Hodnocení a odkazy na zajímavé články tohoto fora

Tudíž o nahatých úlech nemůže nic vědět, on může znát jen to, co už někdo napsal na iternet, tedy do sítě. No a protože nahatý úl je můj originální název, Tom4 je introvert a píše velmi sporadicky, od AI bych se tudíž o nahatém úlu mohl dozvědět jen to, co jsme o něm napsali já, Tom4 a někdo ho nějak znínil a to jen tady na CHZ.

Já jsem to nemyslel na doptání ohledně “nahátých” úlů, ale tich principů s vodou v izolaci a postupné vysychání které údajně by mohlo způsobit zpomalení rojení. 

Ale on (AI) jasně popisuje a uvádí u jedné té studie právě to o přirozených vlhkostních a tepelných podmínkách v dutině stromu, přehlédl jste to?

Je možné, že jsem to přehlédnul, ale nejsem si vědom, že by to bylo napsáno v tom příspěvku na který jsem reagoval. Nicméně si to přečtu ještě jednou.

Jen jste na omylu v tom, že tam vědci včelstva chovají, já to pochopil tak, že jen hlídají a sledují PŘIROZENĚ usazené zalétlé roje.

Je to možné, že jsem si to špatně zapamatoval a následně špatně interpretoval. Nicméně i oni by mohli mít data co se týče vlhkosti, teplot i kolik vody ten strom dokáže nasáknout - to je podle mě taky důležitý parametr obzvlášť když by šlo o porovnání s “nahatými úly”. U tich “naháčů” jste psal pokud vím domněnku, že izolace musí nasávat vodu která se postupně odpařuje, ale ta izolace podle mě musí být taky v nějakém poměru. Kdyby toho bylo až moc a došlo by k “přesycený” tak by to taky nemuselo úplně uschnout během roka a vidím v tom riziko tvorby plísně což by asi nebylo nejlepší. Pokud by se nevytvořila plíseň tak by to dřevo shnilo, ne?

Když tak přemýšlím tak porovnávat asi stejně nedává smysl, protože dutina stromu s vodou pracuje (jestliže se bavíme o živém stromu) zatímco seskládaný úl ze dřeva “jen nasákne” a nic víc. V tom je podle mě zásadní rozdíl.

Pane kolego, přesně kvůli tomu to sem píšu a věnuji tomu tolik času a energie. Ať se vám daří a ptejte se cokoliv by vám bylo nejasné.

Současně děkuji za uznání panu kolegovi Gorovi a ostatním taktéž. U Gora je pozoruhodné, že včelaří unikátním NN systémem, který má ale blíž k Blaníku, než k NN klasice, také nemá úhyny  a na vše si ve svých podmínkách přišel sám. 

keď už sme mimo hlavné téma , dovolím si doplniť moju reakciu o myšlienku, ktorou ste ma nainfikovali vy… keď som vás informoval o svojom postupe chovu včiel v NN tak ste to definovali ako “chováte včely v NN, metódou Blaník”…

nechcel som to písať do témy o úle Blaník kde je teplá stavba, vysoké plodisko TL, atď aby som nezmiatol zbytočne začínajúcich včelárov, ale kto pochopí princíp Blaníka (súvislé vysoké plodisko bez zebrovania, trudy/trubce v najchladnejších častiach úľa a ostatné), zistí že ten princíp môže fungovať aj v inej zostave a dokonca aj pri úli so studenou stavbou… (to už ale je iná pesnička a odporúčam že nebudem na túto tému zbytočne diskutovať aby som nerobil komplikácie, pretože ak  niekto začne svojvoľne, bez znalosti princípov robiť zásahy v úli Blaník mimo odporúčaní môže sa dostať do problé mov)

Jen doplním jedno vaše malé nepochopení. Metoda Blaník nevyžaduje POUZE TS, jen tvrdím, že je v mých (v každých) podmínkách lepší pro včely. Mám po 60 let obě stavby a vím jistě, že v tom není rozdíl a nebo je TS lepší, pro ERGONOMII práce je to neoddiskutovatelné. Mnohokrát jsem vysvětlil, že SS převládla jen kvůli zuřivému boji proti sebemenší plísni v úlech. Podle mě je stejným motivem rozšířená i největší zhouba včelstev a tou je jednoznačně očko.

Co je ale v SS doslova tragédie je česno uprostřed (blud jménem Eurodadant na 13 rámků 39x30) Všechny mě známé úly na SS  se vyrábějí s česnem uprostřed a já jako ZÁKLADNÍ podmínku úspěchu netvrdím teplou stavbu, ale česno u strany.

Dokonce vy jste zastáncem česna přes celou šířku úlu, já ale už vím, že je i 15 cm2 v plném létě skoro moc. Nakonec Österlund má myslím 11 cm2 a také je to i u něj JEDINÝ PŘÍVOD VZDUCHU DO ÚLU. nahaté úly mají jen 9 cm2 max otevření a vč v nich přinesou 50 kg bez problému, nerojí se a není s nimi žádná potíž.

Nedávno tu psal Martin, dopisuje si s nějakým Američanem, že nejmodernější trendy v USA u pokrokovějších včelařů jsou česna 12 cm2.

OK, píšete to isté čo ja že "metoda" Blaník funguje aj u studenej stavby…nikdy som nepísal že funguje POUZE u teplej stavby, len som napísal že váš úľ Blaník je na teplú stavbu….kvôli jednoduchosti popisu pracovných postupov  (predná a zadná strana úla) aby nevznikali dvojité postupy, vám  odporúčam popisovať hlavne vami používanú metodiku pre teplú stavbu v úle Blaník…

(áno som zástancom toho čo sa mi osvedčilo a včely majú u mňa česno cez celú šírku úľa… prosím vás nezačínajte zasa do mňa vyrývať to by som aj ja mohol napadať vašu neodostatočne odskúšanú malú veľkosť česna, pretože vaša metodika bola celé roky overovaná na 72 cm2 a len tak fungovala… teraz krátku dobu  funguje už s česnom menším, tak ho používajte a odporúčajte!…moje česno nech vás netrápi, nesúvisí s Blaníkom, len sa rozptylujete… ) 

Klid pane kolego, proboha, špatně jste se vyspal? 

Ano vše se vyvíjí a i moje pracovní postupy a ihned, jak se něco osvědčí, o tom informuji vás ostatní. 

K velikosti česna pouze svojí DOMNĚNKU, protože nejsem vědec a nikdo mě za válení v laboratoři neživí, tak mám JENOM domněnky a jak se ukazuje jsou namnoze kvalitnější, než “práce” vědců, zejména těch našich. Také se ukazuje, že všechny moje domněnky nakonce mají i oporu ve skutečném výzkumu, který, ten český, neumí za posledních 30 let víc, než kšeftovat s léčivy na varroázu a vnucovat víčka a rozbory medu.

Takže ta domněka. Jestli se nade vší pochybnost ukázala zhoubnost oček - to nakonec zjistili i jiní, tak jsem já patrně jediný kdo tvrdí, že také nesmí být parpodyšný strop a je to pořád ta logika jako u oček. Prostě ve stromě žadný paroprodyšný strop miliony let nebyl. Tečka! Ale stejná logika je i ve velikosti česna. A ano, vysvětlím pohnutky:

Hloupý včelař chtěl ulehčit včelám práci, aby to s medem neměly vnitřkem úlu tak daleko od česna až do medníku, že jim udělal očko, že aby mohly rychleji vyložit náklad v MEDNÍKU a honem mohly letět pro další náklad nektaru. Jak trapně se ti hlupáci mýlili dnes už víme.

Já dával česna přes celý úl proto, že jsem uvěřil českým, tak zvaným vědcům, jak včely potřebují větrat, aby jim nebylo horko a aby se netísnily v silné snůšce v česně. Prostě jsem uvěřil blbcům a nemyslel samostatně. Ty hňupy nemůžu jmenovat, někteří ještě žijí a mohli by mě žalovat. No a když jsem jen lehce, moc práce to nedalo, zauvažoval, že když je lepší žádné očko a žádný paroprodyšný strop, jestli náhodou neházím včelám příslovečné vidle do jejich života a práce nadměrným česnem, konečně se mi v hlavě rozsvítilo. Došlo mi, jestli to není náhodou stejná hloupost (velmi jemný výraz), jako ta očka. No a tak jsem to zkusil, zkusil jsem malé česno a ejhle, ono to funguje a od té doby už “vlhký” med ani v jediném případě.

Někdo v mých pracích může najít, že jsem měl sem tam v některém úle vlhký med, na stejné koze na stejném místě a ve stejném úle. Pak jsem zjistil, že vlhčí med je tam, kde je ve stěnách úlu polystyren. Vyřadil jsem ty úly, zlepšilo se to, ale sem tam někde byl pořád jarní med nad 18,4 %. Po zmenšení česen už dva roky ani jediný případ medu nad 18,2 %, drtivá většina pod 17,5 - 18 % a asi 1/4 dokonce 17 a méně. TEČKA.

Vy si samosebou, a každý jiný, dělejte co chcete, klidně si vařte vosk v tvrdé vodě a klidně jezděte pod vlivem. Já vám všem jen říkám, jak je to lepší, že jsem to vyzkoušel a jak jsem k tomu došel. Dál je to boj každého sám za sebe.

-----------------

K orientaci díla v úle. 

Žasnu, že jste doposud nepochopil o co mi jde. Já netvořím nějaký exotický úl s jedinou správnou orientací díla. Naopak, já se snažím všem pomoci aby mohli metodou Blaník chovat velmi úspěšně bez úhynů a téměř bez léčení a skoro bez VD včelstva i v nejnevhodnějších úlech, které jsou pouze na horší stavbu studenou, než je lepší stavba teplá. Ono je to tak, že ona TS a i SS s česnem u strany má jedno úskalí a SS s česnem uprostřed je blbovzdornější a včelař u SS toho nemusí moc umět. Proto se rozšířila u věhlasných úlů a ne proto, že by byla lepší pro včely nebo včelaře. Naopak, včelám škodí a škodí i včelařovi, ale má s ní slušné výsledky i nýmand a tak převládá. A taky je pouze na SS nejpitomnější úl jaký znám a to je Langstroth.

Takže. Kdo si dá říct, může chovat vč metodou Blaník a bude stejně úspěšný jak při stavbě teplé, tak i studené, ovšem pouze pokud dá česno ke straně a to pouze ke správné straně. Tak, aby i v úle na pro včely i včelaře horší SS byl nějaký začátek, střed a zadek plodiště.

Pane Goro. Je zajímavé, že jste pochopil, že Blaník soustředil trubčinu jen do nejchladnější části úlu a to je do NN podstaveného pod VN. Tohle jste pchopil, i nezebrování jste dokonale pochopil, ale nějak odmítáte moje pozorování, že i na předku, středu a zadku plodiště nesmírně záleží. Dalo by se říct, že je to základní čtveřice opatření, která udělá z každého nástavkového úlu s vysokou mírou od 24 do 30 (Lang toto nezná a tak s obtížemi 32,5, raději jen 28,5) na nejméně 10 rámků, ne ale více než 12 rámků. U míry je 11 rámků současně nejchytřejší čtvercový půdorys, umožňující obě orientace díla na jednom dně. Tak jednoduché je udělat z téměř jakéhokoli úlu Blaník.

Jedinou větou: 

Kdo splní následující čtveřici opatření, udělá z každého nástavkového úlu BLANÍK.

Ta čtveřice:

1 - Žádná očka ani paroprodyšný strop.

2 - Podmet 18 mm -3, žádné síto místo dna a to ani na malé části dna.

3 - K základní vysoké míře na plod musí být v úle nízké nástavky pro med a TL, max 17, lépe však 15 cm a mě se osvědčila třetí míra v jednom úle a to ještě 39x11.

4 - Česno malé do 15 cm, raději jen 10-12 cm2 a pouze u levé strany z pozice za úlem.

----------------------------

Polopatické vysvětlení k jednotlivým, mě známým úlům:

Nejrozšířenější míra v Česku je 24 a tak je dobré si k ní pořídit půlku = 12 a nebo do 15, ale protože se vyrábí a je tudíž teď hned k dispozici 17, tak holt 17 jako krajní možnost.

Optimal s NN mírou 42x17 má i vysoký rámek a to je 42x27,5.

Slovenské B má míru 42x27,5 a má k ní NN (málkdo ho ale používá) 42x17. Jen tvůrce Optimalu udělal úl se sice stejnou mírou, jako má nejrozšířenější úl Slovenska, ovšem úly jsou nekompatibilní. Pak se mi nedivte, že se o některých lidech vyjadřuji velmi nevybíravě.

Langstroth má celkem 6 měr - výšek v jednom úle a tudíž je u něj Blaník nejsnadnější. Jen bych úplně vynechal výšku 232 a 185 a jako NN bych zvolil 137 mm k vysokému rámku raději 285 než 325 mm.

Úplně nejlepší by byl originál Dadant-BLatt na dvanáct rámků míry 43,5x30 a k němu je NN 43,5x14,4 mm.

Úl Zander s mírou 42x22 nedoporučuji a už vůbec Sedláčkův úl s mírou 39x34,7!!!!

Z uvedeného je snad už každému jasná naprostá univerzálnost a variabilita úlu Blaník, na který jde velmi snadno předělat jakýkoliv nástavkový úl se širokonízkou mírou. 

goro

kto pochopí princíp Blaníka (súvislé vysoké plodisko bez zebrovania, trudy/trubce v najchladnejších častiach úľa a ostatné), zistí že ten princíp môže fungovať aj v inej zostave a dokonca aj pri úli so studenou stavbou…

Tom

já se snažím všem pomoci aby mohli metodou Blaník chovat velmi úspěšně bez úhynů a téměř bez léčení a skoro bez VD včelstva i v nejnevhodnějších úlech, které jsou pouze na horší stavbu studenou, než je lepší stavba teplá

Tom ja som niečo napísal, vy ste mi jasne vysvetlil že vás nechápem🤔…áno, nechápem celkom prečo ste napísali to isté čo ja a usúdili ste z toho hromadu vecí ktoré nechápem …

no držím vám palce a už vás pri vysvetľovaní nebudem rušiť….držím vám palce…

Ale jen rušte!  Naopak, vy jste spolu s panem Malinou oponenti, bez kterých není diskuze. 

Vám se nikdy nestalo, že jste nepochopil úplně přesně čtené? Nebo něco přehlédl? Mě se to stává a vy jste toho “obětí”, za což se omlouvám, ale neumím zaručit, že napříště už budu jen božsky neomylný.

Chtěl jsem hlavně poukázat na dva vaše omyly, že Blaník úl není žádné unikum a nějaký originální úl a že Blaník metoda funguje dokonale jak na teplou, tak ale i na studenou stavbu, pokud se dodrží podmínka = česno u správné strany u obou orientací rámků. 

Tyhle dvě věci jsem já z vašich textů neuměl pochopit.

Následující by spíš patřilo do vlákna pravidlo 40 dní. Ovšem kdo to tu sleduje pečlivě pochopí, proč to dávám sem.

Někdo mi za oponou poslal dento dotaz:

Dobrý večer. Máte knihu od Brennera? Je tam kapitola Jak dostat včelstva rychle do síly na str 115-116 co vy na to?

Je to tak zajímavé, že tvrdím, že je nutné to vysvětlit a ne jen jednomu z vás, ale všem, kdo mají zájem se něco naučit. 

Tady se Brenner tragicky mýlí a k pochopení je nutné znát přesně dotčenou pasáž. Je ale nutné chápat kontext doby, kdy Brennerův text vznikal. Kniha byla psána před rokem 1968. V té době tu bylo výrazně chladněji. Nechovala se tu “raketová” Kraňka a tehdejší včela - kříženka včely tmavé, byla v jarním rozvoji pomalá. Také poměr ceny cukru k průměrné mzdě - ty byly z dnešního hlediska nesrovnatelné, kvalifikovaný dělník vydělával v r. 1967 asi 8 - 9,50 Kčs na hodinu hrubého a cukr stál v MOC 7,30 Kčs, tudíž si dělník nekoupil za hodinu své práce ani celé kilo cukru. Ženy vydělávaly o poznání méně. A to i když pracovní týden byl 46 hodin, pracovalo se i v sobotu, ale jen do 12 hodin.

Ovšem navzdory aktivistům je tu ještě jeden fakt. Komunistické zemědělství stříkalo po polích násobně víc pesticidů než dnes, ale hlavně daleko agresivnějších a necílených jako dnes a tehdejší agrochemie zanášela do polí nesmírné množství cizorodých, často velmi jedovatých a škodlivých balastních látek. Mladým a aktivistům se to nebude líbit a neuvěří, ale cocialistické zemědělsatví té doby stříkalo pole mnohem víc než dnešní zemědělci, čímž tak dokonale postřiky a agrotechnikou zlikvidovalo polní plevele, že od půlky června, kromě trochy pylu z lip, už do konce sezony na polích nebyly žádné plevele, v přírodě též skoro nic nekvete - sklízely se otavy a vč trpěla zoufalým a chronickým nedostatkem jakéhokoli pylu. Mimochodem proto odsuzuji dnešní fantasmagorické bláboly o pylových monodietách v plném létě, podletí a časném podzimu. Protagonisté těchto nesmyslů nepamatují jak to bylo a nechápou, že i monotematicky jednodruhový pyl je stokrát lepší, než pyl žádný. Velmi často mě, u vědomí co pamatuji, proto tolik vytáčejí aktivistické bláboly dnešní doby, na které bohužel dokáže skočit i starý praktik Goro a mnozí další a častokrát se neubráním i velmi expresivnícm vyjádřením na adresu tupých aktivistů.

Absolutní nedostatek pylu u zimujících včelstev a mizerná výživa dlouhověké generace v podletí jen přispívaly k hlemýždímu jarnímu rozvoji “staré” včely, tedy kříženky včely tmavé a v důsledku se ustavičně ve vč. odb. lit. té doby řešilo jarní dokrmování, pylové náhražky a jiné kejkle. Prostě toto my dnes už dělat nemusíme, pylu je dost, cukr je dnes nesmírně levný a hlavně dostupný - za socializmu té doby (1965-68) nejen, že byl nesmírně drahý, on nebyl téměř k sehnání a včelaři neměli přednost ho v obchodech dostat. Sice se zrušily přídělové lístky, ale tím zmizelo mnoho druhů zboží z pultů a začaly nekonečné fronty a shánění nejzákladnějšách věcí i potravin. Proto nikomu nebrání nic v řádném nakrmení před zimou a tak se důvody, které zmiňuje Brenner, dnes už nikdo nemusí nijak zabývat. 

Přesto vysvětlím jeho omyly:

Brenner nesprávně klasifikuje vč zjara a hlavně jejich potenciál. Patrně se u tehdejší včely jevil jak ho popisuje, dnes u K ani BF to řešit nemusíme. Naopak, moje celoživotní zkušenost s vyzimovanými středními, slabými a ultraslabými včelstvy je opačná, než jak to popisuje Brenner.

Ale má tam i faktické chyby. Například tvrdí, že se vč zúží (v kapitole neříká kdy, ani co venku kvete, jen později v souvislosti s těsty a rozšiřováním soušemi zmiňuje květ třešní), ale ta faktická chyba je tato. Tvrdí, ve shodě se mnou, že se zúží tak, že jsou včely tak nahusto (na černo), že není vidět voští. Já toto předpokládám ale až při pouštění do medníku jako ZÁKLADNÍ PODMÍNKU. No a Brenner tvrdí, že se zúží na 5 nahusto obsednutých rámků vč, které má na 3 rámcích plod a že se počká, až se nalíhne ještě víc včel a přitom připouští, že na plástech je málo zásob a vůbec žádný pyl. Pyl dokonce radí “zařezávat” z jiných pylových plástů do plástů nad plod!!! (svatá prostoto!!!). Ale tady má autor trapnou chybu, vč bylo zúženo na 5 načerno obsednutých plástů a kam se vejdou a kde jsou ty včely nalíhnuté z plodu po několika dnech?

Druhá a ještě horší Berennerova chyba je postupné (ještě horší a naprosto zhoubné by bylo přidání všech tří najednou) přidávání do konce květu třešní 3 souší bez zásob. My dnes Brtennerem popisované souši odborně říkáme “souš na zakladení” a někdy má skutečně opodstatnění, třeba na konci jív u slabších, které přece jen na M ještě nejsou. Ovšem přidávání SUCHÝCH souší na zakladení je naprostý nesmysl, já místo nich dávám M, taky bez zásob, jenže zásoby jsou za blinovkou a hlavně v podsazené KK, která je pod VN už od půlky září! Když už bych v té době přidával výše zmíněnou souš na zakladení, tak vždy se zásobami, ne více a ne méně - 2-5 cm pod HL (+ rohy)!!!

Proč tyto nesmysly Brenner napsal? Pokusím se vysvětlit.

Před zimou nebylo cukru dost a tak včelař krmil jen nezbytné minimum a dodnes jsou mezi námi tací, kteří prostě krmí na zimu 10-12 kg cukru a víc ani deko. Já tvrdím, že je někdy i 30 kg cukru málo!!! Kam ten cukr to vč dá? No na 10 vysokých rámků 30 cm, VŽDY je na nich dostatek medu od konce sezony, kdy vč po 20.6. už dávají med nad plod na vysoké rámky, pokud vysoké rámky v úle jsou, (míra 24 je ZOUFALE NÍZKÁ). K tomu se krmí tak, aby KK nad VN byla aspoň z poloviny plná zásob. Polopatě, po letním slunovratu vč už přednostně dává med i cukerné zásoby nad plod, do medníku až po zamedování asi horní třetiny rámků vysokých 30 cm. Také proto je lepší míra vyšší než 24 nebo 27,5, ne však vyšší než 30.

Kdo udělá co píšu výš, nemá zjara problém. Všimněte si na videích YT jednoho věhlasného autora videí, jeho odd a vč, jak je má v tuto dobu hladové po několik let a tudíž to tak dělá pravidelně a nebyla to jen nějaká náhoda, on prostě tak málo krmí a já neumím pochopit proč. A navíc dotyčný dodnes PŘEDPOTOPNĚ krmí v předjaří těsty s nějakou bílkovinnou náhražkou. 

Takže. Kdo před zimou dostatečně nakrmil, má dostatek vysokých plástů plných zásob do komor, pravidelně až ke SL zavíčkovaných. Při zužování a také jako Brenner i na těch 5, my ale dnes spíš už silnější na 6-7 a nejlepší na 8 rámků, máme pořád co dát za blinovku, je to jasné?

Brenner správně zmiňuje, že je lepší víčka na zásobácích jen poškrábat, nevysvětluje proč, já jsem pečlivější a vysvětlil jsem to mnohokrát.

--------------------

Co vedlo Brennera k jeho, z dnešního hlediska “bludům”?

Včela tmavá nebyla schopná rychlého jarního rozvoje a měla snahu zimovat stejně slabá, jako Kraňka, která však dokáže jarní doslova raketový rozvoj, pokud má k dispozici hlavně glycidové zásoby. Avšak díky skvělým tukobílkovinným tělískům dobře živených dlouhověkých včel v červnu, červenci a srpnu takové včely vydrží i menší a nebo dokonce nulové zásoby loňského pylu a na jarním rozvoji se to viditelně neprojeví. Ani na pozdější zdravotní kondici v létě a podletí, i podzimu.

Včelaři v době, když Brenner psal svoji knihu, neměli na předzimní krmení vč dost cukru. V roce 1967 bylo teprve pár let (14) po zrušení lístkového přídělového systému, kdy včelaři, jak to zavedl Hitler za ww2, museli dostat na vč 7 kg cukru. Ten si museli zaplatit, výhodu měli jen v tom, že jej na hlášené vč MUSELI dostat (výhoda přídělového systému). Proto měli v úlech v předjaří zoufalý nedostatek zásob, z dnešního hlediska až neuvěřitelné! Proto je nutné se tímto už dnes vůbec nezabývat, bylo to poplatné tehdejší době, jejíž kontext jsem právě vysvětlil. Jestli má dnes někdo v předjaří vč “na hladu”, je to jen známka toho, že je mizerný včelař. A to bez ohledu na počet videí YT, lajků a sdílení. Nic jiného v tom nehledejme. Výjimkou jsou pozdní podzimní Tiché Loupeže a i tehdy je nutné od matky, jejíž vč se dá “tiše” vykrádat, rozhodně zabránit vylíhnutí trubců v další sezoně. A co nejrychlejší likvidaci matky, která má gen, že se její vč nechá vykrádat TL. Tady, mimochodem, začínají problémy některých včelařů s rabovkami, pak už zjevnými, které já vůbec neznám.

Tvrdím, že včelař celoročně nepotřebuje nikdy na nic medocukrové těsto, kromě do klícek na zasílání a přidávání matek.

Už vůbec nikdo nepotřebuje bílkovinová těsta, několik let jsem je zkoušel bez pozorovatelného efektu, kdy polovina vč (sudá) to dostávala a lichá nikoli. Jsou to tedy nejen vyhozené peníze z okna, ale jsou škodlivá, z jednoho důvodu nezpochybnitelně a ještě je zde moje domněnka, kterou nemohu dokázat.

Předně. Vč je nutné dát dostatek až nadbytek cukru v podletí, první velkou dávku v den posledního medobraní a do půlky července, nejpozději do 1.9. musí být komplet nakrmeno. Vč dostalo tolik cukru, nebo jarního medu v nízkých rámcích ze skladu do KK, která je v tuto dobu hned nad VN a nebo mělo na vysokých rámcích medu od sezony tolik, že 1.9. má vč asi 30 kg zásob, má tedy polovinu VN (do asi třetiny až poloviny vysokých rámků odzhora), i celou KK plné zásob. Potom v předjaří a na jaře už jen hospodaří s těmito zásobami, které ZPRACOVALY STARÉ LETNÍ VČELY V PODLETÍ MINULÉHO ROKU a tím jsou maximálně ušetřeny přezimované včely v předjaří a zjara. I zde hledejme příčiny letních a podzimních úhynů - v enormním zatížení přezimovaných včel tím, že je včelař nutí zpracovávat těsta a nebo jarním dokrmováním roztokem nebo jinak. A to i když by dokrmoval medem, tak včely zatěžuje tím, že to musí odebírat a nějak zpracovávat místo toho, aby to jen nalezly za blinovkou v komoře a nebo pod VN s plodem v na podzim podstavené KK.

Kdo k těstu má ještě očka a paroprodyšný strop a odvětráno sítem místo dna a zbytečně velkým česnem (v zimě stačí jediný přívod vzduchu do úlu česnem velikosti 5-10 cm2), pak navíc nutí včely vyletovat pro vodu i za nepřízně počasí a tím si doslova decimuuje už tak slabá včelstva.

Protože dnes je na polích (a na nesečených lioukách, ty se sečou jen zjara na sena) mnohem víc plevelů, než v Brennerově době, vč netrpí nedostatkem pylu a vždy mají ve věncích zásob, u vysokých měr nad a kolem plodu pod zavíčkovaným medem nebo zpracovanými zásobami tolik pylu, že žádné berličky v podobě bílkovinových nesmyslů nepotřebují. Úplně nejhorší je dávat vč těsto před zimou a mít ho tam celou zimu až do nynějška, jak ukazují někteří neumětelové a trapiči včel na videích na YT.

A tady doplním svojí Domněnku, kterou ale neumím dokázat. 

Je zde, nejen u mě, podezření, že  nepřirozené bílkovinové náhražky nejen, že včelám nijak nepomáhají - není pozorovatelný žádný rozdíl mezi vč, která to dostanou a nedostanou. Já se DOMNÍVÁM, že naopak včely zatěžuje odstraňování pro ně cizorodých a možná zhoubných bílkovinových náhražek z cukru a medu, který v těstě je. Tudíž nejen, že je v době, kdy je dost pylu a je ho dost pod včas dodanými zásobami, dodávání náhražek pylu zbytečné, já se DOMNÍVÁM, že je spíš VELMI škodlivé. Když ustavičně už několik let opakovaně nabádám hlavně nijak vč nestresovat a nebo minimálně, mám tím na mysli také to, nenechat je hladově zimovat, hladově se zjara rozvíjet a ještě je zatěžovat nepřirozenými bílkovinovými náhražkami. Nebo jarním dokrmováním čímkoli. Ovšem záchranné jarní dokrmování je věc jiná, vždy je to ale lepší pomocí zásobního plástu a je v silách každého se včas postarat, aby takové rámky měl.

-------------------------

K uvedené pasáži ze stran 115 a 116 známé Bernnerovy knihy Zákonitosti života včelstva bych mohl doplnit další věci z mých bohatých zkušeností a neobvykle dlouhé praxe. Domnívám se však, že uvedené bohatě dostačuje. A není to v rozporu s mým protěžováním zejména staré odborné literatury. Naopak, je nutné vědět, co bylo a jak a proč a kudy se ubíral vývoj a je nutné souvislosti chápat jako celek a pak je celkem snadné a nebo jistě možné, rozpoznat překonané bludy a věčně platné obecné pravdy.

Všem přeji, aby se jim dařilo jak u včel, tak i v rozpoznávání zrna od plev. To je často to nejtěžší.

A tady doplním svojí Domněnku, kterou ale neumím dokázat. Je zde, nejen u mě, podezření, že nepřirozené bílkovinové náhražky nejen, že včelám nijak nepomáhají - není pozorovatelný žádný rozdíl mezi vč, která to dostanou a nedostanou. Já se DOMNÍVÁM, že naopak včely zatěžuje odstraňování pro ně cizorodých a možná zhoubných bílkovinových náhražek z cukru a medu, který v těstě je.

Tom vaša domnienka je v tomto prípade veľmi správna, cesto z náhradnými bielkovinami je pre organizmus včely zaťažujúce, narúša im mikroklímu v žaludku, všetky tie látky sú balastné a včela ich dokáže spracovať len čiastočne…. ak to dokonca dáva včelám včelár PRED PRELETOM je to vyslovene škodlivé, balastné látky im preplnia výkalový vak a včelár môže spôsobiť kalenie v úli, predčasne zoslabenie včiel, ba v niektorých prípadoch aj prepuknutie nozemy. Tiež niečo také neodporúčam.. 

A je tu něco nového od Martina, dal do vlákna o cukru - náhražce pro krmení - výtah z amerického videa s doslova expolzivními informacemi. Nešly mi titulky, žádné, čs nejsou a našel jsem slovenské a doporučuji jeho video shlédnout, raději několikrát. Jenže Amerika používá jinačí terminologii a na to pozor. Třeba v Evropě se u stejného produktu - vysoce fruktozového sirupu používá zkratka HFS - high fructose syrup, v USA je tam ještě slovo kukuřice = corn a tedy oni totéž zapisují jako HFCS, ale jedná se o stejnou látku.

Dále, americký včelař má za to, že publikum ví o co jde a já tvrdím, že naši lidi nevědí. Tak HFCS, dále jen “evropsky” HFS 55 znamená, že má fruktozu ku glukoze 55:45 a že sirup označený 42 má poměr F ku G 42:58 a tudíž, že je tam víc G. Tudíž pojem “vysoce fruktozový” je prostě marketingová kapitalistická lež, něco, čeho je jen nepatrně víc (55:45), nelze nazývat vysoce. To je dobré, F je horší než G. Co se týče stravitelnosti.

Pak je velmi matoucí jejich pojem dextrose. Ale to je jiné slovo pro glukozu. Je to od latinského slova pravý, to je snad dexter.

Pokusím se tady dovysvětlit pojmy z toho videa. Postupně, ještě jsem to neviděl celé, jen četl Martinův příspěvek v mailu a proto jsem ho přemlouval, aby to dal veřejně všem. Udělal to a já mu za to moc děkuju.

Další porci zase příště, až to skouknu celé, zatím jsem asi v minutě 5 (+ co mi psal Martin). 

Za pozoruhodné považuji Američanovo tvrzení, že včely chtějí raději sacharozu = disacharid, složený přesně napůl z G a F 50:50. Vysvětluje to tak jasně a logicky, jen ani já si to tak neuměl uvědomit, že si ve snůšce nevšimnou medu, proto, že upřednostní vždy raději nektar a ten je z drtivě drtivé většiny u většiny rostlin obyčejná sacharoza. (vzpomeňte na moje tvrzení = domněnku, že uměle invertovaná krmiva jsou špatná, protože včela musí odstranit zbytky štěpících kyselin) A povšimněte si toho, proč chtějí raději sacharozu, to je naprosto klíčové a já o tom neměl ani tušení.

Mimochodem, spoustu věcí, co jsou v tomto videu, tvrdím dávno a americké tvrzení, že hustý krmný cukrový roztok může mít za následek úhyny, je doslova výbušné. Patrně také proto, že krmíme (Blaníkáři) jedině 1:1 cukr : voda se najednou potvrzuje moje tvrzení. Američan pak dokonce navrhuje ještě mnohem řidší a vysvětlujem, že je to pro vitalitu a odolnost včelstva mnohem lepší - víc to napodobuje přírodu (když jsem to tvrdil já na základě logiky a selského rozumu, našli se oponentni). A vzpomeňte, že Tom4 měl s Blaníkem úhyny, já a Petr nikoli. Pak se ukázalo, že Tom4 z nedostatku času nakrmil synťákem…

A tak dále a tak dál. Ve videu vlastně pro mě není nic zásadního nového. Ovšem nabízí souvislosti.

Další věc. Málokdo vůbec tuší, co je HMF. Když jsem před ním varoval, nikdo nijak nereagoval. A stačilo tak málo, do posledního nejmenšího detailu udělat co jsem radil a nemyslet si, že nějaká malá změna nemůže nic ovlivnit. MŮŽE!! 

Bude to dobré, přijdeme na to, věřte si víc, půjde to!