Jak nepoužít mřížku

Pane Karle. Napsal jsem celý dlouhý elaborát jak nepoužít mřížku a přehlédl jsem zadání, že to chcete u NN systému. To podle mých celoživotních zkušeností nejde právě proto, že rozhodující je, že vč má plod vždy raději na vysokém rámku než na nízkém. Kde si nemůže vybrat to asi fungovat nebude. Nic ale nezkazíte, když to zkusíte. Bylo by dobré, kdybyste ostaním dal vědět na CHZ zda to fungovalo i u NN systému. Následuje tedy původní článek.

-----------------------

OK. Vysvětlil jsem to už několikrát, ale včera jsem v jiném vlákně avizoval znovuvysvětlení a tak se toto vlastně hodí. Myslel jsem, že jen oživím (a nejdřív najdu) vlákno, kde se o tom už píše. Nevadí, dám to tady.

Možná pana Karla zklamu, neumím to při pouze jedné míře rámků v jednom úle. (toto tvrzení není přesné, jde to za určitých podmínek i s 24 a to vyvsětlím a popíšu jindy a jinde) Základní pomínka je Dadantsystém, někdo ho nazývá systém kombinovaný, tedy vysoký a nízký rámek v jednom úle. Bylo by také dobré, spíš nutné, načíst si nejprve co přesně systém Dadant je a v čem spočívá. Dále už tedy jen o systému Dadant.

Mřížka vždy včelám vadí a je to pro ně stres a odborná literatura tvrdí, že snižuje medný výnos i jen na polovinu a současně přispívá k rojení. Proto je dobré mřížku nepoužít.

Ovšem včely mají sklony proplodovat většinu a některé i všechno co přinesou a tak my je musíme přimět, aby tuto svou přirozenost nedělaly.

Jsou tři základní věci, proč matka někde klást nechce. A -Rámky dál od sebe než osově 35 mm, B - pouze panenské dílo a C - nižší rámek než ten, kde je dělničí plod.

A - do NN medníku se dává jen 10 místo 11 rámků a rozteče jsou od oka. Lze použít roštů-šablon, kterými se rozteče vymezí přesně, ale není to na nic potřeba a je to zbytečná pomůcka.

B - když si může matka vybrat, raději klade do tmavšího díla, údajně je teplejší.

C - tady je ale prazákladní podmínka, že v plodiskovém VN je dostatek místa pro dělplod. To Adamcův kvadrát 39x24x11 nesplní. Nesplní to ale ani Blaník míry 39x30x11 a nic co má menší plochu než 155, ale lépe 160-165 dm2. Toho se v jednom nástavku nedá docílit, protože by se musela porušit “svatá konstanta” a tou je výška rámku 30 cm u jakékoli délky rámku. Pak nezbývá, než že plodiště musí být složené z VN, doplněném NN, který ale MUSÍ být pouze pod VN. (existuje i varianta s tzv horním TLumičem, ale tím to nyní nekomplikujme, to je nouzové řešení) Totiž, NN pod VN včelstvo vnímá jako prostor i nevnímá, je to jako “chtrá horákyně”, prostor tam je i není, včelstvo ho může opustit a stáhnout se nahoru do VN aniž by to pro něj znamenalo nějakou velkou ztrátu či poškození. Dá se lidově říct, že spodní NN ve funkci Sedláčkova POLštáře, lépe však TLumiče (rozdíl jsem včera vysvětlil podrobně) je pojistný ventil, sloužící jednostranně. Může odlehčit přetlak, ale “podtlak” nezpůsobí. Navíc se do TL přesune chov trubců a ve VN není vůbec, po naplnění celého VN se zlikviduje vysoký trubčák - původně SR a ve VN je tudíž všech 11 rámků dělničích. Výhodou je míra 30, ale funguje to znamenitě i u míry 24 a všeho mezi tím, jen prostě použít NN spolu s VN je ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU. Proč nejde použít dva VN 39x24x11, jeden jako plodiště a dolní jako TLumič jsem už vysvětlil a vysvětlím (zopakuji) jinde a jindy. Je to ve vlákně o omylu s názvem Tachovák.

----------------------------

V předjaří zúžené vč BP, tedy s komorou roste a postupně se přidávají M. Proti původní provozní metodě Blaník jsem objevil, že je lepší vystrojit TL už v době květu jív, což někdy vysvětlím (už se stalo v různých vláknech, ale zopakuji na jednom místě jindy a jinde). Vč ale dokud nemá VN plný a dokud má ve VN vysoký SR, Tlumič většinou neobsadí, ale bude “vědět”, že tam je a nebude se cítit stísněné. Toto je naprosto stěžejní předpoklad!!!

Když je VN plný a na poslední pozici je SR, ten se odstraní a nahradí dělničákem. Pak vč už nezbyde nikde jinde místo pro chov trubců než v TL a největší opozdilci, kteří v tuto chvíli ještě TL neobsadili, tak učiní teď.

Nastala chvíle vpuštění do prvního medníku. Roky jsou průběhem počasí různé, vše co píšu je o průměrném roce u průměrného vč. A tak budou opozdilci, asi třetina, ale bude i asi třetina vč, která budou muset dostat medník o něco dříve. Dál tedy jen o průměrných.

Kvete špendlík. Do TL nelezeme, co tam se dělo zjistíme až při jeho rušení za rok v době květu jív. VN je tak plný včel, že jsou nahusto obsazené i strany rámků od stěn. Tehdy se přidá celý NN jako první medník. Obecně platí, že se nikdy nesmí přidat 100% prostoru, který vč ovládalo. I když mají Adamiti dvě bedny, plodu je jen do jedné (i když to mají roztahané v obou VN) a jestli přidají medník celý VN, pak rozšířili o 100%, protože prostě vč spodní bednu neovládá a “nepočítá”. Proto musí být medníky u Dadantsystému pouze nízké. Nepočítá se ani TLumič a tak u míry 39x30x11 je medník 39x15x10 prvě 50% a to se smí. I když se dá na míru 24 NN 15, pořád je to rozšíření asi jen o 67% (+-) a i to je přípustné. (jsem líný počítat to přesně)

Předchozí zásady když se nedodrží, nic dalšího se nemůže podařit!

Nyní to nejdůležitější a to je způsob JAK vystrojit první medník v sezoně. Nebude to stručné, protože bude ihned zdůvodnění a vysvětlení.

Je nutné si načíst mojí “pohádku” 

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/20248-kolik-ma-vcelstvo-postavit-dila-pohadka/

Takže, v prvním medníku musí být souše. Jenže jakmile budou uprostřed, jak radí někteří méně zkušení, matka je dojde radostně zaklást bez ohledu na to, kolik místa má ve VN. Jestli dáme jen mezistěny, uteče nám část snůšky, často celá, viz pohádka. Jak tedy?

Panenské souše dáme po dvou ke stěnám a doprostřed přijde 6 M. V medníku NIKDY, ANI V ŽÁDNÉM DALŠÍM MEDNÍKU, nesmí být možnost volné stavby a dokonce ani jako pětikoruna. Tam by ihned postavily trubčinu, tu by došla zaklást matka a jak jednou bude nahoře, většinou tam zaklade co se dá a bez ohledu, že má dole místa nadbytek.

Jak to funguje.

Do souší u stěn matka klást nepůjde, kladla by jen nad prostředkem plodiště. Tam ale jsdou M. Ty voní cizí vůní (ano, i M voní pro matku atraktivně) a to matku vždy ihned vyrajcuje ke kladení. Do M to ale ined nejde. Do souší u stěn tedy včely nosí sladinu a zahušťují jí na med - tudíž se nepřipravíme o med přidáním pouze M a současně stavitelky usilovně staví mezistěny na prostředku. Mezitím vyvanula vůně cizího vosku z mezistěn a ty přestaly být pro matku rajcovní. Někdo tu nedávno tvrdí, že matka klade do polovičních buněk. To je nesmysl, to se nikdy neděje. Ano, klade uprostřed stavěné M, kde jsou buňky hotové a u krajů a v rozích je jich jen půl a nebo jen M, to ano, ale do polovičních buněk matka neklade, určitě ne v normálních podmínkách.

Co ale do nedostavěných buněk včely dávají je sladina a tak až jsou buňky hotové, už je v nich budoucí med. Už to cize nevoní a navíc je dole místa dost a tak matka uklidnila vášně a už se nahoru neobtěžuje, taky jí včely asi nechtějí dělat místo - přanášet med. Taky jsou tak rámky dál od sebe a to jí sice samo o sobě nezabrání, ale vydatně přispívá. Je tu ještě jedna mnou postulovaná věc, kterou jistě někdo nazve domněnkiu, ale je logická a emporicky (mnou) ověřená. V medníku není kvalita vzduchu vhodná pro plod. Včely by jí mohly udělat, ale proč když je jinde v úle místa dost? Ovšem stačí očko, do medníku jde čerstvý vzduch a umístění plodu do medníku nebrání už vůbec nic. Předešlé o očku v medníku je jen moje dedukce, neboli domněnka.

Co další medníky?

Jestli je skvělé počasí a snůška skvělá, je první NN postavený a zanesený za týden, med není zralý, stále se líhnou další včely. Vč dávno hospodaří v TL, ten už na nárazovou snůšku nestačí a sladinu by cpaly mezi plod a matka by neměla kam klást. Pak se přidá další medník a ten musí přijít pod ten, co na úle už je. Druhý medník přidaný nahoru budou dokonale ignorovat!!!

Druhý medník vystrojíme podobně, už ale můžeme dát méně M. Jestli máme čerstvě vytočené panenské souše, vždy je dobré je dávat ke stěnám na neatraktivní pozice a když souše i doprostřed, tak pokud možno loňské suché bez zbytků medu a vůně.

Když se dává třetí medník - je to zbytečné se dřít, zpravidla jde už vytočit první medník, ale někdy je vč tak silné, že třetí NN dostat musí i kdyby snůška zrovna nebyla. Ovšem to už kvete a nebo končí řepka, kvete hloh a vč jsou na absolutním vrcholu (rozhodně ne až 21.6.!) a nyní už můžeme do podsouvaných medníků dávat samé souše a zakladení už v drtivé většině nehrozí. Ale i nyní a i při pozdnějších snůškách než je hloh, vč v mednících staví, ne ale už tak ochotně a tak rychle. A tak je M možné dávat i po hlohu v malině a i později.

-------------------------------

Jednu slabinu, asi neřešitelnou, výše popsaná metoda má a zda je to slabina - negace a nebo naopak benefit bude vnímat každý jinak. Tímto způsobem se silně hromadí perfektní panenské medníkové dílo a nakonec nezbyde, než vyvářet nádherné mladé souše. Já to řeším jinak.

U některých vč risknu nedát naprostředek M a dám víc souší, doprostřed M třeba jen 2 a nebo žádnou. Protože vč má pojistný ventil = TL, v drtivé většině matka klást do medníku nejde i když má uprostřed souše. PANENSKÉ. Rámky jsou dál od sebe, dole má místa dostatek a také jsou souše pomačkané z medometu. Ale když se náhodou někde stane, že matka nahoru klást jde, nikdy nezaklade víc jak 2-4 plorámky a udělá jen půlměsíčky nad SL polorámku. Tento plod pak soustředím nad oddělek - je současně zajištěno krmení oddělku skutečným medem a ne náhražkou. Prostě zaplodované polorámky se dají využít rozličnými způsoby. Rámky už nepanenské pak skončí v KK a pak v TL. Ale většinou i do KK a TL dávám rámky prvotřídní, protože zakladených a poškozených není nikdy dost. Ale pro někoho možná může být na obtíž, že mu včely postavily hodně díla a daly hodně vosku. Já to ale za slabinu provozní metody nepovažuji.

----------------------------

Doufám, že jsem PODROBNĚ do nejmenších detailů vysvětlil vše jak nepoužít mřížku a ve vlákně o výrobě úlů popíšu, jak si například k Adamci (nebo jakémukoli jinému úlu) pořídit NN ještě letos. A vůbec NN nemusí být půlkou vysoké míry. To jsem jinde už vysvětlil také proč to tak předkové a i originál Dadant-Blatt má. Metoda Blaník vůbec ten požadavek výchozích úlových systémů nevyužívá a nepotřebuje. Tudíž k míře 24 lze dát NN vysoký 11-17, přičemž ale nic vyššího než je 15 neradím. I tak je NN plný medu tak těžký, že je práce s tím nezdravá i pro mladé lidi. Jinde jsem popsal svůj NN vysoký 11 a tvrdím, že tím jsem měl před 40 lety začít. Jenže to ještě Sedláček chodil do základky a nevynalezl svůj úl, od kterého je moje míra 39x11x11 odvozená. Mohl jsem ale mít půlku Adamce a tedy 39x12x11 a uvažoval jsem o tom. Jenže masírla tehdejšího mejnstrýmu, tedy Dolu a Včelařství mě odradila. Škoda.

Karle… môžem ťa ubezpečiť, že  v NN systéme to bez mriežky funguje tiež, už roky včelárim bez mriežky v zostave ⅔ LG (výška rámika 159mm)…. teda tvoj rámik je len o 9 mm nižší a aj keď ja o niečo kratší (LG má dĺžku 448 mm) myslím že by to šlo, len musíš ako napísal Tom ODSKÚŠAŤ!

ToM NIELEN popísal ako a prečo funguje včelárenie bez mriežky v Dadant systéme (teda v plodisku vysoké rámiky a v medníku nízke) ale súčasne napísal aj základné princípy kedy matka kladie do súší vajíčka a kedy nie! …opierajúc sa o to čo TOM napísal je treba dodržať niekoľko vecí aby matka pri NN kládla len v plodisku a  nekládla v medníku a med sa mohol teda točiť len z panenských plástov aj keď tam nie je mriežka. 

1. prívod čerstvého  vzduchu

matka kladie poblíž prívodu čerstvého vzduchu teda v dolnom nadstavku  pri česne ale aj pri očkách ako píše Tom!…ak máš na nadstavkoch pootvárané očká matka bude klásť vajíčka a včely chovať plod nielen v dolnom nadstavku ale na stredových plástoch oproti otvoreným očkám a vytvorí tak bez mriežky taký plodový sloup stredom zostavy a med budú včely ukladať do krajných súší a ešte bude všade aj peľ okolo plodu! …a to nebude klásť len do prvého nadstavku ale do každého, ak budú všade otvorené očká, tak kludne nejdeš plod aj na stredných plástoch v piatom nadstavku! teda očká stále zatvorené (očká sú na nadstavkoch na iné účely - tvorba odložencov a pod.) …súčasne je dobré, prívod vzduchu do dolného nadstavku ROZTIAHNUŤ  ABY MATKA šla viac s kladením na bočné plásty, kde jej privedieš čerstvý vzduch rozšírením česna. Ja mám veľkosť česna cez celú šírku úľa!

2. súše…

matka uprednostňuje na kladenie ako písal Tom tmavšie dielo, kde už sa nejaké včely liahli. Je preto potrebné aby také súše mala v plodisku a aby ich bol dostatok! …dva tvoje nadstavky sú málo na to aby matke postačovali a minimum by museli byť 3 ale vzhľadom na rozmery odporúčam 4!… ja mám plodisko na štyroch nadstavkoch. …v tom štvrtom nie je všade plod, na krajných plástoch majú rezervné zásoby pre prípad pokazenia počasia…. do medníka sa pridávajú panenské súše, na ktorých by nemalo byť ani pár trúdich/trubčích buniek…podobne ako Tom pridávam v medníku (5-7) panenské súše aj medzisteny, včely potrebujú stavať a včelár potrebuje panenské súše…keď pridávam prvý medník snažím sa dať staršie , niekoľko ročné súše …nevoňajú a majú už hrany buniek spevnené propolisom, čo matka môže chápať že si to včely upravili na skladovanie medu a nekladie tam vajíčka ... veľa závisí od sily rodiny a od znáškových pomerov…ak je silná znáška stlačia matku dolu, včely ju jednoducho hore nepustia.. sušia v bunkách med, naťahujú také vrstvičky zo sosáka, a potom už len vysúšajú prúdením teplého vzduch, nová vrstvička a presúšanie… matka nie je blbá, kde je med alebo peľ nekladie (ak niekedy nájdeš vajíčko v bunke s peľom POZOR to kladie trubčica)…výnimočne sa môže stať, že matka nemá v plodisku dostatok miesta a niečo nakladie aj ďalej ako v plodisku, teda v medníku citujem Toma: “nikdy nezaklade víc jak 2-4 plorámky a udělá jen půlměsíčky nad SL polorámku. Tento plod pak soustředím nad oddělek - je současně zajištěno krmení oddělku skutečným medem a ne náhražkou. Prostě zaplodované polorámky se dají využít rozličnými způsoby.”…niekedy pred medobraním sa tiež môžu zložiť takéto plásty do plodiska výmenou za krajne medové plásty v tom medníku včiel.

3. trubčina

Tom detailne nespomína tento faktor, pretože píše o tom v technológii dadantu (Blaníka) ale aj tu zdôrazňuje že keď sa pridáva medník je potrebné aby bola trubčina  pod plodiskom v tlmiči… trubčina totiž pôsobí na matku ako magnet, včely jej síce pripravia, propolisom vyleštia bunky kde chcú aby kládla, ale ona každú voľnú chvíľku kontroluje všetky trúdie/trubčí bunky v úli aby položila neoplodnené vajíčko, pretože práve trubec je zárukou rozšírenia rodu, jej genetiky. skrátka trubčina drží matku dolu , silnejšie rodiny sa vo vyššom podmete postavia trubčinu čo matku drží v dolnom nadstavku …ak včelár preferuje nízke dno, nízky podmet, MUSÍ zabezpečiť aby bol v dolnom nadstavku plodiska vždy trúdi/trubčí plást (SR)!

dalo by sa písať donekonečna, metód je viac, napríklad Tomom spomínané rozšírenie medzier v medníku - vynechať jeden plást s cieľom že včely predĺžia bunky neodporúčam, často funguje len čiastočne (matka položí vajíčka skôr ako včely predĺžia bunky ), a ak aj vystavia med v hlbších bunkách sa im horšie vysušuje a môže obsahovať viac vody! … tiež sa používa MK (medná komora) medzi medníkom a plodiskom, kde sú plásty s medom ale treba si uvedomiť že toto síce matku v plodovaní zastaví, ale súčasne sú včely menej aktívne v nosení do medníka a môžu zaplniť plodisko a vyrojiť sa…tiež včelári niekedy vkladajú mriežku len pri zoslabnutí znášky a pri obnovení znášky mriežku vyberú… niektorí včelári (aj ja 😉) majú sito miesto dna a matka sa drží s plodovaním pri čerstvom vzduch, teda dolu…

zostručním:

trubčina dolu, česno do šírky, veľké plodisko cez 4 NN s tmavými plástami, ako medník včelára  5-7 nadstavok… A DOBRÁ ZNÁŠKA …😜

AKO NAPÍSAL TOM SKÚSIŤ!!!