Hodnocení a odkazy na zajímavé články tohoto fora

Nikdo nereaguje a už jsem pochopil proč. Můj návrh se měl týkat Gorova příspěvku číslo 265602, jenže odkaz je na příspěvek můj. Pak to nedává smysl. Takže správně měl být odkaz tento

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/26491-jak-nepouzit-mrizku/#prispevek265602

moc se omlouvám za “překlep” a prosím o vyplnění ankety zda co navrhuji je nesmysl a nebo zda by to tak čtenářům vyhovovalo

Tome obdivujem vašu snahu stále veci vylepšovať..

V tomto prípade však som sa nedokázal dostať do vašej myšlienkovej roviny…nepochopil som podobne ako Mia, čo vlastne chcete po účastníkoch diskusie……

má zbyněk zriadiť vlákno kde sa budú dávať upozornenia na zaujímave diskusné príspevky? Budú tam len odkazy alebo sa tam bude k príspevku diskutovať?..a prečo nediskutovat k príspevku z iného pohľadu, na základe iných skúseností ALE BEZ MARGINALIT A PLKOV, VECNE A HODNOTNE

bolo by to pokope, bola by tam pridaná hodnota od ďalšieho autora, tak ako ste v tom mojom príspevku pre začiatočníkov doplnili dátumy pre podnecovanie či plodovanie.…

Podle mě by nebylo špatné umožnit podobné články/příspěvky okomentovat nejprve editorům a teprve později tazatelům. Spoustu společných příspěvků gora a Tom50 by si zasloužilo  plnohodnotný článek mimo prostory diskuze a až pod článkem diskutovat/doptávat se. 
 

Díky objevení těchto diskuzí jsem přestal odebírat Dýmák. Je pro mě jednodušší zadat do vyhledávače pár slovních spojení a dohledat si to posléze pomocí kombinace tlačítek ctrl+F tato slova i přímo v diskuzi. 
Na jednu stranu je to škoda pro tištěné slovo, ale už jsem si pár výtahů s vašima radama vytiskl a založil. 

Príspevky sa píšu ako odpovede pre “tazatelov”….

kto je to “editor” v tvojom ponímaní….😲

Neslovíčkařme, prosím.

O co mi jde. Forum je plkárna a svět jde pořád dál, čas se nikdy nezastaví, natož aby couval, když by bylo potřeba. A tak se stane, že někdo pracně a časově náročně vyplodí nějaký příspěvek, a pan Malina to pochopil, že se vlastně jedná o odborný článek, ale pak ho někdo překryje nějakou marginalitou, plkem, neodborným “pokecovým” výrokem, dotazem úplně jinam a tad, je to přece forum, tedy jen plkárna zpravidla o ničem, jen aby řeč nestála. Pak někdo reaguje na blábolivý plk a na článek se v toku času zapomene. A málokdo se jako kolega Malina vrací a vyhledává. Je to zdržovačka a všichni někam strašně pospíchají, nedochíází jim, že každou ušetřenou minutou jsou blíž k urně. Asi proto chtějí mít vše rychle za sebou, i život. Pak se běžně děje, řekl bych že 95%, že se někdo na něco ptá, co se tu už dávno probíralo a na co tu už odpovědi dávno jsou, včetně souvislostí a důsledků co nastane a nebo nenastane, když se udělá něco nebo naopak se něco “ošidí” a udělá polovičatě a podobně.

Stran Dymáku, protože tam píše Goro a je to jeho srdcovka, raději jsem mlčel, ale připojím se a doplním proč Dymák už nechci číst. Kdž je v RR někdo, kdo rozhoduje o mých článcích, jako je pan Hošek a jeho odbornost je takové úrovně, jako jsem se o tom osobně přesvědčil, tak to není médium, kam bych chtěl já přispívat. Navíc jediný článek mi dali asi 4x přepsat aby obsahoval jen obecné liberální kecy a z mých objevů a unikátní provozní metody udělali jen jednu z nepřeberného množství možností (liberalizmus na entou!). Není divu když v RR Dymáku není nikdo schopný pochopit a tudíž objektivně posoudit odbornou výši mých prací, protože jinak by v RR neměli zmíněného pána. Je to volba pana majitele, s kým chce spolupracovast a moje volba je také svobodná a musím chtít i já a já za těchto podmínek chtít nebudu. Pak, když jsem četl v Dymáku článek pana Hoška, s názory a výší včelařského vzdělání na úrovni roku 1960, bylo mi jasné, proč tam já být nechci. Podobné je to se Včelařstvím. Kdykoli se vidím s Dr. Peroutkou vyzývá mě, abych tam psal, ale dokud bude v RR Cimala a protože mi 3x na nabízený článek ani neodpověděl oslovený šéfredaktor a Peroutkovu přímluvu jsem kategoricky odmítl, úplně jsem to vzdal. MV také o mojí práci neměl zájem, protože tam se smí jen pobožně adorovat Langstroth jako uctívané posvátné tele. Mimochodem, Dadantklub mě na setkání ve Vodňanech jmenoval šéfredaktorem zamýšlené publikace odborných článků, ale nedohodli jsme se, protože v DK se zase jako posvátné tele musí uctívat jedině třináctirámkový Řeháčkův nesmysl, ještě k tomu s velkohubě nesmyslným jménem Eurodadant, jako by v Evropě někdo tušil, že je nějaká míra dlouhá 39 cm. On je VN Blaníku s 11 rámky těžký a někdo normální ho zahodí a pořídí si monstrum na 13 rámků, když to navíc VŮBEC NIC NEŘEŠÍ? Pan Cimala možná, já rozhodně ne!

Jenom ne moderaci, to mám za sebou ve VF a v tu ránu, kdy tady bude cenzor, který nade mnou bude mít moc bez ohledu na odbornost, já prchám, už to nechci zažít. A na VF byl Goro ze všech nejlepší, ikdyž taky cenzor = moderátor. Co jsem ale zažíval od jakéhosi Klimoše a dalších, to už nechci nikdy víc. Ale VF zjevně funguje skvěle i beze mě.

Neumím to popsat. Ale viděl jsem fora, bylo to na Seznamu a pak to jednou naráz všechno zrušili, asi když se napakovali už dost, tak tam byla fora jako takové stromečky. Neumím to popsat. Nějaké téma viselo pořád jako první a vše, co k tomu někdo měl, bylo ve větvích. Tudíž se to podobalo tomu, jako jsou tady články. Základní téma v tom vláknu bylo pořád na prvním místě jako pilotní a na očích a nikdo ho nemusel hledat.

Ano, snažím se vylepšovat forum, nakonec jsem si ho vybral jako jedinou platformu, kde chci publikovat svojí práci. Nechci pana Zbyňka zruinovat množstvím článků na jedné straně, na druhé pod nimi nikdo nediskutuje a na nic se neptá. Pro mě začarovaný kruh. Jsem schopný vymýšlet co u včel, ale na moderní technologie jsem krátký, protože líný se to na zbytek života učit. A nejde jen o lenost, jsem na to tak tupej, že mi to bere sebevědomí, protože dnes lidi spíš posuzují člověka podle jestli se umí nípat v počítačích a ne podle jeho odborné ani morální kvality.

Nevěděl jsem kam tento postřeh dát, tak ho dávám sem. Dneska jsem si u včel všiml, že létají na minerální kostku lizu pro vysokou zvěř. Kostku jsme pověsili v prosinci a ikdyž na ni srny chodily a kostky ubilo, tak jí ještě minimálně třetina drží. Je to levné, vydrží to a včely to asi potřebují 😉.

Včera pan Goro zveřejnil podrobný popis, dva díly (ještě jsem to nečetl) ve vlákně co dělat v prvním roce včelaření a prosím, aby kdokoli k tomu něco měl, aby to psal sem a nezakryl tuto práci, aby zůstala na očích co nejdéle. Děkuji všem, kdo by potřebovali nějaké upřesnění.

Kolegové včelařící systémem Dadant 39x34,7 + 39x17 měli u pár včelstev problém, že i přes to, že nasadili medník hlavně se souší max 1-2 mezistěny,  tak jim včely zanosily celé většinu plodiště medem. 

Bylo to tím, že neměli pod VN TLumič? 

Medníky přidali pozdě a na plodištních rámcích už byli větší věnce s novýma zásobama/nektarem a přes tuto překážku se včelám příliš do nového medníku nechtělo? 

Adam kým ti odpovie Tom aspoň môj názor …

myslím si že “B" je správne, teda tie vence pod hornou latkou “nepustili” včely do medníka, mali už zhromaždené zásoby  nad plodom…ak boli tie vence zásob zaviečkované, mali ich včelári odviečkovať a včely by možno postupovali ináč a nosili do medníka…možno…

A co s tím v takovém případě nejlépe udělat?

Já bych dva vysoké rámky ideálně se zavíčkovaným podem povytáhl půlkou rámku do medníku (jak už jsem někde psal) a doložil k nim ideálně chlupaté souše.

I mně se někdy stane, že ikdyž cítím, že bych měl jít do včel, tak se tam dostanu až třeba za 4-5 dní. Směny, dcerka nemůže do školky atd. Léčit můžu jet i v noci, ale prohlídku v noci jsem dělal jednou. Při červeném světle, ale spoustu včel vylézalo na dosedací plochy nástaků, musel jsem tyto plochy kropit vodou a práce tak byla zdlouhavá. Jenže jsem věděl, že druhý den se do včel nedostanu a musel jsem matečníky zužitkovat. 

Mnohokrát jsem TVRDIL, že maximální výška vysokého rámku v systému Dadant je 30 cm. Tvrdím, že je to nepřekročitelné pravidlo,  vyzkoušené v celém světě u včely medonosné bez ohledu na klimatické a snůškové podmínky. Když se nedodrží max výška vysokého prostoru 30 cm totiž hrozí ve většině let přesně co jste popsal. 

30 cm je ta výška, kdy vč dají plod až k horní loučce vysokých rámků a med nad VN do NN, kde díky většímu rozestupu - má být 35 a Blaník má osově asi 40 (od oka) a dostatku placu pro dělničí plod ve VN a proto musí být trubčina až dole v TL, aby ve VN to místo bylo, pak se to, co píšete, neděje nikdy. První výjimka v moují praxi byla vloni, viz vlákno sběrný medník, nebo tak nějak se to jmenuje. A med nad plodiště vysoké 30 cm dají jedině když mají dole TL. Ale kdyby měly ve VN nesmyslně 2 trubčáky a tedy o 2 rámky dělničího plodu méně, nepomohl by ani TLumič a musela by být mřížka. Tady by vám mělo docvaknout proč OP musí mít mřížku a čistokrevné OP ne jednu řížku + systém přepážek a nesmírné laboráre s tím vším. To vše odpadá při dodržení metodu Blaník. Tvrdím, že až pan M.S. vyzkouší Blaník se svými úly a pokud to DODRŽÍ PŘESNĚ a nezanese do toho prvky zhoubného OP, pak bude mít dvojnásobek medu než v OP s asi čtvrtinoiu práce a tudíž odhaduji efektivitu proti OP asi osminásobnou! Bonusem, neměřitelným, bude menší stres vč a tudíž pak ve finále méně úhynů.

Vysvětlil jsem, PROČ Sedláček toto zlaté pravidlo porušil, když chtěl zachovat čtvercový půdorys při délce rámku 39, je to jen 11 rámků a protože se chtěl dostat na 150 dm2 plástové plochy plodiště. To je pouze orientační údaj, udává se i se dřevem a jen jednostranně a třeba Cimala, i když jsem ho na to upozornil, to zarytě uvádí oboustranně a nikdo tomu pak nerozumí. Protože má VN 39x30x11 pouze 129 dm2, buď by musel jako Ing. Řeháček (když se chtěl držet délky 39) přidat 2 rámky na 13 a tím se jednou pro vždy vzdal čtercovosti a nebo šel Sedláčřek nahoru nad “magických” 30 cm. Taky jsem tu psal, jak jsem po 6 letech zkoušení Sedláčkovy míry 39x34,7x11 vycouval a už to nechci nikdy vidět, je v tom víc práce víc dřiny - je to těžší a hlavně VŽDY MÉNĚ MEDU (taky jen 50% co v Blaníku a taky jen 30% co v Blaníku) při jinak 100% funkční metodě Blaník. S jinou metodou to nevím, OP je tak moc práce, že jsem to nezkusil a nezkusím. Já už svým časem zbytku života šetřím a na pošetilosti, o kterých vím předem, že jsou slepou uličkou, už čas obětovat nechci!

Udivuje mě, vysvětloval jsem to tu snad ani ne před týdnem, že se na to dokážete ptát, tedy na vyšší výšku VN u Dadantu než 30 cm. Čtete to tady pane Malino vůbec? A opakuju, čtou se romány, ODBORNÉ práce se STUDUJÍ. Doufám, že rozumíte rozdílu mezi čtením pro kratochvilné pobavení (a jde vlastně vo ho.no) a studiem, kdy se chci něco naučit. Měl jsem štěstí na soudruha učitele, tehdy mu bylo asi dost přes 50, který mi (nám všem, ale nemyslím, že to pochopili i ostatní, jestli, tak jen nemnozí) to přesně stejnými slovy takto vysvětlil asi ve 4 třídě základky. Ne každý měl asi stejně kvalitní učitele.

------------------------------

Ovšem Blaník má několik podmínek. V medníku nesmí být ani jako pětikoruna volné stavby - postavily by trubčinu a kvůli ní vleze matka do medníku a většinou tam pak už klade i dělničinu. Skalní vyznavačům VS Blaník nedoporučím.

Větší rozestupy jsou potřeba, že je v tom vlhký med je pravda, ale pouze u oček, sít ve dnech a prostě všech těch nešvarech, které Blaník úplně postrádá. A pokud nebudou úly polystyrenové a nebo zateplené (PS ve stěnách), MÍRNÉ protažení buněk nevadí.

Tady něco vysvětlím. Mí předkové dávali do NN medníku (vnitřek 402-405 mm) místo 11 rámků jen 9 a pak měli osově rámky od sebe asi 44-45 mm. Blaník mojí konstrukce má vnitřek 422 a tedy 10 rámků místo jedenácti dává 40-42. I jen tento rozdíl stačí, spolu s ÚPLNOU absencí PS v úle, med pod 18%, někdy mírně nad, max 18,4%, většinou ale pod 17%. Kvůli odvíčkování (a novým odvíčkovačem by nižší plásty ani odvíčkovat nešly) je lepší mírně větší délka buněk. Co popisuje Goro jsem nezažil a stalo by se třeba při vzdálenosti 50 a víc mm.

Důležité je pouze PANESKÉ dílo v medníku, do panenského matky kladou až když nemají tmavší dílo. Kdo tedy nedá TL, asi mu medníky zakladou i když dá doprostřed M a i když dá panenské souše. A tak dále, jedno pomiňuje druhé, dohromady třetí a tak dále. Nebude fungovat jen něco, vždy to musí být kompletní metoda Blaník. Ano, pro kreativitu altertnativních nadšenců není v Blaníku žádná možnost.

Hlavním požadavkem aby matky nikdy nekladly v medníku jsou na prostředku mezistěny a souše jen u krajů. M 6 a souše po dvou u stěn. Souše musí být aby měly kam dávat med - viz vlákno “pohádka” a M proto, že do mezisdtěn matka klást nemůže, kdyby náhodou některá nepochopila, že se nesluší házet Tomovi vidle do jeho praxe. Toto platí na 100% u prvních medníků v roce, u dalších už můžou být souše. Ale i u dalších medníků je dobré dát doprostřed aspoň dvě M. A NIKDY SE NESMÍ ZEBROVAT!!!!!!!!!!!!!!!

Zebrování nikdy nikde, jediná výjimka je TL, kde se střídají dělničáky s trubčáky. A to jen proto, že dát například 4 SR vedle sebe by znamenalo, že včely postaví (výjimečně by to možná postavily správně) šikmé nesmysly a ignorují horní loučky. Jenže my nevíme předem, zda budou stavět v rovině plástů = tedy v ose HL a tak se to prostřídává s dělničáky.

Já vše co píšete chápu, dokonce i souvislosti. Když to čtu, tak vidím úl před sebou chápu potom lépe souvislosti. Ze slušnosti poděkuji za zopakování.

Ptám se co s tím když už někdo rámky 34,7 v plodišti má a měnit to nebude protože nechce a nemá na to prostor. Jak by jste takový připad se zanesením plodiště a nepřechod včel do medníku řešil Vy?

Zrušením a opuštěním špatné míry, jak jinak?

Žasnu nad tím, že někdo zjistí, že má blbý úl (stačilo vidět autora jak včelaří nahý a chytrému je hned jasné, že vše co je z toho zdroje bude “podivné”), ale pak NECHCE špatný úl opustit. Na to měli předkové rčení, že :"Komu není rady, tomu není pomoci."

Otázka zní jinak. Jak se můžete ptát když tvrdíte, že vše chápete? Jsem včelař s dlouhou praxí, navíc jsem vyzkoušel mnohem víc, než kdokoli koho znám. Ale kouzelný dědeček nejsem, abych dokázal poradit jak včelařit v od základu špatném úle se špatnou rámkovou mírou.

A tady doplním. Proč je Optimal stejně špatný úl. Prostě proto, že dva NN na sobě dávají s VM výšku díla 34,7. Taky má jen 11 rámků, ale to pak znamená, že osová vzdálenost rámků je místo 35 mm 38. Ve skutečnosti je za posledním rámkem nejméně 10 mm mezera a tak je pak osová vzdálenost Optimalu asi 37 mm. 

Lang má vnitřek 375, má mít sice osově rámky 35, ale to by pak za posledním rámkem neměl jen 10 (15) mm, ale rovnou 25 a to je moc. Ale vyhovuje to, protože se na plecích hromadí propolis a tudíž jsou rámky pořád od sebe dál a dál, nebo se to musí pořád otrocky čistit. Ovšem L má díky zaneřáděným plecím rámků vždy víc než osově 35 mm. A už 35 je dost, včelám bohatě vyhovuje 34. To jen tak naokraj aby si každý mohl uvědomit, že 37-38 je už skutečně moc.

Ale zpět k Optimalu. Dva NN na sobě dávají 157 dm2 a tím, by zdánlivě vyhověly, ale problém je pak výška nad 30 cm.

A jak je to u originálu D-B 43,5x30x12 = 156,6 dm2. Jestli si někdo myslí, že je ta shoda s Optimalem náhodná, je naivní. Prostě od dob Škvařila u nás a od dob Dadanta a Blatta se ví, že je pro včelu medonosnou optimum asi 150, lépe 155-160 dm2. Pak při správném vedení je s MINIMEM práce a zásahů do včelstva možné nepoužít mřížku a její nepoužití MŮŽE zvýšit celkový výnos až o 100%. Ano, mřížka včelaře v některých letech (ne tady vždy)připraví až o polovinu medu, jenže hlavně působí neměřitelný stres a ten se projeví celkově menší odolností proti nemocem, které způsobují zimní úhyny. Úhyny nezpůsobuje VD, ale nemoci a ty propukají kvůli celkovému oslabení v důsledku špatných provozních metod a špatného léčení.

Takže. Jak Dr. Ptáček - Optimal, tak Sedláček, tak i Ing. Řeháček - Eurodadant, všichni, kdo u včel něco uměli a umí, vědí, že potřebují plodiště nejméně 150 dm, lépe však ale cca 160 - 165 dm2. Ovšem, co tvrdím snad je já, rozhodně ne větší! Naopak, mnou nepromyšlenou náhodou se ukázalo, že se složenému plodišti ze dvou beden nejde vyhnout a pak že je lepší velká bedna raději pod magickou hranicí plochy 150 dm, než aby to byla plocha větší za cenu překročení výšky rámků 30 cm!!! A nebo ještě hůř kraxny na 13 rámků, kterou unést mají i mladí chlapi. Protože i 150 a dokonce i 160 dm2 plochy jedné velké bedny je prostě pro současnou prošlechtěnou včelu málo.

---------------------------

Udělal jsem tu vlákno o Tachováku a tady zopakuju tupost uvažování většiny Českých včlařů. Dvě bedny 39x24x11 dávají dohromady nesmyslných 206 dm2. Vždy tvrdím, že u Adamce je jedna bedna zoufale málo, dvě ale katastrofálně moc. A z toho se odvíjí VŠECHNY problémy českých včelařů, kde je asi 80% včelstev na míře 39x24x11. Že to jsou “kvadráty”, jak Ing. Kamler nazval úl čtvercového půdorysu je nutné v tomto kontextu vypíchnout.

Jenže tak zvaný Tachovák, úl s Adamcovou mírou 39x24 má ale jen 9 rámků. Pak ale dvě bedny na sobě dávají 168 dm2 a pak je to dobré, ba přímo skvělé. Ale Tachovák skončil v zapomnění…

Tady je nutné přiznat, že Blaník má VN + podsazený NN dohromady 193 a to je nesmyslně moc. Ale ukázalo se (teoreticky jsem to předem nepromyslel a nevěděl), že když je spodní bedna nízká, že pak nevadí ty dm2 díla navíc, včelstvo prostě obsedne kolik chce a potřebuje, má doslova “pojistný ventil”, ten ale funguje jen když je “ventil” Nízký Nástavek a jen když je pod VN. Pozoruhodné je, že 39x24x11 a pod ní 39x15x11 dává dohromady 168 dm2 jako Tachovák. Ale protože je spodní bedna NÍZKÁ, je efekt metody Blaník stoprocentní, efekt stejné plochy u dvou devítirámkových beden Tachováku nemám ozkoušený, ale myslím, že nebude fungovat tak bezpracně, jako kombinace vysoké a nízké bedny. Tedy když je nízká ve funkci TL zásadně DOLE! 

Pro úplnost. Úl s přibitým dnem (někdo říká pevné dno oddělitelnému, jenom bez sejta) mít pod vysokým plodištěm podsazené nic a tudíž jsem vyvinul i horní TLumič. Ovšem to je už trochu víc práce. Na druhou stranu pro starého včelaře, dítě nebo ženu odpadá dřina se zvedáním VN. Jenže pak je i KK nahoře a letos se ukázalo, že co mělo KK nad VN uhynulo a nebo jsou to sotva živořící lazaři, když už normální vč dostávají medníky. Jak toto vyřešit u horní KK - tedy u úlu, kdy by se nikdy nezvedal VN, už mám vymyšlené a v nejbližších dnech zveřejním.

Adame, je to velice jednoduché. Pokud první medník nevytáčíte, tak si můžete pomoct převěšením nízkého rámku s plodem, třeba z polštáře nad mřížku. Další možnost je později tento rámek použít jako zásobní pro oddělek. V OP to není potřeba, včely se natlačí do medníků automaticky. Dále pomáhají “chlupaté” plásty uskladněné od posledního vytáčení. 

Mám v plodišti rámek vysoký 325 mm a s přechodem včel do medníků nemám problém. Možností jak postupovat je více a vždy vychází z aktuální situace ve včelstvu. Nejlepší je vše řešit s předstihem, postupovat tak, aby problém vůbec nevznikl. Pokud už je problém akutní (včely zanáší a víčkují plodištní rámky a tlačí matku dolů sladinu a pylem), pak už pomůže jen převěšení nebo distanc plodu, jinak si nachystejte žebřík. Velká výhoda je mít v plodišti míru, která je dvojnásobkem (+ včelí mezera) míry medníkové, pak je možné si mnohem více hrát s posilováním včelstev, rušením rojové nálady atd…

Já bych dva vysoké rámky ideálně se zavíčkovaným podem povytáhl půlkou rámku do medníku (jak už jsem někde psal) a doložil k nim ideálně chlupaté souše

Adam pri takomto postupe by si zrejme dostal včely do medníka…rizikom je že by mohla matka začať v medníku klásť…musel by si garantovať, že vedľa tých plástov zlava a zprava by neboli súše ale medzisteny…skúsiť by to šlo ale to už potom skús radšej tú radu od stefanosa, vyložiť hore plod z TL a použiť na čas materskú mriežku a keď si včely medník osvoja a  začnú medník zaplňať MM odstrániť ako zbytočnú……

Já mám zatím ve většině vč. LG 159 NN. Na 325 v plodišti chci přecházet tento rok. Ptal jsem se kvůli zkušenosti kolegy z minulého roku, kdyby u něj přišlo to samé i tento rok. Děkuji za radu. 

Pro Tom50, já jsem vděčný za to, že mi odepisujete ikdyž s lehkým “vyrypováním”. Nevadí mi to. Můj praděda byl to samé, měl své názory a pravdy, ale co mi řekl, myslel dobře. Chápu všechny souvislosti a výhody úlů, které jmenujete. Systém Blaník taky. Jen kolegové s 347 ani já s LG v polystyrenu nebo dřevu s plodištěm 325 vyhazovat nebudu. Útočit na vás nepotřebuji. Doufám, že ikdyž nejste pohádkový dědeček, tak nevnímám vaše komentáře negativně. 

Věřím, že máte více medu, méně práce u včel a zdravější včely než já nebo kolegové. Přeji vám to. Nám včely v našich úlech také žijí a medu pro svoje potřeby máme taky dost. Mám i míru 39x24 bez včel se kterou jsem začínal. Možná si k ní jednou budu mít možnost vyrobit NN 39x15. 

Goro děkuji za radu. 

 

Tap v jiném vlákně dává odkaz (neotevírám je, mám raději text, aby se kdo chce něco sdělit obtěžoval sám) na prastaré rčení, o květnovém roji. Mimochodem, druhou půlku rčení neznám a děkuji, že Tap to i napsal. Nechci jeho příspěvek překrýt svým plkem a proto píšu sem do vlákna, které jsem kvůli tomuto založil.

A protože mi včera volal jeden začátečník (už je začátečník několik let), že se mu vyrojilo vč. No a na argument, že květnový roj za fůru sena… a tudíž má velkou cenu, mi odpověděl, že je ale duben.

A proto píšu tento příspěvek - klimatická změna. Ze svých starých zápisků vím jistě, že jsem prvně v životě kočoval s fungl vozem k řepce, která teprve začínala nesměle žloutnout. Za opylení se štědře platilo, ale smlouvy se musely důsledně dodržet a proto se kočovalo před začátkem kvetení. A bylo to 18 května 1984. Včely vždy utíkaly na řepku z jabloní v půlce jejich kvetení. 

Vše je pořád stejné, jen květnový roj má tu cenu fůry sena už v dubnu.