Já jsem tedy velmi zvědavý, pokud teda laborant bude schopen zajistit i jiné věci než složení cukru tak to je skvělé nebo ne?
Ono je to s chutí tak, že malým dětem a psům chutnají rozvařené jehněčí blány, šlachy, chrupavky, ale ženská a i dnešní chlapy jsou frfničky co se pozvrací pokud se jim do úst dostane něco jiného než libové kuřecí prso🤮
Ale nenabádám k tomu abychom se zbavili i přirozeného odporu k exkrementům🤣
Mšice přece medovici také vylučují jako odpad. Já myslím, že v přírodě je vše tak provázané, že i exkrementy jednoho druhu se stávají životním zdrojem pro druh jiný. Nemá cenu to hnát ad absurdum, stačí použít instinkty a zdravý rozum. Med ze zaplodovaných plástů není fuj nebo horší než z panenských, řekněme, že je jiný - toť vše.
Já piju když mám žízeň a PETky nepoužívám, ale pamatuji si jako dnes, že si praděda s sebou na pole nosil slabé pivo tuším že “osmičku” a když jsme šli s ním tak nám bral sodovku ve skle. Co vím, tak se “osmička” dříve fasovala i ve fabrikách jako Barum, ZPS atd.
Závislosti nejsou jen psychické.
Psy chováme v rodině od malička… nestalo se nám, že by pes jedenkrát za den nesnědl cokoliv co jsme mu dali do misky. Stačilo s ním jít odpoledne na delší procházku a cestou zpátky už na něm šel vidět hlad…
Všechno souvisí se vším, nezapomínejte…
Tak nic, v příběhu o psím žrádle jste nepochopil nic a už vůbec pointu, tedy poučení z toho. Zapomeňte na to. Už chápu proč potřebujete rozbor medu.
Osmička se v muniční fabrice, kde jsem strávil mládí, nefasovala, ale museli jsme si jí kupovat. Zatím co desítka stála v celé republice 1,70 Kčs a točená ve vesnických čtyřkách - čtvrtá cenová skupina - taky, tedy stejně jako v krámě lahvová. Ekvivalent ke kupní síle tehdy a dnes by 1,70 Koruny československé odpovídala asi 22,- a spíš 23,- Kč dnešní. Osmička, já ještě pamatuj ve fabrice v hlavní kantýně TOČENOU sedmičku a ta byla lepší (asi jiná technologie výroby), cenu sedmy si už nepamatuju, osmička stála Korunu dvacet a dalo se jí opít. Byli i tací, že jich za šichtu udělali 8 a měli jí jak z praku. Soudruh na to tehdy tolik nedbal. Předtím jsem dělal ve fabrice PAL Autobrzdy v JBC a tam si pivo vůbec nepamatuju a ještě předtím jsme stavěl místo vojny dálnici a to byl jiný svět, točená desítka večer v kantýně za 1,20 Kč (prý nějaká kouzla s daní, protože to nebyla restaurace) a jakákoliv minutka za neuvěřitelných 9,- Kčs. To by bylo dneska asi tak 140-150 Kč. Ano, i anglický biftek s vejcem, smaženým bramborem a velkou oblohou - vše bylo v té jedné ceně!!!!!!!!!!! Děkuju Bohu, že jsem tehdy mohl žít a byl mladý.
Ale to je jedno, nevrátí se to a hlavně nikdo rozumný by už návrat té doby nechtěl, i přes nízké ceny peněz bylo málo. Jo, obyč limonáda, jenže jen třetinka, přesněji 0,33 l, stála taky 1,70 Kčs a chito dokonce 2,20 za třetinku tedy žádná láce! A pozvat děvče do restaurace a koupit jí originál Colu, ještě v parádní sklenici, byl velký luxus, stála 5,40 Kčs. Ve Vlašimi byla jedna vinárna v zámku U Blanických rytířů, cenová skupina dvojka a Plzeň tam stála 4,40 Kčs. Ve trojce na Blaníku v kavárně - druhý nejlepší podnik v té době v městečku, stála stejná točená Plzeň 3,90 Kčs. Ve výčepu, tedey formance, kakm chodil dělný lid, se dvanáctky nečepovaly, jen desítka a ta byla ve trojce za 2,- Kčs. Ano, ta samá, co ve čtyřce stála 1,70 Kčs. Dvanáctka jen v kavárně ve stejném podniku přes chodbu, ale tam pustili jen čistě umyté a slušně oblečené. Číšník měl uniformu, v uvedených dvou podnicích smoking s motýlkem (na Blaníku jen v kavárně, i když to byla jen trojka). Uměl se chovat, byl oholený, umytý a upravený a tetovaní byli jen kriminálníci a jen některé šlapky. Když sem přijeli ze Západu, lezly jim oči z důlků do jakých restaurací tady mohli chodit obyčejní dělníci, tam to už tehdy vypadalo jako dnes tady. Třikrát v týdnu tanec se živou hudbou na Blaníku a holky nebyly rozhodně lakomé, blbých děvčat bylo jen pár. Asi to procento, co je dnes těch divných alternativních s vymletým mozkem, s dredy, rozvevlátými šátky a dlouhými sukněmi divných střihů. Dřív to odčerpávaly kláštery, dnes ochránci přírody nebo jiné divné spolky a neziskovky. Tehdy si je maminky radši nechávaly doma.
A tak dále, tohle by se vrátit mělo…
Než aby jste měl ze včel med (možná) více výživnější-zdraví prospěšný, který ale většině nechutná a nejde na prodej, tak raději budete prodávat med (možná) méně výživný-zdraví prospěšný, který půjde na odbyt.
Pokud jsem to nepochopil, tak mi to vysvětlete. Z příběhu si může každý člověk vzít něco jiného.
Opět vám nerozumím.
Med panenský skutečně ocení jen “lepší”, tedy inteligentnější lidé. Bohužel cizácké řetězce navykly drtivě drtivou většinu Čehců na slevy a tak lidi klidně žerou chutné párky (chutné kvůli chemickým šmakuládám), ve kterých je 1% masa, slovy JEDNO PROCENTO MASA. Pes například takový párek nežere, někteří (většina) lidé ano!
Zrovna tak se civilizovanost a inteligenční úroveň zákazníka pozná ve chvíli, kdy med zdražíme a někdejší nadšení zákazníci najednou nepřijdou a na dotaz odpoví, že jinde je med lacinější.
Pak je ale skupina lidí, celkem rychle jich přibývá, že se vracejí a cenu, která není vyšší než u běžného medu s výkaly plodu, respektují bez výhrad. Ti jsou pro mě zajímaví. Už roky nijak odbyt medu nesháním a za reklamu bych nedal ani halíř (kromě etikety, to je také reklama). Letos budu mít problém, medu mám málo a nejde ho vzít od “obyčejného” včelaře, jako se to běžně dělá, (ale nesmí se podle zákona), protože by to mí zákazníci neomylně poznali a byli by podvedení. Možná nepoznali, nevím, není to moje povaha a styl jednání. A to já nikdy neudělám, ale tak zvaní úspěšní tyto zábrany rozhodně nemají. Až vymřou dědci a zůstanou jen úspěšní, svět ztratí zase kousíček ze své kvality, ale to je už jiný příběh. Když jsem musel převěsit plod - popsáno ve vlákně sběrný medník, tak ten med jde pod cenou do výkupu a nebo známému, prý na medovinu. Spíš ho prodá jako med plnohodnotný.
Ale jestli vám rozumím správně, vy tvrdíte, že med výkaly obohacují a je kvalitnější, zatímco med vyššího levlu = panenský je méněcenný. Zajímavá myšlenka a nechám jí bez komentáře.
------------------------------
Ke kvalitě medu o něčem malinko jiném. I panenský jarní med rychle ztuhne i když se prodá jako tekutý. Tak tedy nedávná (asi 5 let) nepříjemná příhoda.
Od revoluce se ("díky" sametovce) znám s jednou paní, žádná proletářka, živila se ve středním manažmentu (hodně nadřazeným chováním, držením těla i vizáží podobná knihovnici, co v TV hází knihami). Asi o 7-10 let starší. Vždy mě (prý) ráda viděla, když jsme se po těch tehdy asi 30 let náhodně potkali. Zmínil jsem se o včelách, paní Alena vyvalila oči z nadšení, že mám včely a med. A že roky bere med od pana Pavla - velmi dobře ho znám a vím, že med vaří, aby byl pořád tekutý - a že abych jí a dcerám dovezl prvních 30 kg. O další pro své kamarádky se ozve. Raději prý udělá kšeft mě.
Neozvala se. Po asi půl roce jsem jí potkal, dělala, že mě nevidí a to nešlo, bylo to v obchoďáku. Na oslovení a pozdrav neodpověděla, osopila se, že jsem jí podvedl, že všechny ty sračky ode mě ztuhly a že to s dcerami všechno musely vyhodit do popelnice. Podotýkám dáma tehdy asi 72-75 let a tudíž i dcery (vždy se chlubila jak udělaly vysoké školy s červenými diplomy) by měly být z lepších lidí.
Prý ještě, že se nezmínila Pavlovi, že mu byla nevěrná a koupila med u mě a on jí zachránil a prodal jí med, který vydrží pořád nádherně tekutý. (kdyby viděla, co je Pavel za “hygienika” a jak to u něj vypadá a voní, asi by jí zhořknul v lepší hubě)
Tak ano, každý člověk vnímá svět kolem sebe jinak a vzdělání a společenské zařazení nemusí znamenat vysoké IQ, skutečné vzdělání a už vůbec sociální inteligenci. Tou naopak často oplývají zedníci, šoféři, sestry ve špitálech, prodavačky, kuchařky a uklízečky, nebo soustružníci, nad kterými ale lepšolidi ohrnují svoje lepší rypáky. Takový je svět a lidi v něm…
-------------------------
Je trapné vysvětlovat vtip a ještě trapnější příběh pro poučení. Ale dorá tedy, že jste to vy.
Koncern nenažraných nadnárodních (globálních) kapitalistů řeší, proč psi nechtějí žrát jejich konzervy, když dali do výzkumu a vědeckých studií miliardu dolarů a jejich konzervy obsahují dokonale vědecky vyvážená množství všech nutričních prvků, vitaminů a dalších skvělých, vědecky ověřených komponentů. Nic lepšího na světě neexistuje, žádná konkurence tak skvělé žrádlo pro psy neumí vyprodukovat, má to jen malou vadu, psi to nežerou. A tupí zákazníci to nekupují, prodeje rapidně klesají a bohužel se propadají i akcie. Jen nevinnou a ještě nezkaženou dívku napadlo, že to psi nežerou proto, že je to nepoživatelný hnus. Proto se miliardářů nesmě zeptá, zda jejich konzervy psům chutnají.
Jinak se tomu také říká “vylít s vaničkou i dítě” a tak dále, a tak dál, vlastně se ten stejný příběh opakuje co lidstvo existuje v tisíci proměnách odnepaměti a zaslepenci vědou - dřív vírou, budou na světě vždycky. Jen zdravý (selský) rozum se jim z hlav vytrácí. Bonmot s vaničkou se dá také říct i jinak: “operace se zdařila, lékaři provedli vysoce profesionální dokonalý výkon s použitím nejmodernějších drahých přístrojů a využitím nejnovějších vědeckých poznatků, jen nezodpovědný pacient jim to pokazil tím, že zemřel.”
Ale jestli vám rozumím správně, vy tvrdíte, že med výkaly obohacují a je kvalitnější, zatímco med vyššího levlu = panenský je méněcenný. Zajímavá myšlenka a nechám jí bez komentáře.
Nic netvrdím. Proto jsem psal možná a proto jsem pochopil váš příběh s granulemi, tak jak jsem ho pochopil.
Někdy mi přijde, že během čtení příspěvků druhých začnete přemýšlet nad tím co odpovíte a potom vám často něco dalšího, často stěžejního, uniká.
Mám návrh, čo keby sme sa od vitamínov a výkalov v mede (žiaden labák ani jedno z toho v mede nestanovuje!), vrátili sa k základnej téme diskusie teda “HORNÉ ČESNO” …
Vŕta mi totiž v mysli jedna otázka, obecne saa včely držia toho že zásoby ukladajú okolo plodu a NAD PLOD, pričom ich zásoby tlačia dolu (hlavne ak je bohatá znáška)…tiež včely sa snažia zásoby chrániť pred lúpežou a dávajú ich čo najdalej od česna… to čo ma núti uvažovať je utkvelá predstava, že pri hornom česne sa musia včely riadiť inými pravidlami, pretože by sa mohlo stať, že pri hornom česne zostanú “nechránené” zásoby a plod je nižšie…neukladajú včely pri hornom česne zásoby POD PLOD?… POTOM BY MATKA KLÁDLA HORE, POBLÍŽ ČESNA A ČERSTVÉHO VZDUCHU A VCELY BY TAM CHOVALI PLOD A ZÁSOBY BY PRI HORNOM ČESNE MALI BEZPEČNE UPRATANÉ DOLU, TEDA POD PLODOM……
To je sice zajímavá myšlenka a částečněš potvrzená jak TLumičem tak Sedláčkovým POLštářem, kdy v obojím ukládají a víčkují med, když je ho nadbytečně - melecitoza, ale v TL jsem našel i zavíčkovaný jarní med. Do TL běžně nelezu a tudíž moc nevím, co se tam v průběhu sezony děje. Faktem je, že je TENTO MED ZE SPODNÍCH PARTIÍ ÚLU V POLOVINĚ ZÁŘÍ PRYČ! To vím jistě, protože se v půli září u Blaníku sundává KK a vkládá pod VN. Tehdy by se mohl vzít TL a v zimě vyvařit, je vždy suchý. Kvůli abych se o to nemusel starat a skladovat, likviduji TL až na jaře, kdy se dělá TL nový. Díky tomu jsem několik roků sledoval, co v polovině září v TL je. NIC. V září je pryč už i pyl.
Med dole je nepřirozený a pro zimní chumáč, který se umí pohybovat po zásobách jen nahoru a sice hůř, ale umí to i do strany v rámci jedněch rámků - ROZHODNĚ TEDY NE PŘES ULIČKY, ale zásoby uložené dole jsou pro zimující vč nepoužitelné, nevyužitelný. (dlouhá složitá věta, ale snad to lidi pochopí)
ALE!!!!!
Protože mám mnohaletou zkušenost s KK pod VN v září, vím, že zásoby z KK do jara zmizí. Kde by na některém rámku něco zůstalo, ten rámek zůstává v novém TLumiči, přesněji dá se do nového TL když se zjara tvoří. A z toho jasně vyplývá, že včely někdy v zimě, netuším kdy, pro zásoby dolů, do podstavené KK chodí a zásoby vynášejí.
Takže doplním vaší úvahu jak jedině by to mohlo fungovat. Po smutné zkušenosti s neurvalým anonymem, který se do mě navezl kvůli vyřezávání medu z košnic a klátů, je pro začátečníky i pro anonymy (vynechávám expresivní výraz pro tenhle typ lidí) potřeba říct jasně a přesně jak to je.
Pokud by v Gorově předpokladu vč uložilo ČÁST zásob dolů, neznamená to, že by mohlo přežít zimu pouze se zásobami dole!!!!!!!!! Naopak, vč si musí uložit DOSTATEK zásob “nad hlavu” a případný přebytek dolů. Tento dolní přebytek vč nepoužívá k přímému přezimování, to nejde, ale je pohotově v úle pod plodem a vč si tam v konci zimy a v předjaří chodí pro zásoby. Navíc se tím samo podněcuje, protože odvíčkovává a přenáší zásoby ze směru od česna a existují logické domněnky (mí předci a stará odb lit), že zásoby přicházejí od česna a tudíž zdánlivě z venčí a to vč vnímá jako snůšku. Ovšem při HČ by padl efekt jako že z venčí že?
Také při SČ vytéká CO2 + další plyny ven z úlu, ale u HČ se hromadí pod česnem a je možné, že tam vzniká “plynová” komora, která brání včelám tam v konci zimy a v předjaří chodit. Úl asi tak dokonale neutěsníme (vše si zalepí včely, ale jen braním měli jim to utěsnění zrušíme) a tak by se muselo zkoušet.
Mě se přes všechnu teorii s “ozdravným” sklípkem = plynovou komorou do HČ nechce proto, že já nechci včely na “hluboký podestýlce” jako by žily v divočině.
Abych se vyjádřil úplně jasně. Vč na samotné přezimování při úplné absenci plodu potřebuje zásob jen malé množství, odhaduji to tak na 3-4 cm zásob nad zimním sedištěm. Všechny zásoby nad toto množství jsou už jen pro rychlý jarní rozvoj. No a je otázka, protože vč dokonale umí počítat množství zásob a co si může dovolit, zda zásoby vespod počítá do dosažitelných zásob. Kdyby ne (můžou tu být genetické rozdílné sklony, jedno lidské etnikum taky nešetří a žije teď a nestará se co bude pak), pak by to byla brzda rychlého jarního rozvoje.
-------------------------------
Nastal čas zveřejnit další můj nápad, ale nedám ho do tohoto vlákna.
Takto má vyřešeny česna (+dna) švédský včelař Erik Osterlund. Odkaz na celou prezentaci zde https://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/Elgon_bees_Helping_resistance_-_p%C5%99eklad_5.pdf
Už jsme to tu probírali, zjevně nečtete co tu už je.
Má Osterlund také žádné nebo nepatrná množství VD? Mě toto řešení nenadchlo, ale kdo chce šilhat k sousedům, v domnění, že cizí je lepší, jak libo. U vás jsem si už všimnul, že neumíte rozpoznat co a jak, ale je nutné obeznámit se se vším dostupným a pak si udělat nějaký vlastní závěr a v tom vás chválím.
Na druhou stranu je tu potvrzeno velmi malé česno, zda má jeho úl očka netuším. Jen Osterlund ještě nedospěl ke škodlivosti česna uprostřed a neuměl se oprostit od bludu studené stavby. Za velký nedostatek Osterlundova úlu považuji to, že nejsou všechny nástavky stejné (a taky nějaké kejkle s rámky proti česnu, no to je VRCHOL!!!), některé mají kvůli česnovým výřezům jen jediné využití. Nebo to snad mají všechny jeho nástavky? Pozoruhodné je, že i Osterlund dospěl k nízkému dnu a jeho první NN ode dna lze považovat za vysoké dno. Najednou vidím, že snad má primitivní divočinu? Ve 21 století v Evropě? A větrání ve dně? AHA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Já, když Včelařství v osmdesátkách propagovalo vysoká dna a NEROZBĚRNOU divočinu v nich, chtěl jsem aby to bylo ROZBĚRNÉ!!!! Protože jsme v civilizované části světa a ne v habakukově. A opakuji, trubčina v nejspodnějším nástavku není můj prvotní nápad, ale inspirovalo mě divočinou “zarostlé” dno s tvrzením, že trubčina na periferii je to místo, které vyhovuje včelám nejvíce. Že to také bude vyhovovat samičkám VD mě nenapadlo, dělal jsem to dřív než se tu VD objevil.
Někdo sem dal odkaz na jakéhosi českého včelaře, který se v Osterlundovi vidí a tehdy jsem prostudoval oč jde a zjistil, že je moje metoda a můj úl vyspělejší a pustil jsem to dokonale z hlavy. Dnes to někde píšu, chci aby mi dno uklízely včely a ne aby se tam hromadil bordel a musel to čistit já. A to je jen jedna z více věcí, které mi na podobném řešení vadí. Ale jak kdo chce, varoval jsem (dal výsledky padesátiletého zkoušení), dál je to boj každého sám za sebe.
Nečtu vše, ale než něco přidám použiju vyhledávač slov v příspěvcích. Proto jsem přidal hlavně obrázky, které jsem v tématu Elgon nenašel.
Osterlund by měl mít minimum VD. Očka nepoužívá. Na obrázku má divočinu jen na HL, na jiném obrázku je fotka těchto HL s vysvětlením, že je tam vlepené dřívko pro vedení stavby.
Osterlund očka nepoužívá.
Napadlo mě jak vyzkoušet principy Osterlunda a stačilo by, vyrobit si pouze lišty o rozměrech 6-8mm tloušťky, šířka a délka podle rozměru půdorysu nástavku. Předpoklad je ten, že po zavěšení rámků do nuty, nám vnější hrana spodní loučky lícuje se spodní hranou nástavku.
Na uzavřené nízké nebo vysoké dno položíme klasicky používaný NN, upravíme výšku nuty tak aby nám po vložení rámku horní hrana horní loučky lícovala s horní hranou nástavku. Mělo by to být 6-8mm. Na horní hranu nástavku naskládáme lišty o tl. 6-8mm. Tam kde budeme chtít česno lištu nedáme a vznikne nám úzké česno mezi nástavky.
Tak kolegovia diskutujeme rôzne dve veci, téma je horné česno, tak skúsme zabudnúť na TL, kde je česno dolu… mňa zaujíma ako ukladajú včely zásoby pri hornom česne, má ho vôbec niekto, alebo len teoretizujeme ?
Tiež moja skúsenosť s vysokým dnom je taká že vçely tam VYSTAVIA TRUBČINU, ALE NIKDY ŇOU neprestavajú dno !!!, vždy je uchytená na rámiky plodisks a tesne nad skutočným dnom (alebo sitom v dne) včely stavbu okončia asi tak ako je to na snímkach toho Erika , cca 18- 20 mm nad dnom…
Já vyloženě horní česno nikde nemám. Četl jsem jen o Nymsově úlu, nic víc…
Naprostý nesmysl.
Píšu toto jako reakci na příspěvek pana Maliny, ale jeho nijak neoslovuji, píši to pro vás pane Goro na vaši přímou výzvu k HČ.
Pozoruhodná náhoda. Dvě česká očka o průměru 25 mm mají plochu přesně 9,8 cm2.
Plocha Osterlundova česna je 9,8 cm2. Plně to postačuje včelstvu po celý rok. Bohužel to je o 1 mm vyšší, než jaká je bezpečná škvíra proti hlodavcům a tudíž na zimu musí být mřížka proti hlodavcům.
Nahaté úly Toma4 mají max česno 1,5 x 6 cm = 9 cm2 a i to plně postačuje včelstvu.
Nečetl jsem znovu celý text odkazu o Osterlundově praxi a je možné, že má autor nějaký důvod pro právě toto umístění česnové škvíry. Že je špatně = uprostřed nástavku, je zjevné, tak daleko se Švéd ještě nedostal. Také mi vadí nesmysl se čtyřmi atypickými rámky, plně by to vyřešily správnější mezerníkové (bezpleckové) rámky a pak by se daly jako protičesnové používat jakékoli rámky. Další důvod proti nelogickým pleckáčům a je jasné, proč pan Malina uvažuje právě tak, jak porezentoval - odpadla by hloupst s atypickými 4 rámky. Jenže by se zvedla včelí mezera mezi nástavky a nebo by dole přestaly rámky lícopvat s nástavkem - obojí špatně. Proto jsem to nazval nesmyslem. Na nesmyslu trvám, ale snahu věc pochopit a řešit si na panu Malinovi nesmírně cením. Bohužel je snad sám…
Proč ale nedát řekněme 2 cm pod horní okraj nástavku a stejné 2 cm od rohu (zevnitř) u TLumičového NN dvě očka průměru 25 mm, na která se u nás vyrábí očkový uzávěr za asi 9 Kč jeden. Nástavek lze také, když by to bylo potřeba, uzavřít, případně dát krytí s dírkami kvůli ventilaci. Jenže to by za A nesměřovalo česno do včelí mezery mezi nástavky a hlavně, byly by atypické NN sloužící jen jako TL.
Proto by bylo elegantnější opatřit VN Blaníku stejnými dvěma očky co nejblíž spodnímu okraji VN ve stejném rohu, ovšem pak by byl předpoklad, že by úl musel mít TL. Nad sebou a nebo vedle sebe, postačoval by odstup asi 2 cm.
Totiž pokud já někdy zřídím HČ, pak jedině právě popsaným způsobem = dvěma “českými” očky, na která se vyrábí uzávěr. Když se očky = česny opatří jen VN, nebudou žádné atypické NN.
---------------------------------
Tady je nutné uvést následující.
Ve Včelařství - v loňské zimě jsem prohledal mnoho ročníků a nenašel - byl kdysi zajímavý článek. Netradiční řešení spočívalo v prapodivném česně, které popíšu posléze. Bohužel si nepamatuji důvod proč to mělo být pro včely dobré. Také si nepamatuji velikost štěrbiny, tedy její plochu, vím ale jsitě, že dále vysvětlená štěrbina byla ve správném rohu úlu, tedy v levém z pozice za úlem. Pamatuju si to mlhavě proto, že to bylo v době těžké masírky pouze nástavkovými úly a posměchu a pohrdání klasickými úly s jedním plodištěm, horem dolem se vnucoval NN systém a rotace nástavků. Proto, asi, jsem to vyhodnotil jako krok zpátky a nezafixoval si to přesně. Přesto si to, na rozdíl od všech, pamatuji a dám, co se mi vrylo do paměti:
Nevím už, zda se jednalo o úly s pevným dnem (asi ano) a ani míru si už nevzpomenu (je to přes 40 let). Také to bylo v době, kdy jsem ještě věřil na blud pouze SS a pouze česna uprostřed. Možná proto, že tady to bylo “na hlavu postavené” mi to utkvělo v paměti jako bizár.
Plodiště mělo česno svisle, úzkou štěrbinu (nevím jak úzkou), která byla od horního okraje plodiště (nebo vysokého nástavku - v té době Dadantsystém tady nebyl zmiňovaný vůbec) asi do poloviny výšky vysokého nástavku - plodiště odzhora. Pak to bylo vlastně Horní Česno. Jenže na rozdíl od Osterlunda nastojato.
Zopoakuji:
V té době masírka Včelařství (nic jiného nebylo) vnucovala co největší česna přes celou šířku úlu. Uvěřil jsem tomu bludu. Úzkovysoká česna v rohu při hořejšku plodiště byla tak atypická, že jsem to zavrhnul. Navíc soudržnost tenkostěnného nástavku by byla dost problém a u sendvičového se mi to jevilo jako konstrukčně zbytečně komplikované, když přece nejepší je NN systém s rotací nástavků. Česna byla možná vysoká blízko výšce mého NN = 15 cm (156 a později dělám 158 mm) a tudíž konstrukčně nemožné.
--------------------------
V zimě “blbnu” s vymýšlením ptákovin. Pak přijde sezona, nával práce a snaha mít za celoroční práci med, aby se aspoň vrátily náklady (práce se nerentuje při hobby chovu nikdy) a na HČ není nejen čas, ale hlavně pomyšlení. Taky proč to dělat, když tak, jak to mám, to funguje znamenitě?
--------------------------
Pro úplnost. Vymýšleli jsme předminulou zimu spolu s Romanem, asi jen v mailech, zvláštní česna co nejúplněji v rohu. A to tak, že by očka byla co nejblíž k vnitřnímu rohu (aby zůstal nástavek soudržný), ale finta by spočívala v tom, že by obě byla v jedné úrovni, ale každé v jiné stěně. Úl se dvěma česny mám vyzkoušený, včely s tím nemají problém. Byl to darovaný paskvil s pevným dnem horem přístupný na TS s česnem uprostřed (jako to měl Budečák) a česnem malým, dnes vím, že dostačujícím. Tak jsem co neblíž rohu vyvrtal dvě očka 25 mm 10 mm od sebe a spojil je do jedné oválné díry. Fungovalo to znamenitě, dnes vím, že jsem mohl původní česno 1,5 x 6 cm úplně zrušit. Na zimu jsem ho zavíral a jedo jaro s hrůzou zjistil, že dávám třetí medníky a není otevřené původní česno. Bohužel mě to tehdy ještě netrklo a honem jsem jej otevřel. Ano, nechtěně jsem byl tak blízko prozření, to se ale ještě nedostavilo. To přišlo až s nahatými úly.
-------------------------
Dávám zde pohromadě mnoho různorodých, avšak souvisejících informací a doufám, že z toho budete pane Goro moudrý. Ostatní to zjevně moc nezajímá, mlčí jak zařezaní, patrně to nečtou, protože to je delší než 3 holé věty a mladí mají potíž delším textům rozumět. Jsou jako primitivní domorodí Svahilci a chápou jen piktogramy a ještě raději pohyblivé obrázky. Navíc sebeblější film je bez práce pro konzumenta, jen ne muset myslet proboha! To je moderní doba.
A nebo to tu čtou a nemají nápady, to chápu, nápady nemá každý. Ale že nemají ani názor je děsivé!
----------------------------
----------------------------
Zapomněl jsem na tvrzení autora svislých rohových česen, že uváděl, pravdivě, že včely miliony let přistávaly na svislou plochu - kmen stromu. A nebo svislici velmi podobnou plochu a že ležatý leták ne naprostý nesmysl a nepřirozenost. Stejně, jako dolní česno, že to je jen pro pohodlí včelaře, ale včelám že to určitě nevyhovuje a nejspíš vadí, ale co můžou dělat? Měl přece pravdu, nebo snad ne? To jen aby bylo jasné, jak se utvářely moje nynější, pro mnohé velmi radikální názory, dávané bez servítků.
Jenže by se zvedla včelí mezera mezi nástavky a nebo by dole přestaly rámky lícopvat s nástavkem - obojí špatně. Proto jsem to nazval nesmyslem. Na nesmyslu trvám, ale snahu věc pochopit a řešit si na panu Malinovi nesmírně cením. Bohužel je snad sám…
Mezera se mezi rámky v 1.NN a 2. NN (nebo VN) nezvětší. Vypodložením nuty se zvětší jen mezera mezi spodní loučkou rámků v 1.NN a dnem. Alespoň tedy u mých nástavků, kde spodní loučky rámků běžně lícují se spodní hranou nástavků. Dnes jsem si to pro jistotu ověřil i fyzicky a funguje to, tak jak jsem popsal ;-). Jde si tímto způsobem jednoduše a levně vyrobit i česno rohové.
Už jsem to pochopil.
Ovšem pak nebude dole jen 20 mm co má Langstroth (nenapadlo mě, že byste tuto konstantu chtěl ignorovat) a tudíž to nebude přirozené a včely budou na SL asi stavět divočinu. Na druhou stranu, Blaník nerotuje nástavky a tak u TL nevadí, když na SL postaví nějaké nesmysly. Jednodušší byste měl nezhlížet se v cizáckém Švédovi, vzít ČESKÝ rozum do hrsti a nevymýšlet atypické nesmysly. Zkuste si připustit, že my Češi a Slováci jsme nejlepší včelaři (nejen!!!), pak snad Rusové a UK, možná Poláci. Jinak je to bída a utrpení. Ale sousedovo švestky chutnají líp, že jo.
Nicméně, překryl jste informaci se štěrbinovým horním česnem a to se mi zdá jako velmi zajímavý podnět k diskuzi. Kolega Goro chtěl mermo mocí o horním česnu a teď mlčí.
“Kolega Goro chtěl mermo mocí o horním česnu a teď mlčí.
Jasne som položil otázku či pri hornom česne včely ukladajú ďalej od česna a hore je plod..teda zásoby musia ukladať pod plod.. ako odpoveď som dostal Blaník a Osterunda…ja som chcel diskutovať o hornom česne a uložení zásob pri hornom česne..u Blaníku ani iných dolných česnách mám jasno a viem kde včely ( alebo včelár )dávajú zásoby.. …
Mě by nenapadlo, že zkušený praktik neví, že je ZÁKONITOST včely medonosné, je ukládání medu a zásob nad plodem. Jen v extrémních snůškových poměrech a jiných povětrnostních podmínkách, než má Česko, může DOBŘE fungovat ležan. Mimo jiné. Současně tvrdím, že i tam, kde ležan funguje, by s lepším úlem = kde je med nad plodem, byl výnos větší + práce méně (ale víc dřiny). Poloha česna je v tomto případě naprosto sekundární a proto moje nepochopení zadání. Pod plodem ukádají včely zásoby jen tehdy, kdy nad plodem už nemají místo.
Škoda, že jsem tuto vaší výhradu neotevřel hned (odkládám nepříjemné věci a nebo věci, o kterých se DOMNÍVÁM, že budou nepříjemné). Dnes jsem překládal 3 odd do úlů z plemenáčů a mohl jsem jim udělat HČ v podobě dvou oček v levém horním rohu VN (dá se to snadno zaslepit když by se ukázalo, že je to hloupost, mám vše tenkostěnné). Až mě napadá, že to ještě vyvrtám i se včelami a spodní česno zaslepím, je to otázka 2-3 minut. Myslím si na 99, že je HČ nesmysl, protože kdyby to bylo lepší, dělalo by se to běžně. To je ten hlavní důvod, proč HČ ještě nemám. Ale asi by bylo potřeba se PŘESVĚDČIT, že kamna jsou fakt horká, mráz zebe a voda je mokrá.
Logika = pro včely je ideální klát a úl s rozběrným dílem je naprosto nenormální. A když je úl výdobytek civilizace a nesmírná VÝHODA, pak je stejná civilizační výhoda dolní česno - včely samy uklízejí bordel, co jim odpadne. Některé vč dokonale, jiné jakš takš (ako tako) a jiné vč je bordelář a u mě je to také důvod (jeden z hlavních, důležitější než rozbíhavost) k výměně matky, že neumí udržovat pořádek a tudíž má mizerný čistící pud. A pak je (možná) roztoč “nečistota” a správné (těžké slovo pro liberála) včelstvo likviduje bordel a tudíž i parazity (opice si také vybírají parazity, jinak by nepřežily ponevadž by je paraziti sežrali, které opice nevybírají druhým parazity nepřežily a my je tudíž nevidíme). Co když celé kouzlo metody Blaník spočívá v tom, že od dětství (vštípeno maminkou) nestrpím “bordelářské” včely, co neudržují v úle pořádek? Jakmile zavedu HČ (nebo dám síta), nevidím, které vč je čistotné a pak MŮŽE být problém.
Vsadím se, že právě zveřejněná myšlenková dedukce, naprosto logická, ještě nikoho jiného nepadla. Ale pravda, vědecké studie většinou nečtu…