»
Odpověď na příspěvek uživatele
coma z 31.08.2026, 22:39:33
OK. Chápu. Já považuji jednou pro vždy věc vyššího rámku než 30 za vyřešenou.
Zkuste, při vší úctě k Javalimu, sdělit, jaký s tím měl úspěch? Proč pořád zkoušet něco, co vím, že nefunguje, víme proč to nefunguje? Kozina je aktivista a maniak, kterému jde o to, aby bylo hezky včelám. Já prostě takový přístup k odvětví zemědělství, jakým včelařství je, nesdílím a nehodlám se takovou infantilně hloupou pošetilostí zabývat. Včely nejsou čokl, kterého zbytečně lidi chovají jen proto, aby se s ním mazlili a dělali kraviny jen proto, aby bylo krásně čoklovi. Ne, já chci aby krásně bylo mě, lidem! Lidi mají pěstovat vztahy s jinými lidmi a ne s čokly!
HČ není jen to, kdy je horní hrana česna současně rovinou stropu úlu. I to tu bylo podrobně vysvětleno mnohokrát. Naopak, v přírodě - dutina - tomu tak není snad nikdy. A tak váš pohled, co je HČ, je, je mi líto, ale nesprávný. Tady se tedy, snad podvacáté opět pokusím vysvětlit co je HČ.
Dutina stromu je vždy od díry dolů různě dlouhá (vysoká), ale od horního okraje díry je vždy nejméně 20 a víc cm pod skutečným stropem.
My chováme včely, ti normální, pro užitek. A tudíž se nemůžeme pořád řídit tím, jak by žilo a jak by se chovalo včelstvo v divočině. To divoké vč má jediný smysl své existence jen a pouze v rozmnožení, nic víc. Včelstvo neví, jak silné bude muset být a jaké pudy v průběhu jeho života v kterém měsíci převládnou. Život divokého vč nikdy není kontinuální přežívání ve stejné dutině řadu let. Ne, každé jedno vč v divočině obsadí doupě, rozmnoží se a v drtivé většině zanikne. Zavíječ a jiní škůdci dutinu vyčistí a cyklus zase začíná znova.
Divoké vč tedy obsadí dutinu, dutin není nadbytek ani v pralese a lidmi řízené pseudolesy, které existují asi max 300 let, včely za svůj stamilionyletý vývoj neznají. Ony nevědí, že je dutina nad česno 20, 30 cm málo, nakonec, dolů od díry je několikrát větší a tak vč “ví”, že když by se rozmnožení nepovedlo “včas”, je kam expandovat = dolů. Ale to vč nechce, chce se co nejrychleji dostat do kondice, aby se rozmnožilo. Často k tomu stačí výška plástů právě těch cca 20 cm a tak se dá úspěšně a pravdivě tvrdit, že divoké vč používá v drtivé většině případů DČ, tedy Dolní Česno!!!!!!!!! Jen v případě, že se včelstvu nepodařilo rozmnožit v prvním roce a nějakou náhodou nasbíralo dost medu a přežilo do druhého roku, a nezničili ho paraziti, patogeny a škůdci - medvěd, kuna, jiné včelstvo atd, tak jedině pak dojde k situaci, že má vč česno “střední” jako je to na fotce vašeho oddělku. Je to naprosto unikátně vzácná varianta a díky neuvěřitelné přizpůsobivosti včel a jejich až neuvěřitelné blbovzdornosti, přežívá i nesmyslné excesy. Tím ale není řečeno, že mu to nějak vyhovuje a nebo jej to dokonce nějak chrání a je to pro něj dobré. Včely, jako jiní “krátkověcí” tvorové, mají strategii relativně bleskurychlého střídání generací a současně mnoha pokusů o celkem vzácný úspěch. Tudíž v případě včel příroda vsází na systém pokus-omyl, protože z hlediska přírody je v případě včel strategie velkého množství pokusů ku jednomu úspěšnému. Ještě extrémnější je to u ryb, možná někdo neví, že ze zdárně vykuleného potěru se prvního roku dožívá asi 1-2% jedinců.
Proto se pořád ptám proč? Co má být cílem? Víc medu, méně práce, zdravější včely a v důsledku méně úhynů? No to je hloupost když Blaník úhyny nemá žádné, co chcete ještě víc? Nebo chcete zkoumat míru blbovzdornosti včel? A i kdyby, tak PROČ?
Co chcete víc než pananeský med bez výkalů plodu, když můžete léčit miliontinami syntetických akaricidů místo sice přírodních kyselin, ale v koncentracích tak vražedně vysokých, jaké se v přírodě nemůžou nikdy vyskytnout, navíc v milion a desetimilionkrát vyšších množstvích? Copak nevíte, že každý lék je při vysoké koncentraci jedem a že naopak i nejnebezpečnější jedy jsou téměř vždy v mikromnožstvích a mikrodávkách velmi účinnými léky? Prostě když namočíte ruku do vody, bude mokrá, co na tom chcete vyzkoušet a vyzkoumat jiného? Přece definice idiocie je dělat stále stejnou věc a očekávat pokaždé jiný výsledek. To jsem nevymyslel já, to mnohem chytřejší.
--------------------
Shrnutí:
Vyšší rámek než 30 cm- vyzkoušely celé generace včelařů za asi 150 let vývoje v nejrůznějších klimatických podmínkách s nejrůznějšími kmeny a plemeny včely medonosné a statisticky se svět shodl na tom, že 30 cm je max. Jinak hrozí, že se vč spokojí s daným prostorem, omezí samo sebe a často se ani nechce rojit a úplně ignoruje medník. Včelstvo nepotřebuje, aby splnilo povinnost vůči přírodě, mít počet 60.000 jedinců a přinést navíc 30, 50 nebo 80 kilo medu, než co samo potřebuje! Vč se dokáže vyrojit už při 15-20.000 jedinců! Vyšší rámek než 30 mu to umožní. A v posledních letech se ukazuje, že je i 30 cm na obsazení medníku někdy moc. Viz třeba vlákno sběrný medník tady na CHZ.
“Zaručený” výsledek chovu včl metodou Blaník je jen tehdy, když má spodní česno, pod VN ve funkci plodiště s dělničím plodem podsazený TLumič nízké mírym, ne vyšší než 17, léépe 15 nebo dokonce 11 s trubčinou a pak nemá choutky se rojit. Prostě VN s TL není totéž jako VN s NN nad VN!!!! VN + TL zajistí teplo a pohodu pro dělplod a současně nevytváří podtržení vč velkým prostorem. Stokrát jsem to vysvětlil a zdůvodnil a nejen já, ale mnozí vyzkoušeli a funguje to vždycky stejně!
Při SČ a výše uvedené základní sestavě, kdy je ABSOLUTNÍ PODMÍNKOU kombibace dvou měr v jenom úle = vysoké pro dělplod a nízké jako TL a medníky, není problém s rojením, není prpoblém s VD ani CCD. Není problém s obměnou nejméně 40% díla pro dělničí plod, kdy je ale nutnou podmínkou předjarní zužování. Co kdo chce víc a co chcete víc vy coma?
Celé roky se na někoila forech (VF,m IF a nyní tady) snažím o jediné, rozproudit diskuzi s argumenty. Když něco chci, ptám se úplně nejdřív PROČ to či ono chci? Čeho tím chci dosáhnout? Drtivá většina nediskutuje, mlčí, protože neumí ROZUMNĚ vysvětlit svoje motivy k zamýšleným krokům. Já tak nefunguji a neumím se do lidí s takovým uvažováním vžít.
Přidám perličku. Nechodím na procházky, proboha proč? Je řeba být v přírodě a nasávat krásy okolí, přírodu? OK, jdu na ryby, na houby, na maliny nebo dělat dříví (a nebo se holt musím i procházet, protože samičky jinak nefungují), ale chodit, jak by řekla moje máma ročník 1920: “vod hovna k hovnu pro nic za nic”, tak to tedy nedokážu. Hlavně nechci, na to jsem za 70 let a 5 měsíců fakt ještě nenašel čas. (nebo se trápit ve fitku nebo někde běhat jako pako a tak dále a vrchol idiocie běhat na pásu na místě !) Tím ale netvrdím, že je můj přístup k životu jediný správný. Někdo třeba chce promarnit život objevováním dávno objeveného.
