Jak "recyklovat" - vytočit tuháč bez separátoru a vytáčení

Odpovídám sám sobě. Protože nikdo nijak nereagoval, asi pro nastavené zrcadlo drtivé většině.

Zjara jsem vyzkoušel předpoklad uvedený zde a mám zatím rozpačité výsledky.

Tak především, v úvaze jsem udělal chybu, nevypíchnul jsem, že oddělit TLumič od dělničího plodu lze až koncem června, kdy už zdravá vč trubce nechovají, spíš je začínají vyhánět. A nebo by se případným oddělením trubčiny uspíšil konec chovu trubců včelstva. Ovšem od jara hrozí roztržení plodového hnízda, trubčí plod je pořád plod.

Letos na jaře a to u některých vč velmi brzy zjara, po odkvětu jív, jiným později, jsem dal pod TL NN s tuháčem. Spojil jsem to s tvorbou nových TLumičů. Tvorbu TLumičů původní metodika Blaník předpokládala mnohem později, pár let zkouším dělat TL mnohem dříve a nejen, že to funguje, ale je to lepší. Současně s novým TL dostalo několik vč pod TL a několik mezi TL a VN nástavek s tuháčem bez odvíčkování a pomačkání zavíčkovaného díla s "cementem". Kde došlo k “chybě” a tuháč přišel mezi TL a VN s dělničím plodem, medový NN neproplodovaly a TL (ale asi později) pbsadily a trubce tam chovaly - jinde neměly v úle kde mít trubčinu a tak musely. Ale tady jsou ty rozpaky, dvě vč si medu nevšimla a klidně ho strpěla “pod nohama”, druhá dvě vč NN vyčistila. Sice v nich neplodovaly, ale nacpaly si med na třicítkové rámky tak moc, že horní třetina vysokých rámků je plná medu a medník téměř ignorovaly. Tam, kde tuháč ignorovaly a nevyndaly z NN, tam neulily VN medem. Takže u čásati vč byl NN s melecitozním medem pod plodištěm zbytečně. V obou případech to bylo kontraproduktivní.

Další skupina vč, jak 30 tak i 24 dostala NN s tuháčem mezi dno a TL, tedy na smysluplnější místo. Ale ani tam tuháč nevyneslo každé vč a nebo jen z části. Tudíž opět rozpaky. Pro mě není rozhodující - při velkém počtu vč, jaké % by tuháč recyklovalo. Já chci 100% a nebo je to nanic.

Nakonec jsem si nechal co funguje tak i tak a to je, když se tuháč odvíčkuje. To ale ztratilo půvab kvůli té práci s odvíčkováním. 

Závěr - zjara to nefunguje tak, aby to bylo uspokojivé.

-------------------------------

Ovšem, že to funguje bez odvíčkování, když se podstaví NN s tuháčem po 20.6. mám vyzkoušené. Nyní při vytáčení na odvíčkovacím stroji odvíčkuji i loňský, dosud uložený tuháč a vyzkouším co s ním udělají mezi medníkem a plodištěm, co pod plodištěm, ale nad TLumičem a co když to přijde na dno, tedy pod TL. Cílem je, aby to, už bez nerozpustné melecitozy opět uložily do mendíků. Protože už vím, že přezimují na medovici a dokonce i na melecitozním tuháči, nebude mi vadit když si to nacpou na vysoké rámky. Ušetřím krmení, ale hlavně ušetřím starosti práci s “vyčištěním” tuháče z díla. Pořád, i přes všechny rozpaky, které jsem právě zveřejnil, je to všechno lepší, než tuháč odvíčkovat, máčet 3 dny, třetinu medové vody vytočit, opět namočit a to samé ještě potřetí. Takovou hloupost já dělat nebudu nikdy. I když jsem důchodce, nesmyslně vynaložený čas zbytku mého života obětovat nehodlám a lacinější by bylo rámky s tuháčem vyhodit. Jenže kam a jak? Jedině snad zakopat, aby to nenašly včely a nebylo pozdvižení. Ani vyvařit kvůli vosku to nejde, nevyplatilo by se to, byla by velká spotřeba energie, kdo zkusil vyvářet zásobní rámky ví, že to je neúnosné a lze to, když je jich pár a ne stovky.

Tady je ale nutné vysvětlit podstatné. Když se namáčí staré medníkové dílo s košilkami, je v medové vodě výluh z košilek - výkalů plodu a pak tuto medovou vodu (píše myslím Včelařství a nebo mám zprávu z palírny) nechtějí palírny brát. Totiž, ani vypálením hořkokyselý zápach a nechutná pachuť výkalů plodu - košilek - údajně nezmizí. Toto u panenského medníkového díla, kterého mají Blaníkáři 100 %, nehrozí.

Dám sem poctivě vědět, budu-li živ a zdráv, jak dopadne další série pokusů.

Mám průběžný výsledek zkrmování ve snůšce medové vody z víček + problémové zbytky z čeření medu a další. Protože to bylo nahromaděné za několik let a mělo to mírně nakyslý a jakoby zatuchlý pach, nic závažného, ale med vyžaduje nejvyšší možnou opatrnost, roky jsme se to s kolegy báli dát včelám a vytočit, že by to mohlo být cítit v medu. Taky jsme nevěděli, zda ve snůšce krmení včely berou, předkové tvrdili, že ne. Předkové se mýlili, vč ve snůšce krmení berou, tedy medovou vodu, jak cukr jsem nezkoušel.

Dostávalo to 5 vč na stan u baráku, ob den navečer po 3 litrech, v hustotě odhadem asi jako by byl cukr 1:1 a nebo spíš řidší. Šlo to česnovými krmítky, koupenými jako napaječky, už se v tom objemu neseženou, vypadají úplně stejně jako ta v odkazu. Jen ty moje napaječky pojmou 1,6 litru a na česně jsou dvě.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?srsltid=AfmBOopt-SfxBK1KW49hKjNvlSNlbfWz7VQ3TNBy7mIVvtj4LD50EHdQ

Nevím zda by to braly jinde v úle jinými krmítky, nutno vyzkoušet. Ovšem fakt, že krmení přichází od česna hraje - podle dalšího tvrzení předků - stěžejní roli. Opakuji, nevyzkoušel jsem nic jiného.

Výsledek:

V sobotu jsem vytočil 3 z pěti vč. Dvě třicítky a a jedna 24, ta stojí uprostřed řady a tak o zalétávání nemohlo jít. Všechno to byly loňské oddělky, vyzimovaly na 4-5 rámcích - celkem 4 třicítky a ta 24 jsem zjara myslel, že je to mrtvé, přežilo to zubožené na 3 rámcích a správní včelaři by to vysířili.

První na podstavci 39x30, má TL, VN a na tom medníky 3 x 39x15. Medu na 3 ne úplně plných rámcích, odhadem asi 3 kila. Jinak jsou medníky suché. Měl jsem podotknout, že 5 vč dostalo asi 60 kilo medu a tak by mělo mít každé vč 12 kilo toho recyklovaného. Toto vč rozhodně ne!

Druhá třicítka, stejný úl a stejně nástavků, dala asi neplnou bednu 15 a tak to bylo asi 12-13 kilo medu. Jinak suché rámky v nástavcích, všechna tři vč těžce vyléhají na česnech a čelních stěnách úlů (jsou to tenkostěnné úly Sm 20 mm). Další dvě třicítky se stejným počtem nástavků jsou ve starých izolovaných úlech a tam včely nevyléhají vůbec a nebo málo, tato dvě vč jsem zatím nevytáčel, uvádím to pro úplnost.

Třetí 24, lazárek přezimovaný na 3 rámcích a skoro mrtvý, jasný adept na vysíření už v březnu. Jeho úl se nepatrně liší, je menší, jako TL má NN vysoký jen 11 cm a jeden z medníků byl také= 11 a dva medníky 15, připomínám, že VN je 24. Tady jsem objevil 25-27 kg tmavého medu vynikající chuti, ani náznak po nakyslosti a jiných vadách a v NN 15, co je přímo na VN, je dalších nejméně 10 kg nezavíčkovaného medu v neplných plástech. I ta první dvě vč mají med velmi tmavohnědý, tedy jasnou medovici. A tak do medníků neuložily ani jedny medovou vodu z převážně květových medů.

-----------------------------------

Nevím jak by to vyhodnotil někdo jiný, uvedu jak to chápu já:

První vč vůbec neumí sbírat medovici a válí se v úle (a na česně a čelní stěně úlu), i když medovice k dispozici je. Toto vč žilo jen z toho, co dostávalo česnovými klrmítky. Jinak by patrně hladovělo a jistě by udělalo plodovou pauzu. Ovšem díky krmení medové vody plodují normálně a jsou pěkné. Jen vím jistě, že tuhle matku nechci a mrzí mě, že tu od ní létají trubci.

Druhé vč, také třicítka, je ke sběru medovice ochotnější a kdyby nebylo srovnání s vedle na stejné koze stojící 24, měl bych za to, že je normální.

Třetí vč, tedy na přelomu února a března ultralazárek na vysíření a kvůli tomu měl i dva NN menší, dal po bedně 15 a 11 obojí, nacpané tmavým medem nejlepší kvality.

Zjevně všechna 3 vč žila z podávané medové vody a ukládala přínos, zdá se - asi jen laboratoř by to mohla zjistit jistě - a já nechápu jak to mohly oddělit a nesmísit. A nebo to namíchané je a tváří se to jako tmavá medovice. Jistě, jsou i tmavé kvěťáky, ale nic takového tu nikde neroste a nebylo zaseto na polích.

Resume:

1 - Včely ve snůšce krmení berou a nevěřím, že by nebraly cukr a určitě by braly syntetické škrobáky. Za sebe se domnívám, že právě tady je původ rekordních výnosů některých včelařů. 

2 - Ne každé vč sbírá medovici, některá “napůl” ano a i ne, jiná se na ní specializují.

3 - Nezjistil bych tento rekord, v jinak jalovém a po 14 letech snůškově nejhorším roce, kdybych "ozdravně" zlikvidoval zjevně neživotaschopného, v únoru dost pokáleného ubožáka. Bohužel kvůli svojí nesystematičnosti nevím původ matky. Je to ale Kraňka, nemá nazrzlé včely.

-----------------------------

Další související vyhodnocení si udělá každý sám, pokud to tedy někoho zajímá.

-----------------------------

Celý život včelařím o hodně jinak než jak horem dolem vnucuje mejnstrým. Nemám dobrou zkušenost s tzv kmenovými vč, je s nimi víc práce a jsou háklivější na nemoci, jejich výnos je v globálu horší ve smyslu víc práce a ř času na kilo medu ku kilu zkrmeného cukru. Celý život jsme myslel, že něco dělám špatně, když největší myslitelé teoretikové a i praktici tvrdili opak mých celoživotních zkušeností. Ne, tvrdím, tedy ne, že se pouze domnívám, ale tvrdím, že přezimovaná slabá a ultraslabá včelstva dávají uspokojivé výnosy s menší pracností a hlavně menšími starostmi. Co jsem asle za celý život nedokázal je, vytvořit provozní metodu pro chov slabých přezimovaných včelstvíček.

A je tu ještě jeden fakt. Dosáhnout výborného výsledku se všemi výhodami je dobré, avšak nikterak překvapivé a vůbec pozoruhodné. Ale dosáhnout lepšího výsledku i s mnoha hendikepy je po všech stránkách fenomenální!

Nejsem sportovní typ. Ale dokonale si z dětství pamatuji fenomenální výkony Etiopského běžce Abebe Bikily, který běhal bos (byl to drobný člověk a trénoval ve velké nadmořské výšce). Zátopek trénoval ve vojenských bagančatech. To jen připomínám, zejména mladším.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Abebe_Bikila

Opět odpovím sám sobě.

Odvíčkovaný podsazený tuháč zrecyklují jen z větší části. Asi třetinu, možnám jen čtvrtinu zase zavíčkovaly dole pod TL. Nevíčkují celé plochy, ale jen jednotlivé buňky a nebo malé ostrůvky jako pětikoruna, max půl dlaně. Takové rámky si já umím představit dávat příští jaro do medníků s tím, že se vše zavíčkované podrápe vidličkou. Tyto rámky přijdou jako dva a dva ke stěnám, doprosřed jde vždy 6 M. Vlastně to takto dělám, některé medníkové dílo je takto částečně zanesené od předchozí sezony.

Sice jsem odvíčkovaný tuháč nevážil a pracuji jen s odhadem. Je zřetelně vidět, že část tuháče spotřebovaly. Takže profesionálním odhadem to (jen u dvou zkušebních vč) vidím jako že cca 25 - 30 % nevynesou a nezrecyklují a znovu zavíčkují, 20% padne na přepracování, ale 50 - 55 % je znovu uloženo nahoře v medníku a už to víčkují. 

Díky odvíčkovacímu stroji si dokážu představit tu práci a od zítřka se do toho pustím a část loňského tuháče vyzískám právě popsaným způsobem.

Tome diskutujete sám, a to je dobre…dokážete tak zoznámiť potenciálnych čitateľov so svojimi úvahami…

preto možno musíte diskutovať niekedy sám, pretože mnoho včelárov vaše úvahy nestíha pochopiť ale môže to byť aj preto, že niektorí sa boja diskutovať (ako ja) aby ich úvaha (ak je odlišná od vašich záverov) nebola pochopená ako ÚTOK NA VÁS….

takže Tom, dám sem svoje úvahy a skúsenosti s melicitózou a vôbec TO NIE JE REAKCIA NA VÁS ANI NA VAŠE POKUSY ČI ÚVAHY…

z toho čo viem, každý med obsahuje cukry, jednoduché teda glukózu, fruktózu ale aj zložené ako  dvojcukor sacharózu (glukóza+fruktóza) ale obsahujú tiež nejaké percento trojcukru melicitózy (glukóza + glukóza + fruktóza)…  včely pri spracovaní medu pridávajú enzým invertázu, ktorá rozkladá zložené cukry…   sacharózu invertáza rozloží na glukózu a fruktózu, teda na jednoduché cukry ale trojcukor melicitózu rozloží invertáza  len na glukózu a TURANÓZU. TURANÓZA JE DVOJCUKOR AKO SACHARÓZA (tvori ju molekula glukózy a molekula fruktózy) ALE GLUKÓZA A FRUKTÓZA MAJU NAVZÁJOM INÉ CHEMICKÉ VAZBY  A ENZÝM INVERTÁZA  UŽ TENTO DVOJCUKOR NEDOKÁŽE ĎALEJ  ROZLOŽIŤ NA JEDNODUCHÉ CUKRY , KTORÉ DOKÁŽU VČELY STRÁVIŤ…turanózu včely pomocou slinných žliaz dokážu rozpustiť a požiť ale je pre ne nestráviteľná, zbytočne sa hromadí vo výkalovom vaku, čím ho včelám v zime rýchlejšie preplní ako keby mali v zásobách kvetový med či sacharozu…

to len na dokreslenie toho čo je melicitóza a ako môže včelám uškodiť, resp, prečo si s ňou nedokážu v zime poradiť a v lete s ňou dokážu “pracovať”

množstvo melicitózy v v kvetových medoch nedosahuje  ani jednu desatinu  percenta a to včelám nerobí problém…percento melicitózy v medovicových medoch môže dosahovať   niekoľko percent. Pokiaľ množstvo melicitózy v mede presiahne 20%, med začne rýchlo a „tvrdo“ kryštalizovať, melicitózy môže byť až do 40% a to je už vždy „cement“. Musíme si uvedomiť, že MELICIÓZNY MED NIE JE MELICITÓZA! …je to normálny medovicový med (alebo zmes medov) v ktorých sa vyskytuje NEJAKÉ PERCENTO MELICITÓZY - TROJCUKRU! ..preto dokáže včelár pri nižšom obsahu melicitózy časť medu vytočiť, pri vyššom obsahu melicitózy mu môžu v medomete vyskočiť aj stvrdnuté “štuplíky”, a pri vysokom obsahu melicitózy v mede už nevytočí nič, pretože je to cement!!! JA TO CHÁPEM TAK, ŽE AJ TEN CEMENT MÁ  VIAC AKO POLOVICU CUKROV JEDNODUCHÝCH pre včely užitočných, preto včely takýto “cementový” med dokážu “vyťažiť”. TEDA ZÍSKAJÚ Z NEHO GLUKÓZU A FRUKTÓZU, dokonca aj pri spracovaní melicitózy včelami pomocou invertázy sa ešte uvoľňuje MOLEKULA  glukózy ale PROBLÉMOM JE PRE VČELY to čo zostane, teda  TURANÓZA , to čo zostane z melicitózy (turanóza ) je pre včely už  nestráviteľný zbytok… v jeseň alebo na jar, keď včely lietajú to problém nie je turanóza ale v zime ano…môže dôjsť k zvýšenému hromadeniu výkalov, oslabeniu čriev, k úplavici, zoslabeniu alebo až ku  kolapsu včelstva…

v lete podložením melicitózneho medu pod plodisko môžu nastať dva procesy, buď včely med spracujú, skonzumujú alebo prenesú k plodu či do medníka alebo si ho ako celok či tie časti plástu kde je melicitózy veľa nevšimnú….Kedy to funguje dobre ? Vteedy ak ho včely ho dokážu zriediť a preniesť, teda je  dostatok vody a letových dní – Včely môžu nosiť vodu, aby ho spracovali.dôležité podľa mňa je aby bola znáška a aby včely mali dôvod reorganizovať zásoby – napríklad pripravujú miesto pre plod alebo pre  novú znášku… toto spracovanie včelami nefunguje ak je med úplne „cementový“  teda natvrdo skryštalizovaný ,preto včelári pred podhodením plásty odviečkujú a máčajú vo vode. Spracovanie a prenášanie melicitózneho medu  –je málo úspešné ak je  príliš horúco a sucho a nedostatok vody, ale hlavne ak nie je znáška a včelstvo sedí v úli .Včely nemajú dôvod reorganizovať zásoby teda neprenášajú nič. 

pri prepracovaní melicitózneho medu včelami získame ten medovicový chutný med a zostne zbytok po melicitóze ale je vždy riziko ak je obsah melicitózy j extrémne vysoký , že nemusí vzniknúť kvalitný med pretože ak ho aj spracujú môže byť zníženie obsahu melicitózy nedostatočné. preto je ideálne podhadzovať melicitózu NIE AKO NÁHRADU ZNÁŠKY ALE VTEDY, KEĎ BEŽÍ ZNÁŠKA A V MEDE SA PRINÁŠANÍM NEKTÁRU MNOŽSTVO MELICITÓZY ZNIŽUJE…

Číže, suma sumárum - • Melicitóza je technicky rozpustná vo vode, ale rozpúšťa sa veľmi pomaly, najmä keď už vykryštalizuje v plástoch. Je to trisacharid, a včely ho veľmi ťažko alebo vôbec nedokážu spracovať pomocou svojich enzýmov, štiepením vznika pre ne nepoužiteľný dvojcukor turanóza, včely ho ako všetko sladké dokážu požrieť ale nedokážu ho zúžitkovať.. 

Ani melicitóza ani turanóza nie sú pre človeka škodlivé, sú to proste cukry! 

Tak dnešní poznatek:

2.7. jsem byl zklamaný, jak nepřenesly med, nepřepracovaly všechen, bylo to prostě divné, nejednoznačné a rozpačité. Dnes mám přesnější poznatek, ale opět varuji, že se jedná jen o pár vč a jen v jediném roce a nejde to tudíž zobecnit a považovat za zákonitost. Je to ale velmi nadějné, pokud se to potvrdí v dalších letech i u jiných včelařů, je to bomba!!!

Z asi 15 kg prokazatelně přenesly nejméně 12 kg. Spíš ale víc - roztahaly to do dalšího medníku, snůška byla mizivá a ostatním vč na stejném stanovišti nepřibylo nic. Co zůstává v podstaveném NN s tuháčem nevím, nekontroloval jsem.

Takže logika. Goro tvrdí, že aby to přenášely, musí být nějaká snůška. Ta asi byla na uživení, jinde nepřibylo nic. Toto je důlěžité si pamatovat, MUSÍ BÝT, TŘEBA I MALÁ, ALE SNŮŠKA! No a ta logika je v tom, že jestli je například 15% nerozpustné a nestravitelné (a tedy i nepřenositelné) melecitozy, tak by to dělalo z asi 15 kg NN tuháče 2,25 kg. To jednou skončí jako “písek” podobnÝ krupičce, jindy to sice včely snědí, ale vykálí jako nestravitelné ve větším množství výkalů. Zdá se, že to každé vč řeší jinak. (což je de fakto velmi pozoruhodné! a jistě by stálo za další zkoušení) No a 15 bez 2,25 a tak se zdá, že spotřeba na přepracování není až tak velká. Samosebou přesně jsem to nepočítal, nevážil a neměřil (nejsem Dol a nikdo mě za to neplatí). 

Podle mě je to podstatně chytřejší, než odvíčkovat (já to jen podrápal vidličkou, odvíčkovaná byla menší polovina odvíčkovacím strojem a není v tom rozdíl), NAMÁČET, vytočit a vylít do hnoje.

Mám za to, aspoň já o takové práci nevím, že zatím nikdo nic k řešení tohoto problému nezveřejnil.

Takže. Melecitozní med v plástech je nutné ochránit proti zavíječi do dalšího roku a pak se dá “recyklovat” s minimem práce na plnohodotný tmavý medovicový med. Samosebou s příměsí snůšky, která v tu chvíli bude.

Dnes budu stručný. Po zvážení všeho musím konstatovat, že to nefunguje. Plánovaně se to povedlo asi ve třetině případů, ve třetině rozpačitě, ale ve třetině v mednících není nic…

Totiž. Naprosto fantasmagorická myšlenka:

Jak to, že v některých vč NIC? Všechna dostávala stejnou dávku ve stejných dnech stejného roztoku. Jednalo se ve většině (víc jak z poloviny) o med z vypraných víček, nahromaděných za asi 3-4 roky a ta víčka byla z medu převážně květového. Nejde to tedy zdůvodnit, že některá vč na medovici nejdou a jiná ano. Prostě se zdá, a pro mě je to šokující poznání, že stejný zdroj jsou různá vč schopná využít různě, některá vůbec!!!!!!!!!!!!!!

Jediné vysvětlení, které ale kulhá silně na obě pomyslné nohy, že byla slabá snůška medovice a vč, která na medovici nejdou, podávanou medovou vodu spotřebovala na svou obživu, protože neměla nic jiného. Jenže jiná vč by tudíž musela padnout hlady. Proto tolik vykřičníků. Neumím to vyhodnotit, nechápu to.

Práce to byla doslova pro vraha, prostě moc muziky za zoufale málo peněz. Takto to dělat nejde. Škoda.

Tom len toľko by som dodal, že “škoda ” to rozhodne nie je…

Raz Thomasa Edisona oslovil asistent pri práci na vlákne pre žiarovku. Asistent sa Edisona spýtal, prečo sa nevzdal. "Napokon," povedal, "ste zlyhali 5000-krát." Edison sa naňho pozrel a povedal mu, že nerozumie, čo mal asistent na mysli pod neúspechom, pretože Edison povedal: "Objavil som 5000 vecí, ktoré nefungujú."

tak ste si len overili jeden spôsob na ktorý sa nedá spolahnuť

Ja skôr celkom nechápem to vaše nadšenie z medovice, keď pri nej je vždy riziko melicitózy a tá pre včely nie je žiadne terno..…..

Když do TLumiče, už pár let ho dělám dřív než podle původní metody Blaník, letos už na konci března, dám rámky s tuháčem, nastane raketový jarní rozvoj. Když mohou včely ven, nehrozí přeplnění výkalových vaků. Nehrozí ani “žízeň” v Blaníkách bez oček, tedy bez suchého průvanu, bez paroprodyšných stropů a s malými česny mají včely na stropním igelitu dostatek vody a nemusí vyletovat i za špatného počasí ven. Ovšem to nesmí dostat těsto, nedej Bože ze syntetického škrobového pseudocukru. Pak není žádný rozumný důvod včelám nedát tuháč s melecitozní medovicí. A pane kolego Goro, v lese můžu chytit klíště a to může být infikované původcem smrtelného zápalu mozkových blan. Proto nebudu nikdy chodit do lesa? Analogicky, medovicový med je skvělý a vysvětluji, že i ten nevytočitelný se dá využít znamenitě, navíc ne každá medovice je nutně melecitoza.

Včera jsem psal, že vč vyzimuje a stačí mu bohatě zimní zásoby na vysokých rámcích 30 cm (na nižších může být problém, vyšší zase zhoubně působí jinak). Ale nestačí na dost rychlý jarní rozvoj. Kdo nedá pod VN zásobní nízké rámky, nic nepozná, jen jeho včely vědí, že si nemůžou dovolit rozjet se tak, jak by chtěly a tak mají rozvoj pomalejší a čekají na přínos z venku. Dokonce je možné, že tyto zásoby pod VN evokují přínos z venčí, protože k plodu přicházejí od česna. Tak to tvrdili předkové a jde to najít ve staré odborné literatuře. Proto - a taky že nahoru utíká teplo - nefungují v předjaří a zjara stejné zásoby v NN nad VN. Jak právě sdělené lze obejít Růžičkovou fintou s igelitem při horní KK, a nebo, nezimovat s KK ani nad VN ani pod ním, ale dát včelám zásobní poplorámky “pod nohy” až na konci března jsem popsal já a Tom4 několikrát. Potíž je pak v tom, že se o NN se zásobami musíme starat celou zimu ve skladu. Naproti tomu když se jim dají v půlce září POD VN, zjara odpadá starost, práce a hlavně vyrušení vč.

Tady zopakuju podstatné. Správně se má dávat pod VN Krmná Komora - tedy NN se zásobami v polovině devátého měsíce = v září. Kdy je včely spotřebují nevím a neví to ani Ing. Cimala, jak sdělil na své pořednášce. Ale taková vč mají prostě rycheljší jarní rozvoj. Moje zkušenost ale je, že když bude NN ve funkci KK nacpaný zásobami, tedy asi 15 kilo, vč to nedokáže do tvorby brzkých TLumičů spotřebovat, za zimu zmizí asi polovina, jak u kterého vč. Tudíž z 10 zásobních rámků jsou na konci března ještě 4, 5 a někde i 6 N rámků plných. Ty zůstanou v TLumiči prostřídané s trubčáky.

Prostě metoda Blaník je propracovaná do nejmenších detailů a samosebou jsem při ní, buď já sám a nebo se inspiroval i podle cizích prací, taky absolvoval mnoho slepých uliček. Sice jsem při tom nevynalezl 5 tisíc věcí jako Edison, ale málo jich nebylo. Ano, souhlasím s vámi, že včelaři bez tvůrčího talentu, kteří u včelařiny jakživo nic nevynajdou, ani se o to nesnaží, vidí pak jen případný úspěch. Ovšem 5.000 Edisonových objevů, které ale ke kýženému cíly nevedly, vůbec nechápou, protože je nevidí a sami na ně nemají šanci přijít. Ovšem takto podané to zní hrozně a tak musím jedním dechem dodat, že drtivá většina nekreativních včelařů zase dělá jiné úžasné věci. A tak musí lidské společenství fungovat, přesně dle textu, tuším že Werichovy písničky ze známého filmu: “ten dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady udělají moc”. Umím včely, neumím opravit kapající kohoutek. Vyrobím dokonalý úl, který vydrží 50 let (nástavek), ale nesvařím dva kusy železa a nejsem štont si zapamatovat, jaká díra se vrtá pro který závit. A tak já těm, co umí ty tisíce skvělých věcí, dávám zase to, co umím já.

Tady zopakuju podstatné. Správně se má dávat pod VN Krmná Komora - tedy NN se zásobami v polovině devátého měsíce = v září. Kdy je včely spotřebují nevím a neví to ani Ing. Cimala, jak sdělil na své pořednášce. Ale taková vč mají prostě rycheljší jarní rozvoj. Moje zkušenost ale je, že když bude NN ve funkci KK nacpaný zásobami, tedy asi 15 kilo, vč to nedokáže do tvorby brzkých TLumičů spotřebovat, za zimu zmizí asi polovina, jak u kterého vč. Tudíž z 10 zásobních rámků jsou na konci března ještě 4, 5 a někde i 6 N rámků plných. Ty zůstanou v TLumiči prostřídané s trubčáky.

Píšete sice o tuháči, ale ve většině let bude v KK cukr + nějaký med. Nehrozí pak, že tyto přes zimu nespotřebované cukrové zásoby nanosí do medníku? Nejspíš je proplodují, ale nejsem si jistý, tak se ptám. Děkuji. Jirka

Velmi správný postřeh a ano, hrozí to. Ale zopakuju podstatné, nedomyslel jste to. Nic nezbyde přece!

V zimě asi polovinu zásobních rámků z KK, která přišla kolem půlky září pod VN, vynosí, spotřebují nebo někam (nad plod) dají, nevím. Ale. Když se podle původní metodiky Blaník dělal TL až v konci dubna a začátku května, už v podsazených KK nebylo nic. Protože modifikovaná metoda Blaník počítá s TL už na konci března, proto tam zůstává asi polovina plných rámků. Ovšem myslím si, že zásoby z nich, ať je to tuháč, med a nebo cukr (samosebou už zinvertovaný včelami), je spotřebován pro extrémně rychlý jarní rozvoj. Zkuste si následující dobře zapamatovat:

Já prostě v úlech ve chvíli, kdy začíná snůška ze špendlíků - v některých letech točím první květový med špendlík + třešeň - mám kritický nedostatek zásob. Oněch stále omílaných 5 kilo tam není ani náhodou. A logika:

Když není KK pod VN, na vysokých rámcích nejsou téměř ŽÁDNÉ zásoby a ty, co tam jsou, jsou cukr, med, prostě zásoby. Ovšem z KK zmizí všechno, možná o to víc je nad plodem, věnce nemají třeba 1-2 cm (+ rohy), ale třeba 2-3 cm nechají na vysokých rámcích + rohy. V každém případě ale měly menší stres, protože v úlech bez KK ROZHODNĚ V DOBĚ ZAČÁTKU JARNÍ SNŮŠKY NEMAJÍ VYŽADOVANÝCH 5 KILO ZÁSOB ANI NÁHODOU. Kde jsou KK pod “nohama” je více zásob nad plodem.

Ideální je, když v době přidání prvního medníku s 5, lépe 6 M na prostředku, je na prostředních vysokých rámcích plod až k HL. A to tak, že jednu stěnu buněk s plodem tvoří dřevo.

-----------------------------

Píšete jak máte medníkové dílo, máte z něj radost a myslíte, že je vystaráno. Tady je ale jeden ani ne háček, ale velehák. Blaník má nadbytek medníkových souší, protože nejúčinnější opatření, aby matka nekladla v medníku, je těch 6 M naprostředku. Vysvětlil jsem několikrát jak to funguje.

Přidám příběh. Petr si před lety nedal říct, že prý proč pořád nutit včely stavět (podlehl včelařskému bludu, že vosk = stavba je na úkor medu), když má krásných souší dost. První medníky dal samé krásné souše a žádné M a víc jak plovina matek mu krásně zakladla medníky. Pak neměl med. Přesněji těch prvních asi 15 kilo proměnily na včely, další med byl, ale ne nijak hodně, měl ale mraky včel. Tyhle chyby jsem dělal taky a dost dlouho než mi to docvaklo. Ovšem někdo si říct nedá a potřebuje se o žhavý kamna spálit sám, pak si to už pamatuje dokonale. Rozdíl je v tom, že mě to nikdo neřek, já si na to musel přijít sám. Někomu dám dokonalý návod a on věci stejně dělá jinak - kdo chce kam, pomozme mu tam.

------------------------------

No a cukr řepný = sacharoza, je disacharid, složený přesně napůl z G a F. Drtivá většina nektarů není nic jiného než sacharoza. Proto cukr invertovaný včelami se nedá laboratorně odlišit od medu z nektaru rostlin. No a rekordní výnosy na Adamci, Zanderu, L 1/1 a NN systémech a podobných úlech (proto se jich Češi drží jak klíšťata), kde se vytáčejí zaplodované rámky, se do medu vesele vytáčí nespotřebované zimní zásoby. Dlouho to nebyl problém. Až přišly syntetické škrobáky  - ty nejsou ze sacharozy a najednou je jasně vidět, jaký med Adamiti produkují.

Proto první a nejdůležitější, co Blaník nedělá je, že se nikdy nevytáčí vysoké rámky a už vůbec ty, kde byl někdy plod.

-------------------------------

Staré Překlady:

Němci po WW2 chtěli podporovat včelaře laciným dotovaným cukrem. Aby ho včelaři a spekulanti nezneužívali, denaturovali ho nějakou nesmírně hořkou látkou, která včelám nevadí, ale i jen pár % v medu ho znehodnotí tak, že je nepoživatelný. Bleskurychle po jediné sezoně toho museli nechat. Tehdy se ukázalo, kolik zimních zásob končí v medu. A tak když napíše Blaníkář, že má průměr 25 kilo, Adamit by měl 30, 35, 40 i víc. Proč myslíte, že mají za plodiště 3 bedny Adamce (nebo Langa 44,8x23,2x10)? A proč chtějí, někdy až zuřivě zatvrzele, pro med stejné rámky jako pro plod? No jen proto, aby mohli do medu vytáčet cukr + škrobáky. Přece syntetická krmiva jsou mnohem dražší nerž cukr, proč jejich spotřeba roste? Že by Češi neuměli počítat? No proto, že krmiva jsou sice dražší než cukr, ale výrazně lacinější než “med”. Lidi počítat umí dobře, včelaři (většina) pak tuplem.

Podobné pokusy s dotovaným cukrem proběhly i jinde, tentokrát cukr obarvili na modro. Stejný výsledek, med měl barvu (jen jsem o tom četl ve starých Překladech, neviděl jsem to) nějak jak se říká KAFEBRONZ DO ZELENA.

Tome, skvělý příspěvek. Vždy si říkám, že už tady snad muselo být napsáno vše, ale Vy se zas a znova s něčím vytasíte. Příběh s Petrem jste už někde psal, ale až teď jsem pochopil, že nejde jen o to, že matka zaklade v medníku, ale i o med.

Radost ze souší a díla obecně jsem myslel tak, že jak jsem navýšil počet včelstev, budou na jaře pro všechna včelstva ty 4 souše do medníku. Letos jsem si ale vyzkoušel, že jdou dát jen samé M. Co ale nefunguje a já to byl u dvou vč z nedostatku díla nucen udělat je, prostřídat M s SR v TL. To pak ulijí plodiště a vyrojí se. Letos budu všechny zimovat v sestavě TL-KK-VN (odd bude jen KK-VN) a tak budu moci na jaře vystrojit TL konečně správně, z rámků z KK, loňského TL a SR.

Ještě jsem se chtěl zeptat k dalším medníkům. Je tam taky nutné dodržovat pravidlo 4+6, nebo se později může dát těch souší třeba 6? Asi záleží na matce a je nutné to zkusit. Děkuji.

Děkuji. Ano, všechno, nejen včelařina, má velmi složité souvislosti a každá maličkost předznamenává hned několik následků a může úplně změnit výsledek.

Možná se budete divit, ale i vy jste něčím obohatil mě a dozvěděl jsem se co nejde, tedy M do TL. Nikdy jsem to nezkusil. Ale ono to, co píšete o nefungování M v TL má logiku. TLumič se jmenuje tlumič proto, že tlumí nárazovou snůšku. Možná jsem měl vysvětlit JAK se to děje. Nespočívá to jen v tom, že létavky tam předají přínos a úlové včely ho mají kam uložit. Včely potřebují velkou plochu, kam rozestřít přinesený nektar. Ten, tím, že prošel hltanem včel, je už obohacen enzymy, hlavně invertázou a už v něm probíhá zázračná přeměna na med, ale pořád je to ještě velmi řídká, tedy vodnatá substance. Voda se odpařuje pouze z povrchu kapaliny a tak aby budoucí med zahustily, musí ho v tenké “vrstvě” někde rozprostřít. A když nemají TLumič, dělají to mezi plodem a vyrojí se, protože tím omezí matku v kladení. Protože spolu se zdánlivým nadbytkem pylu je matka omezená v plodování, abych to zopakoval pro lepší zapamatování. Je to dokonale vidět, že jak se kde vylíhne mladuška, ihned buňku zaplní nezralým medem. Za velmi velkou pozornost stojí, a to jsem patrně ještě nikdy neuvedl, že při správných TLumičích - tedy ze souší + SR, není vidět med mezi plodem. Každý to může pozorovat.

Z uvedeného logicky vyplývá, že včely potřebují teď hned HOTOVÉ plásty a ne, že je musí teprve stavět, viz “pohádka” o bratřích, hřibech a pletení košíků.

Ano, co jsem právě napsal si zdánlivě odporuje - pohádka o košíkách - s tvrzením, že když nemají kam med dávat, nenosí ho a ulejvají plodplásty. Jenže on je první medník v roce ve stylu “chytrá horákyně”, souše tam přece jsou a to ty 4 po dvou u stěn. Tam matka klást nepůjde (u stěn neklade, prto dvě a dvě u stěn) a včely mají první 2-3 dny kam dávat přínos a současně plní na stavěných M buňky už poloviční a do takových matka nikdy neklade. Než jsou buňky vytažené na správnou velikost a matka by je mohla zaklást, jsou už zaplněné medem a proto matka v medníku neklade.

Jenže vč musí být do jisté míry omezeno, tedy matka v kladení. To dělá třeba OP složitými kejkly s mřížkami a nesmyslnou a pracnou laborací (objevitel OP dělá vědu z rutiny aby vypadal vědecky). Protože vč omezí samočinně pyl v právě potřebné míře. Nedávno jsem jinde uváděl tento poznatek z mého letitého pozorování a nyní to opakuji v souvislostech.

Jistěže fungují samé M v medníku, když nejsou souše. Nejspíš by ale stejné vč přineslo o něco víc medu, kdyby od první chvíle mělo aspoň ty dvě + dvě souše. Určitě by v tom vč byl menší “napnelizmus”, abych využil pěkné slovo od dvojice V a W.

Souše do TLumiče:

Velmi často přebývají vysoké souše, vyčištěné v komorách pro vyvaření. Někdy se nepodaří souše v komorách vyčistit a jsou v nich zásoby. Pak se dají využít do TLumičů, se zásobami o to elegantněji. Jde to i na stanovišti. Na rovnou plochu položíme vysoký plást a na něj polorámek tak, aby řez byl asi o 8 mm - tedy o sílu SL výš, tedy aby odřezaný rámek byl o tloušku spodní loučky nižší. Pak se jen přibije nová spodní loučka. Pokud se chce využít ze třicítkového celorámku spodní část, odřízne se zbytek dole, jenže nižší ještě i o HL. Ano, musíme mít na včelnici pilku, hřebíčky a náhradní loučky, to by mělo být v bedýnce v autě pořád. Pro kolegy s menší představivostí: loučky přepižláme nějakou primitivní pilkou (nejlepší je japonská) a nožem podle nějakého “pravítka” odřízneme plást. Kdo drátkuje svisle (pro Blaník nesprávné drátkování), ten má problém přestříhat antikorový drátek, nožem se nepřeřízne. 

Opět jsem doslova polopaticky detailně vysvětlil, jak se dá co udělat a PROČ. Zbývá poslední otázka a tou jsou další medníky. Tady uvedu hlavně svůj neúspěch ze skupiny Edisonových 5 tisíc vynálezů.

Je lepší dávat i do dalších medníků M na prostředek, u druhého stačí 4, u dalšího 2 a nebo u toho třetího už samé souše. Ovšem co rozhodně nefunguje je VS - Volná Stavba medníkového díla v medníkách bez mřížky. Rámky pokurví trubčinou, ta matku vyláká nahoru a ten rok je bez medu, vše projedí, proplodují. Medníkové rámky na VS poničí trubčinou vždycky (poničí tím, že by příští rok rámky s trubčinou lákaly matky do medníků), některé matky ale nahoru ani tak nejdou a i to může být jedním z ukazatelů jakou matku dál nepodporovat a kterou ano, neboli její trubce na stanovišti.

Ještě bych mohl rozkošatit popis vámi daného tématu, ale už takhle je to zase dlouhé a pro mnohé méně jasné a přehledné. Ale sám Jirko píšete, že jste nějaké věci sice četl, ale pochopil zcela až později a nebo další souvislosti také až později. Tak je to normální, naopak nenormální by bylo, aby každý začátečník hned na první dobrou věděl všechno hned po jediném přečtení.

---------------------------

Proč je svislé drátkování špatně. Má to NĚKOLIK souvislostí. Někde jsem tu dal vlákno o prostavování mezery mezi patry, jaká je to prasečina a jak se tím drtí včely po tisicích. Víme, že Včelí Mezera funguje jen když není menší než 6 mm, nesmí být ale větší než 8, max 9 (a to už raději ne, na Langa se vyse…). Při svoslém drátkování se nemůžou neprohnout obě loučky, protože Blaník má SL jen 8 mm a horní jen 9 u celorámků, u polorámků také jen 8 mm i HL. I při tloušce 12 mm HL se loučka prohne, SL se svými 8 mm se neprohnout nemůže. Zdánlivě je to průhyb malý a často okem skoro nepostřehnutelný. Jenže, jestli se silnější HL prohne uprostřed jen o 3 mm a SL horního patra o 4 + VM 8 mm, najednou tu máme 3 + 4 + 8 = 15 mm a to včely VŽDY prostaví. Dají tam med a ten při rozdělení nástavků ihned včely zachraňují a seškrábnout se to bez pozabíjení desítek až stovek včel nedá. Prase to zase sestaví hlava nehlava, někdo oškrábne co vidí, tedy HL spodního patra, ale totéž je přece na SL horního patra. A drtí včely ve velkém. A takový si říká včelař? Prase je to!

Kdo mě poslechne a udělá VM mezi patry 6-8 mm a bude důsledně odstraňovat VŠE co na HL včely nalepí - přilepují igelit, tím zmenší VM a když se na neočištěné plodiště dá medník je tu velký problém.

Zrovna tak se musí při vytáčení dokonale odstranit všechny můstky jak z HL, tak i SL rámků. No a za dokonalou idiocii označím tvrzení některých neumětelů, že je naopak třeba aby vč prostavovaly mezery mezi patry. S tímto bludem začali nízkonástavkáři, protože jen teoretizovali a nebo opisovali v jůseji a nezkusili si, že vodorovná mezera mezi patry zimnímu hroznu nijak nevadí. Totiž, originál Lang má HL tlustou 24 mm, SL 15 + 9 mm VM a to by zimní hrozen opravdu asi nedal. Jenže my jsme tady ve včelařsky nejvyspělejší zemi planety a my tyhle kravi.y dělat nemusíme. Tedy ti z nás, kdo mají rozum a základní estetické a humánní cítění s úžasným tvorem, jakým včela medonosná nepochbně je. 

Mě se stačí podívat na otevřený úl, na fotku a vím hned, jaké rozumové a morální kvality má včelař. Někde se tu najdou fotky mých otevřených úlů (vkládal to romaning) s absolutně čistými loučkami a tam můžete vidět, jak to má a musí vypadat. Navíc věčným oškrabováním získám (odhad) nejméně čtrt kila propolisového vosku s nezaměnitelnou vůní a a traktivitou M pro včely, když se tento vosk přiumíchá do vosku na mezistěny + vosk z víček. Ono všechno se vším souvisí.

A málem bych zapomněl. U medníkových rámků MUSÍ být spodní loučky široké 25 mm proto, aby patra prostavovaly minimálně a spíš vůbec!

Dost zapadl tento můj příspěvek, škoda, doporučuji Jirkovi i ostatním si jen znovu PROSTUDOVAT, u vědomí mezi tím dalších info.

Já se ale dnes chci zmínit o jiném. Nevím přesně kde jsem psal o recyklaci starých zbytků medu a hlavně o “likvidaci” uskladněných víček za asi 5 let. Vyprovokoval mě k tomu MS tvrzením, že na tunu vytočeného medu má kilo víček (nesmysl!!!!). Píše jak je zalívá pálenkou  a to je opravdu super pití (jen ne pro mě, nepiju kořalku, jen pivo). Jen se MS v odhadu váhy víček na tunu vytočeného medu šeredně seknul, ale to se v zápalu boje stává😉🙂. Třeba dělal odhad po konzumaci toho úžasného nápoje. (fakt je do dobrý!)

--------------------------------

Za celý život jsem nevěděl, jestli vč berou krmení když je snůška. Už to vím, berou.

Jak zpracovat víčka?

Následuijící jsem já nikde navyčetl, všichni o tom nějak cudně mlčí, jen Jindra uvádí, že vyluhuje víčka a z medové vody dělá medovinu a podrobně popisuje jak. To je skvělé, ale já medovinu dělat nechci a tudíž co s medovou vodou z víček? A nejde jen o víčka. Nikdy nijak necedím med, jen čeřím a sbírám. S víčky a nečistotami taky sbírám pěnu, nevím vlastně co to je, asi bílkovina. Toho jsem měl docela dost (30-40 kilo? možná 50). Dříve to dostaly oddělky nebo vč zjara, ale já už roky nepodněcuji a na jaro mám dost medových rámků a tak se mi to hromadilo.

V konvi, co byla dřív na med, se míchadlem na maltu rozmixují víčka s medem a popsané, i jiné zbytky. Dal jsem to vč česnovými klmítky (vždy těsně před tmou) když byla sice snůška, vč voněla a větrala, ale med v mednících nepřibýval. Bylo po začátku července a tady u nás zjevný konec, nosily jen na uživení.

Víčka i různé zbytky medu už měly divně nakysle ztuchlý pach. Ne moc, ale jako polepšený kuřák mám zpátky čich a jsem velmi háklivý i jen na “ocásky” různých pachů. Risknul jsem to s ideou, že to po zporacování včelami vytočím a když to nebude košer, zkrmím. Prostě jsem to chtěl vyzkoušet a konečně za celý život vědět.

Zkrátím to, med z toho je špičkový, tmavý, i když drtivě převažovala víčka z květových medů. A stejně tak zbytky z čeření i “pěnka”. Nemám možnost měřit vodivost a tak netuším, zda to byla medovice, nebo víc kvěťák.

A nyní jen moje dohady a dedukce, řečeno vzletně. Máma mi tvrdila, nevím jak na to přišla, že co dostanou jako krmení spotřebují, že se “rozšoupnou” z nečekaného “nálezu” a že co současně přinesou, to uloží. Nevěřil jsem tomu jako zjevné kravině. Ale asi se maminlka nemýlila (měla to asi načtené nebo od kolegů, to je jedno). Jak to, že med získaný z víček neměl pachuť ani barvu po víčkách? A malá snůška byla a vč voněla jinak než při květové snůšce. Takže nakysle pachutný med snědly a uložily přínos, který by jinak projedly?

-------------------------

RESUME:

Včely lze krmit ve snůšce a krmení v malých dávkách (max 1,5 l denně v hustotě asi 1:1). Medem z víček určitě, zda cukrem jsem nezkusil.

Takto získaný med nemá pachuť výchozího “materiálu”, velmi pozdě krystalizuje, vypadá i chutná jako medovice.

ALE!!!

Části vč jsem dával rozmixovaný loňský tuháč. Prostě jsem vyřezal cement z rámků, zbavil drátků a rozmixoval stejným ručním míchadlem. Dalo to o asi 50% víc práce. Vytočený med z cementu není cement a chutná a chová se (netuhne) jako medovice a nijak se neliší od medu z víček.

----------------------------------

Mix z víček nebo cementu jsem slil do stáčecí štoudve a po pár desítkách minut, když se vosk usadil nahoře, jsem medovou vodu vypustil do kýble., Víčka jsem ještě propláchnul ve stejné štoudvi a po vykapání (obyčejně do rána) usušil na platech. Motýlice to nežere.

--------------------------------- 

Možná, že moje poznatky poslouží dalším kolegům, protože ne každý chce nakládat víčka do kořalky na skvělou víčkovici. (on by jí každý chtěl, ale darem, zaplatit nikdo)