Začátečník, prosba o radu

Díky.

Čau. 

Nenapsal jsem jakou to má barvu jelikož je to vidět na fotkách česen když na to klikneš tak se zvětší.🙂 Má to tmavě hnědou barvu pár jich tam je světlejších. Abych si to pozichroval tak mám fólii  a napajedlo zprovozněné od prvního proletu. Někde jsem vyčetl, že je to dobré udělat již tak brzy včely hledají zdroj vody a jak ho najdou tak ho navštěvují a nesmí vyschnout. Je to paráda pozorovat jak tam chodí pro vodu a pak létají přímo do úlu. Co se týče plováků na hladině tak nejlepší je nakrájený korek, nebo plast ze špuntů od vína nebo šampusu. Mám to vyzkoušeno ani jedna včela se neutopí. Už jsem experimentoval s plastovými víčky od minerálek i s keramzitem. Některé kusy keramzitu neplavou a další se točí když na nich chce vylézt včela, aby se neutopila. Je to jako kdyby se člověk topil v bazénu a chtěl se chytit velkého nafukovacího balónu, který plave na hladině. Ty výkaly se mi objevily druhý den ochlazení. Jinak toto jaro je dle mého názoru nejlepší co jsem kdy zažil když jsem začal včelařit. 3 týdny od proletu bylo slunečno. Od neděle se trochu ochladilo, ale u nás skoro žáden déšť. Dnes po dvou dnech ochlazení bylo zase pěkně jívy v plném květu a některé pozdní ještě úplně nekvetou. Kolem 11h kdy u nás opadla mlha jak mléko a začlo svítit slunce  jsem se byl kouknout u včel myslel jsem, že se zblaznily takový frmol valilo se to z česna ven i dovnitř česno skoro nestíhalo. Prvně začly navštěvovat napajedlo a pak některé celé žluté od pylu se draly do úlu a nosily pylu jak hrom. Posílám fota napajedla je vyrobeno ze starého pekáče😀no zrovna tam je jenom jedna včela jinak jich tam je kolem 20😉

Tak uvažuje vám to skvěle! A k pěknému vč gratuluji, každý může vidět, že to jde! A to i v drsnějších podmínkách než mám já a Tom4. (Petr je o 60 m níž a o asi 3-5 dní napřed)

No a konkrétně k těm vašim, jak takovým říkávala moje máma Lída “koním”. Bohužel nepíšete kolik mají plodu z těch 9 rámků. A já toho využiju a vysvětlím to zešíř:

V první řadě je nutné umět poznat plod před vylíhnutím a čerstvě nebo nedávno zavíčkovaný. Nedávno to tu psal Goro a nikdo nijak nereagoval, škoda. Takže, když jsou víčka hodně tmavá, plod se bude líhnout velmi brzy. Někdy je na plodovém rámku vidět jak se líhnou včeličky a chodí, zatím malátně, po plástu splihlé, mokré, ještě světlounké mladušky, vypadají díky splihlému ochlupení malinké. Je vidět, jak se vykusují další mladušky, plod se právě líhne a ostatní tudíž do 1-2 dní bude venku.

Když je plod světlejší je asi v polovině a světlý těsně po zavíčkování. Ale pozor na prvně zakladenou M, ta má víčka velmi světlounká, ale to teď nehrozí. 

Dál. Je nutné si uvědomit, že až se včely vylíhnout, obsadí tu plochu, kde  se vylíhly + ještě dvě stejné plochy!!!!!! A pozor na to, že tohle je teorie, která to říká ve všech knihách nejasně a já to tedy sdělím polopatě, tedy kolik včel přibyde v úle po vylíhnutí plodu. Plást, kde se vylíhnou včely z plodu, není bez včel, je nahusto obsednutý. A tak po vylíhnutí nové včely obsadí na 3 rámcích stejnou plochu jako byl plod. Jestli by teoreticky byl plodplást úplně zaplodovaný, tak po vylíhnutí přibyde včel na další 3, slovy TŘI plásty stejně hustě obsednuté. Ve skutečnosti jen na dva další, ale to jedině, že by byl plodplást bez včel.

Tudíž je nutné umět odhadovat a brát v potaz datum - spíš stav přírody a předpověď, co hrozí nebo jaká je naděje na pěkno. Takže. Když máte z 9 rámků plod na 7, na vylíhnutí bude asi tak na ploše jednoho plně zaplodovaného plástu (určitě na několika  rámcích po kouskách), tak se během pár dní vylíhne včel na další 3 plásty! Znova. Plod je na 7 (tipuju) z 9 rámků. Co je na vylíhnutí je celkem tak za jeden rámek a tak během 2-3 dnů přibydou včely na 3 rámky. Vy ale máte v úle jen dvě pozice, buchta vpředu a u zadní "zdi" blinovka. Navíc ty rámky nejsou bez včel, ale nějak, ne úplně načerno, ale obsazené jsou. Ale denně ubývají včely, odcházejí zimní a tak obsazení těch dvou neplodových rámků nepočítejme, ty přirozeně odejdou (nebo se vejdou do TL). Tudíž za 2-3 dny je našvihnutě obsedlých všech 11 rámků, je to tak? ALE! Tady je obrovská výhoda TLumiče, kterou patrně málokdo dokázal ocenit a uvědomit si. Když v této fázi něco uděláme blbě, rozšíříme málo, nic se neděje, tu nerovnováhu z důvodu našeho nepřesného odhadu zTLumí TLumič a proto jsem ho tak nazval (taky proto). I kdyby se včel nalíhlo víc, nic se neděje, mají kam expandovat = dolů. Když by se prudce ochladilo a mají už v TL trubčí plod, opustí ho, zastydne a ony ho pak vyhází a udělají si nový trubčí plod. Ovšem včelstvu se vůbec nic nestalo, dělničí plod byl zabezpečený a vč obětovalo jen trubčí plod!!!!!!

A tady ještě jednu věc. Roky se řeší rojová nálada, já neměl roky ani jediný roj. Jenom díky TLumičům. Málo se ví, že když teď včelař zaviní “napnelizmus”, vyústí to o měsíc později NEVYHNUTELNĚ do vyrojení. Tak snadné to přátelé je. Jenže TLumič musí být NN a ne stejný VN jako plodiště. Tam by totiž mohly dát část dělplodu a to by pak vč těžce oslabilo. Také se jim bude vždy lépe vytápět jeden VN než dva.

A nyní musím Jirko vypíchnout vaše logicky brilantní myšlení!!

Já nevím jak s M u zadní stěny, přece to teprve “pokusuju”. Zatím jsem celý život měl u zadní stěny, a je jedno, zda tvořené blinovkou nebo stěnou VN, vždy SR a M šla vždy před něj. Ovšem když chci vyzkoušet, zda lze zjara vůbec nedávat vysoký SR a přinutit je, aby od začátku VŠECHNY trubce chovaly jen dole v TL, pak na vaši otázku odpovědět nemůžu jinak, než že nevím.

A je chytré a logické, že vzadu M u “zdi” asi nebude úplně košer. No a nyní, co nenapadlo ani mě, a to nekecám, je ta vaše brilantnost. Ano, před plod mezi přední krycák a první plod, to je to správné místo pro M!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nevím Jirko, zda včelaříte jako Roman na chalupě jen o víkendech, nebo zda k nim můžete denně. Podle toho se rozhodnete. Jestli to máte doma, zlikvidujte BP. Na posledním rámku = zadním kryycím na 99% není plod. Tak dejte M před něj za poslední plod. Za asi 2-3 dny vyhodíte přední buchtu a dáte M podle “Jirkovy finty”. Ovšem ten interval není dogma, prostě uvidíte za 3 dny jak povytáhly zadní M na předposlední pozici. Pokud na ní nesáhly, nebo nepatrně, ještě den dva vyčkejte.

Ale, velmi matně si vzpomínám, že jsem kdysi přidával v tuto dobu (ještě před vynálezem TLumiče) M právě mezi přední krycí a plod. Pak jsem na to šťastně na 30-40 let zapomněl. A ano, díky vám jsem si vybavil vzpomínku, funguje to a hlavně, my potřebujeme mladé dílo u předku a takto tam už je bez přendavání! (o jeden stres míň) Je to jako s igelitem a Tomem4. Dělal jsem to a neuměl z toho udělat zákonitost, nebo prostě to obsáhnout do provozní metody. Děkuju vám Jirko.

Ovšem třeba chcete méně stresu a taky tu máme Roamna, který ke včelám může jen každých asi 6 dní. Pak by se to risklo podle “profesionálního odhadu” buď přidat dvě M najednou - před a za plod a nebo, když by byly pochyby, tak holt jednu, asi raději dopředu a po týdnu dozadu. To jde o to, kolik plodu vidíme, že se vylíhne v nejbližších dnech podle výše uvedeného klíče.

A zbývá poslední možnost, která není až tak vzácná. Někdy v půlce jív je plod už i u blinovky. Pak musí zadní M ke “zdi”, tedy myslím. A tady to opět rozkošatím.

I když dáte zadní M ke zdi a ony se jí tam nevšimnou a nebo jen málo, ohřejí jí, navoní a tudíž když jí dáte jinému vč, bude nadšené a ihned se na ní vrhne a začne pracovat. Dáte jí ale dozadu mezi plod a SR - pokud je to vedené klasicky ještě s vysokým SR. už jsem i riosknul dát jí doprosřřed a nestalo se nic. Jednou kvůli jedné začátečnici jsem takové vč otevřel za 2-3 hodiny a matka už kladla do polovičních buněk. Ale pokud možno tuto partyzánštinu zatím neriskujte.

Nebo. Přední M si všimnou vždy a začnou na ní pracovat, povytáhnou jí a současně do ní začnou dávat pyl i sladinu a ani nečekají, až jsou buňky vytažené na správnou hloubku (stačí 15-20 buněk na jedné straně M). Když tuto M, i se včelami (bez matky! a nebo bez včel), nezakladenou, dáte doprostřed hnízda slabšího vč, do dvou hodin bude zakladená!!! No a do původních “koní” dáte na stejné místo studenou, novou M. 

Popsané je podněcování, daleko nejúčinnější - vynález mého již nežijícího bratra Jaroslava. Ovšem staré knihy toto neznají , ty za podněcování považují těsto a to je předpotopní nesmysl! A už jen podle těstíčkování se pozná, neomylně pozná vyspělost včelaře. Mě pak nepřekvapí, že takový i omezuje matky v kladení = OP. A až děsivé je, že z toho dělá vědu a moderní progres. Já nedal těsto od roku 1988. A to jsem dával jen kvůli léku proti Nosema apis. (byla to nebetyčná blbost, ale tvrdil to Dol a  Včelařství…)

Chlapi, je to jasné? Teď napište, popravdě, jestli jste to pochopili, nejen vy dva, všichni. A nebo se ptejte a zkusme na to společně přijít.

goro:

Myslím že si sa rozhodol  dobre, rozhodne je to lepšie ako 39/24 a máš k dispozícii hotovú metodiku…len musíš  niekoľko rokov zvolenú metodiku používať aby sa ti dostala do krvi a nemeniť stále úle a metodiky…držím palce a to zameranie na vlastné matky , aklimatizované na stanovište považujem za správne……

Goro, díky za podporu a rady! 

Ještě na přání Toma50 upřesňuji v jakých úlech budu Blaník zkoušet: jedná se o čtverce VN39x30x11 + NN39x15x11 a VN39x24x11 + NN39x15x11.

Zdravím všechny.

Můžu dát včelám na zakladení nedostavěnou mezistěnu z cca ¾ postavenou? Platí stále, že matka nerada klade do panenského díla? Foto mezistěny níže.

Martin teraz to považujem za menej vhodné lepšie bude až keď už je vo včelách regulárna stavebná nálada (ovocné stromy či repka)…

Áno matka nerada kladie do panenského diela ak je súš staršia, napr. 2-3 roky, hrany buniek včely na nej spevňujú propolisom ale do čerstvo vystavenej medzisteny matka kladie ako divá….

Zdravím, zde je „aktuální“ (víkendový) stav mých vč, a měl bych na vás Tome opět i dotaz. Minulou středu jsem dával do nejsilnějších (mají TL už od loňska) M mezi zadní krycí a plod. Ostatní dostaly SR (jedny dostaly SR už o týden dříve) V ne byla mezistěna téměř postavená zatím ale nezakladená. Plod mají na 7 rámcích, přijde mi, že úl praská ve švech a tak jsem vyhodil buchtu (komoru ani BP už nemají) a na druhou pozici, mezi plod a přední krycí jsem přidal další M. Tím je VN plné. Věřím, že do čtvrtečního ochlazení ji ještě postaví. I kdyby ne, plod roztržen nebyl a na plodových rámcích je v pravém rohu stále dostatek zásob a navíc nosí hodně nektaru z jív. Myslím, že jak přejde ochlazení, budou zralé na medník.

Stejně silné mám ještě jedny. Ty dostaly ve středu SR. Při kontrole v neděli byl obsypaný včelami a rozestavěný. Co mě ale překvapilo, zanáší ho sladinou. Už se vám někdy stalo? Úl byl taky plný včel a tak jsem i u těchto vyhodil buchtu a dal M na druhou pozici (souše by asi byla lepší, tu ale nemám), ne tedy před SR. I tyto mají VN už plný. Nevím, jestli nedělám něco špatně, že mi zanáší sladinou SR. Všiml jsem si toho i u dalších. Vyhodnotil jsem to tak, že vyzimovaly silné, je nadstandardně pěkné předjaří/jaro, včelstva se rychle rozplodovala, donesla si hodně pylu, nosí sladinu a nemají místo. Nejspíš to chtělo dát souše už někdy dřív, ty ale nemám, a navíc nebylo moc kam pokud mají postavil alespoň 2-3 M. Děkuji za případné rady / doporučení.

Na něco jsem špatně kliknul a zmizel mi celý příspěvek. Jsem zatím tak nasr…, že to znova napíšu až vychladnu. Vůbec nechápu proč se to někdy stane, asi chyba systému. Když se to stane u mailu (Centrum, u Seznamu nevím, používám ho nepatrně), spadne to do rozepsaných a není to ztracené, škoda, že stejnou funkci nemá toto forum. Nestalo se mi to jednou!!!

Martine. Pan kolega Goro má pravdu s mezistěnou s potmelenými okraji buněk. Ale asi se špatně podíval, na vašich fotkách ty okraje potažené propolisem nejsou a tak jí klidně můžete přidat za plod. Přijmou jí nadšeně, mají ušetřenou práci s vytažením.

Ovšem pozor na to, co píše Goro, pokusím se nafotit co myslel on. To je lepší odrásat, ty potmelené okraje buněk. Jinak to vezme snad jedině roj.

Díky všem za radu. Ano ještě jsem se díval na ty propolisované okraje, které tam nejsou nevadí dám ji příště.

Zdravím.

Mám dotaz jestli jim můžu dát souši viz foto. aniž by stavěly na volných místech nahoře v pravém a levém rohu trubčinu. Souši jsem odrápal nožem od propolisovým okrajů buněk samozřejmě jsem to chtěl doladit kompresorem a vyfoukat to od bordelu. No a vylomil se mi kus plástu tak jsem to musel zaflikovat kousky mezistěny, které jsem nahřál fénem a přilepil😀

Podle mě jste to udělal nejlíp, jen kdyby to takto uměl každý!

Horní rohy jsem ještě nezažil aby dostavěly trubčinou. Já bych tu záplatu nedával, klidně ať si tam hnízdečko trubčiny udělají na nejkvalitnější trubce z tepla hnízda. Ovšem když chcete striktně, aby trubce chovaly jen dole v TL, pak jste postupoval na výtečnou!

Svůj včerejší neúspěch dám sem. Včera první medník u vč 24, které je od jara skvělé. Jenže na medník je už skoro měsíc a tak ho dostalo. Celý medník 39x15, tedy ke stěnám po dvou souších a naprostředek 6 M. A dnes ráno v 10 hodin přijel Petr a šli jsme se podívat. Včely hospodaří jen na souších a mezistěn si nevšimly, nechodila po nich jediná včela! Tedy pozorováno jen po odkrytí igelitu bez rozebírání. Igelit nad M studený. Petr je níž, dal pár medníků před pár dny - stejný výsledek. Zdání klame. Hlavně že Jirkovi radím, že raději o pár dní později než o jediný den předčasně.

Takže klid, až se vám komukoli povede stejně mistrný majstrštyk, dokážu to i já i po 60 letech včelaření.

Včera ráno jsem dal medník těm, co jsou v tom “solárním” úlu. Takto to vypadalo dnes odpoledne … tak snad dobrý. 

Tak tohle je jiná liga!! 

Jsem na ten solární úl zvědavý.

Tak vážení. Včera je medník našvihnutý včelami, začaly stavět M - viděno jen skrz igelit.

Letos mizerně staví M a ještě neochotněji je zakládají. Dokonce rarita, povytažená M přesunutá doprostřed hnízda měla za následek, kromě toho, že jí matka nezakladla, že se mezi M a česnem úplně přestalo plodovat. Nevím, zda plod vyházely nebo se vylíhnul a plodovaly jen na pěti rámcích vzadu od loučky k loučce. M a předek ubily pylem a sladinou. Přitom plod byl i na zadní straně u zadní neuteplené stěny. Pravda, udělaly to jen jedny, ale je to docela rarita. A ani náznak rojení, nenadělaly ani základy misek. 

Tmuto vč nešlo dátvíc M než jednu, vyzimovalo silné. Zajímavé je, že dostavěly a zaplodovaly drápák. M, kterou odmítly zaklást, přišla doprostřed hnízda jiného včelstva.

------------------------

Nezapomínejte handlovat mezi včelstvy rámky s mladým plodem, larvičkami a to i se včelami, samosebou bez matky. Jde o fenomén, který jsem nazval chlebový kvásek. Teď je ta doba, kdy se neservou. Současně je to velké podnícení.

Dnes jsem zjistil, že do úlu nenarvu 11 rámků plus buchta 25 mm ani náhodou. Měřil jsem rozměr je přesně 425 mm. Zkoušel jsem si to na nanečisto a 11 rámek tam je hodně natěsno. No asi budu muset vyhodit po přidání 5tého rámku buchtu i BP. Jestli si budu vyrábět rámky sám tak šířka 24 mm.

Ne, rámek musí být 25 mm + 10 mm mezerník!

Možná jste přehlédl, že mám některé blinovky tlusté jen 20 mm. Sololit je tlustý 3,3 mm a když dvěma pobijete rámek, má to pak 32 mm (přesně 31,6, ale na desetiny si u včel nehrajeme). Tudíž na moje přepážky 20 mm je rám jen 13. Vy byste ho pohodlně udělal z horních louček, ty jsou tlusté 12 mm. Ale naplocho a ouška v té jedné horní vyřezat jak mají být, délku to má správnou.

Pak mám zvláštní blinovky jen ze sololitu 5 mm, ten se hůř shání a fungoval by i běžný 3,3 mm.  Je přidělaný na běžnou horní loučku, uprostřed. V loučce jsem vyřízl pilou 300 mm = ta má řez 3,2 mm a protože vždy nepatrně rozhodí tak do toho vleze sololit 3,3 mm. Nuta je v normalizované loučce tlusté 12 mm - to se běžně kupuje - a nuta je jen do hloubky asi 5-6 mm a je to tam vlepené polyuretanem D4. Tato přepážka přesně zapadne do zbývající mezery a včely v tom prostoru už nic nestaví.

Martine. Mnohokrát jsem vám psal, abyste se naučil improvizovat. Já třeba ty tenké blinovky nadělal,asi 20 ks takhle za jediné odpoledne za asi 2 hodiny, protože jsem neměl dost blinovek a nebyl čas se crcat s pořádnými (zapomněl jsem si je v zimě nadělat). A ejhle, pak se ukázalo jak jsou skvělé a dnes bych jich uvítal víc, jenže nejsou lidi, není čas, jako správný důchodec nic nestíhám.

Přitom jsem nic nevymyslel, moje máma si sama ruční zlodějkou, když neměla co dát do úlu, vyřízla ze sololitu blinovku a vyřízla si na ní ty ouška, aby měla přepážka za co viset. Já jí pozoroval, pomáhal držet materiál, žádný svěrák, žádný ponk, doslova na koleně. Bylo mi tak 8 let a tehdy jsem se naučil, že si prostě, když něco chci, musím umět poradit. Nějak, jakkoli.

Další možnost je sololit správné velikosti - jaklo rámek a nahoru, jen jednotranně přibít hranolek asi 10x10 mm dlouhý 415 mm. Taky to funguje. Nemáte tak dlouhý hranolek? OK, vezměte dvě BL, na konci jim udělejte ouška a přibijte je k sololitu tak, aby vyčuhovala jen ta ouška, logicky jsou k sololitu přibité naležato, tedy naplocho. 

Další možnost, co mě napadla právě teď. Vemte běžnou HL, je správně dlouhá. Přibijte jí naplocho ke správně velikému sololitu - 390 x 300 a vyřízněte ouška, tak, aby byla vysoká asi 6 mm.

Dokázal bych toho navymýšlet víc, snažte se sám, jde to. Jsem z generace, kdy v krámech bylo ho.no a museli jsme si všechno dělat sami, nikdo nás za ručičku nevodil! nebyl internet ani příručky, prostě jsme si uměli poradit.

Já si vždycky poradím se vším. Jen mě to trochu překvapilo. Udělám si tenčí buchtu dokonce ji i mám z xps 20 mm šíře.

Zdravím.

Chtěl bych se zeptat, jestli by jste nebyl ochoten nafotit přípravek na výrobu horních louček tzv. oušek na kotoučové pile. Děkuji

Nafotím. Jen je se mnou potíž, že s vkládáním otravuju někoho. Poslední “oběť” je JirkaP a kdo ví kdy mu dojde trpělivost.

Nafotím zítra, musím to najít a instalovat na cirkulárku. Taky mi to kdysi dávno ukázal a vysvětlil starý včelař truhlář.