že ročně 30% vč přemetají v létě na M a u nejméně 30% vč dělají oddělek a tím se dostávají také na obměnu 40% + a to je dostačující. Ona větší obměna než asi 50-60% není dobrá, spíš naopak.

A ano, včely, hlavně Kraňky a ty tu převažují (geny) jsou skoro chorobně šetrné a samy začnou odvíčkovávat až když je skutečná krize. Tím se ale stane, že samy brzdí svůj jinak raketový jarní rozvoj, který jiná plemena nemají. Proto je musíme ošálit tím poškrábáním zásob v komorách. Pak je vyberou a “rozšoupnou se” a tím se jejich rozvoj samočinně nezpomalí. Ale přišel by den, kdy by zásoby z komor zmizely tak jako tak. A ano, když je krize v začátku nejsou rámky, musí se použít už vyčištěné rámky z komor. Opět velmi správné. Vy jste se ale už naučil umět ty staré rámky vyprízdnit a to je podstatné, to umět. Že je někdy musíme použít je věc jiná.

Tady je nutné si uvědomit a to mi hrozí, když jsem dal do TL nadbytek medu, jedno, zda v září a nebo až na jaře, že nezaplodují většinu vysokých rámků až k HL. Pak hrozí, že nebudou chtít do medníku, někde tu o tom pěkně psal a vysvětloval vloni Goro. A právě u měr vyšších než 30 cm toto hrozí enormně a proto svět zvolil jako nejvyšší vysoký rámek max 30 cm. To je ten důvod, že i superjumbo vysoké 32,5 může být moc a Sedláčkova výška 34,7 je zrádná každý druhý rok! Najděte si tu někde vlákno, které jsem nazval myslím sběrný medník nebo tak nějak. Tam to vysvětluju a tam, myslím, přidal Goro svoje skvělé postřehy. Jsou roky, kdy to hrozí i u třicítky a dokonce i u 24. U té ale nesmírně vzácně.

Možnost převěšování o D-B jsem popsal podrobně jinde u míry 39x30 a někdy se k tomu můžu vrátit, jde to a proto by měla být polovička třicítky 14,4 a ne 15. Ale lze včelařit úplně bez převěšování a je lepší se naučit to. Převěšování znamená polovic medu kvůli mateří mřížce (a víc práce) a hlavně těžko kvantifikovatelný stres, způsobený mřížkou a v jeho důsledku úhyny na CCD. Takže na mřížku je lepší zapomenout a tudíž i na OP, které bez mřížky nejde.

I když tu bylo 14 ve stínu, bylo zataženo a větrno od Z a později SZ, nevlídno a včely létaly velmi málo. Rozkvět jív se zastavil, ale včely na nich byly. Ale už serobjevilo asi 5-6 druhů pylu, většina v minirouskách. Ale co kde kvete jsem neobjevil. Pyl z jívy vidět nebyl. Na olších ani na kvetoucích osikách taky nebyly.

Vč, které v sobotu hučelo a tvářilo se bezmatečně, v sobotu dostalo otevřený plod a dnes nemá naražené nouzáky, ale matka neklade a nedokázal jsem jí najít. Sedí to na NN s na podzim vystrojeným TL. Jenže dost zeslábly a z TL skoro nic nevybraly. Toto je nejhorší co může nastat. Kdybych matku našel, zmačknul bych jí a něco k tomu připojil, takhle se bojím, aby matku nezabily. Tak holt budu zatím čekat.

Přátelé, po zúžení se znásobily plochy plodu a u většiny vč je nutné přidat SR. Tudíž je to rozšíření o jeden rámek. Nalíhlo se dost včel a díky úžasnému počasí v dobře vedených a ošetřovaných vč ještě nezačaly odcházet staré zimní včely. Ty by měly zmizet až na konci jabloní a začátku a průběhu řepky. V té době je ale už nahradí a početně převýší včely z plodu, který je ve zvětšených plochách díky zúžení před dvěma týdny ve vč teď a z toho, co přibyde v těchto dnech. Jde jen o to, jaké počasí přijde, ale rozjetá vč už nic nezastaví. Pokud budou mít dost zásob.

Tady můžete vidět in natura, že dokonale funguje co jsem tvrdil. Pravda, hodně nám k tomu pomohlo letošní úžasně pěkné jaro. 

Jirka v jiném vlákně píše, že jedno svoje vč nemohl zúžit jak pěkně silné vyzimovalo. Také mám jedno takové, které dostalo jen buchtu k přední stěně. Jinde jsem vysvětloval, že zimuji vždy na 10 rámcích, protože jedenáctý chybí kvůli fumigačnímu hřebíku a navíc by jedenáctý rámek stejně zplesnivěl na pozici nejdál od česna. No a toto vč zůstalo bez zúžení a v něm se zastavil čas, zesílení ani enormní zvětšení ploch plodu se nekonalo, je skoro stejné jako na konci února. Jeho rozvoj a zvětšení ploch plodu se zbrzdilo. Pro takováto vč mám speciální blinovku tlustou jen 5 mm ze silného sololitu, ta by se tam bývala vešla a bylo lze s ní oddělit od hnízda několik rámků. Nedal jsem jí abych měl kontrolu (asi po čtyřicáté a vícté), že skutečně nezúžení katastrofálně zbrzdí jarní rozvoj. 

Tady je jasný důkaz, že NN systém je pro jarní rozvoj horší kvůli nemožnosti zúžit a kvůli vodorovně přeťatému hnízdu mezerou mezi nástavky. Tam je hluché místo z tloušky SL horního patra, VM a HL dolního patra, u originál Langstrothu je to 10 + 8 + 19 mm, tedy celkem 37 mm.

Ještě je tu opak a sice vč v univerzálu s pevným dnem, kde bylo před 11 dny plodu na 7 rámcích. "Nad hlavou" má KK 15/7 a tudíž jsem v klidu. Navíc na vysokých rámcích byl zásob nadbytek.

Tak ať se vám daří a ať vám to lítá!

Já mám naopak špatné zprávy mé včely jsou pozitivní na hnilobu včelího plodu z vyšetření zimní měli. Varroáza, která mi je mimochodem u prdele od začátku včelaření 0 roztočů každým rokem. Už plánuji z čeho budu vyrábět nové úly až mi to spálí. Koupím betonářskou překližku nařežu a s ničím se nebudu srát jako doteď jelikož jsem zjistil, že je veškerá práce a námaha zbytečná piplat se natírat všechno, aby to bylo precizní potom přijde nějaký všivák a všechno lehne popelem. Kdybych to měl koupené tak mě to vůbec ne..re, ale tak jsem si všechno od střech po krmítka vyráběl sám. 

To mě velmi mrzí. Na druhou stranu to plně vysvětluje vaše neúspěchy.

Nemyslím, že je překližka dobrá volba, já z ní mám jen asi polovinu medníkových nástavků a jen několik VN 24 a jen pro oddělky, nezimuju v tom. Ale ne ze strachu o včely, to mě neapadlo, ale překližka v zimě velmi trpí. Na druhou stranu to jde velmi rychle na svět.

Zatímco VN dělané z masivu Sm 20 mm mnou v polovině osmdesátek drží a vypadají skvěle a mám i pár NN starých 60-70 let (ty jsou Sm 30 mm), ty překližkové po 8 letech začaly hnít a myslím, že nepřežijí 12-15 let. A to se v tom nezimuje!

Martina je mi taky líto. Je to k vzteku, člověk přijde nejen o včely, ale i vybavení, které si pracně vyrobil. Na radu jste se neptal, ale do té překližky bych taky nešel. Začne se vám dařit a pak vás bude mrzet, že nemáte dřevo. Já loni kupoval nesmontované nástavky (vyjdou levněji a smontované je to za chvilku) a 4xNN + 1xVN mě vyšlo na 2000kč. Překližka bude taky něco stát + vaše práce. Udělal bych jen "Tomova" dna, střechu vám snad nechají. 

------ 

Tak jsem dnes do jedněch taky zkusil dát SR, respektive rozestavěný trubčák z loňska. Zítra odjíždím, tak uvidím po neděli, jestli už chtějí stavět a případně dám SR do ostatních. Tam bych ale už musel odstranit BP, nebo odstranit rámek z komory, který ale není vybraný. Vynosily jen to, co jsem jim v neděli poškrábal.

Tak dnes u nás rozkvetly jívy a úplně hučí včelami.Kvetou krokusy, dřín je před rozkvětem, má nalitá , krásně žlutá poupata

Na vysokých SR - přišly jen tam, kde není od podzimu TL s medem, začala některá vč kromě trubčiny stavět i dělničí srdíčka. Neklamná známka, že chtějí M a tak jí dnes, něco už včera, dostalo. Ale ne moc, z 31 teprve patery. Dost váhám kvůli ochlazení, které přijde. 

Všude jsem ale v uplynulých 3 dnech rozšiřoval, většinou mladou souší na zakladení. Kde je dost zásob tak souší suchou, kde je méně tak zásobní - to je logika. Zúžení mělo rapidní účinek, začal jsem zužovat 26.2. a trvalo mi to 3 dny. Tudíž je to do dneška 13 - 15 dní. Z průměrných 1-3 rámků plodu s kolečky jako dlaň zavíčkovaného a kolem věnečky otevřeného, je dnes všude 4-6, i 7 rámků plodu a některé mají prostřední rámky ze 2/3 plod. Nalíhlo se dost včel, všude to zesílilo, jsem spokojený. Včely byly neskutečně hodné. Byla snůška, z plástů při ometání včel stříkala sladina.

A tady okopíruju sám sebe ze dne 26.2. a vyjádřím se jak to dopadlo:

Kdo mě sleduje a pamatuje si, pořád jsem vloni zachraňoval a nakonec pospojoval tři lazary, které sice přežili melecitozu, ale stagnovaly a nic z nich vloni nebylo. Nyní je to bez matky a má to trochu pokálené HL, váhám, zda bych to neměl raději vysířit. Něco tam není dobře.

Nerad něco sířím. Vč nereagovalo na přidaný plod, matka nekladla, ani v málu včel jsem jí neviděl. Měl jsem strach to připojit k něčemu. Vedle byl další vloni pospojovaný lazar, který se taky za celou sezonu nevzpamatoval. Jenže měl matku BF a kvůli trubcům jsem jí držel.

Takže problémové vč jsem prostě setřepal z rámků před úl, tak, jako se to dělá když jsou trubčice. Tady ale nebyly. Po chvíli bylo vidět, jak se včely svěsily na čelní stěny vedlejších úlů a pomalu, po jedné se vžebrávaly do česna. Oba úly byly asi 3 m daleko na obě strany. Něco zůstalo na podstavci. Ty jsem smetl na rámek a shodil na česno slabších.

Za další dva dny na posílených nebylo vidět, že by tam přibylo včel, myslel jsem si, že je pozabíjely domácí včely, vyházely před úl a uklidily to sýkorky a hlodavci.

Tak dneska jsem zažil překvapení. Matka BF s červenou značkou klade jak vo život, má to dost plodu - 5 rámků z asi poloviny zaplodovaných - brigáda, co by jiný vysířil, pomohla neskutečně. Druhé vč, kam se vžebrala asi třetina, je originál D-B a o tom napíšu za chvíli ve vlákně o mém pokusu s D-B.

Jíva kvete naplno, ale je vidět i šedobílý pyl z osik a ještě nějaký nahnědlý, ale ten nosí jen některé vč, věštšina jen žlutý z jív vobrovských rouskách. Jívový pyl špatně lepí a při náklonu plástu při prohlížení vč se sype z buněk, je nutné na to dávat pozor a neaklánět rámky.

Ale ne všude, kde začaly stavět trubčinu, jí i zakladly.

Kvetou na zahrádkách krokusy, ty ale včely vůbec nezajímají. Obírají ale petrklíče.

Tak jsem dnes konečně dal SR, čt-ne jsem byl pryč, a tento týden šlo jít do včel až dnes. Zkušebně jsem do jedněch (silný loňský oddělek) dal SR už minulou středu (u ostatních by už musela buchta ven, hlásily ochlazení a tak jsem nechtěl riskovat). Dnes byl SR z poloviny vystavěný, včely na něm usilovně pracovaly. Červíci tam zatím nebyli, vajíčka nejsem schopen vidět. Kdybych byl býval dal SR do těch ostatních, které jsou silnější, tak už ho mají dnes postavený. Těm co mají TL už od loňska jsem SR nedával. Koukl jsem do TL a našel tam jeden vystavěný nikdy nezakladený trubčák (ten jsem jim tam ale myslím dával už na podzim) a jeden rozestavěný, asi letos postavený. Jistě to ale nevím. Prosím Toma, jestli by mohl odpovědět na můj dotaz v sousedním vlákně, jak u těchto postupovat. Děkuji.

Dobrý den, Tom mě poprosil abych sem nahrál fotky co mi poslal. Jedná se o mezistěnu přidanou v sobotu a takto vypadala včera. Byla tedy hned vložena do vedlejšího včelstva doprostřed hnízda pro rychlé dostavění a zakladení.

Děkuji moc, jen to upřesním, má to den zpoždění, takto byla M povytažená v úterý, nikoli včera.

Očividně ubylo včel, zimní včely začaly odcházet předčasně. Přičítám to faktu, že díky mimořádně pěknému počasí včely víc pracují a tím odcházejí dříve kvůli upracovanosti. Tedy doufám, že je to jak se domnívám.

Včelstva staví, jíva je tu asi za polovinou a zdá se mi, že tu nikde nic jiného není, nosí jen jediný druh pylu. Fouká od S a tudíž je extrémní sucho a tudíž je nektaru málo. Přesto vč staví. Asi v polovině vč je M, někde už druhá, zatím asi nezakladené.

Ale tady popíšu co dělám a co je asi ne úplně známé, nebo běžné. 

Slabší vč dostala souše na zakladení, některé “drápáky” a tady vysvětlím, co to je, odb. lit. takový pojem nezná. Vymyslela to moje máma Lída.

Bohužel se často stane, že pozdní M vč sice postaví, ale zaklade jen jednou a jen na prostředku, často jsou rohy nedostavěné. Včely do této problémové souše dávají jen pyl a ten se v tom často zkazí, bílé a velmi tvrdé “špuntíky” včely nedokáží z buněk vyndat. Nezbývá než rámek vytavit. ALE. Je to investice do mezistěny vniveč. Hlavně jde o tu práci s tím. A tak máma odedávna dělala to, že za mrazivého chladna odrásala nožem nebo odvíčkovací vidličkou kolmo k plástu ten zkažený pyl až na mezistěnu. Trčí z toho cáry košilek z toho jediného zakladení, z panenských buněk skutečně zůstane jen mezistěna. Jenže včely staví na M z 70% z vosku z té mezistěny a přidají jen asi 30% vosku nového. Ovšem u drápáku už nemají z čeho brát a musí stavět a dát 100% vosku ze sebe. Toto se dávalo hlavně rojům, smetencům a podobně.

Já to ale dovedl k dokonalosti. Plásty odrásám rotačním ocelovým kartáčem, nafotím a přes Jirku pošlu jak stroj, tak jak vypadá rámek před odrásáním a co vznikne. A dovolil jsem si to dávat nejen rojům, ale do vč právě teď. Sice odrásané musí postavit, ale je to třeba jen třetina nebo dokonce i jen čtvrtina buněk. Tudíž je to pořád hlavně souše a když je mladá, vracím jí tak do oběhu a ušetřím vytavení, novou M, utažení drátků (raději nově zadrátkuji než to vypínat).

----------------------------

Někde jsem nedávno popisoval, že jako první rozšiřování, když ještě vč nemají nový vosk, dávám souše na zakladení. Jakmile se ale projeví stavební pud a začnou na SR stavět z VOSKU, troufnu si přidávat “recyklované” drápáky na stejné místo, jako M, tedy za poslední plod před SR. 

Dnes jsem tyto opravené, ne úplně postavené, vyčištěné drápáky, už s novým pylem (kde byly nepoškozené buňky) a novými zásobami - je jedno, zda je to nektar a nebo přepracované staré zásoby z komor - dával doprostřed hnízda JINÝCH  včelstev. Zítra to bude dostavěné a zakladené!

Právě jste dočetli fintu, kterou se nikde jinde nedozvíte. Doporučuji.

Konkrétně. Dnes jsem potřeboval přidat M, ale VN je plný a nebo je poslední místo - buchta u čelní stěny. Zatím takové vč (mám jich asi čtvrtinu) nepostavilo ani nevytáhlo M, nedostalo jí. Jiné, slabší, dostalo toto - přijmutý, očištěný a “navoněný” drápák do hnízda a původní vč na místo "mezi kozy", tedy mzi poslední plod a SR dostalo konečně letos první M. Druhá bude až se uvolní poslední pozice, kterou zatím zabírá buchta vepředu, ovšem vše se to posune dopředu a M pak půjde zase mezi kozy. Je dobré slabším dávat ten teplý opravený drápák i se včelami, které na něm jsou, ale pozor, už jsem na něm u jedněch načapal matku!!! Chystala se tam klást, co jiného by tam dělala?

--------------------

Čeho všeho se docílí takovýmto “hraním”:

V první řadě se do oběhu vrátí a nemusí se vyvařit problémové rámky, sice často mladé, ale s problémovým pylem, nebo oplesnivělými dolními rohy a podobně. Kdyby takový rámek ve vč zůstal, včely buňky okoušou (plísní se degradoval vosk a to včely vakoušou a vynesou) a postavily by znova. Při tom by velmi pracně vydobyly špunty ztuhlého pylu a nebo by je zavíčkovaly zapadlým víčkem v novém díle (B je častější). To se jim ušetří tím odrásáním a včelař odstraní hlavně problémový zkažerný pyl lépe, než by to dokázaly včely. Odrásání rámku je rychlejší než jej vytavit, očistit, zadrátkovat a vylepit novou M.

Slabší vč dostanou malou brigádu stavitelek, já se domnívám, že to jsou maldušky s aktivizovaným “chlebkváskem” a tudíž je zde tento efekt, odb. lit. dosud nepopsaný a nepojmenovaný. Ale vysoce funkční!

Stavitelky jsou ještě bezletné včely a tudíž v posíleném vč zůstanou. A tím je posíleno slabší vč a současně je “puštěno” žilou silákovi. Ten pak nebude “zlobit” v době rojení a nebo bude mít choutky menší. Až do konce května lze přidávat rámky se včelami do jiných včelstev aniž by se to porvalo a aniž by to mohlo vyvyolat rabovku.

Přidáním cizího teplého rámku s čerstvým pylem a zásobami došlo k výraznému podnícení, daleko většímu, než by bylo jarní podněcování nějakými těsty či jiným dokrmováním. Jarní dokrmování nepoužívá Blaník nikdy a těsty určitě ne a hlavně ne těsty s bílkovinnou náhražkou! Popsané podnícení je dvojité těmi cizími včelami a současně se přenesla záhadná substance (věda dosud nepopsala), jejíž efekt na včelstva jsem si já dovolil nazvat efektem chlebového kvásku. Je to svého druhu naočkování souborem pozitivních látek pro vyšší imunitu a odolnost. O chlebkvásku je tu vlákno, nějak upadlo v zapomění, ale já tvrdím, že úspěch metody Blaník, i stejnojmenného úlu, není vůbec v nějaklé mojí genialitě nebo moudrosti. Ale tvrdím, že z drtivé většiny je právě v tom efektu chllebového kvásku, kdy se ve včelstvech upevňuje přirozená odoslnot sdílenou substancí, kterou neumím definovat a vlastně ani pojmenovat. A zde je nutno podotknout, že jsem na to nepřišel já, ale prvotní informaci o tom, že se brigádou mladušek cosi přenáší do jiných včelstev, mám od známého včelaře MUDr. Marxe. Ovšem já to domyslel a popsal a hlavně uvedl do praxe v takové podobě, že to může udělat se svými včelstvy každý, relativně hned ( v prvním roce co se o tom kdo dozví) a opět, jako vše ode mě, ZADARMO.

----------------------

Vypsal jsem jen ty nejdůležitější efekty. Hlavně chci každého upozornit, že já nemám nějaké zvláštní, odolné vyšlechtěné včely, nějakou extra genetiku a už vůbec, že by to fungovalo jen na mojí zahradě a převozem se odolnost vytrácí jako u jednoho známého komika s titulem Ing., který se už stáhnul do propadliště. Tvrdím, že stejně odolné včely, jako mám já, může mít úplně každý. A ani to nebude trvat roky, za jedniný rok může mít každý hotovo.

-----------------------

A na tomto místě se pokusím zpochybnit stále opakovaný nelogický blud o tom - nedávno to tu Goro komusi schvaluje - že chovat jen z materiálu co mám a nemísit to s cizí krví odjinud. Tak prazáklad mého úspěchu je přímo podmíněný pravým opakem a sice ustavičným dokupováním čistokrevných inseminek. Protože už předkové věděli, že je nutné oživovat krev, tak tomu říkali. Ovšem někteří blouznivci tvrdí opak a pak se diví, že vitalita a odolnost jejich příbuzensky úzce zbastardizovaných včel klesá, až se dostává k vzrůstající úhynovosti. Inu, komu není rady, tomu není pomoci.

Začaly u nás kvést jívy, zatím pouze v horních částech korun. Aktuálně je 5° a přeháňky. Letmo jsem nakoukl přes igelit, včelky stažené do chomáče, plodují… 

U mě vč stagnují. Zjištěno jen pohledem u několika skrz stropní igelit, na přidaných M nepracují a nebo ne tak intenzivně, jak jsem čekal (zjevně přání otcem myšlenky). Snůška byla dnes slušná, hlavně nektaru - pro vodu moje včely nemusí. Pyl je pořád jen jednoho druhu z jív.

Ovšem je tu jedno zjištění, velmi závažné a nutné brát v potaz. Malinko historie.

V tomto místě žiji teprve 8 rok. Udělal jsem si dvě stan, R a K a u baráku - Doma ne, tam až předloni, i když mě Petr hecoval, že lépe u baráku. Jenže u baráku tak, že 70 metrů od vchodu do medárny a zázemí a když přivezu věci autem z R a K, tak jsem 4 metry od vchodu a od úlů k autu je to taky kousek (tady jak pako naložím do auta a složím o 70 metrů opodál u vchodu). No, opět se mi nevyplatilo neposlechnout mladšího a už před rokem mě Goro poučil, že řešení se nazývá motůčko a abych si ho koupil. Často umím neposlechnout ani staršího. (je jich tolik druhů, že jsem se nerozhodl a nekoupil nic)

-------------------------

Dnes snůška a doma žádné zkřehlé včely po zemi, v K to létalo méně - stejná teplota pod úly ve stínu. Ovšem v K pod každým úlem nejméně 10 zkřehlých včel s pylem, bez pylu žádná. Taky tam bylo pocitově hůř - průvan. Na stan R jsem se nedostal kvůli lesní těžbě. Tam je ale tradičně líp než v K, ale hůř než doma. Resume - zruším stan K. Doma bylo vloni víc medu než v R a supervíc než v K. Přitom K a D jedno údolíčko, vzdál 800 m vzduchem, D o 40 m výš. R je za zlatonosným kopcem -hřebenem, výška stejná jako K, ale údolíčko míří jiným směrem, vzdál od D je 1.600 m. Píšu to proto, že i na pár metrech vzdálenosti záleží, D je prokazatlně lépe chráněné před větrem než R a o mnoho lépe než K, tam je výdrholec, i když v údolí.

-------------------------------

Včera bezletý den. Vyvářel jsem voští, to lze jen když včely nelétají, jinak jim to velmi voní a otravují (dělám to uvnitř, ale kvůli páře a horku se musí větrat). Výsledek fenomenální, 62% výtěžnost a to byla víc jak polovina dost požraná od zavíječe. Tak vysoká výtěžnost je ale jen tím, že M do medníků mi dělá soukromník z víčkového vosku a domáckou technologií nedokáže stejně tenké M jako jsou z velkovýroby. Jinak si to neumím vysvětlit.

Pro přehled - pro mnohé to mohou být úplně nové a neznámé informace.

M z velkovýroby od jediného dobrého českého výrobce je pro 39x30 (M má rozměr 37x27) = 10 a půl M do kila.

M od paní Mchové (Plzeň) je 7 ks do kila.

M od pana Dufka (tady u nás = Bernartice) 9 ks do kila.

Do plodiští mám jen z velkovýroby od firmy V, do medníků už jen od Dufka z mých víček. Pro jistotu kvůli sice nepravděpodobné a vědecky neprokazatelné, ale možné kontaminaci vosku reziduy tvrdé chemie. (něco třeba bude teprve objeveno)

Plásty na M od Dufka jsou stejně “voskové” jako od velkovýrobce V (1), od Machové jsou ale moc tlusté a tudíž je pak lepší výtežnost při vyváření a já právě likviduji staré dílo z TL = původně medníkové, postavené na mezistěnách z Plzně.

Někomu tohle může připadat bezvýznamné. Tvrdím, že slunečním tavidlem se nezíská zpět ani to, co bylo v mezistěnách a ještě hůř je na tom napařování. 

Výtěžností rozumím to, co je navíc proti vkladu v M. Jestli vložím kilo M, musím vyzískat zpět nejméně 1,6 kg, tedy pak je výtěžnost 60%. Tudíž výtěžnost u napařování a slunečního tavidla má zápornou hodnotu, nedá se vyzískat ani tolik vosku, kolik vážily mezistěny.

Nevedu přesnou statistiku (nikdo mě za to nehonoruje). Ovšem průměr na vč za rok dává nad 1,2 Kg vosku včetně mezistěn. To znamená, že do vč za rok přijdou M ve váze asi 0,7-0,8 kg. To odpovídá v průměru asi 5 vysokých M a nejméně 6 nízkých M do prvního medníku. Ať se to počítá jak chce, pořád je zde výtěžnost 59-65%. Co zjevně přebývá jsou oškrabky a můstky z vodorovných louček, které se musí celý rok pořád průběžně čistit, viz vlákno o prostavovnání mezi patry. Ano, tak moc + všechny sebenepatrnější zbytky + divočina na SR dají za rok na včelstvo tolik vosku. Ale chápu, že mnozí nešetří, M kupují a s recyklací vosku se netrápí a nezdržují. I tak lze. Já jen aby bylo jasné, co je, celkem bez problémů, možné vyzískat od vč v podobě vosku za jediný rok. Zjednodušeně. Od 40 vč se ročně vyvaří asi 48-52 kg vosku.

---------------

vysvětlivka (1). 

Totiž. Včely na postavení plástu spotřebují asi 70% vosku z M tím, že jí ztenčí - člověk tak tenké M, jako včely chtějí, nemůže technologicky vyrobit. Jestli je M tlustší (tedy těžší), včely na stavbu spotřebují až 100% vosku z M. Jestli je ale M těžká (tlustá) víc než 100%, pak včely nechají tlustou i základní osnovu plástu a pak je celý plást těžší a obsahuje o tolik vosku víc, než bylo oněch 100% potřebných.

Pokud někdo vysvětlení nechápe, ptejte se. Už jsem to tu (nebo na IF) vysvětloval, ale protože toto se v žádné odborné literatuře nedá dočíst a já na to přišel sám, vím jistě, že v otázce vosku a výtěžnosti drtivá většina včelařů tápe.

----------------------

Výrobce, posledního dobrého výrobce, který nepančuje a vyrábí nejtenčí M v zemi, zatím neprozradím. Na jeho M (a na těch od paní Machové a od pana Dufka) včely staví rychle, dobře a kvalitně.

--------------------

Perlička - opět něco, co se nedá nikde dočíst:

Šestiboká buňka je tak dokonalá, že tři dna buněk na jedné straně tvoří dno buňky na protilehlé straně. Ovšem u M od paní Machové tomu tak u asi 70% M nebylo, prostě válce byly posunuté a nelisovaly buňky proti sobě správně. Proto byly její M tlusté a tudíž těžké. Měl jsem logickou obavu, že včely na tak nesprávných M nebudou stavět správné plásty a pečlivě jsem si označil rámky, kam jsem ty špatné M vylepil.

Infromace která nikde neexistuje:

Včey na tom staví normálně a vůbec jim nepřijde divné, že jejich přirozená geometrie nesedí.

Dobrý večer, Tom mě požádal o vložení nějakých fotek. První 2 jsou letos postavené a již zakladené mezistěny. Další fotky jsou "drapáky", jak zde o nich Tom psal.

Přidávám jednu moji. Foceno dnes v 18:30h. Včely intenzivně větraly, vůně byla cítit 5m od úlu🙂.

Děkuji Jirkovi. Tady každý může vidět, že v jívách za polovinou mám už zakladené letošní M. Toto vč dostalo před pár dny tuto, když jí vytáhlo za plodem, doprostřed a dnes dostalo další za plod. Začátečníci si mohou všimnout matky, na prvních dvou fotkách právě úřaduje a také je třeba si všimnout, jak na zakladeném nejsou včely. Ony to tak dělají a tak i když včelař nevidí dobře, toto je vodítko.

Ovšem pozor! Do dneška jsem si myslel, že vidím dobře a Jirkovi jsem k fotce drápáku napsal popisek, že je to zakladené, 4 dny od přidání. Po zvětšení v telefonu doma jsem zjistil, že to zakladené není. Ovšem je i tady zřetelně vidět, jak na povytažném odrásaném díle včely nejsou a tudíž to matka zaklade během pár hodin.

No a vám Jirko z celého srdce upřímně závidím, u mě žádné větrání, natož vůně. Ale snůška silná a i u mě cpou nektar mezi plod a pylem omezují matku. To je ale jen zdání, vědí moc dobře, že to rychle spotřebují a uvolní si plac. Proto neexpandují na další rámky. Zažil jsem totiž roky, že jsem nějak nevychytal rozšíření a za blinovky mi začaly nosit sladinu, ale i pyl. Sladinu už dnes někde za blinovkou měly. Po ochlazení jí bleskurychle odnesou a spotřebují. A maličkost, med z jívy je dost hořký, jak mi někdo sdělil a tak je třeba nelitovat, že to nedokážeme vytěžit. Až rozkvetou špendlíky - u mě letos v těch chladnech a nic z nich nebude, ale v některých letech pár vč dá bednu medu ze špendlíků (asi i třešní, kvete to těsně za sebou nebo současně) a to je skutečně neuvěřitelně lahodný med. Ovšem letos jsem prodal už i asi 3-4 roky starý řepkáč a jen se po něm zakouřilo! Lidi (někteří) zjistili jak chutná med bez výkalů plodu a nestíhám poptávce. Ale to jsem hodně odbočil. (bez jediné Koruny do reklamy, nekrmím darmožráče nikdy!)

Resume:

Letos je pěkné jaro. V třetině vč mám už druhou M, první jsou asi v polovině vč té třetiny zakladené. V nejméně polovině z celkového počtu je první M dnes a včera a zbývá pár “lazarů”, kteří se rozjednou až po chladnech. Jsem rád, žeč jsem se tohoto jara dožil. Tohle se zažije jednou za 20 let.

Dnes u nás 12°, studený vítr, pocitově asi 8°. Včelky masivně nosily pyl z jív. Před ohlášeným týdenním ochlazením jsem pro jistotu zkontroloval stav zásob a jestli plodují. Jednomu loňskému oddělku jsem přidal zásobní plást, u ostatních zatím dostatečné rezervy. Matky kladou a už se na plástech místama leskne sladina, žeby z jív, nebo jen přenesené zásoby? 

Jinak musím na stropním igelitu ocenit, že nejenže patrně přispívá k samostatné ventilaci/ohřevu vzduchu v jednotlivých uličkách, ale při částečné prohlídce úlu ho není nutné sundavat celý (narozdíl od folie), stači ho pouze přeložit na nezbytnou část a zbytek úlu není rušen (nebo né tolik) - je to sice docela banální zjištění, ale potěšilo mě :) 

Bohužel jsem musel zrušit jedno výrazně zesláblé včelsto, moc naděje jsem mu sice nedával, ale pokusil jsem se ho zachránit. Při oteplení koncem února jsem ho zakomoroval na 3 uličky, ale to už nepomohlo, nakonec zbyla pouze hrst včel s matkou a trochou plodu (v plodišti dostatek zásob). Stagnace jsem si všiml při loňském přidání medníku, patrně předčasném - nevím jestli to byl ten spouštěč (nebo kombinace s něčím jiným, viry, apod.), potom sice jakštakš fungovalo, ale mělo nejvyšší spady rostoče a v zimě mrtvolek... Tedy další poučení...

to je ta večná dilema včelárov, zachrániť či nezachrániť scípaka?.. niekto tak niekto onak, niekedy to môže vyjsť a potom sa cíti včelár hrdinom, ale riziko šírenia vírusov či iných problémov na včelnici často nestojí za tie skúšania… no samotné “predčasné” pridanie medníka by jeho zoslabenie nemalo spôsobiť, určite tam bolo aj niečo iné…

Zdravím.

Já se byl včera podívat do včel a zjistil jsem, že nejsem úplně slepý😀. Přidaná mezistěna byla čerstvě zakladená viděl jsem vajíčka pro jistotu jsem to zkontroloval lupou. M šla na 3 pozici mezi plodové plásty a mezi poslední plodový a zadní KR což je loňský zásobní trubčí rámek šla M nová. Ano nedával jsem SR jelikož mám stavební rámky v TL. To včelstvo jede jak pila obrovské plochy plodu na rámcích, včely větrají i když ne tak jak Jiřímu, že jde cítit vůně na 5 m, ale když přivoním k česnu tak to nádherně voní. A to jsem stresoval, že tam 1.3 kdy jsem komoroval nebyl žádný plod. I mé včelařské umění se zlepšilo ladné pohyby🙂 včely nezuřily věděl jsem co mám udělat žádný stres. Dobře jsem odhadnul i kdy do včel lézt u nás bylo úplné bezvětří kolem 16:30 to už jsem dlouho nezažil zapaloval jsem dýmák normálně na střeše úlu jinak se musím krýt v podřepu za podstavcem. Snad včely dají to ochlazení zatím to vypadá nadějně doufám že jsem tím nic nezakřiknul. Tu z ¾ vystavěnou M co byla na fotkách dám po zakladení nové M přečetl jsem to pozdě jinak by ch ji tam dal.

Velice spokojeně čtu tyhle věty, konečně zažíváte co vám roky tvrdíme. Vidíte, že i na výdrholci to jde když jsou včely, jak by řekla moje maminka Lída “koně”. 

U toho jejího rčení, či bonmotu (určitě by to ona tak nenazvala) je nutné si něco uvědomit. Byla ročník 1920 a za jejího dětství, když vsí projelo auto s dvoukoňovým motorem v oblacích prachu z nevyasfaltovaných silnic, byl to kuriozní zážitek. Ale šlo prý vždy o hlučně pomalou páchnoucí prdlavku, navíc její otec byl kolář a auta a bryčky s pneukoly mu vzaly práci a tak v rodině ty peklostroje nenáviděli. Čtyři a čtvrt hektaru a jedna kravka rodiče + 6 dětí neuživily. A tak pro mojí mámu byl symbol síly volský potah, ale to nebylo nic krásného ani elegantního a to vlastnil kdejaký větší chalupník a nebo malý sedlák, ti chudší zapřahali tu krávu, která toho moc nenadojila, když musela dřít na poli. Ovšem pár silných, urostle krásných, bujných koní měli jen ve velkostatku a kočí, panský pacholek, byla pro všechna děvčata snová partie. Proto bylo ještě před sto roky, ano, je to teprve JENOM STO LET, sybolem ušlechtilé krásy a dynamické síly koňské spřežení víc, než automobil. Mladým to takto vysvětluji proto, aby si uvědomili, kam poskočil svět za pouhých 5 generací … A no, já pamatuju, že neexistovaly igelitové sáčky, byl v nich jen svetřík nebo tričko z Tuzexu. I co byl Tuzex bych musel vysvětlit. Ženské použité igeliťáky praly, sušily na šňůře, protože to byla báječná a vzácná věc, starej díky sáčku z igelitu nepromastil obsah tašky, kterou nosil do fabriky od svačiny, což byl hleba namazaný sádlem. Tak se šetřilo, lidi nefňukali, že nebyly byty, prostě svépomocí stavěli a přestavovsali staré chalupy. Sádlo bylo doma a chléb stál proti dnešku pakatel, ovšem deset deka salámu + dvě housky, to stálo majlant a to se psal už rok asi tak 1960-65. V mém dětství mě štvali starci, kteří vykládali, jak dřív bylo všechno lepší, víc, chutnější a jak si ničeho nevážíme. A už asi nasírám mladé zase já, je to jako štafeta. Ale možná je dobré to vědět, třeba proč lidi jako já nebo Goro mluvíme o pokoře…

Vás Martine velké pokoře naučily včely, i když zrovna vy jste jí oplýval od začátku víc, než většina mladých. Už se nevztekáte a už víte, co na těch “blbejch včelách” někteří máme. Ano, ten pocit neumím popsat, ale o to je snad silnější. Kdo nezažil, nepochopí.

Tak například:

Tříkilový kulatý bochník “obyčejného” chleba stál 5,30 Kčs, což by dnes bylo asi tak 75 Kč. Dnes šiška 1,6 kg stojí 45 Kč. 10 deka gothaje stálo 3,30 Kčs, tedy kilo 33 Kčs a to by dnes stálo asi 400 Kč. Dělník bez řemesla vydělal ve Vlašimi v roce 1965 asi 4,50, kvalifikovaný asi 6,40 Kčs na hodinu HRUBÉHO a tak by vyučený řemeslník hodinu dělal na obyčejnou svačinu. Pro zajímavost, kilo cukru stálo 7,30 Kčs a ceny se asi 30 let nezměnily. To by v dnešních cenách (prpoti roku 1965) bylo asi 13-14 x víc, tedy asi 100 - 110 Kč. Ano, to není překlep!! Tohle by měl vědět každý, kdo čte třeba Bernnerovy knihy o včelaření!!! Aby pochopili, i třeba Malinové.

Kilo medu v maloobchodě (kdyby ho tam soudruzi mimo velkoměsta nabízeli a ani v Praze nebyl pořád a i tehdy byl jen ze Sovětského svazu a náš snědli západní nadlidi), tak kilo medu by stálo v krámě (v celém Československu byla jedna neměnná cena daná státem) 25,- Kčs, což by bylo dnes 350 Kč. Výkup dával včelařům 22,50 Kčs za kilo a za 35 kg najdenou. Konev na 25 litrů je přesně 35 kilo medu. 

Ovšem tím to nekončí. Pak se do vedení Svazu dostal jakýsi soudruh Kodoň. A ten vylobboval, řečeno dnešním slovníkem, že stát dával dotaci ve výkupní ceně medu 2,50 Kčs na kilo a tak včelaři dostávali to samé, co by med stál v krámě, kdyby tam ale byl. Ovšem zlý komunista Kodoň byl takový padouch, jak to dokázal jsme nikdy nezjistili, že vymohl druhou dotaci za opylení plodin i celé přírody (skutečná ekologie!!) a to celých neuvěřitelných 10 Kčs na kile a tak jsme ve výkupu dostávali neuvěřitelných 35 Kčs za kilo medu v balení 35 kg!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To ale bylo až později, asi od roku 1978 a tehdy by 35 Kčs za kilo medu ve výkupu bylo asi jako dnes 1:12 = asi 420 Kč za jedno kilo!

A jak to tehdy Svaz pánům velesoudruhům zdůvodnil na UV KSČ? Jednoduše, že celospolečenský opylovací efekt včel je nenahraditelný ničím, žádným jiným hmyzem a vše ostatní z opylovačů nemá žádný význam (to je pravda, ale dnešní zpitomělí aktivisti teď vyletí jak čertíci z krabičky) a tak si podporu státu drobnovčelaři víc než zaslouží a musí jí dostat. Kor když velesoudruzi už zjistili, že socialistické velkovčelařské podniky neuspěly. Včelmistři totiž kradli a poroučeli jim Stranou dosazení blbci, kteří včelám nerozuměli a tak se dali snadno ošálit. Prostě trafiky pro stranické soukmenovce byly i za komunistů, ani v tom se nezměnilo vůbec nic.

Ovšem tohle nebylo ještě všechno. Na každé registrované včelstvo dostával včelař ještě jinou dotaci 50 Kčs ročně na zazimování (něco jako dnešní 1D). A za přisunutí včelstva k zemědělské kultuře - organizované kočování, byla odměna ve ZDANĚNÝCH PENĚZÍCH. Podle plodiny, ne vše bylo otaxováno stejně. Za řepku bylo 120 Kčs/1 vč, jetel červený 80 Kčs a mezi tím byl hrách nebo bob za 100 Kčs. Tedy 300 kčs. Měl jsem v mariongotce 18 vč a dostal jsem jen za opylení 5.400 Kčs. Za maringotku jsem dal 20.000 Kčs a tak byla za 4 roky splacená. Když začala vydělávat, přišla Sametová revoluce… Pořídil jsem jí 1984.

Soudruh Kodoň o víkendech sám osobně v holinách a montérkách stavěl Včelpo, které pak vytunelovali. Takže on nebyl každý velsoudruh padouch, naopak, mnohem větší padouchové je vystřídali a v tom teď žijeme. A bude už jen hůř.

Jo jen takovou maličkost. Lidi téměř nesměli vlastnit žádné výrobní prostředky a když, tak s nimi nesměli poskytovat služby. Tudíž nebylo jak stěhovat maringotky se včelami. Proto Svaz vymohl, že zemědělci museli povinně poskytnout traktor na přetažení včel. Včelař si jen musel koupit na poště topnou naftu za 0,80 Kčs za litr. Dával se standardně 20 l kanystr za 16,- Kčs + něco do kapsy traktoristovi. V roce 1973 přišla na Západ velká ropná krize a třeba v Německu o víkendech nesmělo po silnicích jezdit nic než sanitky a hasiči, policajti. Ti měli demokratickou ropu od arabáků a jihoameričnanů, my tady z velepadouchistánu tak, že litr nafty stál 80 halířů a litr benzínu Super (96 oktanů) 2,80 Kčs. Potíž byla jen v tom, že osobáky na naftu tady byly vzácné a jen z kapitalistického Západu.

Ale to jsem se pod Martinovým příspěvkem hodně rozepsal o minulosti, třeba to je pro někoho poučné. Minimálně by to mělo vzbudit tu pokoru. Jak u koho, samozřejmě. Já jen, že ono nikdy není nic jen černobílé a komunisti nebyli jen zlí a na východ od nás to sice padouchové byli vždycky, ale my nad jejich produkty rypáky neohrnovali (naštěstí žádné pletařky svetrů nebo koňolampy s prodejem titulů ani dozimetři do toho nesměli debilně pindat). Už tehdy sem odtud šla hlavně hnojiva nebo suroviny na ně a každý ví, že se z ropy vyrábí vlastně všechno.