Začátečník, prosba o radu

Dobrý večer, vkládám fotky od Toma.

Jirko moc děkuji, poděkuje jistě i Martin.

Popis co je co:

1 - cirkulárka má na kovovém stole přidělanou desku z dřevotřísky, aby k ní šlo něco přišroubovat, bajlák v té délce nedrží a tak je stažený svěrkou v požadované poloze

2 - přípravek na HL, je to z nějakého starého nábytku, co někdo vyhodil, na dalším obrázku je vidět jak jednoduché to je, raději jsem fixem zdůraznil směr otáčení pily

3 - aby to drželo kolmost, tak deska do vinglu a dole je vidět šrouby, kterými se to chytí ke stolu, je vidět doraz ke kterému se zhora přitisknuté loučky spouštějí do řezu a mezi deskou přípravku a pilou je tlouška ouška, celé to drží přišroubované k bajláku, což je na dalším obrázku

4 - tady je vidět zasunutá loučka, po otočení se vyfrézuje druhé ouško

5 - přípravek se chycený jedním vrutem k desce bajláku a bajlák je zajištěný svěrkou aby se nehnul

6 - tohle se nezývá vozík, je to na zkracování a vinglování prken

7 - poloha v řezu

Vozík je bez dorazu, ten se po naměření přibije hřebíčky nebo fixuje malou svěrkou. Přípravek na HL rámků není přišroubovaný v pracovním režimu, je to jen ukázané jak to funguje. Přípravek drží pomocí tří vrutů, dva ker stollu a jeden zazadu k bajlálu. Demontované je to za 3 minuty a za další max dvě uklizené. Samosebou by to šlo vymyslet líp, nejsem ani strojař ani truhlář, poradil jsem si jak jsem uměl a co jsem kde našel u ruky.

Obojí jsem si vymyslel sám, kdysi mi kdosi vysvětlil jen princip co to musí dělat. Dál je to jen kreativita a přizpůsobení tomu, co bylo po ruce.

Pila samosebou musí mít možnost nastvení výšky kotouče nad stolem, bez toho to nejde. Pila je stará přes 50 let, kdysi u toho byla na boku ještě srovnávačka, ale to jsem ihned demontoval, neboť je to kravina. Hlavně slabý motor a ještě hlavněji velmi nebezepočá věc, aby se něco vedle točilo (přesně takhle jsem zamlada přišel o dva prsty). A ustavičně shazovat a nahazovat řemen se nikomu normálnímu nechce (ale šlo by na to udělat desku jako kryt, ale motor je slabý i jen na řezání a kdyby ještě naprázdno točil hoblovacím válcem, nic by to neuřízlo). Stejně to má (mám to uklizené -vyhozené- v kolně) stůl jen ze dvojky plechu a tak prostě nesmysl.

https://stroje.bazos.cz/inzerat/217992581/hoblovka-a-cirkularka.php

Je to přesně tato a neváhal bych ani milisekundu, udělám na tom všechno, jen jsem demontoval klín za pilou a bezpečnostní kryt a tu “hoblovku”, která je skutečně nanic. Mám tyhle pily dvě, plánuju na druhou dát to hoblování, abych na tom nahrubo přejel prkna, aby šla do pořádné hoblovky čistší. Ale vzhledem k věku to už realizovat nebudu a 6 let ještě nevybalenou poloprofesionální protahovačku Rojek 300 prodám. Naděal jsem se v životě už dost a mám včelařského hardvéru do smrti nadbytek. 

Děkuji Jiřímu i vám za zaslání fotek. Já mám bohužel jinou cirkulárku od Schepachu, ale udělám si na to přípravek podobný tomu vašemu.

Zdravím. Tome, chtěl bych se vás prosím zeptat na přehazování medníků mezi včelstvy. Někde jste napsal, že silnému včelstvu vezmete téměř plný medník i se včelami a dáte ho na slabší včelstvo, aby ho doplnilo a zavíčkovalo. Říkal jsem si, že bych to vyzkoušel. Mám jedny super silné, včera dostaly 3 medník a jedny (loňský odd), co teprve začínají stavět a nosit do prvního. Logicky bych ten téměř hotový medník (chybí doplnit tak 2-3 kg max a zavíčkovat) dal nahoru, tedy na rozestavěný a jen nepatrně zaplněný medník „posilovaného“ včelstva.(?) Ve vlákně sběrný medník (vím, to je něco úplně jiného a dělá se za jiným účelem) se ale tento SM dává na VN, tedy pod nepřijatý medník posilovaného včelstva. Kam tedy s tímto medníkem? A nehrozí, že včely, co tento medník dostanou ho budou „rabovat“ a „zdržovat se“ přenášením medu atd. A nakopne je to (nejspíš ano), nebo naopak poleví, když přišly ke „kořisti“? Omlouvám se za asi hloupé dotazy, ale rád bych to udělal správně, pokud se rozhodnu to vyzkoušet. Děkuji.

Nemáte hloupé dotazy, naopak vaše dedukce jsou brilantní!

Pokud možno to nedělejte, hlídejte ty silné, slabé to doženou, jsme na začátku. 

Sběrný medník je, pokud se nepletu, převěšení plodu a tedy medník, jak se říkalo CELOMEDNÍK a ten přijde pod i nepřijatý nebo ne zcela přijatý nízký medník. A mřížka evokuje strop a plodištní VN se může začít cítit stísněný. Prostě sběrný medník je NOUZOVÉ a vždy riskatně problematické řešení. Taky nedá med panenský, ale “obyčejný” jaký umí všichni, ale lepší je mít obyčejný med než vyrojené vč a med jen na plodových rámcích.

Proto se dával plný cizí medník na ten poloobsazený slabocha, uvažujte, přece tím napodobujete přidání dalšího medníku, akorát že plnější se zralejším medem je od jiných. Taky se já DOMNÍVÁM, že když by se dal cizí medník pod jejich, hrozilo by právě to nadšené vybrání medu na prostředních polorámcích a udělaly by si tam plod - efekt že rády zakládají cizí teplé zásoby. Ale nejsou blbé a musí mít plod pohromadě a tak by matka asi nahoru klást nešla. Ale tohle jsou jen dedukce a je lepší se tomu vyhnout. Já to už nedělám kvůli dřině.

Důvod SM je ten, že jsou věnce medu nad plodem ve VN, dokonale to kdysi vysvětlil Goro. To má řešit obrácení VN vzhůru nohama. Jenže pro mě nemožné, stěží to unesu. Martin to udělal a určitě nám sem dá vědět.

Proto jsem i letos už u dvou vč převěsil plod. Je to ta souvislost jak jsem psal, že je dost blbé dát v září moc medu pod ně = vystrojit nový TL. Vystrojit ho ano,a le méně nakrmit asi. Jak se nakrmí dost jak má být + mají nejméně 5-6 kilo dole a medu, nevyjedí v předjaru a velmi časném jaru (špendlíky) zásoby ve VN nad plodem a je na problém zaděláno. Ne vše, co vymyslím, funguje vždy úplně dobře. Jak říkávali předkové, všeho s mírou, neboli všeho moc škodí.

Jo a ještě na něco je SM dobrý, asi u víc chovaných vč. Do takového medníku jsem včera nedal vlastně ani plod, ale 4 medem a i pylem ubité rámky + po rámku či dvou od jiných abych se jich z jejich plodišť zbavil a mohly hned někam klást. Kam souši na zakladení a kam M, nyní už nemilosrdně doprostřed, se rozhoduji konkrétně u každého případu zvlášť. Nejsem fabrika a najmutý nádeník, já pracuji s rozmyslem, tedy asi méně efektivně než velkovýroba.

Tome, děkuji vám za odpověď. Dobře, nechám to tak, opravdu bych nerad přišel o ten první medník ze špendlíků a třešní, že by ho, byť jen část, třeba proplodovaly. Píšete, že jsme na začátku, snad ano. Ze slavného deště u nás asi sešlo, hlásí celý 1 mm na pondělí😟. Myslím, že za poslední 2 měsíce u nás pršelo jen jeden den, v úhrnu nějakých 8 – 10 mm. Snůška u nás zatím je, kvetou jabloně a před nějakými 4-5 dny začala řepka. Loni tady nebyla, letos je tady jedno mini (jen asi 2 ha) pole nějakých 500 m daleko a pak 2 „větší“, 1.5 km daleko. Otázka je, jak dlouho to ještě může vydržet. Dnes jsem doma, tak můžu vidět, že nosí jak o život a obtěžkané padají pod česna.

Z dětství a mládí mám vzpomínku na vzácnou řepku, jarní med byl ale vždycky, se řepkou asi víc, ale ne zase až tak výrazně. Někdy je lepší když by na ní nešly, je to jedna z nejstříkanějších polních plodin.

Med vám už nesnědí, ten co ho chcete. A ano, skoro každý rok se u části vč povede. Podívejte se, zda jsou u vás hlohy. Když se blbne s kytičkama, jako že zlepšování včelí pastvy - hloupost, to by toho muselý být hektary. Ale množit, neboli někde vykopnout a k sobě přesadit hloh, to je, podle mě, jiná liga. Pozor, když kvete, tak úplně nevoní. Stejně tak ptačí zob, ten zakoření i větvičky s listím ve sklenici vody. Vynikající je netvařec. Ale kraluje klen, to je král stromů. U vás stopro nezameduje akát, z něj mají tak na uživení a pyl a ten je skvělý, že je z nezemědělských = nestříkaných pozemků. Podobně je na tom lípa, já neznám lipový med. A lipovou medovici včely nesbírají, ta kape ze stromů, ale včely nezajímá. Lípa je medově bezvýznamný strom, stejně jako všude nad 300 mnm akát. Ale lipový pyl je podle mě velmi cenný stejně, jako ten akátový, ale v době lip už toho kvete málo.

Tady jsou už jabloně za polovičkou a hojně navštěvují řepku a to i před tím zapršením. Hojně je podle mě víc jak 5 včel na m2. Před chvílí - udělalo se tu dusné horko a polojasno, jsem je viděl na řepce a nezdržovaly se pylem. Kolem Vlašimi rozkvétá hloh a jím končí jarní snůška. Med ze hlohu někdo miluje, mě moc nechutná.