Začátečník, prosba o radu

Dobrý večer, vkládám fotky od Toma.

Jirko moc děkuji, poděkuje jistě i Martin.

Popis co je co:

1 - cirkulárka má na kovovém stole přidělanou desku z dřevotřísky, aby k ní šlo něco přišroubovat, bajlák v té délce nedrží a tak je stažený svěrkou v požadované poloze

2 - přípravek na HL, je to z nějakého starého nábytku, co někdo vyhodil, na dalším obrázku je vidět jak jednoduché to je, raději jsem fixem zdůraznil směr otáčení pily

3 - aby to drželo kolmost, tak deska do vinglu a dole je vidět šrouby, kterými se to chytí ke stolu, je vidět doraz ke kterému se zhora přitisknuté loučky spouštějí do řezu a mezi deskou přípravku a pilou je tlouška ouška, celé to drží přišroubované k bajláku, což je na dalším obrázku

4 - tady je vidět zasunutá loučka, po otočení se vyfrézuje druhé ouško

5 - přípravek se chycený jedním vrutem k desce bajláku a bajlák je zajištěný svěrkou aby se nehnul

6 - tohle se nezývá vozík, je to na zkracování a vinglování prken

7 - poloha v řezu

Vozík je bez dorazu, ten se po naměření přibije hřebíčky nebo fixuje malou svěrkou. Přípravek na HL rámků není přišroubovaný v pracovním režimu, je to jen ukázané jak to funguje. Přípravek drží pomocí tří vrutů, dva ker stollu a jeden zazadu k bajlálu. Demontované je to za 3 minuty a za další max dvě uklizené. Samosebou by to šlo vymyslet líp, nejsem ani strojař ani truhlář, poradil jsem si jak jsem uměl a co jsem kde našel u ruky.

Obojí jsem si vymyslel sám, kdysi mi kdosi vysvětlil jen princip co to musí dělat. Dál je to jen kreativita a přizpůsobení tomu, co bylo po ruce.

Pila samosebou musí mít možnost nastvení výšky kotouče nad stolem, bez toho to nejde. Pila je stará přes 50 let, kdysi u toho byla na boku ještě srovnávačka, ale to jsem ihned demontoval, neboť je to kravina. Hlavně slabý motor a ještě hlavněji velmi nebezepočá věc, aby se něco vedle točilo (přesně takhle jsem zamlada přišel o dva prsty). A ustavičně shazovat a nahazovat řemen se nikomu normálnímu nechce (ale šlo by na to udělat desku jako kryt, ale motor je slabý i jen na řezání a kdyby ještě naprázdno točil hoblovacím válcem, nic by to neuřízlo). Stejně to má (mám to uklizené -vyhozené- v kolně) stůl jen ze dvojky plechu a tak prostě nesmysl.

https://stroje.bazos.cz/inzerat/217992581/hoblovka-a-cirkularka.php

Je to přesně tato a neváhal bych ani milisekundu, udělám na tom všechno, jen jsem demontoval klín za pilou a bezpečnostní kryt a tu “hoblovku”, která je skutečně nanic. Mám tyhle pily dvě, plánuju na druhou dát to hoblování, abych na tom nahrubo přejel prkna, aby šla do pořádné hoblovky čistší. Ale vzhledem k věku to už realizovat nebudu a 6 let ještě nevybalenou poloprofesionální protahovačku Rojek 300 prodám. Naděal jsem se v životě už dost a mám včelařského hardvéru do smrti nadbytek. 

Děkuji Jiřímu i vám za zaslání fotek. Já mám bohužel jinou cirkulárku od Schepachu, ale udělám si na to přípravek podobný tomu vašemu.

Zdravím. Tome, chtěl bych se vás prosím zeptat na přehazování medníků mezi včelstvy. Někde jste napsal, že silnému včelstvu vezmete téměř plný medník i se včelami a dáte ho na slabší včelstvo, aby ho doplnilo a zavíčkovalo. Říkal jsem si, že bych to vyzkoušel. Mám jedny super silné, včera dostaly 3 medník a jedny (loňský odd), co teprve začínají stavět a nosit do prvního. Logicky bych ten téměř hotový medník (chybí doplnit tak 2-3 kg max a zavíčkovat) dal nahoru, tedy na rozestavěný a jen nepatrně zaplněný medník „posilovaného“ včelstva.(?) Ve vlákně sběrný medník (vím, to je něco úplně jiného a dělá se za jiným účelem) se ale tento SM dává na VN, tedy pod nepřijatý medník posilovaného včelstva. Kam tedy s tímto medníkem? A nehrozí, že včely, co tento medník dostanou ho budou „rabovat“ a „zdržovat se“ přenášením medu atd. A nakopne je to (nejspíš ano), nebo naopak poleví, když přišly ke „kořisti“? Omlouvám se za asi hloupé dotazy, ale rád bych to udělal správně, pokud se rozhodnu to vyzkoušet. Děkuji.

Nemáte hloupé dotazy, naopak vaše dedukce jsou brilantní!

Pokud možno to nedělejte, hlídejte ty silné, slabé to doženou, jsme na začátku. 

Sběrný medník je, pokud se nepletu, převěšení plodu a tedy medník, jak se říkalo CELOMEDNÍK a ten přijde pod i nepřijatý nebo ne zcela přijatý nízký medník. A mřížka evokuje strop a plodištní VN se může začít cítit stísněný. Prostě sběrný medník je NOUZOVÉ a vždy riskatně problematické řešení. Taky nedá med panenský, ale “obyčejný” jaký umí všichni, ale lepší je mít obyčejný med než vyrojené vč a med jen na plodových rámcích.

Proto se dával plný cizí medník na ten poloobsazený slabocha, uvažujte, přece tím napodobujete přidání dalšího medníku, akorát že plnější se zralejším medem je od jiných. Taky se já DOMNÍVÁM, že když by se dal cizí medník pod jejich, hrozilo by právě to nadšené vybrání medu na prostředních polorámcích a udělaly by si tam plod - efekt že rády zakládají cizí teplé zásoby. Ale nejsou blbé a musí mít plod pohromadě a tak by matka asi nahoru klást nešla. Ale tohle jsou jen dedukce a je lepší se tomu vyhnout. Já to už nedělám kvůli dřině.

Důvod SM je ten, že jsou věnce medu nad plodem ve VN, dokonale to kdysi vysvětlil Goro. To má řešit obrácení VN vzhůru nohama. Jenže pro mě nemožné, stěží to unesu. Martin to udělal a určitě nám sem dá vědět.

Proto jsem i letos už u dvou vč převěsil plod. Je to ta souvislost jak jsem psal, že je dost blbé dát v září moc medu pod ně = vystrojit nový TL. Vystrojit ho ano,a le méně nakrmit asi. Jak se nakrmí dost jak má být + mají nejméně 5-6 kilo dole a medu, nevyjedí v předjaru a velmi časném jaru (špendlíky) zásoby ve VN nad plodem a je na problém zaděláno. Ne vše, co vymyslím, funguje vždy úplně dobře. Jak říkávali předkové, všeho s mírou, neboli všeho moc škodí.

Jo a ještě na něco je SM dobrý, asi u víc chovaných vč. Do takového medníku jsem včera nedal vlastně ani plod, ale 4 medem a i pylem ubité rámky + po rámku či dvou od jiných abych se jich z jejich plodišť zbavil a mohly hned někam klást. Kam souši na zakladení a kam M, nyní už nemilosrdně doprostřed, se rozhoduji konkrétně u každého případu zvlášť. Nejsem fabrika a najmutý nádeník, já pracuji s rozmyslem, tedy asi méně efektivně než velkovýroba.

Tome, děkuji vám za odpověď. Dobře, nechám to tak, opravdu bych nerad přišel o ten první medník ze špendlíků a třešní, že by ho, byť jen část, třeba proplodovaly. Píšete, že jsme na začátku, snad ano. Ze slavného deště u nás asi sešlo, hlásí celý 1 mm na pondělí😟. Myslím, že za poslední 2 měsíce u nás pršelo jen jeden den, v úhrnu nějakých 8 – 10 mm. Snůška u nás zatím je, kvetou jabloně a před nějakými 4-5 dny začala řepka. Loni tady nebyla, letos je tady jedno mini (jen asi 2 ha) pole nějakých 500 m daleko a pak 2 „větší“, 1.5 km daleko. Otázka je, jak dlouho to ještě může vydržet. Dnes jsem doma, tak můžu vidět, že nosí jak o život a obtěžkané padají pod česna.

Z dětství a mládí mám vzpomínku na vzácnou řepku, jarní med byl ale vždycky, se řepkou asi víc, ale ne zase až tak výrazně. Někdy je lepší když by na ní nešly, je to jedna z nejstříkanějších polních plodin.

Med vám už nesnědí, ten co ho chcete. A ano, skoro každý rok se u části vč povede. Podívejte se, zda jsou u vás hlohy. Když se blbne s kytičkama, jako že zlepšování včelí pastvy - hloupost, to by toho muselý být hektary. Ale množit, neboli někde vykopnout a k sobě přesadit hloh, to je, podle mě, jiná liga. Pozor, když kvete, tak úplně nevoní. Stejně tak ptačí zob, ten zakoření i větvičky s listím ve sklenici vody. Vynikající je netvařec. Ale kraluje klen, to je král stromů. U vás stopro nezameduje akát, z něj mají tak na uživení a pyl a ten je skvělý, že je z nezemědělských = nestříkaných pozemků. Podobně je na tom lípa, já neznám lipový med. A lipovou medovici včely nesbírají, ta kape ze stromů, ale včely nezajímá. Lípa je medově bezvýznamný strom, stejně jako všude nad 300 mnm akát. Ale lipový pyl je podle mě velmi cenný stejně, jako ten akátový, ale v době lip už toho kvete málo.

Tady jsou už jabloně za polovičkou a hojně navštěvují řepku a to i před tím zapršením. Hojně je podle mě víc jak 5 včel na m2. Před chvílí - udělalo se tu dusné horko a polojasno, jsem je viděl na řepce a nezdržovaly se pylem. Kolem Vlašimi rozkvétá hloh a jím končí jarní snůška. Med ze hlohu někdo miluje, mě moc nechutná.

Zdravím všechny.

Chtěl bych se zeptat jestli se tady někdo nevyzná ve včelích nemocech a to konkrétně k hnilobě včelího plodu jak ji předcházet popřípadě nějaké “vychytávky” z praxe atd. Stále omílané věci jako důsledná hygiena chov pouze silných včelstev a pravidelná obměna díla to už znám. 

Martin ale silné včelstvo je skutočne základným faktorom boja proti chorobám aj proti hnilobe plodu…

“vychytávky “ sú okrem silnej rodiny klasické  - ak zistíš prvé príznaky alebo v okolí je už hniloba dokázaná, tak žiadne prehadzovanie PLÁSTOV MEDZI RODINAMI, radikálnejšie vyraďovanie čiernych plástov z plodísk, prípadne až presypanie na medzisteny, a hlavne ak je niektoré včelstvo ”scípák" tak nešpekulovať a dať sírny knôt, rozhodne neposilňovať v takomto prípade rodiny SPÁJANÍM…

Já bych odchytil matku zamáčkl ji (může bát taky nakažená) včely smetl do rojáku nechal je 1-2 dny ve sklepě a poté je přesypal na mezistěny a přidal novou matku.

Chtěl bych se prosím zeptat na výměnu matky pomocí přeletáku. Mám jedno včelstvo, které má „špatnou“ genetiku. Jen se rojí a nenosí med. V současné době tam je mladá rojová matka, kterou chci nahradit. Říkal jsem si, že úl odnesu večer až bude tma stranou a na jeho místo dám do nového úlu oddělek s rozkladenou „ušlechtilou“ matkou. Nejsem si jistý, jestli si tento cca 4 rámkový oddělek „ubrání“ svoji matku před cizími létavkami, co se budou vracet na původní místo. Věřím, že když se nedává jen samotná matka, přidávací klícka není potřeba, ale raději se ptám. Děkuji.

tie lietavky z premiestneného úľa vyletia za znáškou, takže na pôvodné miesto do nového včelstva pôjdu s nákladom a včely ich pustia… lietavky nemajú v podstate prístup k matke… preventívne  zúž dočasne česno na jednu-dve včely 

Zdravím všechny.

Mám dotaz. Je toto vykousaný matečník včelami anebo se z něj normálně vylíhla matka? Z matečníku, z kterého se normálně vylíhla matka by měl mít dole kruhový otvor a odklopené víčko že?

Nedáváte lehké otázky!

I matečník normálně vylíhnutý včely časem rozeberou a vy ukazujete buď matečník vykousaný, nebo nějakou fázi jeho “rozebírání” včelami.

Já si z fotek nejsem jistý, ale na druhé se mi zdá, jako by tam pořád byl zbytek víčka a já bych, když bych našel tohle v tomhle stádiu a nevěděl časovou osu, usoudil, že není vylíhnutý, ale že je ve stadiu “rozebírání” vykousaného matečníku. Na poslední fotce jsem si skoro jistý, že se nevylíhnul.

Podle mě je vylíhnutý a rozebírají ho. Vykousaný a nevylíhlý má díru více u “paty”. Ale je to jen věštění a je to ve finále jedno. 😉

Zdravím všechny.

Chci si pořídit medomet, chtěl bych se tady poradit jaký koupit. Děkuji za rady.

Elektrický, automaticky zvratný. Výrobce Týča nebo Kovář-ČR. 

U Týči jsem byl, neskutečně humpolácká neohrabaně těžká věc. Sám v jednom člověku s tím nikdo nehne. Ale když vidím dnešní cenu medometu, který mám, pak asi ten Týča by byla dobrá volba. Já zvratný nemám, pro počet vč do 50 mi to přišlo nesmyslné. Maldý Týča sám včelaří, tudíž věci dokonale rozumí a ochotně vám vše ukážou, vysvětlí, nemáte pocit že je zdržujete.

Mám medomet Calrl Fritz. Byl jsem na něj naštvaný kvůli malému prostoru pod košem a kvůli malému podražení koše, rámky sojí kolmo a mají tendenci se kácet dobnitř, dobré medomety mají podražené stěny koše nahoře ven a pak rámky dokonale stojí mírně opřené od kolmice. Medomet se sice dá naklonit, aby med rychleji vytékal a koš se nebrodil v medu, jenže pak se zase kácely rámky. Byl jsem na mrtvici, nedalo se vytočit 8 polorámků, i když se tam vejdou. Bohatě stačí vytáčet jen po 4 a já pak vymyslel naklánění medometu za chodu. Medomet se naplní 8 polorámky a po rozeběhu se nakloní a před otočením rámků se zase vrátí - vše zvládne i žena a bez ohýbání. Ovšem koš je dokonalý z výsekového plechu, bohužel je vyrobený v Řecku a tam aby nenažraní kapitalističtí blbi ušetřili, tak to nikdo neodhrotoval. Tudíž se to rukama neumyje bez pořezání. Ale stejně je lepší to po sezoně dovézt ke kámošovi na Wapku. A nezapomeňte, že medomet se myje zásadně studenou vodou!!!! Jak se to myje teplou, propolis a vosk se mázne a už to z toho nedostane pomalu ani ta wapka, ale voda studená zapřičiní, že vosk a hlavně propolis od kovu odskočí.

Medomet stál před 15 lety s měničem 28 a v Německu by býval stál 18.000 a tak je vidět kdo lidi stáhne o dotaci, která byla 15.000. Takže za medomet jsem dal necelých 13 a tak by stačilo nedávat dotace a nedovolit překupníkům předražení, ale to je holt kapitalizmus. Tady každý vidí kde končí drtivá většina dotace.

Je to tenhle a dnes bych si ho asi koupit nemohl nebo hoooodně rozmýšlel, ta cena to je raketa a to je bez měniče, můj bez měniče stál 26.800,- Kč.

Jo a vyzdvihovaná možnost otáčení rámků bez vyndání nahoru je kravina, to je na záda velmi neamáhavé a tak je snazší rámek vytáhnout nahoru, postavit na koš, přešáhnout si, otočit a zase spustit dolů. Je to méně dřiny, i když by to teoreticky šlo. Ono by to s polorámky šlo i se středovou osou koše. Tohle jsou jen reklamní kecy, které se v praxi nedají pohodlně dělat. Tehdy zvratný s programátorem (můj ho nemá) vyšel kolem 45.000.

https://www.carl-fritz.cz/medomet-cfm-4r-46x38-110w/

Takže když jsem se s medometem naučil pracovat, pak je to skvělý stroj. Doporučil bych ho. A podle mě je programování nesmysl, není až tak těžké to ovládat ručně. Limitem je odvíčkování.

Měnič jsem k medometu Carl Fritz nikdy nevyužil, byl k tomu extra a nemusel jsem ho brát. Jenže jsem měl stanoviště bez el en a plánoval jsem vytáčet tam. Několikahodinové vytáčení zvládne běžná baterie v benzínovém autě a dobije se sama jízdou od včel domů.

-------------------------

Na vašem místě bych se Martine podíval po inzerátech a koupil nějaký ruční na kliku, než si pořídíte víc vč. Ručním medometem s bubnem z cínu, ano, čtete dobře, musel být z cínu, protože při požáru nezbylo nic než nohy, koš a klikové převodové ústrojí, tak s tímto třírámkovým medometem jsem vytáčel až do roku 2011. Pravda, v maringotce jsem měl stejný druhý, za něj chtěl proklínaný komunista 300 Kčs - to by bylo dnes asi 4,500 Kč a už to bylo jen pocínované železo. Původní byl z První republiky, původně spolkový a včelaři si ho půjčovali až do konce šedesátek. Pak, když si lidi začali kupovat medomety svoje, ho máma odkoupila od spolku. Vše pasovalo a tak ho soudruzi vyráběli pořád stejně podle předválečné dokumentace, jen s dílčími inovacemi i “inovacemi”. Vám  a každému by pro začátek stačil komunistický klikový medomet.

Mimochodem, předválečný medomet byl zevnitř matně stříbrný kov, nereznul. Nikdy mě nenapdlo k tomu přiložit magnet. Z venku byl modrý, oprýskaný a nereznul kde odprýskla barva byl stejně stříbrošedý kov. Hliník to nebyl, medomet byl poměrně těžký.

Kdybych mohl vrátit čas, tak bych vzal automat. Není potřeba nic hlídat, přepínat, překládat atd. Pokud mám ročně vytáčet 500kg z 10ti včelstev, z 20ti celou tunu, tak se automat určitě vyplatí/zaplatí. Při dnešních dotovaných cenách určitě, ale jde to i bez automatu, jen to trvá dýl a je to více práce. 

Děkuji všem za rady. Já určitě tuny točit nebudu🙂plánuji mít maximálně do 8 včelstev. Koupil bych klidně i nový za nějakou dobrou cenu.