»
Odpověď na příspěvek uživatele
Medar z 10.08.2024, 13:23:38
Zajímavý názor, domnívám se, že v části o uteplení úlů a důsledku na vlhkost medu mylný. Jednak nevíme, co jsou atorovy podmínky kde v čelaří, nijak to neuvádí. Bohužel jeho článek evokuje, že na vlhkost medu má vliv jakékoli zatepení úlu a nijak nezdůrazňuje svoje složité a tudíž v důsledku drahé a tudíž těžko obecně rozšiřitelné zateplení z rákosu. Což by bylo, podle mého neověřeného názoru (nemám s tím zkušenost), úplně nejlepší uteplení pro včelí úly!
Jak jsem již jinde psal, mám hobrové nástavky se slámou mezi hobrovým ostěním po tátovi z poloviny a začátku 50 let. Kdysi jsem je daroval začínajícímu kámošovi a on je po vybudování vlastního hardvéru pak nepoužíval a ve stodole některé z nich rozhlodaly krysy. Když jsem přišel o veškeré vybavení, nástavky mi vrátil a já ty poškozené opravil. Bylo jich 12 NN a dva VN. VN Už dosloužily a z NN jich dodneška dožilo 8. Asi polovina byla sežraná, drželo to jen rohovými plechovými vingly a dřevěné horní a dolní rámy. Vyplnil jsem to PS, něco synovec zbytkem montážní pěny aby jí jen tak nevyhodil.
Ukázal se ohromující efekt, nikdy by mě nenapadlo dělat takový experiment, vůbec by mě nenapdalo srovnávat izolační hmoty u úlů. Dnes se horem dolem doporučuje a vnucuje polystren nebo polyuretan.
Tak se pevně usaďte přátelé:
Na jedné koze dva úly stejné míry, matky ségry z jedné série a vč stejné síly. Jeden úl VN složený ze dvou NN hobráků na sobě, ovšem shodou náhod těch, které zůstaly se slámou (nikoli cepovou, ale rozbitou z kombajnu). Všechny ostatní NN dadantsystému byly tenkostěnné Sm 20 mm. Druhý úl byl palubkový sendvič a uvnitř stěn 40 mm obyčejný polystyren. Tento úl měl navíc vysoké dno 70 mm s roštem proti stavbě. Oba na SS, protože se k oběma může ze strany. Med z polystyrenu 19,5-20%, med ze slámy s hobrou 18 a pod 18%.
OK, mohl to dělat vysoký podmet. Další rok jsem dal dno stejné jako u “papíráku” - tak se tátovy úly v naší rodině nazývaly, tedy hobrový sendvič a uvnitř mlátičková sláma. Opět rozdíl, sice menší ale významný, 19% ku 17,8%. (ano, vysoké dno s dutinou bez díla = nejméně 1% vlhkosti medu)
Co z toho vyplývá? Vědec statistik by řekl, že nic - malý vzorek, málo úlů, málo stanovišť a málo roků zkoušení. Mě to ukázalo, že vysoký podmet (prázdná dutina pod včelstvem + polystyren = velmi vlhký med a papírák - dvě hobry tuším že po 16 mm a mezi 40 mm slámy = med pod 18 bez jakýchkoli kejklů v medárně, nechání vystydnout plásty s medem, odvlhčovačů a tak dále.
Někteří ty dva úly u mě viděli. Dodnes je používám a pořád se přesvěčuji o stejném.
Pak jsem si udělal nástavky z extrud 30 mm mezi horním a dolním dřevorámem. Celý rok vlhký hnojník a po 5 letech jsem je definitivně vyřadil, včelstvům se v tom nedařilo. Podotýkám, že to byl samonosný extrud a nemělo to vnitřní ani vnější ostění.
Tudíž resume:
Polystyren ani jiná pěna nesmí do mých úlů jinam, než 20 mm do deklů. Do deklů bych dal víc PS, jenže to jsou vyřazené formy z betonárny na sloupové hlavice KB blok systém
https://www.betoneshop.cz/produkty/plotova-hlavice-z-betonu-196?id_variant=1411&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiA8q--BhDiARIsAP9tKI0iK_-l3JuQk2pzKgTZaWyrNpyld6-rxGPeDaqYHMMXjpKq_vjGy3QaAkG4EALw_wcB#vs1411
a do té se tlustší deska nevejde, protože to musí mít kolem dokola asi 10 mm převis.
Hodně mě zaujalo tvrzení M.S. v jiném vlákně, jak nemá PS rád a dává hobru. Zkusil jsem, ale do deklu nějak vyvzlínala (nevo vodorovně natekla) voda a hobra se nacucala vodou a proto PS v deklech ještě nechám, ale nerad.
Kromě deklů (neumím to zatím vyřešit) letos zlikviduji definitivně vše z polystyrenu. Mnozí si o mě pomyslí, že jsem hloupý stařec bez vzdělání v oboru elektro nebo fyzice. Přesto si myslím, že u PS bude hrát nějakou roli elektrostatický náboj a fakt, že cokoli z PS je pro včely nepřirozené.
Stalo se mi (a ne jednou), že vč vyzimovalo s plastovým deklem (uvedená forma) bez PS, prostě v tom deklu nebylo nic. Vč nijak nezaostávalo. Zrovna tak jsem zkusil silně zateplené dekly, vyplnil jsem nástavek 15 polystyrenem a žádný lepší rozvoj jsem u 5 vč (pět deklů) po dobu asi 10 let nepozoroval. Ano, odporuje to všem chytrým “vědeckým” teoriím. Vím, co nadělám?
