Aktuálně: 2 003 inzerátů276 422 diskuzních příspěvků19 641 uživatelů

Začátečník, prosba o radu

Tom50
Tom50 05.03.2026, 12:36:22 xxx.xxx.139.232

Sem píší hlavně ti, co si dali říct a provozují Blaník. Je potřeba, abyste něco věděli. Tom4, i po mojí úpěnlivé výzvě, aby to zveřejnil, tak neučinil a tak mi snad promine a napíšu to tady a teď já. Třeba se nedostal ještě k PC, ale prostě pro mě je to info tak zásadní, že pospíchám, aby se to vědělo. My tady ještě výsledky nemáme a nemá je ani Petr v jejich MO.

Včera Tom4 obdržel výledky zimní měli a našli mu u 14 vč 1 VD, slovy od všech 14 vč jediného brouka.

No a veškerá jeho léčba byla jediná fumigace Varidolem po 10.10.25, po které neměl žádný spad a nebo jednotky kusů VD u několika vč. Samosebou žádný úhyn.

Letos, pokud se dožiju ve zdraví, risknu OPĚT třetinu vč neléčit nijak celý rok. Slibné pokusy u mě utnul úhyn třetiny vč Toma4 v tom roce, kdy jsme to s Tomem4 a s Petrem zkoušeli. Jenže mu padlo od všech tří skupin stejně a bylo to něčím jiným a ne léčením nebo neléčením. 

Připomenu o co tehdy šlo:

Třetinu vč jsme přeléčili jen Gabonem na jeden měsíc od 1-15 srpna do 1-15 září (jak u koho, já zkoušel dokonce Gabon i na jen září), druhou třetinu jen jedinou fumigací po 10.10. a třetí třetina nedostala léčbu žádnou. Petrovi a mě nepadlo nic, Tomovi4 třetina, jenže ode všech tří skupin. Příčina byla jiná než neléčba VD. Už jsem to tu (a na IF) psal několikrát, co Tomovi4 tehdy zabilo vč.

-----------------------------

Každý si z tohoto vemte co chcete. Já léčím tvrdou chemií protože vím jistě, že se nic do medu nemůže dostat, protože dílo pro med není v úle když se léčí. Propolis netěžím, nikdo za něj není ochotný slušně platit. Vosk pro mezistěny do medníku získávám z panenské divočiny, ale hlavně z panenských víček. Mám to dokonale promyšlené a vymakané a aktivismem rozhodně netrpím. Každý to může dělat nejméně tak, jako já a nebo i líp, jen ne jinak, než jsem stanovil. Pak za výsledek neručím.

A i tak, přes mnohaleté úspěchy si pořád nejsem jistý, každou zimu jsem jak na trní a každé jaro děkuju Bohu nebo přírodě, že se ASI potvrzují moje neověřené postuláty z empirie, vysokého vzdělání a velmi dlouhé praxe. Ale absolutní jistotu nemám, tu mají jen lidé určitého typu. K těm já, díky Bohu nepatřím.

JirkaP
JirkaP 05.03.2026, 17:38:14 xxx.xxx.16.106
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 05.03.2026, 12:36:22

Zdravím, přidám moji zkušenost. Jsem začátečník, tak jsem loni dělal poctivě tři “léčení“, nijak jsem neexperimentoval. Na měsíc srpen dostaly gabon, ale jen jeden proužek (myslím, že se dávají 2), nějak jsem se špatně domluvil s důvěrníkem. Potom následovala jedna fumigace v říjnu, kde byly celkové spady: 62, 18, 7, 1, 0. Počítal jsem poctivě, byl jsem tam v průběhu tří dnů několikrát, aby mi to třeba neuklidily. Chtěl jsem se přesvědčit, že to, co Tom tvrdí, tedy že Blaník roztoče nemá, je pravda🙂. To se potvrdilo. No a poslední byl aceton někdy na přelomu listopadu a prosince. Před léčením jsem poctivě vyčistil podložky abych viděl, jestli ještě něco spadne. Pak ale bylo hnusně, nějak jsem se na to nedostal a zapomněl na to. V lednu, jak jsem šel sbírat měl jsem si uvědomil, že podložky zůstaly tak jak byly od acetonu. Holt jsem to sesbíral a doufal, že to bude dobré. V měli mi našli 0 roztočů (mám 5 včelstev, zimu přežilo vše). Loni by nějaké to léčení určitě vynechat šlo.

tom4
tom4 05.03.2026, 18:48:33 xxx:xxx.d3a3:6485

Potvrzuji , co o mě napsal Tom50. Mluvili jsme o tom, že výsledky napíšu, ale nedošlo na to, takže děkuji , že to zveřejnil za mě. Loni jsem Gabon nedával a dostal za to od jednatelky spolku “céres” , ale když v únoru na výroční schůzi četla dopis od Svazu, že Gabon neúčinkuje, smála se s tím, že nejsem lajdák, ale vizionář . 🙂Při fumigaci se snažím dodržet původní !! metodiku Dolu, že stačí jedenkrát FUM ve správném období. Později tam dopsali, protože většina včelařů léčí spíš kdy mají čas, než podle počasí, aby se fumigovalo 3x. Jedno ošetření spolu s Blaníkem metodou mě dva roky dostávalo do pochybností , zda je vše ok, protože mnohdy jsem nenašel žádného VD, někdy jen jednotky ks. Když jsme to probírali s Tomem50, jen se usmíval, že tomu nakonec uvěřím. 

Uvěřil jsem. 

Shodou okolností je teď na YT přednáška, kde přednášející uvádí svou metodiku. Je to krkolomné, ale užívá Dadant s dvěma rozměry nástavků a má tam jednu zásadní chybu proti Blaníku. Uvádí úhyny 15-30 %, což je , myslím , nepřijatelné a přičítám to té zásadní chybě. Mě letos padlo jen jedno včelstvo ve styroduru, když mi úl rozebrali ptáci a sice jsem to opravil, ale včely to neustály. Je to otázka, jindy jsem převěšoval včelstvo ze zničeného úlu v prosinci za mrazů a přežili. Proto za mě už žádné styrodurové úly.Ptáci na mém stanovišti rozeberou i Lysoně

goro
goro 05.03.2026, 19:46:44 xxx.xxx.219.189

Uvádí úhyny 15-30 %, což je , myslím , nepřijatelné a přičítám to té zásadní chybě..

Tom4 v čom vidíš jeho chybu?

tom4
tom4 05.03.2026, 20:00:10 xxx:xxx.d3a3:6485

Zimuje s krmnou komorou nahoře. To je možné,ale s igelitovou folií mezi VN a KK, vpředu poodhrnutou ,cca na 5 cm,  jak o tom psal nedávno Tom50. Včely bez toho nemají přístup ke kondenzované vodě, resp. mezi vrchní krycí  igelitovou folií , na které se sráží kondenzovaná voda z úlu a zimním chumáčem je KK. To je bez finty s igelitem špatné. Dále dává KK mezi tlumič a VN na jaře, ale metoda Blaník už na podzim, resp. do poloviny září. Včely tedy mají možnost si ev.část zásob přenosit a uložit podle svého ještě před zimou.Našlo by se toho víc, ale toto je podle mě zásadní.Při shlédnutí dlouhé přednášky Vás tohle hned napadne.

goro
goro 06.03.2026, 20:27:44 xxx.xxx.219.189
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 05.03.2026, 19:46:44

Ďakujem za porovnanie s Blaníkom, mňa tá jeho metodika nechytila za srdce, ale to som postrehol že necháva kŕmnu komoru nad plodiskom… no hľadá sa… ale tých 30% môže mať aj inú príčinu…

Tom50
Tom50 06.03.2026, 21:11:19 xxx.xxx.139.232

Já jsem s KK začal někdy kolem roku 1984, u univerzálů, tedy úlů s pevným dnem a tak musela být nahoře.

Zjara sice vč měla dostatek zásob, co jiné třicítky neměly (nemluvě o 24), ale nebylo jim to nic platné, zaostávaly, protože jim do KK utíkalo teplo. Navíc byl velký problém strop a to musím vysvětlit.

Tehdy se dělaly stropní prkýnka, samonosná (aby se neprohnula, tedy tlustá 15 mm) tak, aby nad HL rámků byla včelí mezera 6 mm a uličky byly tudíž nahoře propojené. Na těchto strůpkách nekondenzovala voda a včely čekaly s plodováním dokud nemohly ven pro vodu. Prostě KK se neosvědčila.

Nevzdal jsem se, o údajných výhodách KK jsem se dočetl asi u Boháče, ale jako vše od něj nefungovala ani KK. Tak jsem vymysleol buchty v objemu 2,5 rámku. Ty přišly odpředu a odzadu a tak se zimovalo jen se 6 polorámky v KK uprostřed. Hodně se to zlepšilo, ale pořád horší než bez KK. Už jsem to chtěl vzdát, že jsou to kraviny a že je Boháč xxx.

Nějak mi došly buchty. Musel jsem improvizuovat s igelitem, když prostě vč stagnovalo. Nevím už proč, nějak jsem dal na plodiště igelit od půlky dozadu a vpředu bylo oněch 6 polorámků se zásobami (KK 6). Po týdnu jsem byl šokovaný z toho, že plod pod KK zmizel, zlikvidovaly ho. Ale pod igelitem v zadku plodiště byla spousta plodu.

Jenže jsem chtěl plod i na předních rámcích a tak jsem igelit posunul na skoro celé plodiště, jen vpředu vynechal mezeru asi za jeden rámek. Do pár dnů bylo pod igelitem zaplodováno a přitom na polorámcích nad igelitem to žilo, včely tam chodily pro zásoby úplně stejně, spíš líp (bez poškrábání víček) než do komor za BP. 

Jenže pak jsem objevil podstrčení KK pod VN někdy koncem léta či v půli září. Už jsem to tu popisoval (nebo jinde). Přivezl jsem z lesa tuháč v NN a nevěděl co s tím. Na chalupu přijel Petr, vyhecoval, že pomůže, jeden zvednul VN (nakrmený a těžký) a druhý strčil pod spod NN s tuháčem. Jen u dvou vč, nevěděl jsem a nevěřil. Zjara jsem hořce litoval, že jsem o hodně mladšího (a méně zkušeného) Petra neposlechl a nedali jsme to všem nástavkáčům, jak mě hecoval on!!! Ta dvě vč byly rekordmanky a od té doby jsem začal mít hodně medu. Až později jsem se ze Včelařství dozvěděl, že to samé začal dělat i Ing. Řeháček. Někdy v té době se rodil jeho Euriodadant. jenže na 13 rámků a tomu jsem nepropadl.

Na igelit a horní KK u univerzálů jsem na roky zapomněl. Jenže jsem to vyprávěl o 30 let později Tomovi4, on se toho chytil, že udělá horní komoru a místo svislé blinovky a komory z vysokých rámků v zadku VN, že udělá komoru s polorámky se zásobami nad tím igelitem. 

Tom4 je nesamírně skromný introvert a nechce souhlasit, že to vymyslel on, prý to slyšel ode mě. To je sice pravda, ale k použitelné metodě to dovedl on tím, že se usnesl, že bude mít komoru z polorámků nad igelitem. Proto ho já uvádím jako autora, on tvrdí, že to nevymyslel.

Takže funguje to. A kdybychom si to uvědomili v melecitozním roce, kdy nám na tuháči padla jen ta vč, kde zůstaly KK nad VN (oba jsme byli nemocní a nedokázali u části vč dát KK pod VN) a dali bychom igelity už před zimou, možná ta vč mohla přežít. Jsem o tom přesvědčený.

Takže pane Goro. Ano, 30% úhynů je hodně a asi to nebude jediná příčina u toho pána, jak si myslíte vy. On možná nějak týrá vč kyselinami nebo jinými stresy, možná krmí syntetickými dryjáky ze škrobu. Ale určitě většina jeho úhynů je způsobena ponecháním KK nad VN bez oddělení igelitem a necháním průlezu vepředu.

Každému doporučuji si toto, s igelitem mezi VN a NN ponechaným přes zimu nad VN dobře zepamatovat, případně vytisknout a uložit. Nazývejme to třeba KK Tom4.

Proč uložit? Já to náhodně objevil a mnoho let zapoměl a kdyby to nevzkřísil Tom4, nevědl bych to. Tak proto. Já to sice objevil, ale neuvědomil si potenciál a nedokázal to dovést do vždy použitelné obecně funkční metody v jakémkoli nástavkovém úle. (jestli někdo máte kontakt na toho pána, dejte mu o tom vědět, třeba mu to pomůže mít méně úhynů)

coma
coma 07.03.2026, 07:25:26 xxx.xxx.115.27
goro:

Ďakujem za porovnanie s Blaníkom, mňa tá jeho metodika nechytila za srdce, ale to som postrehol že necháva kŕmnu komoru nad plodiskom… no hľadá sa… ale tých 30% môže mať aj inú príčinu…


Pro mě byla inspirativní jeho metodika selekce odolných včel a omezení léčby na jeden zásah ročně, s úhyny v rozmezí 15 - 30%. Podobně jako zootechnika bez chemického ošetřování Zdeňka Klímy s úhyny mezi 10 až 30%. Nebo metodiky s mnohem delší historií: Blaník Toma50 a Šance pro včely Leoše Dvorského. Nevím, nevčelařím dlouho, ale podle mě se ukazuje, že zmíněné příklady ukazují jak jít dál v kontextu převčelenosti, rezistence roztočů, aktuálně i morových nákaz, atp.

goro
goro 07.03.2026, 08:16:48 xxx.xxx.219.189
»
Odpověď na příspěvek uživatele coma z 07.03.2026, 07:25:26

ja stále hlásam že včely sa dajú úspešne chovať rôznymi metodikami , v rôznych úľoch … možno som staromódny, alebo zbytočne namyslený ale za úspešné metódy nepovažujem úhyny tretiny včelstva každoročne… vieš si predstaviť čo je to pri 300 rodinách?..

 ale ako píšem, závisí od toho čo považuje včelár za dobré pre neho a pre jeho včely…

toto je video o ktorom sa bavíme…

https://www.youtube.com/watch?v=Nkn8msMWXeY&t=9923s

coma
coma 07.03.2026, 09:42:45 xxx.xxx.115.27
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 07.03.2026, 08:16:48

Souhlasím, se 300 včelstvy si to v této fázi taky nedovedu představit... zmíněné první dvě metodiky se třeba postupně dostanou na mnohem menší % úhynů a zefektivní se (jestli budou podobně dlouho vytrvalí jako Tom50, nebo L. Dvorský)... 

Je to jedna z možností, možná ukáže cestu... 

A jak píšeš: "závisí od toho čo považuje včelár za dobré pre neho a pre jeho včely"

Tom50
Tom50 07.03.2026, 11:04:56 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele coma z 07.03.2026, 09:42:45

Tady bych velice rád připomněl co se snaží sdělit Goro. Napsal to kdysi po ww2, když ještě neproběhla kolektivizace zemědělství, v jedné knize Otakar Brenner. Napsal v kostce a mými slovy asi toto:

Zimní úhyny jsou nepřijatelné a včelař musí za každou cenu včelařit tak, aby neměl úhyny nikdy žádné. Každý včelař je zemědělec a tvrzení, že je 20% zimních ztrát včelstev přirozené a dokonce ozdravné, je velice zhoubné. Předstvme si sedláka, který má na podzim v maštali 20 krav a kam by přišel, kdyby byl předem smířený a choval dobytek tak, že do jara mu 4 krávy zdechnou?

Už jsem to psal. Jsem ze včelařské rodiny a rodiče byli v partě včelařů, kteří žili jinak než my dnes, hodně se navštěvovali a nekonečně debatovali o včelách. Vědli navzájem o včelách a včelaření všech v partě všehno a stanovili si jakousi prestiž, že nikomu nesmí uhynout včelstvo a hlavně ne hladem!!! Říkali tomu krmit bičem, totiž ti nejdebilnější sedláci krávu, která řvala hladem, třískali bičem, místo aby jí pořádně nakrmili. Možná někdo neví, co to rčení o krmení bičem znamená. Tak teď už to víte.

A mí předkové zjistli, že lze nemít ani jedniný úhyn a že lze dobře přezimovat s pouhými 7 kg přídělu cukru na vč. To zavedl Hitler a skončilo u nás 1953, když zrušili potravinové lístky. Ovšem sehnat cukr byl pak větší problém než za lístků, to jej každý dostat musel (a zaplatit, samosebou) a když už lístky nebyly, výsledek byly fronty a problém vůbec cukr sehnat.

Zažil jsem špičkování a připomínání nešťastníkovi, že měl úhyn, obyčejně se přišlo na to, že něco zanedbal. Bylo u toho veselo a nikdo nechtěl aby se stal terčem špičkování v dalším jaru sám. Bylo těsně po ww2 a tehdy napsal Brenner to o těch dvaceti kravách. Lidi dřív brali publikace a články ve Včelařství a pak i Včeláru velmi vážně a celé to pojetí přežívalo až do konce 70 let a tím jsem to mohl od dětství zažít a prožívat s dospělými. Pak se s lidmi něco stalo a začalo to být s mezilidskými vztahy jinak.

---------------------

Kolego coma. Nestotžňujte mě, prosím, s některými, moje práce je nesouměřitelně odlišná, doslova opačná. Někteří včelaři se snaží vyšlechtit (pomocí úhynů a říkjí tomu selekce) varroaodolnou včelu. Jenže ona svou varroadolnost ztrácí hned, jak se odveze ze včelnice. Moje snažení je opačné a seriozní. Já pracuji na tom, aby byla každá včela medonosná a kdekoliv a v jakémkoli úle odolná proti CCD a na VD vůbec nehodlám brát zřetel. VD je jen průvodní jev problému, ne příčina. Možná proto už o těchto lidech není vidu ani slechu, vydali se do slepých uliček, které je nikam nedovedly. Já mám výsledky, které fungují každému a hned, když dodrží několik málo zásad a provede několik opatření, která nestojí ani jednu Korunu. Funguje to u každého nástavkového úlu se širokonízkou mírou, úpravy trvají asi dvě minuty. Každý to může zkusit a někteří se už přesvědčili.

Proč to tedy není rozšířené? Protože to nezveřejní žádná mejnstrýmová platforma, aby si nerozhněvala sponzory a poskytovatele grantů, kteří nemají zájem aby vč lidem nehynula a aby včelaři tudíž museli pořád kupovat léčiva a oddělky. 

A nejúčinněji si lidi pobijí včely kyselinami a proto je mejnstrým vnucuje horem dolem a jednodušší na to skáčou a věří, že tím chrání planetu a podporují udržitelnost. Mě život naučil, že všechno, co je státem nebo mocí protlačované, vychvalované a vnucované, je právě to špatné. Když by to bylo dobré, nepotřebovalo by to žádnou podporu a žádné kecy o planetě, ekologii a šetrném nebo udržitelném přístupu. Mě život naučil, že je pravděpodobnějí vždy pravý opak toho, co režim vnucuje. 

Po úvaze jsem závěr, logické vyústění smazal…

coma
coma 07.03.2026, 19:21:12 xxx.xxx.115.27
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 07.03.2026, 11:04:56

Už asi začínám vnímat to, co se mi s Gorem pokoušíte sdělit. Pomohl mi příklad se sedlákem v srozumitelné a přirozené souvislosti. Děkuji vám oběma za jiný, hlubší pohled na selekci. Přeci jen několik desetiletí se včelami je "jiný kafe" než pátá sezóna…

goro
goro 08.03.2026, 08:17:50 xxx.xxx.219.189
»
Odpověď na příspěvek uživatele coma z 07.03.2026, 19:21:12

coma nebuď zasa zbytočne sebatrýznivý, to je jedno či po 5 či 10 alebo 15 rokoch stále  budeš mať  pocit niečo vylepšovať, pre niečo sa nadchnúť niečo skúšať, …včely sú také… niekto sa drží osvedčených rád a funguje mu to, iný verí len sebe a skúša…riskuje že si natlčie nos ale zasa môže objaviť niečo čo bude lepšie, bude to jeho a bude mať byť na čo hrdý…… sám uvádzaš tri cesty ktoré ťa zaujali, ktorú si zvolíš?..vyskúšaš jednu ktorej veríš najviac alebo popri nej skúsiš aj niečo iné?.. v tomto sú včely krásne…držím ti palce..

coma
coma 08.03.2026, 18:07:25 xxx.xxx.115.27
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 08.03.2026, 08:17:50

Sebetrýznění ani ne, spíš mi to prostě ‚docvaklo‘. Znáš ten ‚aha efekt‘ – člověk něco neustále intuitivně koumá, rozumově to nedokáže uchopit, až se to najednou v jeden moment celé spojí a dává to smysl... k tomu je dobré mít schopné nahrávače ;-)

Martin83
Martin83 17.03.2026, 16:36:33 xxx.xxx.126.199

Zdravím.

Před chvíli jsem se byl podívat ke včelám a u silných na česně byly divné nitkové výkaly viz fota. Včera tam nic nebylo. Čím to může být způsobeno?

Obrázek Obrázek Obrázek
Tom50
Tom50 17.03.2026, 22:19:00 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 17.03.2026, 16:36:33

Nevím jak jiní, já úplně nevím. Zažil jsem to několikrát, jednou hodně. Na stříškách úlů bylo vidět včely, které kroutily zadečky a snažily se zbavit pastovitých hovínek, to, co ukazujete na fotkách. Máma mi říkala, že to je májovka a že je to z přemrzlého pylu. Jenže knihy o májovce říkaly něco jiného a přemrzlý pyl byl každý druhý rok a tohle nebylo. Proto přiznávám, že nevím. Ovšem včelám se nic nestalo, ani to nezpomalilo jarní rozvoj a nebo jsem to nezpozoroval. Je skvělé, že jste si toho všimnul a že jste to nafotil. Třeba to někomu pomůže.

coma
coma 17.03.2026, 22:55:17 xxx.xxx.115.27
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 08.03.2026, 08:17:50

Goro, není úplně snadné odpovědět na Tvou otázku: „Uvádzaš tri cesty, ktoré ťa zaujali, ktorú si zvolíš?“ bez popisu dosavadního vývoje. Alespoň zjednodušeně: ​Včelařím v úlech na SS s varroadny s celoročně vyloženými podložkami. Zpočátku na míře 39×24, později doplněné o 39×30 (především kvůli celistvému plodišti) v kombinaci s polonástavky 39×15. Ošetřování se vyvíjelo od amitrazu přes kombinaci Varromedu a kyseliny mravenčí až ke kyselině šťavelové. Paralelně s tím se vyvíjel i chov. První dva roky jsem fungoval na dovezených oddělcích, třetí rok na vlastních s dovezenými matečníky a matkami. Úhyny se tehdy pohybovaly kolem 50 %. ​V reakci na to jsem čtvrtý rok tvořil oddělky výhradně z vlastních matek (larvením v kombinaci se štěpem) z přeživších včelstev, zlepšil načasování ošetření s využitím bezplodého období a upravil krmení (převážně cukrem). Aktuálně jsem na úhynech kolem 10 %. 

Tento vývoj mě vede k vyzkoušení metodiky Blaník Toma.50. Otestuji ji na čtyřech včelstvech: u dvou palubkových (39×24/15) a dvou tenkostěnných (39×30/15). V obou variantách půjde o jeden loňský oddělek na SS a jeden vytvořený letos na TS. Jsem zvědavý, co mi to ukáže. Budu se snažit průběžně referovat...

goro
goro 18.03.2026, 08:38:18 xxx.xxx.219.189
»
Odpověď na příspěvek uživatele coma z 17.03.2026, 22:55:17

Myslím že si sa rozhodol  dobre, rozhodne je to lepšie ako 39/24 a máš k dispozícii hotovú metodiku…len musíš  niekoľko rokov zvolenú metodiku používať aby sa ti dostala do krvi a nemeniť stále úle a metodiky…držím palce a to zameranie na vlastné matky , aklimatizované na stanovište považujem za správne……

goro
goro 18.03.2026, 09:22:35 xxx.xxx.219.189
Martin83:

Zdravím.

Před chvíli jsem se byl podívat ke včelám a u silných na česně byly divné nitkové výkaly viz fota. Včera tam nic nebylo. Čím to může být způsobeno?

Obrázek Obrázek Obrázek

Martin nenapísal si farbu tých výkalov, ale zrejme sú žltohnedé, pri silnom plodovaní a veľkom prínose peľu sa môže stať že mladušky s ním môžu mať problém (zácpa)… ale ty  uvádzaš že sa jedná o silné včelstvo a tak  ako písal TOM, je to o peli a silné včely ten boj s peľom zvládnu bez väčších problémov… možno ešte  dať napájačku aby mali dostatok vody…

JirkaP
JirkaP 18.03.2026, 13:49:30 xxx.xxx.16.106

Zdravím, v po a út (o víkendu nevím, nebyl jsem doma) u nás bylo hnusně, dokonce sněžilo. Dnes, i když celkem fouká, je relativně teplo a slunečno, začala jíva a na česnech je frmol viz video. Pyl nosí jen asi každá pátá včela, tak už asi nosí sladinu z jív.

Děkuji Tomovi za články, které publikoval zde na CHZ. Jsou tam informace k zužování a rozšiřování přehledně na jednom místě. Chtěl jsem se ale zeptat, jak postupovat u vč, kde byl TL vystrojen už na podzim. U jednoho vč jsem to tak udělal, shodou okolností je to to nejsilnější. Bylo zúženo na 8, teď je na 9 + v předu buchta, vzadu BP. Tak nevím, jestli vyhodit buchtu a dát SR do VN, nebo je nechat stavět trubčinu od začátku jen v TL. Pokud by se SR do VN nedával, jak je pak mám rozšířit o ty 2 mezistěny? Není mi úplně jasné kdy a kam je dát. Nevím, jestli by stavěly vzadu u stěny (teď asi ne) a plod se rozdělit nemůže. Ještě mě napadá ji dát na druhou pozici, tedy za přední krycí?


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.