K tomu není co dodat Jíří než KRÁSNÁ PRÁCE!!!👍 Co to máš za včely, že jsou v takové síle? To je paráda. Medník na začátku dubna to je neskutečné, jestli se něco nepokazí budeš mít třešňovo myrbalánový med. Fotky od Toma.50 paráda vidím tam matku, dělničinu a dole trubčí buňky.
V sobotu tady bylo až 20 ve stínu. Snůška nulová, rozkvetl špendlík, včely na něm sice jsou, ale bez nadšení. Je sucho tak katastrofální, že stromy nemají nektar. Jak jinak si to vysvětlit?
Drasticky ubylo včel, kde už bylo rozšířeno by snad bylo dobré zase vrátit blinovky. Dělá to na mě dojem, že někde i zlikvidovaly mladý otevřený plod, ale prázdné průhledné “košilky” vidět před úly pod česny nebylo (včely je většinou odnáší dál od úlu). Nosily pyl několika druhů - odstínů žluté barvy, k tomu pyl smetanový a sporadicky nějaký nahnědlý. Vše při starém, červený nevidět. Začínají rozkvétat obyčejné vrby, kvetou “vrbky”, jak jsem si nazval podivné křížence jívy a vrby. Mimochodem, jíva nezakoření, vrbka ano. Ale dokonale v kýblu zakořeněné klacky - asi metr, průměr asi 1-2 cm - všech asi 10 vysazených do kyblíků do roka uhynulo.
Letos mám málo zakladených M, asi (u 31 vč), odhadem asi 6-7, víc ne. Ovšem drápáky dostavěly a zakladly všechny a to doslova bleskurychle. A to i přesto, že nemůžou zeslabovat M a použít na stavbu vosk z ní, přesto se letos drápáky osvědčily líp, jak jiné roky. Přičítám to jen a pouze dokonalému odrásání rotačním ocelovým kartáčem. Nakonec je to dobře vidět na mých fotkách, které vkládá JirkaP.
--------------------
Včera ještě v poledne, 10 stupňů a včely ani moc nelétaly. Zvýšily aktivitu až odpoledne a nijak vítězně. Byl tu prudký vichr a to málo, co rostliny roní nektaru ještě ten vítr vysouší. Bohužel nemám vlhkoměr, dosloužil. Včera se objevily první kvítky třešně ptačí, bohužel tu není javor mléč. Včera jsem nevčelařil. Kde jsou od září TL vybavené medem - vždy 5 rámků plně zavíčkovaných = asi 7-8 kg, tam je nad plodem vysokých rámků trocha zásob, není tam problém, všechna tato vč jsou silnější a úbytek včel se tolik neprojevil. Kde ovšem zůstaly staré TL ze sezony 25, tedy bez v září dodaných medových rámků, tam jsou vč slabší bez jediné výjimky a někde málo zásob. Ty jsem doplnil, u několika udělal nové TL s pěti medovými rámky. Všude mám dost zásob, nezbývá než čekat. Patrně opět nebudou třešně, nejspíš květy zmrznou, v noci tu má být až -2 několik dní po sobě.
-----------------------
Rotačním kartáčem lze znovicírovat 20 rámků za hodinu. Při tom se projeví uhnilá (načatá) ouška a tudíž vyměním HL. Udělám celkovou údržbu rámků, hlavně ale nejsou ohavné a mě záleží na tom, s čím pracuji. Ušetřím 20 přířezů, jeden stojí asi 10 Kč, sbitý by byl dražší a možná u polovičky se zachová i vydrátkování, stačí jen dopnout drátek. Asi 10% rámků je definitivně vyřazeno, hlavně u medníkových, nejdou už vyčistit. Domnívám se, že je to úspora peněz slušná, hlavně ale úspora času. A tím se já v mém věku už snažím šetřit.
Smrkové HL jspou lepší. Sice při sbíjení hřebíčky se musí kladívkem ztupit každý hřebíček, jinak se to rádo štípe, ale ouška neuhnijí tak snadno jejkko u lípy nebo osiky. HL z olše jsou někde mezi Li a Sm. Rámek s uhnilým ouškem je nanic, jen komplikace, které je NUTNÉ za každou cenu předejít.
Tak to mě mrzí, že vám zeslábla. Já mám asi začátečnické štěstí a snad i slušnou lokalitu. Všech 5 vč se mi zdá být velice silných, nahusto obsedají celý VN, všechna mají postavené 2M, některá už i zakladené, jinde jsem při včerejší rychlé kontrole našel na vytažené mezistěně matku. Medník, co jsem na jedny dal před 3 dny byl včera plně obsednutý a začaly vytahovat mezistěny, takže podtrženy snad nebyly. Včera jsem dal medník na další, které jsou stejně silné. Vzhledem k počasí jsem dost váhal, ale přišlo mi, že úl přetéká a potřebují další prostor. S ostatními zatím počkám, až se umoudří počasí a rozkvete špendlík. Ten má zatím jen bílé špičky, tak doufám, že to vydrží do oteplení. Stavební rámek je všude minimálně z ½ postavený, ale nekladou do něj, hned to zanáší sladinou a to všechny, kde je SR ve VN. Z toho usuzuji, že asi potřebují další prostor (?).
Tak gratuluju! Paráda, já tak pěkné včely nemám. Dnesaka špendlíky nahusto obíraly a byly i na rozkvétající ptáčnici. Pylu nosí malinké rousky, hnědého ze špendlíku a nějaký žlutý, ne moc a ne velké rousky. Večer tu včely nevětrají a nevoní.
Vy asi máte vlhčeji, tady to přisuzuji extrémnímu suchu + silný vysoušející vítr od SZ. Ale suchem mi nezeslábly. No a nemyslím, že máte nějaké začátečnioské štěstí, on málokdo dodržuje metodu Blaník tak důkladně a tady vidíte, že to funguje dokonale a že se vyplatí to dělat jak se má. No a možná máte skutečně dobrou lokalitu.
Se stavbou M jste taky přede mnou, a to výrazně, když vám ještě nekvete špendlík. Mimochodem, staré knihy radí když rozkvétá ptačí třešeň začít shánět rámky a přidávat první M, málokdo mi věří, že Blaník dokáže mít ve většině vč před rozkvětem ptáčnic 2 M a někde i tři. Tak jste se o tom přesvědčil, ale on není každý rok stejný.
To, že nezakládají trubčinu je zvláštní, ale klid, možná jí mají zakladenou dole v TL. Možná tam mají plno pylu a sladiny a tak dávají přínos do trubčiny. Důležité je, že neomezují matky v kladení ani pylem, ani sladinou. Takže prostor ne, mají přece pod sebou TL. Totiž. Ony vám začaly stavět na SR trubčinu dokud ještě neslezly dolů do TL. Pak TL ovládly a zakladly trubčinu dole. Protože chtějí trubců jen omezeně a tak do vysoké trubčiny se už s trubčím plodem nehrnou.
Medník jste dal v pravou chvíli, je nutné si to zapamatovat a pište si deník. Je velmi poučné si číst, co se ve stejný datum dělo před rokem i dřív. Já to na PC mám asi od roku 2015, předtím jsem roky psal do velkého sešitu - knihy.
Tome, děkuji vám za reakci.
To, že nezakládají trubčinu je zvláštní, ale klid, možná jí mají zakladenou dole v TL.
S tou trubčinou je to divné. Trubčinu v TL může mít max jedno včelstvo, to, co dostalo TL už loni. Ostatním jsem vystrojil nový TL teprve před cca 5 dny. Neříkám, že je ten trubčák ve VN zanesený celý, ale řekněme horních 10 cm, dole ne. Možná tam byla vajíčka a já je jen neviděl. Když jsem dával nový TL tak jsem jen tak zběžně zkontroloval i VN. Koukal jsem hlavně na plod a až později doma jsem si uvědomil, že tam měly už asi i nově zavíčkované zásoby (světlá víčka). Přísahat na to nemůžu, nevím, jestli je to možné, ale bylo to pod HL na levé straně, kde bylo zimní sedliště, tak to asi staré zásoby být nemohly (Ještě si neumím všeho hned všímat a dojde mi to, až zavřu úl🙂). Prostě všude plod, pyl, staré (i nové?) zásoby a sladina, tak mi z toho vyšlo, že nemají kam, tak zanáší i ten trubčák, místo aby ho zakladly. I z nadbytečných rámků v KK, které jsem dával pryč, když jsem dělal ten nový TL to jen stříkalo, když jsem z nich sklepával včely.
Deník si píšu (protože si nic nepamatuju), co kdy kvete (začíná / končí), datum a co jsem dělal za zásahy. Třeba jsem si myslel, jak je příroda letos napřed, když bylo od konce února mnoho dní teplo a slunečno, ale je to na den / dva stejné jako loni.
Jsou roky rojové a takové, kdy se vč nerojí. Některé roky dychtí mít trubců co nejvíc a co nejdřív, jiný rok, jako letos, s trubčinou moc nepospíchají. U jedněch slabších jsem dnes načapal, že místo SR dostaly odříznutý zásobák, který byl dole asi 6 cm plesnivý. To dělám tehdy, když potřebuju, aby vč mělo zásoby (ale nejde ho o rámek rozšířit kvůli efektů zúžení) a současně mohlo začít stavět. Sice mají TL, nemají v něm zakladenou trubčinu a na tom odříznutém vysokém rámku staví dělničinu!!! Ale M přidané před tento zásobní SR si nevšimly. Ta dělničina je z “nevosku” - hnědé cosi, co kde v úle ukousnou = ještě se jim neaktivizovaly voskové žlázy.
Včely jsou nevyzpytatelné, každý rok trochu jinak a asi proto mě tak baví, že se tam nikdy nic neopakuje stejně, jako kdysi. Pořád umí překvapovat.
A ano, v uplynulých dnech tu hořekuju, jak snůška není, jak večer nevětrají a nevoní a dneska jsem zjistil to samé co vy. M přidanou před pár dny doprostřed hnízda sice zakladly, ale do rohů cpou nový med a víčkují úplně bílými víčky, našel jsem ještě nedovíčkované buňky, právě to tvořily. To není úplně dobře, jakmile nemají plod ve VN k HL, ale mají nad ním věnce medu, pak nechtějí do medníku. Najděte si tady vlákno sběrný medník, nebo tak nějak.
Takže. Letos staví M mizerně, moc se jim nechce. Když jí postaví, nechtějí zakládat. M se zavíčkovaným plodem mám asi u třetiny vč, to stihly před ochlazením. V chladnu nestavěly a nezakládaly a už ukládají med. A ano, snůška zjevně je, ale nějak to je jinak než jiné roky.
-----------------------
Tady si dovolím teorii inspirovanou videem Amerického včelaře, co dal Martin. Opakuji, je to jen DOMNĚNKA, nic netvrdím.
Jestli nejvíc stimuluje co nejřidší nektar (ne ale jako z trnek jen 2% cukru), a letos je enormní sucho, tak je možné, že i nektar stromů je hustší než jiné roky. Pak tolik neodpařují a proto nevětrají a nevoní - voní málo a jen těsně u úlu. Důkaz? Dnešní zjištění, přínos v úlech je a nemalý. A ve všech dnes otevřených úlech, všude stejné, nektaru - řidiny hodně.
Ovšem co tvrdí Američan, že nasává při hustém krmení? Že nestaví tak skvěle jako při řídkém a že ani nijak enormně neplodují - to je ta neochota stavět a zakládat a dokonce jsou “líné” stavět a zakládat i trubčinu. Prostě řidší roztok = nektar provokuje k dynamickému rozvoji a zvýšenému kladení a naopak. Co víc by kdo chtěl vědět?
Co když vlhko v úle/buňkách funguje jako akumulační nádoba pro uložení tepla na později?
Nebo druhá teorie, čím větší vlhko tím lepší vedení tepla a tím lepší podmínky pro stavbu?
Na moravě vane posledních pár dní nepříjemný severní vítr. Zem úplně vyschlá není, ale vítr jistě nektar vyfouká a hodně létavek skřehne a umře…Podmínky pro jarní snůšku nic moc…
JirkaP:Zdravím. Posílám další sérii fotek od Toma. Byl k tomu popisek, ale neumím to z WhatsAppu stáhnout i s popisem, tak to musí Tom případně okomentovat.
Bohužel toto úplně zapadlo, přitom já to považuji za doslova výbušný objev.
Když se za mrazu dělalo ruční “odrápání”, jak to nazvala moje maminka, stěžovala si, že to vezme jenom roj a když se to přidá včelstvu, staví na tom neochotně. Je to zdánlivě jasné, M už byla zeslabená při původním postavení a nyní už musí na celé buňky dát včely všechen vosk, v případně mezistěny použijí asi 40% ze zeslabené M a dodají jen asi 60% vosku svého. Tato čísla se mění podle toho, jak silná byla M, uvedená platí pouze u M vyrobených prastarou meziválečnou technologií lití tekutého vosku mezi běžící válce. Tyto mezistěny jsou křehké, M vyrobené amatéry lisováním zastudena jsou sice elastické, ale nelze je vyrobit tak tenké jako průmyslové. U těchto M, dělaných obyčejně z včelařova vosku, je do kila výrazně méně, než průmyslových. Tohle píšu kvůli komplexnosti informace, ale stěží to zpravidla velmi povrchní řadové včelaře zajímá.
Nicméně. Včera píšu, že letos nestaví M tak, jako jiné roky. Ovšem drápáky druhu jaké jsou na obrázcích, tedy ne jednou a jen po prostředku zakladené mezistěny, ale už vícekrát zakladených souší, letos přijaly a hlavně zakladly mnohem rychleji než M. To je pozoruhodné a pro mě matoucí, s drápákem mají větší potíž, čeho si všimla i moje máma. U vícekrát zakladených souší jde ještě o zbytky košilek, které musí včely okousat a vyhodit. Jen ze dna buňky nedokáží košilku odstranit.
Napadlo mě a dávám ostatním k zamyšlení můj “nápad”, proč drápák přijímají (možná jen letos) ochotněji než mezistěnu. Drápák totiž mnohem víc připomíná jejich pořirozenou obměnu díla, M je pro ně nepřirozená. A také, nikdy není drápák odrásaný po celé ploše, ale jen asi 50-60% plochy plástu, často i mnohem méně. Zbytek mají bez práce hotový a možná proto je to pro ně výhodné.
Mezistěnu vynalezli Češi někdy kolem roku 1845. Není patentovaná, ale ví se jistě, že úplně první mezistěny planety se prodávaly v Příbrami právě v tom roce a od toho roku dále. Potichu, bez reklamy, pompy a věhlasu. Trvalo poměrně dlouho, než se staly masovou záležitostí a tudíž včela zná M maximálně asi necelých 200 let, ale okusuje staré plásty a staví je znova miliony let. Tudíž se mi zazdálo, že je pro ně drápák v časném jaru, v době květu jív, vhodnější než mezistěna a je třeba to příští rok otestovat.
Z mých četných vyjádřěnéí je jasné, že nemám rád ochránce přírody s jejich podporou všeho nenormálního, škodlivého a hlavně jejich prapodivně zvráceným pojetím ekologie. Nijak neutí a nevyzývají ke skutečné recyklaci většiny věcí, naopak, podporují maximálně konzumní fenomén známý pod názvem šrotovné. Drápák, i kdyby spolehlivě a dobře fungoval jen ten první v jívách, tedy jediný na každé včelstvo, tak by se ušetřilo ročně asi 650.000 přířezů. Protože mezistěn na nejpoužívanější míru 24 je do kila (profesionální průmyslové výroby) asi 13 a půl, pak by se ušetřilo ročně 650.000 : 13,5 = 48.000 kg mezistěn, tedy 48 tun!!! Ovšem to by obojí vzalo práci lidem že? A kšefty na dovoz řeziva z Ukrajiny a Ruska že? A nebo huntování našich lesů. Byznys nechce šetrnost, kamionisti také ne a truhlárny také ne, přece hybatelem ekonomiky je výroba, růst a studíž rostoucí spotřeba surovin, i energie = co nejmasivnější KONZUM…
Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče. Ovšem takto už dnešní mladí neuvažují, ekologie a ochrany přírody plné huby, ale tohle akceptovat nechtějí. Nakonec o tom jasně svědčí naprostý nezájem o tuto mojí originální a tak zvanou vědou nepopsanou metodou recyklace a využití starších plástů.
Vodítko který plást, jaká souše ještě stojí za záchranu? To platí nejen o drápáku, ale o jakékoli souši, podle toho je přídím a rozhoduji zda jí ještě použít a nebo už definitivně vyřadit na vyvaření. Na souš se podívám proti slunci nebo světlu a jestli plást prosvítá, je ještě použitelný. Který neprosvítá je jasná známka faktu, že už musí být vyřazen a dát na vyvářku. Podobně rozhoduji který plást ještě odrásat a který už za to nestojí.
A včera jsem posílal Jirkovi fotky dalšího mého vynálezu, se kterým tady už nechci zatěžovat. A v komunikaci SMS jsem mu zapomněl sdělit, že HL lze vyměnit i u pěkné souše a nejen u odrásaného přířezu, kdy se ukáže stav zahnití oušek. Jirka mi sdělil, že preferuje drátkování svislé a já vodorovné a to právě proto, aby šlo vyměnit HL staršího rámku. Jirko, nechám na vás, zda to sem dáte. Je to nejspíš zbytečné, je vidět, že ty nejbáječnější věci zůstávají nepovšimnutě nepochopené.
Napadlo mě a dávám ostatním k zamyšlení můj “nápad”, proč drápák přijímají (možná jen letos) ochotněji než mezistěnu. Drápák totiž mnohem víc připomíná jejich pořirozenou obměnu díla, M je pro ně nepřirozená. A také, nikdy není drápák odrásaný po celé ploše, ale jen asi 50-60% plochy plástu, často i mnohem méně. Zbytek mají bez práce hotový a možná proto je to pro ně výhodné.
Váš nápad (domněnka) s porovnáním drapáku a mezistěny určitě dává smysl - méně práce. Každopádně nemá na to vliv (výběr mezistěny / drapáku) třeba i síla včelstva? Vůbec netuším jak se určuje silné včelstvo, ale obecně (pro mě nevčelaře s nulovou znalostí 😀) nedalo by se to ověřit resp. zahrnout do testování / sledování i síla včelstva? Moje myšlenka je taková, že pokud je včelstvo slabší nebo jinak není v plné síle tak preferuje drapák (méně práce) než se nadměrně vysilovat s mezistěnou? Jestliže by se dala mezistěna pro slabší včelstvo a přidá se i ta práce - neovlivní to následně i stav včelstva průběhu roku (úhyny, aktivita, … a nevím co ještě)? Chápu, že zrovna toto je komplikované vysledovat a nějak “dokázat”, že stav včelstva v průběhu roce se ovlivnilo použitím mezistěny místo drapáku, ale možná by to stálo za to sledovat i následek.
Nicméně bych se chtěl trošku pozastavit u jedné části, protože ta mi vůbec nedává smysl - možná někomu ano, ale já se v tom opravdu ztratil.
Drápák, i kdyby spolehlivě a dobře fungoval jen ten první v jívách, tedy jediný na každé včelstvo, tak by se ušetřilo ročně asi 650.000 přířezů. Protože mezistěn na nejpoužívanější míru 24 je do kila (profesionální průmyslové výroby) asi 13 a půl, pak by se ušetřilo ročně 650.000 : 13,5 = 48.000 kg mezistěn, tedy 48 tun!!!
Pokud se dělí dvě čísla jiných jednotek (v tomto případě přířez a kilogramy) tak výsledek je potom první jednotka na 1 druhé jednotky. Takže jste jen spočítal 48 tisíc přířezů (P) na kg (48 000 P/kg - což samo o sobě je zvláštní údaj). Když budu počítat svoji průměrnou rychlost - pojedu autem a ujedu 90km za 1,5h, tak jsem jel průměrnou rychlostí 60km/h. Další co mi přijde zvláštní je i ten Váš samotný výsledek - 48 tun. To myslíte v rámci ČR nebo jen na jeden úl, stanoviště? Hodnota 48 tun na ČR mi přijde extrémně málo a třeba na jeden úl zase až moc. Podle mě by to chtělo asi přepočítat. Takže buď mi něco uniká a nepochopil jsem nebo je tam chyba. Jediný způsob jak se “dokáži” nějak dopočítat aby mi to dávalo smysl tak by to bylo takhle - jestli jedna mezistěna míry 24 = 1 přířez tak 650 tisíc roznásobit 13,5 (kg) takže by Vám vyšlo 8 775 tisíc kg (8 775 tun - v rámci ČR to považuji za reálnou hodnotu).
Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče.
Prohlížel jsem si ty fotky a napadnul mě menší “zlepšovák”, ale nevím jestli Vás to taky napadlo a nechtěl jste se s tím zabývat, ale nebylo lepší to udělat ve stylu srovnávací brusky v principu cirkulárky? Místo pily by se tam dala ta drásačka (zespoda jako u cirkulárky) skrz desku a zeshora by se jen přejíždělo rámem než to dělat ručně ve vzduchu. Jestli předělat cirkulárku nebo udělat “novou” z nějaké stolu do kterého by se vyřízla díra pro drásačku by už záviselo na každém a jeho možnostech samozřejmě. Ono na tich fotkách rámků je vidět jak už tam není pravý úhel od toho ručního drásání - to neberte jako kritiku, ale ručně ve vzduchu se kolikrát i nechtěně se některé části vezmou více než by bylo potřeba. Nějakou srovnávačkou bylo podle mě bylo o něco “preciznější” a přesnější podle potřeby.
Asi dobrý, možná jsem to už pochopil ten výpočet. Na kilo dřeva je cca 13,5 přířezů a pak vyjde celková hmotnost.
Omlouvám se.
Ohledně výroby drásačky z cirkulárky bych měl obavy z vysokých otáček. Po přiložení rámku by to mohlo “kopnout”. Něco jako když “flexou” s drátěným kartáčem se snažíte obrousit starou barvu dejme tomu z kusu železa sem tam to sjede a kopne to. I když vosk je poddajný materiál nevím no…
Chápu Vaši myšlenku a snad každý kdo by do toho šel tak by buď hřídel pily vyndal a udělal to na přímo (jak to má Tom50, jen “vzhůru nohama”) nebo se změní převod, protože klasický cirkulárky měly (aspoň ty co jsem viděl já) na hřídeli motoru větší řemenici než je na ose pily a tím se zvýšily otáčky. Jenže otáčky motorů jsou běžně buď to 1420 ot/min nebo 2840 ot./m (záleží na typu a počtu pólů) “fixně daný”, ale ty starší motory třeba od Mez měly takové hodnoty. Nicméně aby se člověk netrápil nějakým frekvenčním měničem, stačí kolikrát změnit převod řemenicí které tolik nestojí.
Nicméně považuji menší riziko “nakopnutí” někde na “srovnávací desce” kde se můžu zapřít vahou těla a případě si předtím pevně nastavit výšku drásačky tak aby minimálně vyčnívala z desky (popřípadě použít šmirgl - brusný papír) než když budu držet rámek v ruce a na tich samých otáčkách motoru to dělat ručně.
Moje myšlenka je taková, že pokud je včelstvo slabší nebo jinak není v plné síle tak preferuje drapák (méně práce) než se nadměrně vysilovat s mezistěnou? Jestliže by se dala mezistěna pro slabší včelstvo a přidá se i ta práce - neovlivní to následně i stav včelstva průběhu roku (úhyny, aktivita, … a nevím co ještě)?
obecne by mali včely u medzisteny menej práce (nemusia produkovať toľko vosku) ako u drapáku, kde je odrásané všetko až na stredový plást vosku… ak však drapák má odrásané len 50-60% kde bol poplesnený peľ, tak majú uľahčenú prácu so stavbou lebo polovicu buniek majú hotové… no predstava že ak včelstvo stavia medzistenu tak ho to zoslabí do sezóny je trochu mimo realitu… totiž bavíme sa o stavaní medzistien v správny čas, keď pridávame “predčasne” tak je časť buniek na odrásanej medzistene výhodou…ale ešte väčšou výhodou je to keď v čase kvitnutia jívy nepridávam medzisteny (odrásané nemám, lebo mi peľ neplesnie) ale prvé rozšírenie v tom čase robím súšami…medzisteny dávam v čase kedy ich stavajú bez problémov , nielen silné rodiny ale všetky…
Nechápu čemu nerozumíte a tak znova. Možná v tom plave i někdo jiný. U vás je potíž, že jste nevčelař.
Když se přidává mezistěna, je v nějakém rámku a ten rámek, než je sbitý, je přířez. Jistěže mnozí použijí už použité rámky, když se vyvařila stará souš. Někdo souše vyřezává a rámky nevaří, to je jedno. Vždy je to práce a je jí dost. Kdežto u drápáku je rámek sbitý, mezistěna se tam nedává - je tam přece ta v částečně zničeném plástu. Ovšem děje se čím dál častěji, že mnozí rámky i s voštím vyhodí a vše pořídí nové, peníze nebo rentabilitu nepočítají, mají včely pouze jako hobby.
Takže bral jsem pouze to, že by se nepožily staré rámky a že by se vždy použil nový přířez. A protože je v ČR kolem 650.000 vč, tak když by se místo jedné M a jednoho NOVÉHO přířezu dal drápák, kde je i přířez i M, pak se obojí ušetří. Jeden nesbitý přířez se koupí asi za 10 Kč, nevím, už jsem je několik let nekupoval. Jenže vařením se zachová přířez, je sbitý a zachovají se drátky, ty se jen musí vypnout a pak je vypletený sbitý přířez asi za 25 Kč. To se ušetří a ušetří se dokonce i to vypínání drátku, prostě drápák je hotová souše. Na fotce je jasně vidět, že nahoře je světlejší a dole tmavá. To je tím kolik plodu se v tom vylíhlo. Protože nad plod dávají zásoby a kladou méně krát, je tam souše světlejší. Když Goro tvrdí, jak mu plyl nikdy nezplesniví, pak já připouštím, že je lepší než já, je patrně génius, já to neumím. Mě se každý rok pár takových povede. Ale pravda je, že určitě ne co včelstvo jeden, to je pravda, že jich je méně než je počet včelstev.
Vosk milý AAA počítáme na kg. Jenže M jsou pro různé rámkové míry různě veliké a tudíž různě těžké (a také dle výrobců nestejně tlusté). Proto je pro rámek 39x30 M do kila asi 10,5 a pro míru 39x24 asi 13,5 ks mezistěn. Protože míra 24 v ČR převažuje - asi 80% včelstev, počítal jsem nejběžnější míru.
650 tisíc vč = 650 tisíc kusů M. Ovšem já si potřebuju něco představit a tak musím zvědět, kolik váží 650 tisíc mezistěn a to já umím tak, že 650.000 vydělím počtem M do kila = 13,5 a pak mi vyšlo těch 48.000 kg = 48 tun.
Vč začne zjara stavět tehdy, když se u něj probudí stavební pud. Často se děje, že včely ještě nemají plně aktivizované voskové žlázy, ale už začínají stavět, většinou trubčinu. AAA prostě to je to řemeslo, jste nevčelař a není možné vám tu napsat několikasestránkouvou učebnici. Vymyslel jsem pro lidi jako vy, následující příklad pro pochopení, co je obor zemědělské výroby včelařství.
Je to pořád zemědělství. Jestli je orat a sít učňák, pak chov dobytka je maturita. Ale včelařství jsou dvě vysoké školy!!!
-------------------------
Drásací kartáč musí být tak jak ho vidíte, musí to být letmé z toho důvodu, že se neubírá přesně stejnoměrný úběr, ale tak silný, jak je potřeba. Někdy mají buňky jen potmelené okraje a na tom včely nechtějí pokračovat, obyčejně je to nedostavěná M. Ta se jen “štrejchne”, strhnou se jen ty okraje asi 1-2 mm. Když je to plesnivé, je třeba to odrásat až na dno = na původní mezistěnu. Plást není přesně rovný, je zvlněný a tudíž je nutné to dělat tak, jak to vidíte. Nejhorší je ztuhlý pyl, ten včely nedokážou vyndat, jsou to jakési tvrdé špuntíky. Ty musí pryč úplně a tudíž i stěny buněk. Jenže je to “chlupaté” od zbytků košilek = kokonů. Na jednom plástu je vidět nezkažený pyl, to na něm není vidět, má bílý plesnivý povlak jak ten ztvrdlý. Ale ten kartáč to jen “maže”, nevydrásá to. Ale protože je to měkké, včely si s tím poradí. Netuším, zda to vyhodí nebo snědí, ať si s tím dělají co chtějí.
Podívejte se na fotky v mém článku tady na CHZ jaké mám rámky pro med.
Doufám, že jsem vás uspokojil. Možná byste měl začít uvažovat o vlastním včelaření. Neznám nic lepšího.
----------------------
Pane Goro.
Vy jste opět něco nepochopil. I já bych uměl dávat souš na zakladení. Nemám jich dost, potřebuju ty, co mám, pro oddělky. Kdybyste si pečlivěji přečetl můj článek o obměně vysokého díla u Dadantu, což je celosvětový problém a jen to brání, že Dadant nepřeválcoval Lagstroth a jiné systémy. No a mě jde o maximum kolik postaví A ZAKLADE včelstvo v průměru včelnice za rok. Jasně a polopatě to vysvětluji v mém zatím posledním článku. Obecně se tvrdí, že by se měla obměnit asi třetina vysokého díla, já tvrdím, že raději víc. Tříleté dílo je ohavně černé a hlavně plné patogenů.
Zdravím, dnes ráno u nás bylo -5°C, přes den jen asi 5°C. Odpoledne jsem "oběhl" okolí, abych věděl, co kvete.
Jíva je definitivně odkvetlá, dříny, co mám na zahradě taky, i když ještě trochu smrdí. Kvetl (začíná) by mléč, kdyby tady byl. Během asi osmikilometrové pochůzky po okolí jsem narazil jen na 2 stromy plus nějaké "šáší" kolem silnice. Doufám, že včely mají lepší přehled🙂. Za nějaké 2-3 dny by mohl začít špendlík, třešeň ptačí zatím nic. Meruňka a broskev, co tady "trápím" v 520 m.n.m zatím taky ještě nekvetou (naštěstí). Má se oteplit, ale zase tam vidím na pondělí vítr až 8 m/s. Tak uvidíme, snad jim to nevyjde. Než jsem začal včelařit, tak jsem neměl tušení, co má “chudák” včelař starostí🙂.
Zdravím.
Včera jsem chtěl včelám přidat odrásanou souši, ale bohužel jsem nepřidal jelikož z ¾ vystavěná souše kterou jsem přidával ještě před ochlazením nebyla ani komplet vystavená natož zakladená je to mizérie. Podle mě není skoro žádná snůška je neskutečné sucho u nás myrobalán (špendlík) těsně před květem a zásob asi také málo.
Děkuji za vysvětlení.
Jinak s tím výpočtem jsem to potom pochopil (trojAAAcko 09.04.2026, 15:12:37), ale i tak děkuji za ověření. Nicméně úspora 48 tun celorepublikově a za rok přijde “málo”. Netvrdím, že taková úspora je zbytečná - žádná není a každá sebemenší činnost pro znovu využití jakékoliv materiálu je super. V tom si myslím, že se v tomto ohledu shodneme. Samozřejmě, kdyby to udělalo více odvětví (ne jen ve včelařství) tak se rychle dostaneme na nějakou tisícovku tun dřeva což udělá nějaký menší les.
S tím drásáním chápu, že se to musí situačně dělat ručně podle potřeby, ale i tak si myslím, že provedení v principu cirkulárky (drásačka vyčnívající z desky) by měla své využití taky. Když se vynechají přídavky jako centrovací / vodící lišty a nechá se prázdná deska tak by se to dalo podélně i svisle (kolmo) přejíždět včetně “zaoblení” rohů.
Tom50 09.04.2026, 08:12:35
Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče. Ovšem takto už dnešní mladí neuvažují, ekologie a ochrany přírody plné huby, ale tohle akceptovat nechtějí.
Takových praček bylo na manželky domu několik tak jsem ty motory vyndaval včetně vypínačů apod.. a jeden měl dokonce dřevěnou řemenici ze soustruhu - ten tam byl, ale původní majitel bohužel řekl, že to není předmětem prodeje a že si ho odveze. Nicméně takový motor se dá vyndat opravdu odkudkoliv - já pro starý kompresor použil motor z čerpadla pro vodárnu (myslím, že jsem Vám to historicky posílal). U těch mladých (mé generace) jestli spíš není problém v uvažování, ale v tom, že je něco pracného nebo “složitého”, ale taky záleží kdo si do toho co započítá. Taky občas narazím na situaci kde když si započítám energii, spotřební materiál (přestože některý doma mám - zadarmo) tak mi vyjde dráž si to doma vyrábět než si to někde koupit. Teď mám rozdělanou elektrickou kátrovačku a moje investice bude cca 2 500 Kč (elektrody, kotouče, elektrika, …) a to už doma 90% materiálu mám - vyndaný motory, konstrukce (starý litinový rozvody vytápění) a nový (který bych eventuálně koupil) stojí cca 7-8 tisíc takže úspora je znát, ale kdybych neměl třeba motor pro otáčení tak se rychle přiblížím k hranici kdy se to prostě (a bohužel) nevyplatí.
Podívejte se na fotky v mém článku tady na CHZ jaké mám rámky pro med.
Asi 2-3 týdny zpátky jsem projížděl články na CHZ (primárně ptactvo / plazi), ale četl jsem nějaký i ze včlařství takže jsem již na fotky rámků koukal.
Možná byste měl začít uvažovat o vlastním včelaření.
To určitě ne a z několika důvodů. Hlavní je, že jsem tak časově zaneprázdněn, že bych to nedal - sotva stíhám svůj současný chov + manželky ptactvo, ještě rozdělaná rekonstrukce. O víkendu mě čeká tahání přívodního kabelu, do toho mám ještě na seznamu nějaké opravy aut atd… Jediný čas mám tak paradoxně v zaměstnání. 😀
Ještě pro Martin83:
V sobotu kdy jsem dělal na kátrovačce tak jsem si všimnul, že tam máme do úschovy od známých cirkulárku tak jsem se schválně podíval tak motor má 2870 ot./min a převod (neměřil přesně) cca 1,5:1 takže taky zpřevodovaná na zvýšení otáček cca o 50%. Nevím jaký otáčky má motor u Toma, ale v mém případě by stačilo (pokud by se nechala pilová hřídel) změnit řemenici na motoru a udělat převod 1:2 a mělo by to být v pohodě, nějakých 1435 ot/min je relativně komfortní rychlost.
Odzadu. U pily jde o tzv obvodovou rychlost, tedy rychlost, jakou letí zub do materiálu. Protě počty převodu ASI jsou dost nebezpečné!!! Jiné je to u toho drásadla, tam se mi osvědčily otáčky 1.420 při kotouči 240 mm. I tady jde o obvodovou rychlost a tak třeba pro kotouč průměru 100 by to bylo pomalé, líné, nic by se neudělalo.
Ano, dříve jsme si dělali věci samo domo proto, že nebylo co si koupit a nebylo za co. Dám příkald. Komunista chtěl, aby si nikdo nic neudělal doma sám, ve smyslu podnikání. Já dal za cirkulárku HOP 600, motor tuším 3,8 Kw 6.500 Kčs někdy v roce 1986. V té době jsem vydělával čistého asi 2.900 Kčs a tak jsem jí za dva platy nepořídil. To je to samé, jako by dnes stejná pila stála asi 80-90.000 Kč. Takhle bych mohl pokračovat, jenže u té drásačky si nejsem jistý, že by se to dalo koupit. Proto jsem psal, že je to snadné postavit amatérsky.
Pořád počítáte váhu dřeva, NECHÁPU JAK MŮŽETE NECHÁPAT, že jde o váhu vosku. Jestli je tu 650.000 včelstev a jedna mezistěna váží asi 75 gramů, pak, když se co včelstvo ušetří jediná M, dělá to 650.000 ks vč x 75 g vosku = 48,750.000 gramů : 1.000 = 48.750 kg = 48 tun +. O dřevo fakt nejde, toho je všude spousta. Jde o vosk a to vždy byla, je a vždy bude vzácnost.
Přířezy se obchodují většinou po 50 ks a stojí asi 500-600 Kč a tudíž za jeden je asi 10-12 Kč. Dalo by se říci, že 650.000 včelstev x jeden ušetřený přířez á 11 Kč = 7,150.000 Kč.
Mám 31 vč, do každého přijde v průměru (s oddělky) 5 rámků vysokých + nejméně 6 nízkých (rozdíl v ceně není a nebo nepatrný), potřebuji jen já na včelstvo nejméně 11 přířezů. 31 vč x 11 přířezů x asi 11 kč = 3.750 Kč
Za hodinu odrásám asi 20 přířezů. Pro letošní potřebu u toho tedy stojím asi 17 hodin. To pak dělá na hodinu v čistém asi 220 Kč. Ano, nevypaltí se to, když někdo vydělává víc. jenže on ty přířezy musí sbít, já je mám hotové. Musí je zadrátkovat, mě se u asi 80% podaří drátky zachovat, jen se musí vypnout. Pak to ale už dělá jiné peníze. Sbitý a vypletený přířez stojí asi 20 Kč (i víc) a pak je na hodinu kolem 400 a to je slušné na důchodce ne?
U pily jde o tzv obvodovou rychlost, tedy rychlost, jakou letí zub do materiálu. Protě počty převodu ASI jsou dost nebezpečné!!! Jiné je to u toho drásadla, tam se mi osvědčily otáčky 1.420 při kotouči 240 mm. I tady jde o obvodovou rychlost a tak třeba pro kotouč průměru 100 by to bylo pomalé, líné, nic by se neudělalo.
To máte pravdu - jde i o obvodovou rychlost. Jenže s informací rychlosti motoru a převodu se pak odvíjí i průměr kotouče. Dám příklad na naší cirkulárce v úschově - jestliže výsledný otáčky jsou cca 4300 ot/min (ot. motoru + převod) a použiji kotouč 100mm což je 2,4 menší než používáte Vy tak když vydělím otáčky stejným poměrem - 4300 : 2,4 = 1791… Takže bud mít o něco větší obvodou rychlost, tudíž v mém případě dal použít i 80mm kotouč - 4300 : 3 = 1433, takže potom bych to měl vlastně identické vůči Vám (co se týče obvodové rychlosti) a jednalo se jen o výměnu kotouče. A ještě jedna malá vsuvka - u cirkulárky (u drásačky nás to tolik nezajímá) závisí i na kroutícím momentu, zvýšení otáček převodem → menší kroutící moment a obráceně což se pak může projevit např. na zakousnutí pily při suku ve dřevě.
Ano, nevypaltí se to, když někdo vydělává víc. jenže on ty přířezy musí sbít, já je mám hotové. Musí je zadrátkovat, mě se u asi 80% podaří drátky zachovat, jen se musí vypnout.
Vždy záleží co si každý do výpočtu zahrne. Já vždy porovnávám hodnotu produktu (cena + poštovné) ku materiálu co musím dokoupit, co spotřebuji a vynechávám svoji práci. Přihlížím i ke skutečnosti, že ode mě je to “zakázková” výroba takže můžu docílit lepším / více vyhovujícím parametrům mých potřeb (menší rozměry, větší výkon, ….). Jestliže bych samovýrobou produktu byl schopen být efektivnější (oproti koupenému) - udělat nějakou činnost např. ikdyby “jen” o 20% rychleji stejné kvality a nejedná se o jednorázovou činnost - bude se můj produkt samovýroby běžně používat tak si ušetřím čas (i třeba náročnost) i do budoucna tak nemám problém na samovýrobě připlatit nějaké tisíce, protože se to vrátí na čase. Ušetření času do budoucna je vždy výhodné a hlavně neocenitelná věc. Jenže rozhodování je vždy individuální a závisí i na dostupnosti “bordelu” doma. Hypoteticky kdyby návrh s drásačkou ve stylu cirkulárky (/ srovnávací desky) Vám zvýšil efektivitu například o 20% a ta práce by Vám netrvala 17h, ale cca 13,5h tak si svoji “hodinovku” ještě zvýšíte a jako bonus stihnete toho více. Pokud by předělávka trvala 6h tak za dva roky Váš investovaný čas se vrátí.
Nicméně jsem opět navedl téma mimo včelařství. Případně se omlouvám (všem komu to vadilo) a Tome děkuji za diskuzi a vysvětlení.
Pořád nechápete, že prostě se rámek musí držet v ruce a podle očí a citu odrásat jen nutné a ne že prostě podle nějaké roviny brát úběr, proč to nechápete? Ruční žiletkový holící strojek jede po nerovné tváři, zkuste si představit projet si držku ve srovnávačce?!
A ke včelaření.
Snůška je jen na uživení a ještě bídně - mizí zásoby, chvilkami zavane ledový vítr, i když teploměr ukazuje 12-14, je doslova katastrofální sucho. Pořád tu ještě nerozkvetly trnky. Ty jsou pro včely bezvýznamné, nejdou na ně ani pro pyl, ale jsou nepřehlédnutelným ukazatelem stavu vývoje jara.
Moje nářky o mizerné stavbě v letošním jaru nejsou až tak pravdivé, všude mám už nejméně jednu zakladenou M a ve víc jak polovině 2. Pořád ještě nerozkvetla třešeň naplno a tak co víc chtít? K tomu je docela dost opravených drápáků + zakladené velmi mladé loňské souše, vyndané už na podzim právě aby ve vč nezestárly a nepotmeliliy okraje buněk.
Mizerně staví trubčinu, to je velmi matoucí. Kd eje od září vystrojený nový TL, tam není vůbec (letos prvně - pokus) vysoký SR. Tam je jasné, že “trubcují” dole v TL. Ovšem dost z těch, které mají ještě starý TLumič, bídně staví trubčionu na vysokém SR také a tak mám za to, že i ta vč slezla letos dolů a trubce chová v TL.
Nestíhám, někde je potřeba dávat medníky a nemám všude nový TL. Ono to nějak dopadne, tvrdím, že raději o 5 dní později než o den dříve, mají kam expandovat = TLumič.
-----------------------------
Ale je tu jeden nepříjemný poznatek. Kde je od září 5-6 polorámkůl s tuháčem, nemizí věnce zásob nad plodem a to pak povede k neochotě obsadit medník. Tudíž když se dá do na podzim vystrojeného TL moc medu, udělá se vlastně efekt vyšší míry než je 30.
Tady se ukazuje stálá platnost prastarého rčení předků: “všeho s mírou” a nebo že všeho má být přiměřeně. A tak je nutné zamyslet se také nad tvrzeními těch aktivistů, co nechávají dokonce celý NN medu včelám.
