Aktuálně: 2 609 inzerátů244 212 diskuzních příspěvků18 786 uživatelů

Hodnocení a odkazy na zajímavé články tohoto fora

goro
goro 05.07.2025, 09:00:19 xxx.xxx.86.80

Tom, mne nevadí hrubšie vyjadrovanie, mne vadí že každý iný názor ako váš, beriete ako útok na vaše vedomosti a skusenosti, ba často ako osobnú urážku….

Ďakujem za pochvalu, článok som nepísal kvoli tomu, ale snažil som sa naformulovať to čo sa deje pri melicitóze v mede…tiež ma dokázala šokovať v minulosti biela vyzrážaná vrstva na dne pohára v inak tekutom a kvalitnom letnom mede a tak som študoval a zistil že sa jedná o trojcukor z dubovej medovice (pridaná invertáza pracuje v mede ďalej, v mede uloženom v bunke plástu aj pohári)… určite sa pamätáte z minulého roku som dával fotografiu krásneho čierneho medovicoveho medu, tak asi u jednej tretiny pohárov sa mi onedlho objavil na dne biely pási k vyzrážaného trojcukru…med z týchto pohaove som prelialdo nových , dodnes je med krásne tekutý ale  tak aby zostalo v každom cca 2 cm a tieto zbytky som používal do čaju,..   ……

Tom50
Tom50 05.07.2025, 11:44:47 xxx.xxx.139.239
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 05.07.2025, 09:00:19

Rozumím mvám. Jen patrně díky absenci akademického vzdělání u mě jsem o to lepší pozorovatel a hodně jsem toho u včel viděl, zažil, musel řešit. A s mnoha vývody vašeho článku bych velmi polemizoval a také proto jsem přenesl řeč sem.

Tak například není možné to, že by tuháč (med s obsahem melecitozy, přesněji s obsahem pro včely nestravitelných cukrů) nepřenášely ze spodních partií úlu nad plod, či zimní sediště. Naopak. Metoda Blaník přímo předpokládá podhodit v půli devátého měsíce NN se zásobami, tedy například s nevytočitelným tuháčem pod VN. Tedy mezi už nefukční TL a VN. Do jara med z NN zmizí, když ho bylo velmi noho = 10 úplně plných zavíčkovaných rámků 39x15, tak 2-4 rámky zůstanou a tyto nevyjedené rámky pak zůstanu v novém, zjara tvořeném Tlumiči. (polopatě, 10 rámků 39x15 je 15,5 kg medu a zjevně i nejsilnější spotřebují, kromě zásob co mají ve VN, jen asi 6-7 kilo a proto to nebude fungovat s celou bednou 24)

Ale proč to zmiňuji. Med zezdola tutdíž nepřenášejí jen když je snůška a dokonce jej, nevím kdy a jak, přenášejí v době, kdy rozhodně nemůžou ven.

Druhé vaše sdělení, že nestravitelné cukry pozřou, ale přeplní jim výkalové vaky, protože je nemohou strávit. Není to možné, moje vč nebyla na poslední zimu krmena cukrem vůbec a jiná jen nepatrně, přesto víc než ⅔ vč přežila víc než 3 měsíce bez možnosti proletu a vyprášení. Přežila ale jen ta vč, kde nezůstaly KK (to jsou NN se zásobami nad VN) nahoře nad VN, kde seděly zimní chumáče. Z logiky jsem vydedukoval, že uhynula ta vč, která měla daleko ke stropnímu igelitu s vysráženou vodou (uhynulá vč byla ve 100% případů těžce pokálená). 

Na příkladu inženýra Pepy jsem vysvětlil, že mu uhynulo 100% vše, co mělo paroprodyšný strop. I když to je z hlediska vědecké statistiky malý vzorek a jen jeden rok, pro sebe (a všechny kdo chtějí - zveřejnil jsem to tu) jsem to vyhodnotil jako nezvratný důkaz vražednosti “suchého” zimování. Kde absentuje vědecký výzkum a výstupy z něj, nezbývá než aby amatéři, na základě jen malých vzorků, udělali závěry jen sami pro sebe. Nakonec vy pane Goro jistě citujete odborné vědecké práce a já je v tomto příspěvku z části vyvracím, praxe se od vědeckých teorií opět liší tak, že je na každém posoudit věrohodnost vědy i v tomto případě. A nebo nebrat vědu až tak dogmaticky a pozorovat, provnávat a používat vlastní, často jen selský rozum. A pořád mít na paměti, že věda zdaleka nepopsala všechno a že mnoho věcí na objev a vědecké zdůvodnění teprve čřeká. Jenže my včelaříme už teď a nemůžeme na vědce čekat.

Resume:

1- Včely nepřenáší zásoby zespoda jen když je snůška, přenášejí je dokonce i v zimě, když měsíce nemůžou ven.

2- Určitě platí tvrzení, že jakmile nemá vč vodu a je nuceno přežít zimu na melecitozním medu, hrozí mu úhyn nesrovnatelně víc, než vč v nevětraném úle s vodou na stropním igelitu a to i za nepříjemnou cenu oplesnivění části neobsednutých rámků.

Ovšem co jsem ve vašem sdělení nepřehlédl je následující. Všichni jsme někdy zažili, že zjara se z některých vyjedených plástů sypou malé bílé krystalky, jsou na podložce a často jsou vidět na česnech. Lze i pozorovat včely, jak tyto nepřehlédnutelné bílé krystalky vynášejí a shazují z letáku. Odborná literatura tvrdí, že je to ve vodě nerozpustný cukr. Přitom ale vy, když vám zbyl na dně nádob s medovicí, s ním sladíte nápoje. Tak je to rozpustné ve vodě nebo není jak tvrdí věda? Samosebou je, dokonce to chutná sladce (jinak by vám to nápoj neosladilo), jen to včely nemají možnost strávit. Údajně, podle vědy, podle té samé vědy, co tvrdí, že je to ve vodě nerozpustné.

Kdo pochopil moje uvažování, snad  ždy odlišné od mejnstrýmu, nepodiví se, že já to přece jen chápu jinak než všichni ostatní. Základní otázka tedy je: Co jsou ty záhadné bílé krystalky, viditelné jen v časném jaru po zimě?

Moje ryzí dedukce, tedy nikoli tvrzení, ale výchozí domněnka, kdo chce tak axiom je:

Nedisponují včely, v určité části roku (a možná vždycky a možná jen za určitých podmínek) schopností vyhnout se problémové nestravitelné složce problémového (tuhého) medu? Mě se zdá, že včely oddělí, stejně jako Goro med stravitelný od bílých krystalů a zatímco Goro krystalickou sedlinou sladí, včely to vyhodí protože “vědí”, že to nemůžou strávit.

Tato dedukce je bezchybná. Tedy zdánlivě, ale malou (obří) pihu na kráse má. Moje včelstva by po poslední zimě musela mít na podložkách velkou vrstvu bílých krystalků, protože je včely nemohly v zimě vynosit a sházet z letáků!!!!!! Jenže na podložkách jsem sice měl krystalků víc, než jiné roky, ale víc o % nebo jak to říct, rozhodně ne třeba 5 nebo víc mm tlustou vrstvu.

Nicméně pobavme se o tom, jak to tedy NĚKDY včely dělají, jak to, že mi přežilo tolik vč, když měla padnout, dle vědeckých teoriií, všechna?

--------------------------------

A jenom tady, při této příležitosti připomínám, že jsem vloni vůbec neléčil a jen všechna vč dostala acetonaerosol s Varidolem 22.12. Od té doby zase žádné léčení a vč jsou živá a některá fenomenální! Každý může tento fakt porovnat s doslova hysterií a vybízením i oficiálního mejnstrýmu k potírání kleštíka i ve snůšce tvrdou chemií. Ale samozřejmě, ještě nejsou vánoce a třeba mi to ještě popadá v srpnu, září nebo později.

goro
goro 05.07.2025, 19:43:34 xxx.xxx.86.80

Tom na to aby sme mohli robiť relevantné závery, museli by mať rodiny rovnaké množstvo melicitózy v medovici…už som zažil aj to že tmavý med s melicitózou malo len jedno včelstvo na stojane tie včelstvá  naľavo a napravo mali v medníku len občas zatuhnutú bunku… ešte raz, v "cemente" je stále viac ako 50% medu ktorý včely dokážu zúžitkovať…to že niektoré včelstvá mi vyčistili úplne do čista  na jar  pridané plásty s melicitózou , ine rezignovali a v bunkách zostali zbytky bieleho trojcukru a boli rodiny, ktoré plásty úplne  ignorovali..nemyslím, že to bolo včelami, zrejme rozhodujúce bolo percento melicitózy v mede…  …

Tom50
Tom50 05.07.2025, 20:18:22 xxx.xxx.139.239
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 05.07.2025, 19:43:34

OK, asi jsem se zeptal hloupě.

Ano, každé vč asi přinese medovici s jiným % melecitozy.

Dnešní zjištění, sice o tom píšu ve vlákně o recyklaci tuháče, ale dám to sem:

Každé vč ze 4 dostalo celou bednu tuháče a je velmi pravděpodobné, že je co bedna to jedno konkrétní včelstvo vloni, které to přineslo. No a jedno vč má silně “poprášený” leták, česno a podložku bílými krystalky a je pod letákem na zemi vidět bílý flek, jak toho hodně sházely z letáku. Ostatní tři vč to neudělala, po krystalkách ani stopa.

Rámky s tuháčem byly silně podrápané vidličkou, tak, že prokazatelně žádná buňka neměla neporušené víčko. Znovu zavíčkovaly opět asi 25-30% a tudíž je jedno, zda je to seříznuté strojem stoprocentně a nebo podrápané, pokaždé něco znovu zavíčkovaly. Jesli máte pane Goro pravdu se snůškou a vybíráním podhozeného medu, pak kvůli tomu, že je snůška malá, nevyčistily to úplně, ale z části zase zavíčkovaly. Možná chybí to namočení, pak by asi už nemohly zavíčkovat nic - vše by bylo moc vlhké. Jenže pak by to bylo tak pracné, že to pro mě nemá význam.

Je možné, že některá vč jsou “chytrá” a bílé krystaly vyseparují a vyhodí a jiná je rozpustí, nestravitelnou složku pozřou a o to víc vykálí, což v létě není možné pozorovat? Vše by tomu nasvědčovalo.

goro
goro 06.07.2025, 07:17:40 xxx.xxx.86.80

Áno, je možné že nielen množstvo melicitózy v medovicovom mede ale aj genetika konkrétneho včelstva môže mať vyrazný vplyv na to ako sa včely k poškodeným plástom zachovajú…nebohý Čermák pri šľachtení vigorky preferoval dobrý “čistiaci pud”… proste rodina, ktorá má momentálne dostatok mladušiek s výrazne posilnenou čistiacou schopnosťou (je jedno či po matke alebo po otcovi) môže trojcukor ako niečo “prebytočné" v bunkách vyhádzať, pretože rozpúštanie je komplikované, iná rodina nie je tak čistotná, resp.cukor je cukor, berie to ako sladkú potravu a konzumuje ho, pričom má možnosť už sa vykaliť mimo úľ a nie je to žiaden problém….ale stotožniť sa s myšlienkou, že sú včely, ktoré “vedia, že trojcukor je balast a tak ho nezjedia” a iné sú hlúpe a zjedla  sa stotožniť neviem…jednoducho majú geneticky danú nižšiu čistiacu schopnosť…ak by však bola núdza o potravu, možno by aj tie cermakovské vigorky “ohlúpli” a turanózu rozpúšťali a konzumovali…včely konajú skôr v naučených postupoch, predsa ak by vedeli že im turanozu je zbytočné jesť tak by to vedeli všetky, alebo len niektoré?…keď pri nedostatku peľu nosia do úľa piliny či popol robia to len tie “hlúpejšie” rodiny?…to už nevedia že po jedení im to nie je na osoh…?😲  ….

Tom50
Tom50 06.07.2025, 11:10:58 xxx.xxx.139.239
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 06.07.2025, 07:17:40

Aha, to je nuance rádoby vtipné češtiny a slovenština to asi nezná. Tudíž zde jste neměl brát můj výrok doslova a neměl jste přehlédnout uvozovky u slova chytrá v této větě:

Je možné, že některá vč jsou “chytrá” a bílé krystaly vyseparují a vyhodí a jiná je rozpustí, nestravitelnou složku pozřou a o to víc vykálí, což v létě není možné pozorovat?

Bylo to samosebou myšleno, že, stejně jako lidi, mají sice stejný mozek, ale jedni jsou chytřejší a spoustu věcí umí sami od sebe a netřeba je učit, většině se orientovat v některých věcech nedaří. Takže slovem “chytrá” jsem chtěl říct, že jedna včelstva schopnost mají, jiná ne. A ano, u lidí se i blb může naučit a nebo být přinucen k čistotnému chování, u včel je to geneticky dané. I když Sovětští vědci po ww2, možná pod vlivem samotného Lysenka, učili včely jistým dovednostem a v odborné literatuře je to popsáno pod názvem “drezura včel”. Samosebou je to nesmysl, asi jako poručíme větru dešti, nyní tupohlavy prosazenému jako zelený úděl. Kterému se musí podřídit i chytřejší z nás, kteří vědí, že planeta shořet nemůže a spíš hrozí zastavení Golfského proudu a v jeho důsledku doba ledová. Jenže při době ledové by spalování vyrábělo skleníkový efekt, který by rušil dobu ledovou a nešlo by vydírat všechny, co k životu nutně potřebují teplo a produkují ho ve velkém. A to teplo se pak stává odpadním teplem a zase by rušilo dobu ledovou. Ano, takto to je a právě jsem stručně popsal skutečné motivy samozvaných majitelů zeměkoule. Mladí zelení a ostatní progresivci jsou jen dutohlavové, kteří se propůjčují k prosazení toho nesmyslu, protože nemají čím chápat dúsledky svého tlaku. Ale to jsem jen odbočil do souvislosti. Chci jen poukázat, že k moci se opět, jako v někdejším Sovětském svazu, nyní v EU opět dostali lidé výš popsaných duševních kvalit. Tupci jsou totiž věční…

Já se ale nedomnívám a nenapadlo mě, že by to mělo souvislost s čistícím pudem, ale je to jistě možné. A ano, vidět v té schopnosti/neschopnosti pud čistící je možné, protože jedna vč mají schopnost poznat závadnou složku a vyseparovat jí a nezatěžovat svůj zažívací aparát, jiná vč stejnou vlastností možná nedisponují.

--------------------------

Už několik dní myslím na založení vlákna o tom, jak některá vč medovici sbírají a jiná raději umřou hladem, ale medovice si nevšimnou. Právě této vlastnosti využil Čermák a šlechtil - podle mě pouze selektoval včelu, která “uměla” využívat nejen nektar, ale i medovici. To může mít ještě i jiné důsledky, které odpovídají mému celoživotnímu pozorování, i tomu, co mě o tom naučili předkové. Na to ale udělám vlastní vlákno. A opět záludnost češtiny, pojmem vlastní u předesílaného téma je tu spíš, než, že by zamýšlené vlákno patřilo mě, že se jedná o zvláštní, slovensky osobitné vlákno, které zamýšlím.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.