Začátečník, prosba o radu

Souhlasím, vysvětlím rozpor a nelogičnost.

Rojová nálada začne ve vč na vrcvholu síly. Ale. V dobře vedeném vč odcházejí zimní včely až v řepce a i po ní, v době klenů. Ale “umělci” co odebírají plod v dubnu , například, způsobí - a vč se začne připravovat na vyrojení = jedinou jeho přirozenost, už dávno před tím. Tak se stane, že se jde vč rojit, ale už není ve vrcholné kondici. 

Druhou věcí pak je propuknutí nějaké nemoci v důsledku stresu, nepohody a taky nedostatku potravy a většinou spíš vinou včelaře. Jenom tomu pořičítám, že některé prvoroje nejsou nejsilnější a jejich rozvoj po usazení nevykazuje maximum. Zná to každý.

Také existují rojové matečníky ze vč, kde včelař udělal protirojový oddělek až po započetí rojení = počátku rojové nálady a oslabil vč ve chvíli, kdy vč mělo dát maximum rojovým matečníkům. 

---------------------------

Dlohodobě jsem nabyl dojmu, že cca 40% matek z chovu vykazuje skvělé až nadprůměrné vlastnosti, asi 10-20% matek ujde, ale 40% matek z chovů je na zbrakování a vůbec se ani nepřiblíží očekávání..

Napsal jste článek podporující váš blud o ničení plodu v dubnu. Co podáváte je plné nepřesností a spíš nepravd.

Nerozumím vašemu tvrzení, že vč má za jeden rok jen jednu novou generaci. To vážně nechápu.

Dosud jsem se domníval, že matka nese genů jen čtvrtinu, nikoli polovinu, zatímco trubec nese ¾ genů předchozí generace. Jenže přesto šíříme vlastnosti matkou, protože to lze při volném páření kontrolovat, trubci vůbec ne. Proto se tedy likviduje trubčí plod podprůměrných a průměrných vč a místo něj se dává do těchto vč dochovat plod třeba od inseminky a nebo nejlepších vč. Ale genetika jde kolem mě a vůbec mě nezajímá, nikdy jsem její principy nepochopil, nedostal jsem se ani přes Mendelovy hrášky, protože mě to nebavilo a nezajímalo. A hodlám s tím už vydržet.

Vaše vývody o rojení jsou uvěřitelné, má to logiku. Ale sám sobě dokážete ihned odporovat. Jestli se do roje rekrutujéí nemocné včely a doma nechávají ty lepší, pak umělé zrojení = jakékoli přemetání, nebo jiné kejkle, včelám neumožní rozdělení dělnic na potenciálně špatné a odolné, smete se všechno. Ano, část létavek se vrátí. Tohle mě nepřesvědčilo, cítím za tím zase vaší křečovitou snahu nějak osprvedlnit blud o likvidaci plodu v dubnu.

Také mám za to, nikoli podle vědců, ale podle celoživotní VLASTNÍ zkušenosti, že se mýlíte v tvrzení, že častěji přežívá odrojené, jaksi omlazené včelstvo. Je to právě naopak, drtivě větší šanci má prvoroj se starou matkou. A je tu vámi opomíjená skutečnost a připomenu lidovou tradici o květnovém roji (dnes to posuňme na nikoli 1.5. ale řekněme 20.4.). Tím nám klimazměna zvětšuje šanci. Pro předky měl květnový roj velkou cenu nejen, že ještě přinesl med, tudíž se nemusel nijak krmit, když se ještě nekrmilo, tehdy vzniklo to úsloví. Později, kdy je už rozběrné dílo a cukr dostupný a krmmení ekonomicky možné, se ukázalo, že je u prvoroje se starou matkou potřeba nejen postavit celé dílo, případně přinést med, ale HLAVNĚ aby se ještě v tom roce mohla TV vyměnit stará matka.

U odrojence máte pravdu jen v jedné možnosti ze dvou, které nastávají v odrojenci. Jestli se vč vyrojí, první mladá pozabíjí ostatní matky ještě v matečnících a oplodní se, pak máte pravdu vy. Jenže toto nastává tak ve 20% případů. Většinou se děje jiný případ, že se postupně rojí v podobě čím dál slabších porojů všechny následující panušky až nakonec v úle zůstane hrst včel, polozastydlé zbytky plodu a panuška, jejíž šance na oplození jsou mizivé, spíš nulové. A i kdyby se oplodnila, nebo některá z předchozích porojů, je to tak slabé, že to bez pomoci nemá šanci do zimy zesílit a spíš to padne na nějaké bakterie a viry, protože je to prostě podtržené.

Za celý život jsem se nedočetl jak toto regulovat. Domnívám se, že první případ nastává při spontánním vyrojení, kdy se na to vč “vědomně” a dlouho před vyrojením připravovalo. Pak matka zaklade naráz všechny misky rojových matečníiů a matky se potom líhnou současně. Jestli ale dojde ve vč, které se rojit nechtělo, k nějaké nečekané (špatné) situaci, vč to řeší vyrojením (kromě jiných možností), ale pak jsou misky zakládány v různě dlouhých intervalech, matky v nich pak nejsou stejně staré a dojde k tomu postupnému odrojování, jak říkali předkové doslova “vyrojení do blba”.

Mám za to, že jste ve svém příspěvku část věcí, možná neúmyslně zkreslil, abyste to narouboval na blud o likvidaci plodu v dubnu a podivném léčení už v tom dubnu. A je pozoruhodné, že aktivista Malina mlčí, přičemž je velmi háklivý na rezidua čehokoli v medu a vosku. Prostě jak píše jasně a stručně Goro, jakákoli chemie v době snůšky je pro slušného včelaře nepřijatelná.

Já vám zopakuju prazáklad a nosnou myšlenku metody Blaník a mnou postulovaného samočinného termoefektu. ( i když pochybuji, že to někdo bude číst, už je to zase moc dlouhé)

V úle Blaník - nemusí to být přesně úl 39x30x11 + NN 39x15x11, ale snad všechny mě známé úly s širokonízkou mírou, ovšem vždy to musí být systém kombinovaný - Dadant.

Termoefekt a samočinná léčba proti VD, ale já se nově domnívám i proti jiným patogenům, nejen tedy parazitům, spočívá v tom, že si vč, nezjistili jsme zákonitost a systém, vč sama zvyšují teplotu plodového hnízda až na 42 stupňů. Dělají to v různě dlouhých intervalech (na jednom stan ve stejném úle) a tudíž to není podmíněno tlakem vzduchu, teplotou, vlhkostí. Některé vč má intervat 3 dny a hned potom 8 dní, jiné každých cca 5-6 dní, prostě jsme nepřišli na zákonitost. I délka tepelné expozice se výrazně lišila od několka desítek minut až po mnoho hodin. Takže polopatě. To, co údajně umí termosolární úl, drahý, komplikovaný, kam se musí přendavat plod do nejhornějšího nástavku, stínit a odstiňovat - hlídat a tudíž musí včelař být u toho po celou dobu, absorpční desky a jiné kraviny, můj “vynález” to umí samočinně, bez včelaře a včelař ani neví, kdy se to děje. Ovšem VD to nepřežívá a podle mojí DOMNĚNKY kteří VD to pořežijí, mají drtivě sníženou schopnost množení. Jinak si neumím vysvětlit absenci VD v našich vč. 

Tudíž termoefekt funguje samočinně a úplně bez chemie, ale také bez stresu z otevírání úlu, přendavání plodu místo medníku a pak zase vracení zpátky. Ještě větší hovadina jsou termoboxy, taháky na peníze. Také o nich už ani pes neštěkne.

Pak by hloubavějšího mohlo napadnout, proč tedy Blaník používá tvrdou chemii? Na to je jednoduchá odpověď. Protože neznáme zákonitost a nemáme ABSOLUTNÍ jistotu. To zvědět není v silách několika amatérů a asi stovky vč na 6 stanovištích. Toho by se museli ujmout věděčtí prostituti, ti ale, stejně jako má prostitutka pracovní nástroj pořád pohotově u sebe, pracuje až jí někdo zaplatí, tak stejně tak výzkumné ústavy mají vybavení i vědce pořád u sebe, ale jako ku.vy dělají až když dostanou zaplaceno. (s kapitalizmem a demokracií na věčné časy a nikdy jinak, huráááá!!)

Na tertmoefekt přišel, pokud vím, i MUDr. Marx, jen to tak nenazval a patrně to nedokázal domyslet. On jedno stan neléčí roky nikdy nijak ničím. Jenže je to asi 3-4 roky mi volal, že mu celé stan padlo. Začal s tím znova a zatím OK. No a my Blaníkáři nechceme riskovat to samé a proto, pro jistotu používáme nepatrné dávky, které jsou až 100 x pod hranicí, jakou věda uznává za statisticky zanedbatelnou. Vše jsem tady na CHZ zdokladoval a jsou tu skopírované odpovědi AI na toto téma.

A poslední. Jasně jsem psal, že s Tomem4 jsme se před pár lety rozhodli k pokusu. Třetina vč dostala jen Gabon, třetina jen jedinou fumigaci a třetina nic. Mě nepadlo nic, ale Tomovi4 padla třetina vč na vytracení z úlu. Jenže asi stejně ode všech tří skupin a tak jsme to vyhodnotili, že na jeho úhyny neměl vliv způsob léčby proti VD. Od té doby dáváme aspoň jedinou léčbu za rok jako já v zimě s melecitozou tedy podzim 2024. Tehdy jsem dal jedinou léčbu až 26.12.2024 a před tím byl acetonaerosol 20.12.2023 a mezi tím NIC! Tvrdím, že ten aerosol byl zbytečný, ale protože se nijak nemůže nic kontaminovat, proto ta ošetření dělám a dělám to s čistým svědomím. V aerosolu je Varidol přesně podle návodu a dávek dle doporučení.

-------------------------------

Petros - máte samosebou pravdu, dvoudenní larva je vypasená jako vepř a dokáže jí přelarvit i slepec. A když se dělaly pokusy - zdroj nechtějte, ještě neexistovaly PC, jaký rozdíl je v kvalitě matek, tak statisticky vyšlo, že vůbec žádný a že nemá tudíž smysl trápit se s ultramalinkými larvičkami, které téměř nejsou vidět. A ano, i já jako pubertální kluk uměl přendavat larvičky, které jsou po vylíhnutí menší než vajíčko a hlavně jsou průhledné a nikoli  bílé jako vajíčko. Ale byl to spíš jistý druh sportu a předvádění, smysl to, podle tehdejších vědců v Dole, nemělo. Velmi silný argument je, že když si vč může vybrat, VŽDY dělá nouzák na larvě staré 2 dny, ne na mladší a ne na vajíčku. Vycházím z toho, že včely asi vědí líp jak já co je pro ně nejlepší.

Překryl jste můj podrobný elaborát títmo nepodstatným vyjádřením a to jste měl dát do vlákna odkazy a nechat aspoň den či dva na očích stěžejní článek. Lidi jako vy mi berou poslední zbytky elánu se snažit sem i jinam něco psát. Moje sdělení je o jiném než o rojení. Navíc jsem váš “překrývací” příspěvek neuměl vůbec pochopit.

Shrnutí. Léčíte v nesmyslné době a decimujete při tom stěžejní generaci včel. A doslova tím vyrábíte neodolné včely extrémně háklivé na jakékoli patogeny, ničíte jejich přirozenou imunitu. A deco imace není správný výraz, vy nelikvidujete jen desetinu, ale ÚPLNĚ VŠECHEN PLOD.

Tím doslova vyrábíte potenciálně nemocné včely tím, že větší stres než likvidaci plodu v NEJDŮLEŽITĚJŠÍ době roku si já neumím představit.

Rojení s tím nemá co dělat a mě se už mnoho let nevyrojilo ani jediné vč a ani jsem nezaznamenal rojovou náladu.

Patrně jako první jsem v ČR postuloval, že VD ASI úhyny nezpůsobuje. Už se toho pomalu chytají i věhlasnější. To ne, že bych byl já génius, jen prostě umím pozorovat a dedukovat o malinko správněji, než většina ostatních.

Proto jsou všechny kejkle s léčením proti VD v dubnu nesmyslné a není třeba se dubnem vs VD vůbec zabývat a už vůbec se jakkoli snažit vysvětlovat tragický blud o likvidaci plodu kdykoli, v dubnu pak obzvláště. V článku, který jste zakryl, nejspíš jste ho nečetl, jasně vysvětluji hloupost léčení v dubnu a na 99% zbytečnost i jindy. To bylo jádro sdělení versus vašemu bludu o likvidaci plodu a léčení v dubnu.

Prostě likvodace dělplodu kdykolik v roce je berlička neumětelů. Logika je: MOHLO by být některé dítě nemocné? Tak jo, tak zabiju všechny děti určité generace ještě v bříšku matky - takový Herodes byl proti vám žabař, ten dal pozabíjet jen chlapečky a jen už narozené (a to nejdůležitější JEDINÉ dítě v maštali nějak pochopvé přehlédli). Slova jako etika, morálka, soucit s živým tvorem jsou dnešním mladým MODERNÍM patrně naprosto nepochopitelná a neznámá.

tom no tak, nepreháňajte…

A když se dělaly pokusy - zdroj nechtějte, ještě neexistovaly PC, jaký rozdíl je v kvalitě matek, tak statisticky vyšlo, že vůbec žádný a že nemá tudíž smysl trápit se s ultramalinkými larvičkami, které téměř nejsou vidět.

ten zdroj vašich info je od chovateľov matiek, však…to chápem potom…ale nie je to pravda…

Aby ste ma správne pochopili, je neútočím proti metóde chovu matiek cestou prelarvenia. Je to odskúšaná metóda pre chovateľov matiek a pre šľachtenie nejakej línie je plne funkčná a skoro jediná úspešne overená cesta. Celá metóda je postavená na tom že osirotené včelstvo nemá inú možnosť ako chovať matky z larvičiek, ktoré im včelár nanúti. Prečo hovorím o „náhradnej-núdzovej“ matke z prelarvenia, že nie je najkvalitnejšia? Preto, lebo je vychovaná z larvy, ktorá bola pôvodne chovaná na robotnicu. Väčšina včelárov mi bude možno oponovať ošúchaným argumentom, že všetky larvičky sú minimálne 3 dni kŕmené materskou kašičkou a preto ak sa preloží robotníčia larva nie staršia ako 1-1,5 dňa, včely dokážu vychovať z nej vysokokvalitnú matku s požadovanými vlastnosťami.

 Áno, včely pri prelarvení dokážu vychovať matku, ak je z kvalitného včelstva a má geneticky vyhovujúcich rodičov nemusí byť zlá! V žiadnom prípade však nie je kvalitnejšia ako matka z rovnakého včelstva, ktorá včely odchovajú od vajíčka! Prečo? Jednoducho preto, lebo tvrdenie o tom, že včely chovajú larvy robotníc a larvy určené na matky rovnakou materskou kašičkou nie je pravdivé. Už tvar materskej kolísky signalizuje aby dojčičky nadávkovali materskú kašičku potrebnú pre chov matky. Materská kašička obsahuje dva druhy výlučkov, jeden druh výlučkov pochádza z hltanových žliaz a druhý druh z čeľustných (mandibulárnych) žliaz. Materská kašička, ktorou dojčičky kŕmia robotnice síce obsahuje oba druhy výlučkov, ale larvy určené pre chov matky dostávajú materskú kašičku, ktorá obsahuje asi desaťnásobne viac látok ako pantoténová kyselina, biopterín a neopterín, ktoré pochádzajú z mandibulárnych žliaz. Výlučky z týchto žliaz sú schopné produkovať len včely v určitom veku a tak larvu určenú na chov matky od prvého okamihu chovajú vlastne dva druhy dojčičiek. Odlišný spôsob výživy lariev určených na vývin v matku dokázali aj porovnávania metabolizmu oboch druhov lariev. Pri meraní dýchania lariev sa zistilo, že jednodenné larvy určené na vývin v matku spotrebovali za hodinu priemerne 4700 tisícin mililitra kyslíka na jeden gram hmotnosti larvy, kým jednodenné larvy určené na vývin vo včelu robotnicu len 2200! Východzia fyzická kondícia 1-1,5 dňovej larvy, ktorú včelár vyberie z robotníčej bunky a ponúkne včelám na chov matky rozhodne nie je porovnateľná s tou larvičkou ktorá bola celú dobu vývinu chovaná ako matka! Jednoducho výživa lariev ovplyvňuje ich fyzickú kondíciu, napr. množstvo vaječných rúrok vo vaječníkoch matky, kde rojová matka alebo matka z vajíčok ich má až do 300. Ak je larvička na začiatku svojho života kŕmená materskou kašičkou pre robotnice (ktorá je chudobnejšia ako pre matky a možno obsahuje látky zamedzujúce vývoju vaječníkov) počet rúrok sa znižuje cca pod 250 a menej podľa veku larvičky, čím sa znižuje aj výkon budúcej matky.

 Preto matky z prelarvovania - pokiaľ sa nevyberú naozaj najmladšie larvičky (cca do 6 hodín veku) - nemajú taký výkon v kladení ako rojové matky, kde sa včely už k vajíčka správajú ako k matke a od začiatku vývoja má larva tú správnu kašičku. Treba zobrať do úvahy, že pri larve štandardne používanej k prelarvovaniu ten 1-1,5 dňa predstavuje vlastne 20-30% z jej života, počas ktorého nebola chovaná ako matka. 

Samozrejme, keď ju včelár vloží do materskej bunky (je v podstate jedno či voskovej alebo umelej) tvar misky okamžite aktivizuje dojčičky, obklopia ju správnou materskou kašičkou a začnú sa starať o larvičku ako o matku, kŕmiť ju ako matku a matku z nej aj vychovajú. Naopak, keď boli robené pokusy preniesť larvičku z materskej misky do robotníčej bunky ich výsledkom bolo, že včely matku z tejto larvičky nevychovali, hoci bola na to „určená“ a prvý deň aj tak chovaná, pretože ďalej ju kŕmili materskou kašičkou určenou pre robotnice. …dokonca podľa info z Apidomie 2017 (Moderní včelár 11/2017, str.27) tak Xu Jiang He rozvíja dokonca hypotézu, že už vajíčko kladené do materskej bunky je iné…

na Slovensku vplyv veku larvičky na kvalitu matiek pri prelarvovaní robil Michal Mačička, jeden z našich najskúsenejších včelárov …. pridávam jednu fotku z jeho knihy :"Praktický odchov včelích matiek", 2011, s. 44. 

popis foto : zľava rojová matka, správne prelarvená matka, matka z dvojdňovej larvičky, matka z trojdňovej larvičky, včela robotnica..

Rozdíly mezi rojovou a přelarvenou matkou jsou údajně i pozorovatelné co se týče velikosti spermatéky a množství ovariol. 
Logicky i fakticky je jakákoliv polemika o kvalitě matek tím pádem zbytečná. To opět jen včelař hodnotí a dokáže hodnotit jen určité vlastnosti, navíc často jenom vzhledem k probíhajícimu roku. 
AI čerpá data z výzkumů zveřejněných na internetu. Internet je mainstream. Pokud někdo hledá a nachází něco jiného, často lepšího, tak o tom třeba AI ani neví… 

Chápu vaše podráždění, pokusím se umírnit. Vyčítám vám zaujatý fanatizmus a sám se dopouštím fanatismu naopak. Nějak se mi zdá, že vám jde (i panu Malinovi, jak je vidět na posledním příspěvku) o stejnou věc, o dobrou věc ve smyslu lepšího poznání včelařiny. Třeba se nějak něčeho dobereme.

K vaší otázce. Gabon a fumigace jsou PRO JISTOTU! Přece jsem to několikrát uvedl, že mi jde o prevenci, o PŘEDCHÁZENÍ problému. Abyste pochopil, Marx i Malina jsou v nějakém spolku, kde chovají včely aby bylo krásně včelám, nevytáčejí med a nechávají jim ho a Marx mi dokonce říkal, že některý rok ještě krmí. To je nenormální a tvrdím, že drtivě drtivá většina včelařů med chce. Chci ho i já a tak jestli těmto milovníkům včel nevadí, že med nemají nebo mesmyslně (a zbytečně) málo, navíc jim nevadí, že včelám vlastně ubližují nevytáčením medu a jejich aktivistickým přístupem, není to můj případ. Proto já prostě nehodlám risknout, že mi vč uhynou z hospodářských pohnutek a také neudělám VĚDOMNĚ včelám nic, o čem bych si jen mohl myslet, že by jim ublížilo. Také neudělám nic neetického a nemorálního. Dokážete to pane kolego pochopit, ve smyslu, že já nejsem aktivista a nechovám včely aby bylo krásně jim a přírodě? Pro mě je příroda nepřítel a já s ní bojuji jak jen můžu. Protože příroda je i VD i viry (i blbí lidi)?

Pro všechny lidi je příroda nepřítel, jen se nějak stalo, že v jisté části lidstva převládla idiocie, která tvrdí něco jiného.

------------------------

Goro. Máte ve všem pravdu, proč, podle čeho jste nabyl dojmu, že mám jiný názor než vy? Přece nejsme ve při (tedy v rozporu). Mimochodem, v češtině je to slovní hříčka, kdybych neoddělil slova bylo by to, že nejsme vepři a vepř je slovensky tuším ošípaný (prase je to snad v obou jazycích).

Znám blbá včelstva s matkami z rojových matečníků a vynikající z přelarvování dvoudenních larviček a je mi tudíž úplně fuk, kolik rourek má která a čím a kolikrát byla která lartvička krmená (už je to jako kolik se vejde andělů na hrot jehly). A proč tohle tvrdím? Vysvětlím vám to.

Adamec je blbě malý úl, stejně tak B10. No a co je platné, když má matka 300 rourek, když je včelař kretén a drží matku na jednom plodišti 39x24x11 a nebo na velikost podobném B?

A co nastane, když stejně - zase jinak blbý včelař - dá ty bedny jako plodiště dvě a tudíž je to zase MOC VELKÉ, plod bude zastuzelý a včely z něj náchylnější k patogenům a zase to bude špatně? Chápete vůbec o čem je dnešní, tzv “moderní” včelařina? Nebo pak některý zničí v dubnu všechen dělničí plod a zaléčí? Proč mají někteří (většina) pořád úhyny a proč Petrovi nepadlo 15 let jediné vč? Neexperimentoval. Tom4 experimentoval, ale nedodržel přesně metodu Blaník, jak se posléze ukázalo a úhyny se dostavily. Já pořád neměl úhyny na nic jiného, než na melecitozu a tedy ne na vytracení z úlu. 

Jen o tom a o ničem jiném já celou dobu píšu a vědecké detaily, jako je počet trubiček, mě vůbec nezajímají. Všichni si mohli najít počet trubiček na internetu a pořád mají v průměru 25% ztráty, někdy také 100%. Někteří své neschopnosti nemít úhyny říkají, že šlechtí včelu a nechávjí odpadnout vadné.

To je ten věčný střet mezi teorií a praxí. 

Tom často v svojich príspevkoch zdôrazňujete, že svoje skúsenosti a názory tu prezentujete všetkým včelárom, hlavne začínajúcim a chcete im dať užitočné rady!

ja som svoj príspevok napísal s príslušným vysvetlením hlavne pre ostatných včelárov, ktorí to tu čítajú a musel som ich upozorniť že vaše tvrdenie (voľne parafrázujem)

“keďže včely v prípade náhlej straty matky začnú chovať matku na staršej larvičke , tak aj pri chove matiek pri ktorom prelarvujeme sa v pohode môže brať dvojdňová larvička a rozdiely v kvalite matiek sú zanedbateľné”

TEDA TOTO TVRDENIE JE HLÚPE, NEPRAVDIVÉ, ODTRHNUTÉ OD REALITY, ODPORUJE VŠETKÝM SKÚSENOSTIAM CHOVATEĽOV MATIEK …

(ďalšia vaša  argumentácia že v blbých úľoch nie je treba kvalitne kladúca matka je na úrovni toho že včelstvo v rojovej nálade keď náhle zoslabne  či ochorie bude chovať matky v rojových bunkách ďalej a budú nekvalitné a nekvalitný , teda slaby bude aj roj pretože to slabé a choré včelstvo sa vyrojí… nekomentujem to pretože včelári vedia že keď ide včelstvo do rojovej nálady, práve jeho zoslabenie teda oddelky môžu rojovú náladu eliminovať)

Rozumím vám a není  v tom rozpor. A ano, některé moje domněnky mohou být i hloupé, jako názory a domněnky každéhpo jiného. V liberalizmu mám přece nárok na SVŮJ názor bez ohledu jestli je nebo není správný, tak mám nezadatelné PRÁVO jej mít! (to abyste pochopil, proč mi liberalizmust tak leží v žaludku, doufám, že je ironie jasná)

No a oprávněná je vaše výtka i v tom, že  nejen já, ale i ostatní se snaží psát nejen pro adresáta, ale všem. Ale jistě víte, že je forma dialogu nejsnazší, a nebo pro mě je snazší a tak odpovídám vám, konkrétní osobě, polemizuji s vámi, ale je to zamýšleno jako obecně podávaná informace všem.

--------------------

Já znám roje ze slabých vč a je to vždy když se včas neposkytne prostor. Také existují - zatím mě to nepotkalo - roje ze zoufalství, z hladu a patogenů a údajně i přemnoženého VD. Pak tu jsou slabé jarní roje z původně TV, což se u mě při jarní TV děje pravidelně a proto já na jarní TV nevěřím, mám s ní jen špatné zkušenosti. Ale jiní mi mnohokrát tzvrdili, jak je jarní TV skvělá. Není. Pro mě ne.

Kdybych neměl pravdu, že běžně existují slabé roje z ne úplně zdravých vč, bude každý roj vážit 4 kila, postaví 30 vysokých rámků a přinese půl metráku medu ještě v tom roce. 

Když jsem svojí odpověď napsal, později mi došlo, že jsem nesdělil dost jasně, co mám na mysli tupým včelařem, kterému se do rukou dostane matka se 300 rourkami. Když jí bude držet v nesmyslně malém úle - nebo v OP, pak by jí stačilo rourek i polovic, protože tito myslitelé matce neumožní uplatnit svůj potenciál tvorby a kladení vajíček, OP je vysloveně OMEZOVÁNÍ MATKY V KLADENÍ. Některý pak zlikviduje v dubnu plod a pak je také jedno, jestli měl matku velkou s 300 rourkami. 

Pak tu jsou géniové, kteří pro jistotu dají dva nástavky 39x24x11 na sebe jako plodiště. Udělají to s předstihem, aby nevypukla rojová nálada o týden i dva dřív - vysvětlil jsem několikrát jak nahusto musí být obsednutý nástavek, než smíme rozšířit o 50%. Tvrdil jsem, tvrdím a tvrdí to každá seriozní literatura, že o celých 100% se rozšířit nesmí nikdy! Prostě když má někdo vyzimovaný velmi pěkný oddělek, do zimy šel na celém plodišti a po zimě obsedá krásných 8 -9 rámků, ani nepotřebuje (jak si myslí a jak ho krmí moderní literatura) zužovat. No a přijde půlka dubna, kvetou třešně a tento takyvčelař přidá pod tento loňský skvělý odd druhou bednu 39x24x11 (nebo B a podobně). Vč ale nebylo na hranici přebujelosti, nebylo nahusto obsazené i od stěn. A jak přidá celou bednu - jak jinak!!!!, tak ale zvětšil prostor naráz o 100%. Tím zastudil plod v původním nástavku a včely se z něj sice vylíhnou, ale podtržené a oslabené. Mám za to, že toto je málo vysvětlené a důkladně to objasním v jiném vlákně.

Úplně stejné to je, když má od zimy na sobě dva VN, ale ve spodním bloudí sem tam včela a nebo jsou mizerně obsazené 2-4 plásty na prostředku. Pak je spodní VN v sestavě nesmyslně a jako by tam nebyl a opět to bude zvětšení prostoru o 100%, protože prostě spodní VN se nedá počítat = neovládají ho. Důkladně jsem toto vysvětlil, NĚKOLIKRÁT, v souvislosti s unikátní funkcí TLumiče, kdy je ovšem podmínkou, že aby to fungovalo, MUSÍ být TLumič NN a ne stejně vysoký VN jako plodiště a současně MUSÍ být ve VN dost místa pro neomezené kladení matky. To jeden VN 39x24x11 rozhodně nespňuje a proto opakovaně tvrdím, že je to míra špatná, protože použít pro plod dva VN 24 neumí snad nikdo z těch všech, co znáím.

Věřím, že si rozumíme, přinejmenším my dva.

Zdravím všechny.

Posílám fota řádků měli z podložek dvou včelstev. Jedno se mi zdá, že je totální lazar. 

Druhé je super a prvnímu dejte šanci, možná překvapí, mě celý život nejvíc baví ti “druzí”, horší, lazaři.

První, až budou ve špendlíkách nebo třešních (někde až v jabloních) pukat ve švech a nebude ve VN kam dát M, najdete rámek kde se líhnou mladušky, pozorně pohlídáte aby na něm nebyla matka - ta bývá na mladinkém a ne líhnoucím plodu (pokud ale už na líhnoucím nejsou vajíčka jak ho rychle průběžně zakládá) a ten rámek i se včelami bez matky přidáte za poslednéí plodový lazárkovi. Dále popíšu všechny “mouchy”, které zabijete jednou ranou.

V kmenovém je kam přidat M, ta přijde mezi poslední dělplod a SR.

Kmenové je oslabeno o problémové kojičky a budoucí kojičky (až vylíhnuté jen maličko zestárnou), které by neměly koho krmit a mohly by vyvolat rojovou náladu. 

Naopak lazar má najednou kojičky a díky jim může dovolit matce zaklást víc dělničiny.

Lazar ale nezískal jen kojičky, získal i včely - radiátory, které vyrábí a udržují teplo a také proto může lazar začít víc plodovat.

Lazar taky získal stavitelky a ty vylíhlé z  jediného rámku pak postaví 2 M. A je tam pro ně plac, přijdou tam ale POSTUPNĚ.

K menové se rojit nechce a kdyby náhodou zakládaly misky po okrajích plástů, hlavně dole a v rozích, opět se jim pustí žilou a když už lazara netřeba posílit - nebo by se pak chtěl rojit on, udělá se z kmenového oddělek. To je už na kmeni asi polomedník a nebo půlka + buchty před a za.

A tak dále. Popsané je starou literaturou doporučované a novou literaturou zatracované vyrovnávání síly včelstev.

Tratiči mají pravdu, že se neprojeví skutečný potenciál vč, potažmo matky, já ale nevčelařím pro chov matek, ale pro med a pro žádné roje a pro nulové úhyny. To se každý musí rozhodnout, o co mu v jeho včelaření jde.

Pro mě není max výnos hlavní, víc si cením mírnosti, nerozbíhavosti a umím tudíž vidět základní vlastnosti i když kmenové oslabuji.

Ale co hlavně nejhlavnější. A to je chlebkvásek. Prostě modernisty zatracované posilování - vyrovnávání síly vč, roznáší mladuškami a zralým plodem právě to něco, co dělá ze vč některých včelařů mnohem odolnější vč, než je běžné. Na úplně opačné stzraně je logika bond testů a já tvrdím, že chlebkvásek funguje líp i bez hynutí 80% vč, což už trvá 30 let a nikam nevede a pro mě je to jasně slepá ulička. Chlebkvásek funguje za rok či dva a pak už pořád.

----------------------------

A pane Malino. Já to o chlebkvásku viděl od mlada, ale neuměl jsem to pochopit, pojmenovat, uvědomit v souvislostech. O tom, že mladušky přenášejí “něco” vím od MUDr. Marxe a ten to má jistě od vašeho spolku, nebo lidí z toho okruhu. Jak mi to Marx řekl, ihned mi to docvaklo a začaly zapadat jednotlivé puzzle přesně do sebe. Je to jako s Ing. Holubem. On ví dřív než já, že úl nesmí mít očko a ví i další věci, ale neudělal z toho v každém úle každým ihned použitelnou provozní metodu jako já. Takže lidi jako vy jsou nezbytní, pořád se o něco snažíte a já se zas jinak snažím o jiné a jiní včelaři zase o něco jinačího. A to je potřeba. Nejhorší je nemyslet, neptát se na podstatu jevů a jako cvičená vopice dělat stejné hovadiny celý život.

A pane Malino, Marx mi několikrát řekl, že se ode mě leccos naučil a já od něj také a hodně! Přitom cíle a motiv včelaření je u nás dvou naprosto nesouměřitelný. Přesto umíme spolupracovat a posouvat tak, sic jen o “milimetry”, poznání maliko kupředu a i nacházet slepé uličky. Třeba se někdy naučím něco i od vás.

Děkuji. Jestli jsem to dobře pochopil tak těm silným vezmu plod. plást nejlépe kompletně zavíčkovaný těsně před vylíhnutím to poznám jak někde zdá se mi psal Goro, že má nejtmavší víčka. A dám ho těm slabým i se včelami rámek obsedajícími samozřejmě bez matky. Snad ty silné zakládat misky nebudou chtěl bych vyndat pak čím nejrychleji SR a dát poslední M ke zdi a až tam bude černo včel nasadit medník. U chlebového kvásku se ale přidává jiný typ rámku s otevřeným plodem, na kterém jsou už kojičky.

Myslete. Nenapsal jsem s nejstarším zavíč plodem, jasně říkám, že rámek, kde se zrovna líhnou malušky. I jediný den a i pár hodin je rozdíl! Protože nevylíhlý plod musí posilované vč zahřívat a můžete ho podtrhnout, proto se na tom plástu musí už líhnout včely a musí být vidět, že se asi 10-20% mladušek už vylíhlo, buňky těsně po vylíhnutí včel jsou poznat. Tím se má za to, že velká část včel na plástu je mladušek, starých hodinu a nebo pár hodin ve smyslu ne dvě, ale několik málo hodin.

Tady bych chtěl ostatní upozornit, jak může nefungovat nebo špatně metoda Blaník a jak někdo měl i úhyny, i když si myslel, že dodržel metodu Blaník. No a vy Martine jste přesně ukázal pravdivost rčení, že když dva dělají totéž, není to totéž. Některé věci musíte brát doslova, tedy že se už líhnou mladušky. Napište mi sem, prosím, jak jste toto upřesnění pochopil.

Těm, co by chtěli poslechnout Gora a přidat naráz bednu tak, že na půlce dají obsednuté plásty a na druhé M ve dvou patrech, že do toho jako vč doroste a nemusí se kl tpomu 2 týdny, tak ti ať tady zpozorní. Ano, několik hodin mezi už vylíhnutými včelami a tmavým plodem - to může pak trvat 3 i více dní, to je ten rozdíl mezi nepodtrženým zdravým včelstvem a vč, které vypadá OK a o několik měsíců později záhadně uhyne, obyčejně se vytratí z úlu. A lidi to svání na CCD nebo NC a přitom viníci jsou sami.

No pochopil jsem to tak, že kdybych dal rámek s plodem co jsem myslel já tak by to posilované slabé včelstvo muselo uvolnit svoje včely k zahřátí toho plodu co jsem jim přidal ze silného včelstva tím pádem bych je akorát podtrhl a efekt by byl ještě horší než kdybych tam nepřidával žádný rámek s plodem. Takže musím přidat takový rámek co jste psal výše. Vůbec nevím jak poznám buňky těsně po vylíhnutí včel??  

Tyto buňky nemají rovně hladký okraj, ale okraj je jakoby jemně okousaný od toho, jak se mladuška vykousávala ven, u některých buněk ještě neodpadlo víčko. Trvá pár hodin, než včely okraje buněk opraví, uhladí, vyčistí a vyleští vnitřek. Pan Goro někde psal, že to po vyčištění vyleští mikrovrstvičkou nataženého propolisu a to má velkou logiku, protože propolis je záhadně úžasná látka s ATB a dezinfekčními účinky a tak to dává logiku.

Díky Martine, pochopil jste to přesně.

Zdravím.

Měl bych dotaz k bodům viz. níže.

3 - Nesmí být paroprodyšný strop a stropní měkká přilnavá folie musí ležet na HL rámků tak, aby každá ulička měla svou cirkulaci vzduchu - jako v dutině stromu, tudíž uličky nesmí být nad rámky propojeny.

Trochu nechápu to, že uličky nesmí být nad rámky propojeny? Jsou přece propojeny igelitem, který na HL rámků leží.

9 - Úl nesmí stát na slunci, na žádné podlaze, dlažbě či asfaltu a už vůbec na betonu nebo prkenné podlaze. Z toho vyplývá, že úly nesmí být v žádném včelíně, maringotce ani včelníku. Úly musí stát na “rostlém” terénu (drnu), ze kterého se odpařuje zemní vlhkost. Současně musí být úly ve stínu pod stromy, nejlépe listnatými, protože i asimilační orgány stromů odpařují vodu a tím udržují chladnější prostředí a vlhčí mikroklima pod a kolem úlů i za letních horkých dní. Toto je další naprosto stěžejní zásada.

Minule tady padla zmínka o betonovém, kamenném či cihlovém podstavci (bloku) jakožto “ akumulátoru tepla" v předjaří,  na kterém by úly stály popřípadě kamenné či cihlové zdi umístěné za úly. Platí to stále? Samozdřejmě pod listnáči.

Dále bych měl dotaz ohledně TL u slabého včelstva po proletu chci vystrojit TL  a při jednom vyměnit dna. Dávat TL i slabochovi?

Díky za odpověď.