Aktuálně: 4 507 inzerátů178 971 diskuzních příspěvků17 815 uživatelů

Kolik má včelstvo postavit díla? - pohádka

Tom50
Tom50 (453 příspěvků) 10.04.2024, 11:05:22 xxx.xxx.139.252

Slíbená pohádka: 

Žlili byli dva bratři, bydleli vedle sebe ve vsi hned u lesa. Začaly růst hřiby. První z bratrů popadl svých 5 košíků, kterým se celý rok doma vyhýbal, překážely mu a musel se o ně starat, aby je nezničili škůdci a pospíchal do lesa na hřiby. Druhý, chytřejší bratr, se celý rok jako hlupák o košíky nestaral. Nemusel je pořád sířit kvůli červotoči, ušetřil si spoustu starostí a tak měl košík jen jeden, ten, který používal a tudíž se do něj žádní škůdci nedali. Přece u lesa je potok, kolem něj spousta vrb, košíky plést umí a tak si prostě, AŽ BUDE POTŘEBOVAT a hřiby začnou růst, nadělá košíky jiné, nové, lepší, čisté. 

Bratři začali sbírat hříbky. První košík byl hned plný. Zatímco hloupější bratříček plnil staré košíky, chytřejší odnesl domů JEDEN košík hříbků a šel plést nový košík. Než nařezal proutí, měl hloupý z bratří doma další plný košík hřibů. Než chytrý upletl JEDEN košík, měl první doma 5 košíků plých krásných hříbků. Chytřejší bratřík měl doma jen jeden košík hříbků a upletený krásný JEDEN úplně nový košík. Vloudila se ale malá chybka. Hříbky přestaly růst a tak měl hloupý z bratří doma 5 košíků hříbků, “chytrý” jen jeden plný a k tomu druhý, krásně nový, ale bez hříbků. Kdo z bratří byl chytřejší? 

--------------------------------------

Takže. Teoretikové (vědci, taky proto si jich tak málo umím vážit, tedy většiny z nich) spočítají, že kilo vosku = 3,4 kg medu a vyvodí z toho zdánlivě rozumný a přesně podle fyzikálních zákonů platný závěr, že medný výnos není a nemůže být na úkor medu, protože je to zanedbatelné. A také, že snůška vybudí u včel pud nejen sběrací, ale i stavební. My víme, že včely použijí většinu vosku z M (jen u dobré a tedy tenké M - vysvětleno v jiném článku) a jen asi 65% přidají. Jestli tedy váží mezistěny na jeden nástavek (11 r) 39x24 asi 0,8 kg vosku, včely přidají asi půl kila vosku a to je tedy ekvivalent asi jen 1,7 kg medu. Protože se do bedny 24 vejde asi 22 - 23 kilo medu, je nějakých 1,7 kg opravdu naprosto marginální množství. To je přece úplně jasné, na to není třeba být kandidát věd! Jenže všichni vědí, že tohle nefunguje a strašně se diví, že jim vč (jen někdy, někdy taky ne) sice postaví celou bednu rámků, ale nějak je toho medu méně než by být mělo, často taky skoro žádný. Pohádka vysvětluje, jak funguje svět v praxi bez ohledu na pány chytré, co žijí z grantů a je jim lhostejné, zda mají včelaři med (a potažmo živé včely).

V článku ze 7.4.24 jsem zveřejnil unikátní know-how, jak nemuset použít mateří mřížku a všech pozitivních efektech jejího nepoužívání. Píši tam ale, jak je u stěn po souši a lépe po dvou souších a jak tedy vč má hned, jak začala snůška, k dispozici nejméně 2, lépe ale 4 souše a tudíž má ihned kam dávat med. Tím je ve výhodě proti včelstvu, které musí postavit všechn 10 (nástavek je na 11 rámků, do medníku se ale dává se jen 10). Je to tedy aplikace efektu “chytrá horákyně”. Vč souše na okamžité ukládání přínosu má i nemá, má kam dávat mned, ale současně musí horečně stavět a tím je u něj stimulován i stavební pud, který zase podmiňuje intenzivnější shanu využívat snůšku, tedy zintenzivní pud sběrací.

Zbývá ještě dodat jak s títmo systémem medníku systému Blaník začít když nemáme panenské souše. To, že jsou panenské je jedna z věcí, které odrazují matku klást v medníku. Dalším, co jí neláká ke kladení v medníku, jsou větší rozestupy rámků - obojí je ale podmíněno dostakem místa dole ve VN a pod ním v NÍZKÉM TLumiči. V článku vysvětluji, jak udělat z vysoké souše nízkou. Protože je opakovaně zakladená, tmavší a teplejší, je pro matku atraktivní. Proto musí přijít ke stěně, tam matka klást nebude. Také proto jsou lepší medníky tenkostěnné, tudíž je tam chladněji a to je další důvod nekladení u stěny. No a i když má mít Blaník med pouze z panenského díla, holt nějak začít se musí, doteď měl každý med z díla s košilkami, tak to snad jednu sezonu ještě vydrží! V dalším roce už budou i ty první souše v medníku panenské.

Zakladené souše z medníku, ať ty, které jsme udělali ze souší vysokých a nebo nám výjimečně některá matka 1-2 rámky zakladla, tyhle souše přijdou příští rok do TLumiče, kde přece musí být polovina rámků dělničích. Píšu, že v TL má být polovina dělničáků, ale od letoška u poloviny vč, jak 30 tak 24 zkouším jen 4 trubčáky v TL. Současně zkouším sebrat asi polovině včelstev vysoký SR už teď a nahradit ho mezistěnou. V tomto případě ale mezistěna nepřijde na poslední pozici, ale jako třetí od konce. A ano, “roztrhne” se mezistěnou plod (což by se nikdy udělat nemělo). V tuto dobu to už nevadí a nebo je to menší zlo, bohatě vyvážené ziskem jedné další mladé vysoké souše ve VN navíc. A také s ohledem na viditelnou sílu a kondici včelstva. Jestli úl obrazně puká ve švech včelami a zadní strana posledního rámku (stavební rámek) je černá včelami, pak to smíme risknout a mezistěnou jeden, raději dva rámky oddělit. 

O tom, zda lze přesunout chov trubců pouze do TL už v době rozkvětu řepky (záměrně neuvádím datum, ale začátek květu řepky, nebo jabloní), a současně zda stačí jen ekvivalent dvou trubčáků vysoké míry, podám zprávu příští rok po vyhodnocení pokusu. Metoda LBV, která mi nikdy nefungovala, také předpokládá 2 rámky vysoké míry čisté trubčiny, ale mezi dělničím plodem. To ale o ty 2 rámky omezuje matku v kladení a já jsem zásadním odpůrcem omezování matek ve vysokém prostoru úlu. Polopatě: Jestli tedy dám do TL jen 4 nízké rámky, je to ekvivalent 2 vysokých rámků LBV, jenže na rozumnějším místě úlu. Proto doufám, že budou 4 N rámky trubčiny v Tl stačit.

A je ještě nutné upozornit, že se celkem běžně děje, že něktará včelstva zakladou i trochu dělničiny v TLumiči. Ničemu to nevadí, od toho tlumič je, aby byl jakýmsi “pojistným ventilem” a umožnil včelstvům expandovat jinam než do medníku. Tedy pokud to které včelstvo takovou potřebu v prvním největším vzepětí, v době květu ovocného stromoví, projeví.

Troufnu si ještě dodat velmi odvážnou domněnku. Jestli včelař udělá všechno přesně jak jsem v metodice Blaník popsal a PODROBNĚ vysvětlil a stejně se mu chce včelstvo rojit, pak je to genetická vada matky. Ono je to u některých žen stejné, můžou mít doma první poslední a stejně zanášejí. U včel matku můžeme snadno vyměnit za jinou, která bude možná lepší. U včel ano…


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.