Prostavěná včelí mezera mezi patry nástavků

Vždyť je to v podstatě hloupost. Mám většinou již úzké SL (mám ale stále někde i široké a můžu porovnat), prostavování přesto skoro neznám a pokud jde o drcení včel, pak stačí párkrát fouknout nahoru a dolů dýmákem a žádné masakry se nekonají. Nevím co řešíte. Když už je něco prostavené a včely se nahrnou na rozervané buňky s medem, opravdu stačí je před vracením nástavku vyhnat dýmákem.

Tome skusme z iného súdka… uvažujem správne alebo som niečo nepochopil? 🤔

Kedy včely prestavujú medzery medzi hornými a dolnými loučkami? ..stavajú ak je tam len včelia medzera 8 mm?.. asi žiadne mústky nestavajú....

ak včelár používa tenké latky, ktoré sa deformujú či už pri zvislom drátkovaní alebo vlhkosťou, môže dôjsť k zväčšeniu medzery nad 8 mm a tam už včely môžu stavať… 

a kedy stavajú? ak nemajú v úli iné vhodnejšie miesta… ak nemajú stavebný rámik, pichnú medzi lúčky  zopár trúdich buniek, ak včelár sa opozdil s pridaním dostatočného počtu súší v medníku tak tam vystavia pár buniek na med (a pri rozobraní sa bunky roztrhnú a med sa rozteká a panika, lúpeže)..…

ak včelár nič nezanedbá, teda má správne rámiky, správnu včeliu medzeru medzi nimi a poskytne včelám dostatočný priestor na stavbu a chov trubcov či ukladanie medu čo sa stane? … príde o štvrť kila vosku? asi nie.. len bude vosk inde…

je treba mať úplne čisté horné aj dolné loučky… SÚHLASÍM! …je nevyhnutné zabezpečiť ich čistotu len rozperákom alebo to ide aj ináč?

Vlastně si na všechno odpovídáte správně sám.

ALE. Následuje jen moje zkušenost a z ní vyplývající soubor domněnek ano?

Jinde vysvětlím (už se několikrát stalo, ale vždy v jiných souvislostech), co se DOMNÍVÁM o menší plodnosti trubců. Takže, několikrát jsem vysvětlil kde pouze chci já aby vč chovala trubce a mám k tomu důvod = nemám ve vč žádné a nebo pár jedinců VD, už dva roky nanejvýš malé desítky = do 50 ks. To vidím po první fumigaci. Po Gabonu nepadá nikdy nic, asi to tak rychle nepůsobí a tak Gabon u části vč nedávám a rozdíly nejsou pozorovatelné. Tedy nedělám smyvy a jiné blbosti a kysliny mi nesmí na oči, nepotřebuju to, nemám v úlech brouky protože chovám trubce tam a tak, jak je potřeba. Opakuju, že jsem to mockrát vysvětlil a funguje to, ale vědeckou studii (nejlépe americkou nebo aspoň Západní) na to nemám.

Taky jsem vysvětlil, že aby matka nechtěla jít do medníku (žádná mřížka) nesmí tam včely dostat možnost stavby a nesmí tu možnost dostat tudíž ani ve VM mezi patry.

V jiné souvislosti jsem vysvětlil, že úhyny vč patrně nezpůsobuje VD. Tudíž úhyny způsobuje CCD, NC a nebo ještě něco jiného, vždy to ale bude důsledek nějakého oslabení a v důsledku toho náchylnost k nákaze. Co se já DOMNÍVÁM, že způsobuje a nebo by MOHLO způsobovat oslabení imunity, jsem taky vysvětlil mockrát. No a jedna z těch věcí je předčasné přidávání, jak vy říkáte dostatečného prostoru a ti rozumu mdlejšího dají prostoru vědomně víc, než si myslí. A nebo jim to neumožňuje blbý úl - vzpomínáte jak tvrdím, že jedna bedna Adamce je málo, ale dvě moc? A pak se posmívám těm, co si pořídili LG 1/1, což je úplně stejné. Vy to patrně vůbec díky NN systému neznáte a na tisíc % by vás nenapadlo přidat na plodiště najednou dva NN ve stejný okamžik. No a vidíte, 80% českých včelařů přesně to běžně dělá = má Adamce a nejde jim vysvětlit, že prostě nemůže přidat naráz celou bednu. A tak už nevysvětluju a sice se mi nelíbilo, cojinde dneska píše M.S., že díky vlastní hlouposti a nepoučitelnosti toho spousta lidí nechá - chov včel je čím dál obtížnější a díky tomu bude vlastně všechno lepší a tak má M.S. vlastně surově znějící, ale pravdu.

Těm, co tu jsou noví a nebo nepochopili co jsem myslel (nikdo se ke mě tehdy nepřidal, nikdo se na nic neptal) tím, že se nesmí přidat najednou moc prostoru, je to tak, že další nástavek se smí přidat až tehdy, kdy je plodiskový zadní rámek (a tady jsme u toho, chytrolíni mají česno uprostřed a tudíž nemají zadní rámek) tak obsednutý včelami, že není vidět voští. Tedy nahusto černě obsedutý. Tohle nedělá nikdo a pak se diví. A to je pořád dokola a už mě to unavuje. A vy k tomu přispíváte aniž si to uvědomujete tím, že píšete o nedostatku prostoru, nebo že včelař nedá včas dostatek prostoru, ale mlčíte o tom, že tohle je patrně největší kumšt u včelařiny.

Prostě úspěšný chov včel znamená držet je na hranici vyrojení, to věčné lavírování. A to je to umění. I 3 dny jsou blbě! Přidá medník o 3 dny dřív- podtrhne je a o 3 dýl, poletí. Nemá v týdnu čas? OK, tak ať nevčelaří sakra!!! Nechce se včelám věnovat naplno? Je podpantoflák a musí se dovolit svojí semetriky, jestli smí ke včelám a kdy smí? Opět, tak ať nevčelaří!! Včely buď musí dostat nutně to, co potřebují a přesně tehdy, kdy to potřebují, nebo se to nedá dělat. I blbec by mohl pochopit, že krávu taky nejde podojit o 3 dny dřív a o tři dny později bude mít zánět vemene a řádit bolestí tak, že mu vejrovi zboří maštal. U dobytka to lidi chápou - řve a je nebezpečný. Ale včely jsou zticha. Jen se vyrojí a nebo pak (klidně za několik měsíců) “nepochopitelně” umřou. Velmi často obojí, ale vždy je tím vinen včelař.

----------------------------

A aby opět nebylo mýlky. Kdo má hloupě česno uprostřed, platí pořád to o hustém obsazení krajních rámků od stěny nástavku. Jen tam, kde je začátek a konec je snazší to rozeznat a vystihnout pravou chvíli.

Ruku na srdce, kdo se přizná zda přidává medník až když pro včelí “kožich” nevidí plást a nebo raději dřív aby měly dost místa?

Tome ja to priznám, pridávam skôr ako je treba.. možno som len lenivý, možno vychádzam z toho, že včely hodnotia veľkosť priestoru skôr ako zaplnia poslednú uličku a prípravy na rojenie zaberú nejaký ten čas a preto nazývať včasné pridanie medníka “predčasným” je ošemetné preto to robiť nebudem, skutočne mám nízke nadstavky…

píšete : “včelař nedá včas dostatek prostoru, ale mlčíte o tom, že tohle je patrně největší kumšt u včelařiny.”

ale o tom to je, začiatočník ťažko odhadne ten okamih , kedy rozšíriť a pridať medník, jeho predstava o tom čo sú včely “načerno” pri poslednom rámiku či pri stene nadstavku môže byť vzdialená od reality.. skutočne ak niekto chová včely na chalupe a je tam len cez víkend môže mať problém, pretože ak sa vyliahne za dva rámiky plodu tak tie včely dokážu zaplniť 6 plástov a tie v úli nemajú..… ak má nízke nadstavky, kde predčasné pridanie medníka (jedného) včely znesú pri dobre izolovanom strope v relatívnej pohode, ak sa ochladí prestanú stavať medzisteny v pridanom medníku a stiahnu sa pomôcť s ohrievaním plodu tak ho dať môže ale ináč radikálne ochladí priestor úľa, včely sa stiahnu , ba dokonca môžu vytvoriť vence medu v plodisku a tým sa obmedzia a ako píšete môžu sa vyrojiť  hoci priestoru nad hlavou, nad plodiskom majú dosť len ho neobsadzujú…

pre víkendových včelárov a pre váhajúcich začiatočníkov, sem hodím obľúbenú fintu s pridávaním medníka, ktorú používa Jirka Marx… on pridáva medníky už v čase kvitnutia jívy ……teda k tej Jirkovej metóde, v čase kvitnutia jívy, keď už  samci kvitnú naplno, samice začínajú,  pridá medník “predčasne” takto citujem ho :

" sejmu víko, lehce oddělku zakouřím a poodtáhnu jeho folii směrem dozadu tak, aby vpředu vznikla mezera asi 5 cm ši roká. Na tuto folii postavím medník, hezky srovnám rámky a dám na něj folii, tentokrát už klasicky, bez mezery. Nedoražená fólie brání významně úniku tepla nahoru, ale přesto včely horní nástavek vnímají jako jejich prostor a postupně ho obsazují. Při opravdu pěkné snůšce z vrb ho i zanášejí. A kdy tuhle nedoraženou folii odstraňuji? Buď když je už opravdu tepleji, a to bývá většinou se začátkem květu třešní, nebo dřív, obsazují li včely nástavek masivně. To zjistím jednoduše pohledem přes folii"

Taky jsem vám dal palec, ale ne za předčasné přidávání medníku😉

No a pan doktor, to je pozoruhodné a strašně rád bych řekl, že Tomovi4 ukradl fintu, kterou jsem sice vymyslel já, ale nepochopil, byla to náhoda, jen jsem se Tomovi4 zmínil co se mi jednou podařilo a já to nedokázal dotáhnout do stadia univerzálně a vždy s kladným výsledkem použitelné metody. Tom4 se toho chytil, začal to dělat a používat i v jiných pořípadech a je to tak skvělé, že by stálo za to, aby na to Tom4 udělal vlákno (asi to budu muset udělat já, jak ho znám). jen podotknu, že u tvrdé (a drahé) stropní folie při Marxově fintě čumí folie mimo úl, my (Blaník) používáme měkký igelit a ten se prostě ohne a z úlu nečumí.

Tak a konec legrace. Tady je vidět, že kdo včely pochopí, nakonec dojde ke správným postupům, jak dokazujete na příkladu pana doktora, naprosto nezávisle. Vy Goro, sice dáváte podle mě medník předčasně, ale díky neskutečné zkušenosti a umění včelařit nepochybuju, že to děláte přesně v pravou chvíli. Ale i mistr tesař se někdy utne a i já se dokážu seknout, to každý!!! Já to myslel jinak. Začátečník to nemá v oku, neumí odhadnout jak rychle se včely nalíhnou a pak je lepší než je podtrhnout, zariskovat a dát medník raději o 2-3 dny později než o tolik dřív. Na tom trvám. A až se to začátečník naučí, už tuhle poučku nebude potřebovat. A vy to jen mimochodem naznačujete, ale já to zdůrazním. On se včelař musí taky naučit rozhodovat, která chvíle je ta pravá, taky podle výhledu počasí. Jestli předpověď slibuje teplo a klid, OK, lze i malinko předčasně. Jestli ale naopak hrozí ochlazení, je namístě velká opatrnost a radši počkat.

Vyvinul jsem malé buchty pro NN a sice za 2 a půl rámku. A některým vč dávám jen půl medníku (5 rámků na prostředku), některému ¾, tedy některé vč dostane celý NN, jiné s jednou buchtou a tedy jen s 8 rámky (v medníku jsou rámky dál od sebe a je jich tam v plném jen 10) a některý medník je jen s pěti polorámky. Taky proto jsem si zavedl ještě míru vysokou pouze 11 cm aby odoadly půlky polomedníku. Mě se, porotože nechlastám u včelaření kořalku, tak se mi nepletou v jednom provoze při stejné délce 39 rámky vysoké 34,7, 30, 24, 15 a ani 11 nedokážu splést s ostaními. Ale většině by to dělalo velký problém a tak to většina sveřepě odmítá. Jejich boj.

Zdravím.

Kdysi jsem se vás na ty buchty ptal při vpouštění do medníku, že bych jim mohl přidat dejme tomu cca 6 rámků napsal jste mi, že by se mi to vyrojilo. Stále to platí? Možná že jsme si nerozuměli, nebo se buchty mohou použít pouze při nasazování druhého medníku?

Dále by mě zajímalo toto:

Nevím jak u vašich včelstev určitě je máte o moc silnější než já, ale u svých pozoruji, že někdy v měsíci říjen až listopad už neobsedají “celý” nástavek (10 rámků), v zadu trčí dejme tomu 4 zásobní rámky neobsednuté včelami. Co tak jim nechat pouze jeden zadní zásobák a zbytek prostoru vyplnit buchtama samozdřejmě vyrobenýma pro VN? Na jaře by se při komorovánní jedna vyndala a místo ní by se dala BP. Nevýhody větší pracnost nutnost uskladnění zásobních rámků, ale o to větší “tepelný komfort ” na jaře.

První otázka - nevím kontext, nepamatuju se. Ale je to nedorozumění, medníkové buchty se dávají jen při pouštění do prvních medníků. To jsou vč ještě slabá a hlavně ještě je venku chadno a hrozí i mrazíky a prudké ochlazení. Přidá se první medník s buchtama, znovu si přečtěte co píše Goro, že musíte mít představivost a odhad kolik a kdy přibyde včel. On to jen letmo zmínil, porotože je to důležité tak to zopakuju a zdůrazním. Z jednoho rámku plodu se vylíhne tolik včel, že načerno obsadí ten rámek, kde se vylíhly + JEŠTĚ DALŠÍ DVA!!!!! Polopatě. Jestli pouštím do medníku a mám 3 rámky zavíčkovaného plodu, po jeho vylíhnutí je to 9 plně obsednutých rámků. Ale. Na rámcích není jen plod, ale i zásoby a taky nevíme jak starý je zavíčpold, zavíčkovaný je přece 12 dní a tak se bude líhnout postupně. Do toho budou odcházet zbytky zimních loňských včel, zdánlivě neřešitelné. Ale klid, naučili jsme se to všichni, zvládnete to i vy!

A asi jsem už trapný jak se pořád odvolávám na maminku. Říkávala, že se musí taky včelám věřit, že jsou šlechtěné, i Kraňky, na co nejmenší rojivost. Už zamlada se mi dařilo, že se to nepovedlo u max 20% vč. Ty se chtěly rojit. Do úlů jsem viděl (okýnka a špehýrky) a věděl jsem, která vč se musí rozebrat a udělat protirojové opatření. Když jsem s mámou probíral jak postupovat u nástavkáčů, když jsme na ně přecházel, kam vidět není, právě tehdy říkala, že se to musím naučit odhadnout a taky jim věřit. Dneska se opět v nejhorším případě chce rojit nějaké vč, velmi vzácně a není to zdaleka už 20%. Malé (teď už 2 roky žádné rojení) rojení přičítám TL jako pojistnému ventilu, absenci mřížky - ta je vždy tísní. No a asi jsem se to konečně naučil odhadovat, ale neptejte se mě jak to dělám.

Druhá otázka.

Nevymýšlejte nesmysly! Každé moje vč jde zimovat na 10 rámcích, poslední chybí aby bylo kam dát fumigační hřebík. Ani nejsilnější vč nikdy neobsedá víc jak 8 uliček, což je 9 rámků. Kdyby bylo supersilné, protáhne zimní hrozen na výšku do jakési “hrušky”, ALE NIKDY NEVYTVOŘÍ PŮDORYSNĚ VĚTŠÍ CHUMÁČ NEŽ 8 ULIČEK. Toto je zákonitost včely medonosné.

Proč se nedávají buchty. A nebo ještě jinak. Moje vč nejsou silnější. Do zimy jde vše stejné na 10 rámcích a ony samy během zimy ukáží. Nechceme plodování a tudíž je ne, že lepší, ale je naprosto nutné aby tam nebylo žádné zateplení a zmenšení prostoru.

Tady jen připomínám jedinou nevýhodu TS. Zady se často děje (pozor na to i u SS!), že od česna jsou rámky skoro prázdné a vč by mohlo hladovět i když má za sebou narvané rámky se zásobami. Přes uličku nepřejde. Při zužování se hlídá právě toto, často an blok odsunu obsednuté rámky dozadu a před ně dám jeden až dva zásobní. K tomu stačí když je venku asi 10 nad nulou, neprší a nefouká. Polopatě. Opatrně an blok vše odpáčím rozpěrákem, cik cak na jedné i druhé straně po pár mm tak dozadu, abych mohl vyndat první rámek od česna, stačí povytáhnout aby bylo vidět co v něm je. Jestli je suchý, musí pryč i kdyby v něm byl pyl a musí místo něj zásobák, nejlépe s květovým medem (nebo i melecitozním, ale s medem je prostě lepší). Tady je dobré a každý ocení, že Blaník je v tomto směru větší než 405 mm, ale 422 mm a tudíž je nutné na to myslet už v září a dát celé těleso rámků asi o 10 mm dál od přední stěny nástavku. Pak se nám to na konci února hodí, že můžeme snadno pak vyndat první rámek, jasné? I kdyby se na konci února nedalo zúžit, je dobré se podívat zda mají mezi hnízdem a čsnem zásoby.

Martine a případně Jirko a nebo někdo další, jestli něčemu nerozumíte, ptejte se. Já i Goro vám to vysvětlíme a jistě i Tom4 nebo M.S. a klidně někdo další. Víc hlav víc ví.

Diky za toto shrnuti pred komorovanim. Finta s posunutim celeho hnizda uz na podzim je fajn. Abych s nimi nemusel na jare hybat. Dam si poznamku a zkusim na to myslet pri vyndavani posledniho ramku na podzim

Takto mají vypadat horní loučky rámků.

Poslední Včelařství ukazuje katastrofální jev nynějších českých včelařů. Prasata a vrazi, ničící včely po stovkách. Jinak to nazvat a popsat neumím. Plné huby přírody a ekoochranářství a skutek?

Mám, až na nepatrné výjimky, úplně čisté HL jak v plodišti, tak v mednících. JirkoviP jsem posílal včera aktuální fotky jak to má mít opravdový včelař a ne tupé prase.

Ty výjimky? První, co po rozebrání nástavků udělám, je odstranění všech nesmyslů, do nejmenšího kousíčku, co nastavěly na HL a když vidím, že je to větší, postavím medník na kant a odstraním to i ze spodku SL. Nemyslím, že je to moc práce navíc, mohl bych místo 30 vč chovat 31? Nebo proč tomu nevěnovat péči? Přece nejsem na závodech, ale dělám včelařinu, že mě baví. Někdo má plnou hubu lásky ke včelám a nechává můstky? Inu, komu není s Hůry dáno, v apatyce nekoupí. A pro mladé - apatyka je lékárna.

Mimochodem, co ukazuje Včelařství hned u několika autorů v jediném čísle, je následek tvrdé průhledné stropní folie. Napadlo mě si jí koupit a zaříznout jí přesna na velikost vnitřku nástavku, aby dolehla všude na očištěné HL rámků. Igelit bohužel nelehne všude a asi teplem se zvlní a včely to pak zalepují. Co nejdřív tento dnešní nápad zrealizuju, jestli má náš prodejce v krámě tu stropní folii a jestli folie zůstane rovná a přilehne po celé ploše na rámky. Dám sem vědět, mrzí mě, že mě to napadlo až dneska. Odehnat z HL rámků včely do poslední, tak, aby se žádná nepřimáčkla umím a tudíž to může umět každý.

Já to tak měl na jednom včelstvu, ale neměl jsem tvrdou fólii, ale tenký igelit přesně na milimetr seřízlý na půdorys nástavku tak, že doléhal po celé ploše HL čili to bylo teoreticky hermeticky uzavřené. I když byly včely na HL stačí to na ně položit je to lehké jak pírko ony samy zalezou popřípadě prstem poklepat kde jsou ony cítí tíseň a zalezou do uliček. Na HL nestaví absolutně nic. Na fólii jsem měl ještě 8 mm tlustý kartonplast jako izolaci slepil jsem 3 kusy dva po 3 milimetry jeden za 2 čili jsem zarovnal vrchní hranu nástavku. Izolace na sebe doléhají hermeticky včely mají tepelný komfort stačí šáhnout rukou a podle tepla se pozná jestli plodují či nikoliv.

Dobrý den, vkládám fotky od Toma. 

Děkuji Jirkovi.

Na fotkách je vidět, když se nepřidá včas čtvrtý medník - včelstvo je 39x24x11, jak dopadne včelí mezera mezi nástavky. A to mám všude spodní loučky 25 mm široké! A ne úzké jak radí NN bláznovství. Dokáže si zastánce prostavování mezery mezi patry, jak propagovali a dodnes blábolí nízkonástavkáři, jaký masakr by byl sejmutý nástavek vrátit bez pracného odstranění nástaveb? A to se musí odstranit nejen z HL spodního patra, ale také ze SL horního patra. Tvrdím, že toto zase složit by znamenalo rozmačkání nejméně 500 včel a tři medníky = 1.500 včel a možná víc. Podotýkám, že je moje VM 7-8 mm podle série nástavků.

Opakuji, vč je v tenkostěnném úle mojí výroby - VN z roku 1985, Sm 20 mm. Foceno včera, toto vč dalo dvě bedny jarňáku = 30 kg a tady je nyní asi 45 + medovice apřineskly by víc, kdybych přidal čtvrtý medník. A tak i Adamec, když je dobrá matka, dobrý úl a dobré stanoviště a včelař to umí, dát pěkný výsledek. Ale pozor, takto výkonných je vždy max 20% včelstev.

Sestava úlu ode dna:

dno jednoduché až primitivní konstrukce s podmetem 18 mm, masiv SM 20 mm

NN 15 ve funkci TLumiče, kde je prostřídáno 5 trubčáků = SR s dělničáky

VN 39x24x11, tenkostěnný Sm 20 mm

medníky NN 39x15x11 ovšem jen s 10 rámky s většími roztečemi, překližka Bo 18 mm

dekl je vyřazená plastová forma na betonovou hlavici sloupu a v ní je 20 mm Ps

Na fotkách není dekl, ne všechny medníky jsou z masivu, některé medníky mám i ze dřevotřísky z vyřazeného nábytku, většina je ale masiv Sm 20, některé po předcích asi 60-70 let staré, ty ale byly ze Sm 30 mm a uvnitř na délku jen 402 mm, já mám vnitřní délku 422 a později 425 mm.

Toto konkrétní vč nedalo oddělek a v jarní snůšce nemělo v medníku žádný plod, včera v medníku přímo na VN byl jeden rámek se zavíčplodem asi jako dvě dlaně. Matka Kraňka, nejspíš ale bude mít smíšené geny s BF, je z TV. V tomto vč, které se nerojí nikdy, je už myslím třetí nebo čtvrtá matka z podletní TV. Toto je podle mě naprosto ideální včelstvo. Odd sice nedalo, ale vzal jsem tam dvakrát po rámku plodu v černé souši, abych mohl dát M a tak má letos jen 4 nové rámky, což je jediná nevýhoda, ale odpovídá to obměně vysokého díla 37% a to je, s přimhouřením obou očí, dostačující. Toto vč nemělo letos vůbec vysoký SR a jediné trubce si mohlo chovat v TL, ten ale byl vystrojený už v půlce září, kdy dělničáky byly zásobní.

Tady navážu na pana Malinu a jeho bednu řepkáče nechanou na zimiování. Podle mě je to takto - metoda Blaník - před zimou do TL - lepší, pak je jedna bedna medu pro dvě vč a druhá bedna se prodá (kvůli medu já chovám včely). Jak u Maliny tak u mě je to v praxi aplikované starodávné přísloví: 

“MED DĚLÁ VČELY A JEN VČELY MOHOU DĚLAT MED!”

Na starém modrém VN je vidět očko. Je zaslepené a je z doby, kdy se převěšoval plod. Sloužilo jen pro vypouštění trubců uvězněných nad mřížkou. Čárky křídou jsou od loňského krmení, takto si značím počet dávek roztoku. Protože roztok 1:1 je na 10 kg cukru + 10 vody přesně 16 litrů, vím, podle objemu krmítka, kolik suchého cukru to které vč dostalo. Tady je 14 dvoulitrů = 28 litrů a z toho se dá snadno určit kolik cukru dostaly. Tudíž je vidět, že je cukrem necpu nijak enormně.

Tak JirkaP dával fotky 21 a myslím, že jsem tam bral med a při tom to nafotil 20.6. Právě jsem se z toho stan vrátil. Toho 20 jsem bral tři bedny a vrátil jim tři suché. Dnes je horní z těch tří narvaná, co ty dvě pod ní nevím, nezvedal jsem to.

Včely by bývaly na tom stanovišti nosily, tedy kdyby jim nějaký vejr dal před týdnem po bedně navíc. Hlavně že jsem fotky popsal JirkoviP, jako že je vidět, že neměly kam dávat tak prostavěly mezery mezi patry. Hlavně že jiným rozdávám moudra. Nenapadlo mě přidat čtvrtý nástavek. Ale je možné, že spodnější dva jsou prázdné, nevím, dám sem vědět. Jiná vč mají také horní bedny plné. I ze tří oddělků 24 jsem bral po dvou medových rámcích, aby nepřestaly plodovat. Jsou na “celým prádle” a přidávat další VN nebudu, brzy půjdou do světa.

Ve vražedném hicu je snůška, včely neslídí ani nepatrně a kolem úlů to voní. Vůně bývá silnější, ale mě spíš šokuje i jen to, že je vůbec nějaká snůška. Nepamatuju si, že bych v takových hicech a suchu zažil významnější snůšku.

Na jiném stan K (u baráku) jsem před třemi dny přidal po bedně a myslel si, že nebudou tolik vylehávat pod česnem a na čelní stěně úlů. Téměř to nepomohlo. I tady jsou horní bedny významně naplněné, ale méně  než na stan R. Tady jsem to zase udělal jako pokus, někam přišla suchá bedna nahoru, někde mezi kozy a někam jsem jí dal přímo na VN. Na vylehnutí to vliv téměř nemělo, uvidím, a vlastně ani úplně nevím, co čekám. Asi jestli by stačilo, když vyléhají, přidat suchou bednu jen nahoru.

Z mého pokusu pomůže na vylehávání mimo úl přidat nástavek bez rámků pod plodiště. Zvýšení dna=bez zvedáku velice pracné a nejspíš zbytečné.  

Kvůli vaší mladické stručnosti jsem ne úplně pochopil, co se snažíte sdělit.

Nicméně to, co píšete o prázdném prostoru pod včelstvem dává velký smysl. Není to hloupý nápad a já jen připomenu, že to byl hlavní a možná jediný motiv k zavedení československé, ve světě neznámé speciality, kterou je vysoký podmet. Tam se měla včelstva svěšovat v horku, v mezisnůškových pauzách a při mizerném, tedy deštivém, ale teplém a dusném počasí. A při kočování. Naši předkové byli všechno, ne ale hlupáci!

Řešením je do značné míry TLumič, i předchůdci pak nechávali v podmetech až 10 cm i vyšších stavět divokou trubčinu a pak to dolovali z těch den. Protože jsem odpůrcem pravěku a divočiny (je 21 století), napadlo mě je napodobit (ještě ve století 20), ale civilizovaně tento prostor vybavit rámky. Tak se zrodil TLumič a vysoké podmety byly mojí inspirací, už jsem to psal několikrát.

Zkusmo jsem u některých vč odstranil zástrčky a zvětšil česna na celou šíři, tedy 405x18 mm a dám sem vědět zeda to pomohlo.

No a k vámi navrhovanému řešení:

Co vysoké dno, ovšem něčím snížené na 18 mm a v případě potřeby, jako je toto třeba, prostě to něco vyndat. Inspirace? Dostal jsem v r 1983 tři taková dna od jednoho pána, nevyhovovalo mu to, porý to dělal podle snad Včelařství. Byla vysoká 60 mm, tedy vnitřek. Byl tam šuplík - krmítko, který ale nešlo dorazit k čelní stěně a uzavřít tím zevnitř česno, pojistka = zarážka, šuplík byl o asi 35 mm kratší. Mělo to být krmítko. Jenže teklo (u jednoho dna) a hlavně do něj padal všechen bordel a měl a ostatní a tak jsem to nepoužíval. A protože jsem nechtěl vysoké podmety, dal jsem krmítka dnem nahoru. Mezi dnem krmítka a SL rámků bylo, světě div se, 18 mm. 

Když jsem třeba chtěl podnítit oddělek, šuplík dal do správné polohy a do něj víčka, namočený cukr, těsto, nebo i kousky divočiny se sladinou ze SR, které se v té době pravidelně vyřezávaly a podobně. Tudíž mám to, co říkáte vy pane kolego, vyzkoušené. Ovšem stěží by pomohl prostor vysoký 60, 100 a nebo dokonce 159 mm, nemyslím si to. Ale moc děkuji za kreativní uvažování, jen mě mrzí, že tak uvažují nemnozí…

…ako som písal, nepoznám vylehávanie včiel na prednej strane úľa… mám aj ten vyšší podmet (ak včely v ňom niečo postavia je to na spodných latkách rámikov v dolnom nádstavku plodiska a odoberie sa to pri odobratí nadstavku a NIKDY SA TO Z DNA NEDOLUJE! …včely nie sú tak blbé aby to pristavili k dnu!..vždy je pod stavbou priestor cca 15-18 mm )

..ale aj tak si myslím že včely vyliazajú von preto ako píše Tom, aby svojim teplom nekoplikovali chov plodu… nejde o žiadne prehrievanie, predsa ak je vonku 30 stupňov a včely nie sú priamo na pražiacom slnku či v rozpálenej plechovej maringotke nemá prečo vchádzať dnu vzduch teplejší ako 30-35 stupňov. ..a na tuto teplotu včely priestov v plodisku ohrievali..…včely produkujúce teplo nie sú ale už tam potrebné a tak nekomplikujú prácu vetrajúcim mladuškám… mladušky ani zrejme tak nevetrajú z úľa teplý vzduch ale vodné pary, ktoré sa uvolnili z nektáru a nasávajú suchý vzduch z vonku do ktorého môžu prebytočné pary v úli vnikať… vodné pary sú ťažšie, klesajú ku dnu a uniknú cez sito aleby ich včely pri plnom dne odvetrajú cez česno….(je tam ešte aj faktor ak naozaj stúpla teplota vo vnútri úľa a včely ju museli ochladzovať odparovaním prinesenej vody znovu je to o odstraňovaní vlhkosti, teda vodných pár…) 

Zvětšit česna na celou šířku úlu na 18 x 405 mm je zbytečné, včely vylehávají úplně stejně!!!

ja mám otvor letáča (česno) 25x415 a nevyléhajú…myslím že česnom to nebude…