Možná příčina podzimních i jiných úhynů včelstev

V následujícím článku jsou pouze moje domněnky a dedukce, vycházející z obecně dostupných informací. Nedisponuji prostředky, jak bych mohl následující tvrzení doložit. Dávám pouze svoji úvahu k obecnému posouzení včelařskou veřejností.

Domnívám se, že si za dosud záhadné úhyny, označované jako CCD, lidově „vytracení včel z úlu“, můžou z drtivé většiny včelaři sami. Plně to vysvětluje, proč jedni mají opakovaně úhyny každý rok. Jiní zase vůbec nebo výjimečně a nikdy ne totální. Problémem je, že včelstvům působí majitelé stres.

Způsobů, jak včelaři, snad vždy v „dobré víře“, působí včelstvům stres, je mnoho. Za jeden z ozdravných prostředků je považováno přemetení včelstev na mezistěny, často také označované jako tzv. Norské zimování. Mně se to opakovaně po dobu 4 let, každý rok u 4-6 včelstev neosvědčilo. V létě přemetená včelstva na mezistěny byla pak vždy bez výjimky slabá a zaostávala v jarním rozvoji.  Do této skupiny patří i stále více se rozmáhající odebírání plodu z důvodu, aby se přerušil vývojový cyklus kleštíka včelího. Plod nechají uhynout, říkají tomu, že jej zlikvidují.

Tak zvaní moderní včelaři dokonce dělají oddělek jen z plodu smeteného včelstva (i nesmeteného) na mezistěny a oddělek nedostane žádné včely, ale pouze samotný plod. Tato teorie vychází z předpokladu, že je část plodu líhnoucího a čerstvě nalíhnuté mladušky vyrobí dostatek tepla pro ostatní plod. Argumentuje se i letním = teplým obdobím. Který plod nevydrží a zkazí se, to si prý oddělek časem sám vyčistí. Ponechám nyní stranou rovinu etickou, morální i humánní, pro mě je to ohavné, ale to ať si se svým svědomím vyřídí každý sám ve svém nitru. Nakonec by mohlo každému dojít, že se vyplatí dodržovat základní morálku danou výchovou předků.

Tady odbočím k časopisu Včelařství, kde v čísle 4/2025 v příloze OVP str. 20 je článek Život ve střevě německých autorů, publikovaný v roce 2022 Deutsches Biene-Journal č. 3, str. 20-21. Článek vysvětluje, že se včela líhne sterilní a nemá vůbec vyvinutý střevní mikrobiom, dříve nesprávně nazývaný střevní flora. Dále článek vysvětluje, že se nejprve sterilní včele-mladušce musí mikrobiom vytvořit a trvá to 6 dní. A článek jasně sděluje, že se mladušce nemůže vytvořit plnohodnotný mikrobiom bez krmení staršími včelami, které s krmením mladuškám předávají správné mikroby. Pouze tím se může novým včelám vytvořit správně a plnohodnotně funkční střevní mikrobiom, který může včelám zajistit dostatečnou odolnost. A to nejen vůči patogenům, ale jistě i stresům a nepřízni počasí, ale i nedobré potravě, jako je například melecitozní med v zimujícím včelstvu, který se ne vždy daří včelstvu úplně odebrat.

Z uvedeného vyplývá, že kdo (ponechme stranou morálně lidskou rovinu) udělá oddělek úplně bez včel (jediné včely, které v něm budou, jsou v oddělku vylíhlé mladušky), pak tyto včely nemůžou mít správný střevní mikrobiom a pak nemůžou být dost odolné vůči nejrůznějším nepříznivým vlivům. Vše navíc umocní i to, že včelař působí novému včelstvu další a další stresy. Některé zbytečně, z neodbornosti či bezcitnosti, bez jiných stresů včelařit nelze. Lze se ale snažit, aby byly malé, nebo stresů bylo co nejméně.  

Výsledkem je „záhadný“ úhyn, i když bylo včelstvo dostatečně krmené a ošetřované proti VD. Totiž, i když není úhyn bezprostřední, stejně má příčinu v nesprávném mikrobiomu generací, které vychovaly ty včely, které i o několik měsíců později uhynou z důvodu malé imunity. Lidově řečeno, jak by mohly včely podtržené s nesprávně vyvinutým mikrobiomem předat další generaci mikroby pro správný mikrobiom, když jimi samy nedisponují?

Celý tento krátký článek je jen logickou dedukcí a je na každém, jak se k věci postaví. Já bych nikdy včelstvu neodebral, díky mému pojetí morálky a lidskosti, všechen dělničí plod a dokonce ani nelikviduji plod trubčí. A už vůbec bych nenechal mláďata žádného tvora bez zaopatření, aby se musela nějak o sebe postarat sama nebo uhynout.