Začátečník, prosba o radu

Parádní otázky!

3 - Propojením míním propojení vzduchem, nikoli ve smyslu jako třeba u elektroniky už překonaným tištěným spojem (mladí už asi ani netuší co to bylo). Vždy si představte tu dutinu stromu. Tam je každý plást nahoře přistavěný ke stropu a po stranách asi do dvou třetin odzhora je přistavěný ke stěnám. Přece přesně to a nc jiného nám ukazují včely u vysokého rámku. Taky pevně přistaví M ke spodku (bříšku) HL - považují ten spodek HL za strop a také po stranách nepřistaví M hned až ke SL, ale asi 3/5 nebo ⅔ odzhora, je to tak? Když by nad rámkem byla VM, neprostaví jí stejně, jako jí neprostaví na bocích, kde je VM vždy.

Ve chvíli, kdy tvrdá stropní průhledná folie leží na rámcích jen uprostřed, tak u krajů jsou “fuky”, kdy je VZDUCH v jednotlivých uličkách spojený = propojený a tudíž nemá, jako v dutině stromu, každá ulička svojí vlastní cirkulaci vzduchu a tudíž nemá svůj vlastní tepelně - vlhkostní režim. Kdo má navíc na HL zezhora můstky, pak nedolehne tvrdá průhledná folie ani na prostředku a propojí se (vzduchem) uličky spolu i tam. Navíc, a na to jste si konkrétně vy stěžoval u slabého oddělku, že kondenzovaná voda stékala ke prostředku a kapala do chumáče a to u slabého včelstvíčka rozhodně nechceme. Silné si s tím poradí.

A nezanedbatelná věc, aspoň pro mě (nejsem lakomý, ale odmala mě doma vedli k hospodárnosti a max efektivitě všeho, co dělám) stojí blbý strop asi 60-70 Kč a igelit z Lidlu z palet s cukrem je zadarmo. Průhlednost folie je také blbost, do úlu nemá co kdo koukat zehzora, stejně tam nic kloudného vidět není a jen to vyruší včely. V zimě do včel nelezeme, nesnímáme střechu a nestresujeme TĚŽCE včely světlem a vibracemi, boucháním. Ti, co je vidíte na videích, jak včelaří v zimě, jsou všichni idioti a měli by být pohnáni k soudu za týrání zvířat!!!! Ale to jim měli vysvětlit doma maminky a ve škole učitelky místo genderu a padesáti pohlaví a jak jsou báječní černoušci, že se zvířatům  neubližuje.

---------------------------

9 - Úl musí stát na rostlém terénu, původně drnu. A to proto, že se kolem něj a i pod ním odpařuje ze země voda, čemuž by u úlů stojících na podlaze nedocházelo. Počítejte. Pod úlem je plocha 0,5 x 0,5 = 0,25 m2, kde tráva uhyne, ale vlhkost vzlíná z půdy dál a na povrchu země se odpařuje. Kolem úlu - úly by neměly stát těsně u sebe - by měl být za a před úlem nejméně metr a na každé straně asi půl metru, pak je to věnec “drnu” kolem úlu a tento věnec má plochu 2,5 x 1,5 = 3,75 m2 a od toho odečtěte blok z cihel nebo betonu místo podstavce a pak od 3,75 - 0,25 = 3,5 m2 odpařovací plochy ku čtvrt metru plochy pod úlem zakryté blokem cihel nebo betonu. Je vám to jasné? Za úlem a vedle asi trávu ušlapeme, ale před úlem se díky listové ploše trávy odparná plocha neskutečně znásobí. I když by někdo dal šikmé náběhy, pod nimi stejně k odparu dochází (a náběhy jsou spíš škodlivé, důvod vysvětlím jinde).

------------------------

No a k poslednímu velmi zajímavému dotazu. Když něco píšu (domnívám se, že stejně tak všechna odborná literatura), vždy mám na mysli vč silná a nebo střední, vč v síle od středu k vrcholu a ne tedy o slabých oddělcích, tedy od asi střední k malé síle. Pro tato včelstva jsem začal už zamlada používat název lazárci a zůstaňme při něm. Ač je neodborný, je už ten název srozumitelný, o jaké včelstvíčko asi jde.

Z toho vyplývá, že TL a všechna teorie o TL se týká vč v síle od středu výš k silným vč a rozhodně ne o “lazárky”.

ALE. Něco se naučte chápat. Vy tady doslova za pochodu zažíváte můj výzkum a výzkum, ve kterém mi pomáhá pár přátel a zkuste se do toho procesu zapojit i vy, protože máte Blaník. No a součástí toho výzkumu ohledně TLumiče, je, zda by bylo možné TL dávat i dřív než v “předepsanou” dobu, tedy až když vč PLNĚ ovládlo CELÉ plodiště, tedy celý VN, tudíž obsedá všech  11 rámků (u úlů s jiným počtem rámků ve VN se myslí prostě plná bedna). Když ale TVRDÍM o opakovatelnosti metody Blaník, myslím tím, když se dodrží PŮVODNÍ metoda a ne pokusné postupy. Přeloženo do srozumitelštiny: Každý začátečníku, prosím, ovládněte dokonale ZÁKLADNÍ metodu Blaník a teprve potom, prosím, experimentujte. Tím spíš u slabších vč a lazárků. Tady jste mi dal inspiraci (můza) a už vím o čem napíšu, snad ještě dnes v noci, další pojednání. Je nutné si uvědomit, všichni čtenáři tohoto fora se můžete podílet na výzkumu, který provádím. Vy to asi ani Martine netušíte, ale třeba vaše dotazy jsou pro mě a pro věc naprosto klíčové. Já sám, když samostatně včelařím přes 60 let, vím skoro všechno a tudíž sám od sebe nechápu, v čem by mohli mladší a méně zkušení kolegové tápat. Já pak hádám a třeba pak píšu zbytečně dlouhé litanie, které lidi ani nečtou, protože tam vysvětluji jasné postupy. A tak vás velmi chválím za “nahrávání”.

No, ale také vás musím přidržet v rozletu nohami na zemi. Ve vaší lokalitě máte enormně obtížné podmínky, oba víme co mám na mysli. Vy se hlavně Martine soustřeďte překonat obtíže vaší lokality. Berte to tak, že ve včelařsky skvělých lokalitách umí včelařit kdejaký nýmand a nemusí toho moc umět ani vědět. V podmínkách obtížných však mají u včel dobré výsledky jen skvělí včelaři. Protože všichni včelaříme mezi asi 80% nýmandů, je to boj. Kor když se v našem okolí vyskytne alternativec, pak je to skoro na nevčelaření v jeho blízkosti.

-------------------------

Před pár dny mě škoval i Tom4. Mezi řečí se zmínil, že i on si některé texty tady z toho fora tiskne a ukládá, jako papírovou zálohu paměti svého PC. Dělejte to všichni, doporučuji. Vím to jistě o Romanovi, o Jirkovi a pár dalších. Když nic jiného, jste u toho, když se rodilo a rodí něco, možná, skvělého. A všichni se mohou účastnit, úplně každý. Třeba takovýmito dotazy, jako jsou martine ty vaše. I kolegu COMA prosím, i on pomáhá. 

Děkuji vám všem za vás za všechny. Já toho už moc nepotřebuju.

(hlavně bych už měl asi lehnout na hadr, jsem už, jak by řekl Platón, “blízko cíle svojí cesty” a já toho už moc řešit nemusím - snad jen “díky za každé nové ráno”)

Zdravím. Tome, měl bych na Vás prosím taky dotaz(y). Jak víte, vyrobil jsem si jeden pokusný úl s dvojitou stěnou a solárním ohřevem vnitřní stěny nástavku – dával jsem sem fotky. Věřím, že úl by mohl pomoci s rychlým jarním rozvojem, a tak bych do něj včely rád přehodil co nejdříve. Je možné tento zákrok spojit s komorováním po prvním proletu? Že bych je už zakomoroval v novém úlu? Nevidím důvod proč ne, ale raději se ptám.

Na ten první jarní prolet už netrpělivě čekám. Menší prolet, ale jen u dvou úlů, byl začátkem prosince, ostatní nebyly venku snad od října. Minulý pátek to už vypadalo nadějně, ale přišly mraky, klesla teplota a zase nic. Momentálně je u nás tak 10 cm sněhu a v noci má být -14°C. Po neděli sice hlásí relativně teplo, 7-8°C, ale zase déšť a zataženo😟. Já se toho proletu snad nedočkám. Už by to asi chtělo i komorovat, ale předpokládám, že se musí počkat na ten první prolet, i kdyby to mělo být začátkem března.

Minulý víkend jsem koukl na podložky a lehce i pod folii a zdá se, že je vše v pořádku, alespoň dle mého (nezkušeného) názoru. Pod HL pořád věnec zásob, mají se kam posouvat, žádné pokálení. Jen jedny se mi zdály být už dost nahoře a víc rozlezlé i měly bylo víc než u ostatních. Nevím jestli mají dost zásob, ale zase se mi v nich nechce vrtat, když je zima a nebyl prolet, abych je nestresoval a třeba se nepokálely v úle. Děkuji za rady, názor.

Odzadu. Máte to nastudované skvěle. Že jsou některé pod igelitem sem tam pozoruji také (už to nesleduju). Nerozumím tomu, vždy když jsem se bál, že mají vyjedeno, se pak ukázalo, že měly dost.

Ta dlouhá doba k proletu je mrzutá, taky bych byl nervoznější a tudíž vám rozumím, ale myslím, že po neděli už slibují dobré počasí a už to konečně klapne. U mě hromadný prolet nebyl, ale vše se trochu proletělo někdy před asi týdnem nebo víc, musel bych se podívat do záznamů. Nerozumím tomu, ale zdá se mi, že to nemůžou vydržet jen některé, třeba 200 včel na včelstvo. Někdy jsou pokálené čelní stěny úlů a u některých dost. Ale včly mrtvé venku nejsou, tedy ty nejhůř plné to asi i za nepříznivé teploty udělají takto. Nebo mrtvolky zlikvidují ptáci a hlodavci, nevím. Také pozor na BF, ta má sklony trochu pokálet dílo a přitom je v dobré kondici. Dá se s tím žít, kde to vidím a jde to poruším prázdné buňky s “kaňkami” - tak tomu říkávala máma, sem tam to udělalo i vč i bez “krve” BF, když tu ještě nebyla. Musí se dokonale oškrábat loučky, rámek označit a co nejdříve ho vyřadit. Někde opakovaně píšu, že nikdy nic nedezinfikuji, ale rozhodně dělám právě popsané. Také, když se nástavek uvolní, nebo pokálený zevnitř uvolním co nejdříve, po vyschnutí ho důkladně zevnitř oškrábu a vyžehnu PLAMENEM z PB hořáku, HORKOVZDUŠKA NESTAČÍ! Je dobré taky obnovit vnější nátěr, prostě údržba.

I v roce, kdy mi to zimovalo na medovici, 34 na medovici a 10 s částečným cukrem do 50%, se také nemohly proletět víc než 3 měsíce a tudíž podle vší mě známé literatury to vůbec neměly přežít. V tom roce mi hrozilo ochrnutí kvůli oboustrannému výhřezu plotýnek a tak jsem mezi půkou a koncem září podhodil KK narvanou zásob jen u asi 20 vč, nevím už, dohledalo by se to tu. No a padly jen ty, kde zůstala KK nahoře. Totéž u Toma4 a Petr to u sebe dal pod ně 100% a jemu nepadlo nic. Tomovi4 padly také jen ta vč, i on byl nemocný, kde to nedokázal dát pod ně. Vydedukoval jsem, že to bylo proto, že se nedostaly k vodě na stropním igelitu, protože byl strop o 16 cm výš, než bylo dobře. Nebo proto, že tam utíkalo všechno teplo a voda je jen odvedená pozornost od pravdy, těžko říct. Ale to je dedukce, čili DOMNĚNKA. Padlá vč, byla pokálená a neopustila úl, tudíž to nebylo na 100% CCD, ale přesně to, co popisují staré knihy, když se nechá zimovat na medovici. Přeplněné výkalové vaky. Proč vydržela vč, která měla bíž ke stropu a vodě mě nenapadá, nedává to logiku, řeklo by se méně vody = méně výkalů, ale prostě shoda je do očí bijící.

A tak se nebojte a rozhodně do nich nelezte a nevčelařte v zimě jako tupci na YT videích.

S přeložením nevím, ale nedoporučím, i když třeba Pluhy ten to dělá za mrazu v lednu i prosinci, uvidíme jak to u něj dopadne, jestli se pochlubí. I když, já asi neuvidím, nemám nervy ho sledovat podobně jako Sedláčka. Ale sdělím vám svojí zkušenost:

Měl jsem 3 vč ve starých iniverzálech typu MU, ale s mírou 39x30, samo domo perfektní práce jednoho mámina kolegy. Chtěl jsem je ale mít v nástavkáčích, které jsem dokončil do vánoc a byl nedočkavý. V první půlce ledna, když se asi na tři dny oteplilo na 12+ a proběhly hromadné prolety, jsem je přeložil do nástavkáčů. Vše OK, nic se jim nestalo, přežily to perfektně a dost nevybíravě protestující máma protáhla obličej. JENŽE. Nešly do síly ani jedny, byla to tři nejhorší vč celou sezonu z asi 45, která tehdy na stejné zahradě u chalupy byla. Od té doby bych já nic v zimě nepřekládal. Tupci, co včelaří v lednu za mrazu patrně vrtají všechno a pak nemají srovnání, nebo nevím a popravdě to považuji za týrání zvířat a nedokážu taková videa ani dokoukat, je mi za ty lidi tak trapně, nebo jak to říct, že prostě jen uvidím název a přejde mě vlna trapnosti za někoho hloupého, který ale myslí, jaký je kabrňák. Nechci jmenovat, ale jistě každý ví, hlavně Všichni xxxx.

A vám sdělím, co možná nevíte, k tomu předjarnímu samoohřevu. Někoho napadlo dát na začátku ledna do podmetu topné spirály, které udržovaly nepatrnou teplotu nad nulou, detaily už nevím. Naštěstí to udělal jen u části, ostatní nechal jako kontrolní. Všechna nepatrně vytápěná vč uhynula, pokusník to vyhodnotil, že je usušil. Jediné co si pochvaloval, že v úlech nebyla sebemenší plíseň, ani náznak. Jenže ani živé včely.

Opakovaně sice tvrdím, že zkoušet se má, opakovaně ale tvrdím také to, že bychom u včel neměli přemýšlet jako lidi, ale jedině jako včely. Tady třeba narážím na idotskou snahu aby neplesnivěly spodní rohy nadbytečných rámků. Patrně proto byla vyvinuta očka, která se ukázala, jako nejhorší a možná jediná - spolu s prodyšnými stropy - příčina VŠECH problémů se včelami, hlavně úhynů. Doporučuji si prostudovat studie, které mi našla AI o tom, co tvrdím roky a o tom, že si všimli vědátoři faktu, že zalétlá vč v dutinách stromů žijí roky a nikdo je neléčí. Pravda, sice je nikdo nezužuje a nedokrmuje, aůle taky od nich nikdo nechce o 20,30 ale i 60 kilo medu víc, než kolik sama potřebují pro svůj zdárný, klidný a nikým nerušený život.

Tome, moc Vám děkuji za názor a další postřehy. Co prosím přesně myslíte tím „kde to vidím a jde to poruším prázdné buňky s “kaňkami”“. Tedy chápu, co jsou kaňky, ale proč poškrábat? Myslíte seškrábnout a odstranit? Snad se počasí “umoudří“ a bude brzo prolet a já nebudu muset tyto věci vůbec řešit.

Dobře, s tím přeložením tedy počkám až třeba na konec března a udělám to společně s novým tlumičem.

Prostě kde je kaňka poruším dílo. Suché buňky včely vykoušou vše narušené a odstraní - vynesou ven úlomky vosku i s výkaly. Kde jsou pokálené zásoby, tak totéž. Včely to odvíčkují a měl s výkaly vyhodí z úlu a zásoby spotřebují. Tak se rychleji včelstvo “samoočistí”. Samosebou ne úplně, ale nám jde o to, aby co nejvíc výkylů s patogeny bylo co nejdříve pryč z úlu. 

Na loučkách rámků to včely neodstraní, u některých “hygieniků” vidím posrané loučky s letitými kaňkami a “šňůrkami” výkalů, obyčejně je to šňůrka končící kapkou - kaňkou. Máma vždy říkala, že podle toho se pozná prase a nebo čistotný včelař. Jsou lidi, že rámky nevaří, jen oškrábou a posrané loučky nechají být. Všímejte si na videích, co se někdo nestydí prezentovat.

To samé když je zevnitř pokálený nástavek. Co nejdřív, jak je to jen možné a vč už neohrozíme, třeba v květu jív nebo i o něco dřív za hezkého počasí, vč přeložíme do vyškrábaného vyžehnutého a z venčí natřeného nástavku a posadíme na stejně renovované dno. Když je čas - většinu patogenů dobře ničí UV záření, tak i nepokálené nástavky, které nepotřebují vyžehnutí, vystavíme na slunci tak, aby dovnitř svítilo a podobně jako “ladíme” sluneční tavidlo po hodině - dvou nástavky otáčíme tak, aby dovnitř svítilo slunce na co největší plochu a co nejdéle. Třeba to opakujeme několik dní. To funguje také a dokonale. 

Rámky. Některé polorámky, hlavně v TL, ale i celorámky v plodištích do jara zčernají a jsou nechutně ohavné. Ty likviduju. Některé, které stojí za záchranu, odrásám rotačním drátěným kartáčem. Dělám to venku za hezka, abych si v dílně nedělal svinčík. Rámky vystavím slunci též a to i když byly vyvařené. 

ZÁSADNĚ NIKDY RÁMKY NEVAŘÍM V LOUHU ANI SAVU, V NIČEM TAKOVÉM! A ani takovými svinstvy nevymývám úl. Nikdy se to ze dřeva už dokonale neopláchne a včely pak musí žít na něčem jedovatém. Tohle je podle mě horší, než tvrdá chemie!!!

Nikdy bych nevykoupal nástavky v prafinu, je to nepřirozená ropná chemikálie a prafin, strearin a podobné sračky do včel vůbec nepatří!

Co nedělám a celý život se k tomu chystám (nejsem jenom kabrňák) je následující a doporučím všem. Mám to od starého praktika, kámoše mých rodičů. Když se od nánosů černé špíny z rohů nástavků, kde se zimovalo, z nut pro ouška a ze všech škvír vyškrábe ten vnitřní povlak, je v něm mnoho propolisu. Ten ale nejde nijak použít, je to prostě něco z čištění. Toto se nemá vyhodit, ale rozpustit v denaturáku na polituru, jakousi tinkturu a tím natřít nové, ale i očištěné vyžehnuté staré nástvky jak zevnitř, tak ale nové i z venku. Uvnitř včely dřevo stejně potahují propolisem a z venčí propolis, po vyschnutí lihu, chrání dřevo proti plísním. Pan dotyčný nové úly natřel tímto (dalo by se to skvěle nastříkat) a po uschnutí teprve horkou fermeží a potom teprve barvou. 

Tome, děkuji Vám za další skvělý článek ve vlákně “Hodnocení a odkazy na zajímavé články tohoto fóra“. Máte pravdu, že kdyby se začátečník jako já inspiroval YT videi tak nabyde dojmu, že když nezačne včelařit a krmit různými těsty od poloviny ledna, nebude dělat pokap, izolovat matky atd. nemůže včelařit. Občas na ta videa kouknu a řeknu si: ještě že mám Blaník a výborného učitele a tohle dělat nemusím🙂. Navíc si všímám, že hodně těchto borců (čest výjimkám) neváhá plácnout těsto do včel, nebo znovu sestavit prostavěné nástavky, aniž by očistili loučky nebo alespoň sfoukli včely, a tak jsem rád, že nás tady cepujete i v tomto směru. Naštěstí už bude jaro a víc práce na zahradě i u včel a na blbosti nebude čas.

------

Tak jsem se konečně dočkal, tedy včely se dočkaly. Do rána u nás sice lehce mrzlo, ale přes den svítilo slunce, bylo teplo a jen mírný větřík, a tak byl dnes intenzivní prolet viz video. Skoro jako při rojení🙂. Bylo to příjemné zase po několika měsících vidět včely venku. Líska ještě nekvete a tak žádný pyl nenosily, pár včel se jen marně snažilo dostat do ještě zavřeného květu čehosi, co nám tady roste na zahradě viz foto. Pracoval jsem dnes z domu, tak jsem toho chtěl využít a zakomoroval. Nicméně mi první letošní akce moc nevyšla. Odpoledne kolem třetí, jak opadl intenzivní prolet (pořád bylo na sluníčku 15+) jsem do nich vlezl a zjistil jsem, že nevím co s nimi. Plno včel na všech rámcích, což jsem nečekal. Nakonec jsem zúžil jen jedny, na 7 rámků, tam to šlo, ostatním jsem dal zatím jen blinovku dozadu jako zateplení. Přesto, že bylo slunečno byly hodně protivné, proto jsem se v nich nechtěl moc vrtat a třeba je z posledních rámků ometat. Tak nevím, možná jsem deb.l a v den prvního proletu se nemá do včel lézt (loni jsem to samé udělal u oddělků a nevadilo to), nebo bylo moc teplo a byly hodně rozlezlé. O víkendu budou snad hodnější a podaří se mi je alespoň trošku zúžit. Jinak zásob mají všechny opravdu hodně. Jsou to moje první vyzimovaná kmenová vč a zdají se mi být velice silná. V porovnání s loňskými vyzimovanými oddělky, nebe a dudy.

Sice jsem nepochopil, v čem je vaše otázka, ale asi jde o vaše zužování.

Musíte mít představivost, včely by měly být na plástech nahusto a když jsou rozvolněné, naučte se odhadnout, jestli by načerno bylo včel 3x víc nebo dvojnásobně? Vy jste je zastihl ve chvíly, kdy se rozvolnily a přeskupovaly se a hlavně si přenášely potrravu nad sediště. Tohle slovo jsem asi vymyslel já a asi není v odborné terminologii, rozumím jím to místo, kde je plod a rovnoměrně zásoby si dávají nad a kolem něj.

Když bylo jako dnes - jindy se zužuje třeba při jen 10 (musí být ale po hromadném proletu třeba před 2-3 týdny,a le musí být po něm), nesmí být vítr a pršet - pak byste mohl i zvedat jednotlivé rámky. J8 jen rámky přizvedávám. Dělám následovně:

První, co mě zajímá je, zda mají a jaký plod.  

1 - Hrboplod - neoplozená matka vychovaná v zimě z nouzáku. 

2 - Hrboplod + normál plod - vykladená stará (nebo málo oplozená mladá) matka

3- Žádný plod, vč nemá matku a nebo ještě nezačlo plodovat. Plodovat by ale už mělo.

4 - Normální plod s mezerovitostí.

5 - Normální plod v ucelených plochách téměř bez mezerovitosti.

--------------------

Jakmile toto vím, jen povytahuju rámky abych viděl ten plod a hned je zase spouštím do normální plohy. Při tomto úkonu zjistím, jednak jak hustě je to obsednuté, kolik mají zásob a hlavně na kolika rámcích z obsednutých je plod. V tuto dobu, když vám ještě nekvete líska, bude plod na 1-3 rámcích na prostředku, kolečka jako dlaň bez prstů (na doporučované dm2 to určovat neumím, nezvykl jsem si na to). Ale tady pozor. Jsou dvojí včely. Jedny mají na málo rámcích plod ve větších plochách a naopak, jinde bude plod na 4 rámcích, ale na krajních jen jako pětikoruna. Nevím proč to některá mají tak a jiná jinak. Domněnku mám, ale nechci to rozvádět.

No a jak se rozhodnout?

Jestli odhadnu, že by se na plást - pamatuju si to z léta nebo z doby pouštění do medníku - by se kromě včel, co vidím, vešlo asi 3x víc a mám je rozlezlé na 9 rámcích, načerno by byly na 3, je to tak? Ale tak to zúžit nejde - to je třeba Brennerova chyba. Rozhodující je plod. Mám je na 9 rámcích, načerno by se vešly na 3, a tak bych mohl zúžit na 6-7. A na kolik tedy? Jestli je plod na jednom rámku, tak na 5. Jestli je na dvou nebo třech tak 6. Ale jestli se mi zdají fakt nadupané, dám 7. A naopak, třeba mají relativně dost plodu (než početně silnější), ale včel není až tak moc, tak zaději zúžím jen na 5. Každé vč rozhodujeme a vedeme jinak, individuálně, nejsme fabrika a pologramotní nádeníci v zámoří, kteří to mají na háku.

JENŽE!

Někde tu píšu o předjarním paradoxu, kdy vč na plodplástech nemá zásoby, rámky bez zásob bychom vyřadili dozadu nebo pryč z úlu, jenže když je v nich plod tak to nejde. Plodové musíme nechat za každou cenu, ovšem jestli je bez plodu sice pylový pěkný, s méně nebo bez zásob, musí pryč. Dá se jim v jívách, pokud je slušný a není černý ohavný, přidat na zakladení ZA POSLEDNÍ PLODOVÝ a nebo jiným, tam, kde to na M ještě není. Ale taky se může stát, že ho obětujeme a vyvaříme, ten pyl stěží vydrží do oddělků.

Nejčastěji je u silných kmenových když rozkvétá líska plod na 1-2, max 3 rámcích. Před plodem by měly být dva zásobní, mladší, pěkné a to samé za plodem. Když jsou plodové 2, zúžíme tedy na 6. Když je plod na 3 rámcích, možná menší kolečka a včel podobně, zase na 6, ale tak, že je dopředu zásobní 2 a za plodem jeden.

Když jsou včely rozlezlé, holt některé neometám a nechám za blinovkou, ony trefí. Brenner píše o ometání, já to nedělám. Je nutný cit a myslet u toho.

Snad máte nadělané buchty tlusté jako rámek. Pak se strčí jedna na doraz k čelní stěně, pak ponechané rámky v hnízdě, blinovka a za ní další rámky. V komoře není potřeba víc jak jeden, max 2 zásobní rámky. Počítejte. Zúžil jste na 7. Vpředu buchta = 8, blinovka je v pořadí devátá a za ní v komoře mohou být pořád ještě dva zásobáky do počtu 11 pozic.

Co se stalo?

Vč je doteplené vpředu buchtou, stačí k HL přidělat desku extrud PS 30 mm, uříznout jí na šíř 400-402 a omotat izolepou. Já je mám z jedné strany pobité (přilepený) sololit, ze stran k tomu nemůžou a od stěny už vůbec ne. Za hnízdem je opět přepážka z PS, a díru, když by jim táhlo, ucpou včely svými tělíčky a proto stačí díra 20 mm, nebo standardně očková díra 25, 20 ale stačí. Finta - blinovka má na straně od hnízda očkový uzávěr aby šla uzavřít a použít třeba pro dva oddělky ve VN jako dělicí přepážka, po stranách se to dotěsní složeným igelitem, lajsničkami a tak podobně, dole se na dno připevní hranolek vysoký jako podmet = 18 x 20-25 a tento hranolek je vyvedený až na leták. Jen na dva hřebíčky, aby to šlo rukou demontovat. A máte z normálního VN dva plemenáče pro oddělky. Když jsou oddělené blinovkou s uzavřeným otvorem, po odebrání jedné matky se uzávěr otevře na jednu včelu a nechá se to spojit. Ale to jsem odbočil, stejně tak funguje buchta, pak ale musí být opláštěná kolem dokola a i zespoda a spojit to jde taky, třeba povytažením buchty o 5-6 mm nahoru.

Pokud možno nám sem napište, zda jste hledal plod a kolik ho bylo, tedy jaké plochy a na kolika rámcích. To, že máte hodně zásob je doslova bomba!! Uvidíte, jak tam těsně před medníkama nebude nic a vše proměněné na spousty včel. 

-----------------------

Co vám kvete na zahradě je na 99% čemeřice černá, mimochodem velmi jedovatá rostlina, pozor na vnoučata!

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceme%C5%99ice_%C4%8Dern%C3%A1

Tome, děkuji za další informace.

“Když jsou včely rozlezlé, holt některé neometám a nechám za blinovkou, ony trefí”. Ano, to je logické (patrně tedy v případě, kdy se za chvíli po zákroku prudce neochladí, což včera nehrozilo). Věřil byste tomu, že mě to včera vůbec nenapadlo? Jak jsem psal, byly včera hodně podrážděné (nečekal jsem to), tak jsem jen zkontroloval zásoby lehkým povytažením hlavně předních rámků a zase je zavřel. Jen jedny, ty, co jsem nakonec zakomoroval na 7, měly v předu zásob málo tak jsem jim tam dal jeden zásobní zezadu. Bylo v plánu zkontrolovat i plod, ale to včera opravdu nešlo. Budu si to muset zítra nebo o víkendu holt zopakovat.

Ptal jste se mě, kde včelařím. Jedná se o východní cíp Vysočiny, 530 m.n.m. Bývá u nás dost větrno. Lísky, alespoň tedy ty, co mám já a sousedi na zahradě, ještě nekvetou. Včera ještě žádný pyl včely nenosily, dnes nevím.

Jo a s těmi vnoučaty ještě nestrašte. To má minimálně 5, raději 10 let čas🙂.

Dovolím si menší vsuvku.

Jo a s těmi vnoučaty ještě nestrašte. To má minimálně 5, raději 10 let čas🙂.

V tomto případě podle mě lepší dřív než později - čím dřív tím líp. Ono si užívat čas s vnoučaty v 55 nebo v 65 letech je rozdíl v síle. Já to vidím na své babičce. První vnouče měla v 42 letech (moje starší sestra), mně v 48 letech a já si pamatuji jak jsme jezdili o víkendech ve čtyřech (ještě s dědou) na kolech. Poslední vnouče měla kolem 62 let. Letos bude mít 75 let a sama mi říkala, že už to silou nezvládá se věnovat třeba 13 letýmu vnoučeti na pár dní a nedokáže si představit, že by ho měla “na krku” přes prázdniny ačkoliv by ráda s ním ty prázdniny strávila. Na kolo ho nevezme, neseděla na něm asi 10 let, fyzicky to už nezvládne a ještě se i bojí, protože ikdyž by “neškodně” spadla tak se z toho bude dostávat už těžce. Bohužel na to doplatila její teta - ještě po 80 jezdila na kole, aktivní babička, ale jednou se nějak lekla auta, spadla a už se těžce dostávala. V průběhu asi 3-4 let byla ležákem a umřela před pár lety a nedivím se, že babička to pokoušet nechce. V jejím věku si raději pojede svůj stereotyp než podnikat aktivity aby vnouče zaměstnala a užila si s ním nějaké aktivity jenže 13 letý vnouče se asi nebude bavit posedávat v pergole a luštit křížovky u kafíčka. Děda taky už do lesa nechodí a po většinu času si jen něco kutí v dílně, ale taky už nic náročného.

Já už dostávám otázky kdy bude pravnouče, ale spíše si myslím, že se ptají z pocitu, že by se ho chtěli aspoň toho prvního dožít.

Nevím jak k tomu má třeba Tom50 nebo Goro postoj, ale troufnu si tipnout, že to budou mít podobně jako třeba moje babička. Prostě lepší dříve než později už z principu toho prarodiče.

Neouhlasím s vámi. Když přišel první vnuk, bylo mi 54, musel jsem chodit do ráce, nebyl jsem úplně zdravý a bylo to teprve 4 roky co mi utekla manželka (skvělá žena, nemusel jsem jí zardousit, po 28 letech prchla sama, ale teď by mě už pouštěli😉).

Prostě až teď, bych měl na vnuky čas a sílu, hlavně mentální, jenže už jsou velcí a už o kecy “starýho zbrojnoše” rozhodně nestojí. Navíc jsem nebyl zbrojnoš. Vím to jistě, protože vnoučata přítelky jsou 5 a 4 s těmi si rozumím (asi mám podobný rozum). Než povyrostou a ztratí o dědka s bábou zájem. Vlastní nuci hrají fotbal a to šlo kolem mě kilometry daleko, vůbec tomu nerozumím a sport považuji za pošetilost, kolektivní tuplem a nikdy jsemn nepochopil dospělého chlapa, co čumí v bedně na sport. 

Já se soustředím na to, že jsou všichni zdraví, nikdo u nás není potetovaný, nikdo nebere drogy a i ex je zdravá, a rodina přítelky je zdravá, nepotetovaná a bez drog. Já víc od života nechtěl, jsem spokojený. Jak říkávala moje máma, “už můžu zavřít voči”.

Když se dožiju, za 17 dní mi bude 70 a jsem schopný kácet stromy a snad úplně vymletej taky ještě nejsem. Když se ptali W. Churchilla novináři, když mu bylo hodně přes 70, jak to, že se dožil tak dlouho v plné tělesné i duševní svěžesti, odpověděl: “No sport”. Rozumím mu velmi dobře.😀

A pro bdělou feministku cenzorku:

Popravdě, moje ex by zasloužila státní vyznamenání za vytrvalost, 28 let byl od ní velký výkon. Nic lepšího, než že to vzdala, nás oba nemohlo potkat. Na rozdíl ode mě je ona skvělá babička. Ale vnuci jí už nepotřebují…

Zdravím všechny.

Měl bych dotaz, jestli by nebylo vhodné každý rok po proletu vyměnit i VN za čisté opálené zevnitř a prohřáté sluncem? Nezničil by se nějak mikrobiom včel? Způsobil by jim tento krok velký stres?

Při prvním včelaření = zužování proboha nic takového nedělejte. Někde tu nedávno píšu jak špatně dopadlo moje lednové překládání vč do jiných úlů.

Ovšem v jívách už bych to asi risknul. Ale!

Kdysi za soudruhů psal někdo ve Včelařství o jarní výměně den. Líbilo se mi to a mělo by to smysl. Jenže jsem se k tomu nikdy nedopracoval - muselo by být 100 % náhradních den a také podložek. Ale idea nebyla špatná a dno není zase až tak strašná investice, navíc se v létě užije pro oddělky a podobně. Dno trpí úplně nejvíc.

Dna se v zimě opravila, zevnitř po důkladném oškrábání vyžehla a z venčí se obnovil nátěr - žádné barevné rozlišení nedělejte, je to pošetilost, pro včely to nemá význam, je jim to fuk. Autor nápadu či praxe ale nepoužíval TL a zimoval jen v jednom VN a tak mohl už při zužování prostě vyměnit dno.

Ale, když by byl u včel nějaký zdr. problém, nebo někde v sousedství, pak by jistě smysl mělo vyměnit i VN. Udělejte to ale až později, až začnou stavět, teď jsou zranitelné a nechte je nastartovat jarní rozvoj. Na druhou stranu, mám tenkostěnáče z masivu - v překližkáčích nezimuju - a v rozích obzvlášť, ale i ve stěnách a nutách je velmi mokro a dřevo zčernalé a viditelně nacucané vodou a to, než uschne, ochlazuje včelstvo. Ale vzpomínáte na nahaté úly s nacucanými hoblovačkami (asi) a na to, že v dutině stromu je taky nacucané poloshnilé práchno? Jak víte, že potřebují vysušený nástavek? Co když naopak potřebují vlhkost z pomalu vysychajícího dřeva? Čím sušeji jim uděláte, tím spíš budou muset ven pro vodu, a co když bude týden pršet a zima?

Ale možná má někdo z kolegů jiný názor? Co si o tom kdo myslíte?

Letos bude mít 75 let a sama mi říkala, že už to silou nezvládá se věnovat třeba 13 letýmu vnoučeti na pár dní a nedokáže si představit, že by ho měla “na krku” přes prázdniny ačkoliv by ráda s ním ty prázdniny strávila

Mám o rok menej a vnučka o rok viac a plne sa s tou babičkou stotožňujem….😉

Martin

 …Tom ti už odpovedal, je to blbosť….nijako tým včelám nepomôžeš, len ich vystresuješ a narobíš im viac práce…prečo si myslíš že tvoj nadstavok s ožehnutými stenami je pre včely a ich rozvoj lepší ako ich propolisom ošetrený nadstavok s vhodným mikrobiómom úľa…ano nie mikrobióm včiel aj úľ má svoj mikrobióm charakteristický pre dané včelstvo…

Hurá, tak dnes konečně začaly nosit pyl i u nás.

V pátek jsem napodruhé zúžil. Včely byly opět velice protivné, takhle je loni nepamatuji. Nejspíš je sejřilo, že bývaly mohly nosit, ale nebylo co. Dnes ráno, (byly 2°C, v noci mrzlo -2°C) jsem na dvoje koukl přes igelit a obě včelstva obsedaly nahusto všechny uličky včetně té u buchty i té u BP a dokonce byla obsednuta ulička za BP u jedněch dokonce celý rámek za BP. Dá se z toho usoudit, že bylo zúženo správně, nebo moc? Děkuji.

Akorát. Je lepší radikálněji. Ony bleskurychle pochopí, že mají nosit zásoby z komory, v hnízdě mají dost a kdyby začlo mrznout z komory zmizí.

Mě dneska dopoledne lítaly ty jedny silné v univerzálu, nic nenosily a bylo jen +5. V poledne začalo poprchávat, byl nehezký den. Odpoledne jsem byl ve Zruči n Sázavou a u řeky mě překvapila jasně stříbrná jíva, rozkvete do dvou dnů. Je to na můj vkus moc rychlé, snad je to jen nějaký velmi raný poddruh. Tady kde žiju mám nějaké polojívy, říkám jim jívky. Nejdou dobře zakořenit jako jívy, ale sem tam některý prut se v kýbli s vodou uchytí a kořeny pustí, což se u jívy nepodaří nikdy. Vypadají jako jívy, jsou drobnější než jívy, ale hlavně kvetou až po úplném odkvětu jív. Je to suprovní druh. Když dokvetou, současně začnou vrby křehké a to je pak cvrkot! Mám tudíž od rozkvětu jív až do odkvětu “základních” vrb nepřetržitou snůšku jak pylu, tak i nektaru. Bohužel tu úplně chybí smuteční vrba, která když je veliká poskytuje vydatnou snůšku.

Taky tu máme jen nepatrně javorů mléčů. U těch je, u Vlašimi v zámecekém parku zvláštnost. Sbírají velká kvanta pylu. Když se ale oteplí nad 18, úplně přestanou brát pyl a početně na květech ztrojnásobí, tehdy asi mléč zameduje. Bohužel se v jeho době málokdy oteplí nad 18 a jinde to třeba bude chtít ještě víc, někde ale možná postačí méně než 18. Sledujte to, je to velmi zajímavé (tedy prpo mě ano). 

Jen podotýkám, že Vlašimský park, anglický, je určitě největší u nás a kdysi se tvrdilo že i ve stř. Evropě. Má 78 ha, některé zdroje uvádí 75 ha.

Zdravím.

Mám dotaz na zkušenějších a chytřejších🙂. Jak postupovat u toho pěkného včelstva, které nemá plod? Včelstvo sbírá pyl nejeví známky osiřelosti nehučí nepobíhá po česnu. Mám trochu obavu, že nejspíše vyměnilo matku někdy na podzim a ta je neoplozená.

1. Základ je plodová zkouška, bohužel nemám otevřený plod a nevím jestli mi někdo ze zdejších bude schopen “půjčit” rámek s otevřeným  plodem jelikož tady moc těch kdo mají včely nezbylo.

2. Kdybych sehnal rámek s otevřeným plodem a plodová zkouška by byla negativní musel bych vyhledat neoplozenou a neoznačenou matku což u mě nehrozí.

3. Brát rámek po rámku a skusit “přecedit” včely přes mateří mřížku.

Díky za radu.

Počkejte!

Jestli nosí pyl, je tam nějaká matka.

Jestli je neoplozená = trubcokladná, začne klást do dělničích buněk, ale po zavíčkování budou buňky vypouklé = s trubčí larvou = hrboplod. To proto, že matka vychovaná v zimě nebo pozdě na podzim už nemohla ven a neopolodnila se a tak má feromon, drží vč pohromadě, jen nemůže klást vajíčka pro dělničí plod. Nebo se oplodnila málo, bylo už málo trubců a na podzim kladla dělničí vajíčka. jenže jí došla zásoba spermií a nyní už klade vajíčka neoplozená. Tohle vše je v každé odborné knížce, pokud je dobrá.

Rámek s plodem si raději od nikoho neberte a když, tak jedině s jistotou, že má vč zdravá.

Rozhodně v tuto dobu včely neceďte! Já to nikdy v životě ani jednou neudělal ani v létě, prostě to je absolutní hovadina! Trubčice - kladoucí dělnice v tuto dobu nebývají a tak matku lze najít, je to pracné, nebývá velká, ale jde to (musí). Ano, tahle možnost - trubcokladná panuška je asi to nejhorší, co se může u včel po zimě objevit. 

Proč nekladly, i když možná mají matku normální? Prostě ne každé vč geneticky začíná plodovat v lednu, jak nás učí klasická odb. lit. Některé čeká na oteplení, kor když je to vč početně silné. Nic mu neuteče, vč neví, nemá rozum a neví, že vy chcete rychlý jarní rozvoj a jarní med. Ono má přinést asi 90 kilo medu, což je jeho potřeba za rok. To, že my chceme 30 kilo vytočit, znamená, že musí přinést místo svých 90 + ještě těch 30 pro včelaře. Vč neví, že jsou snůšky krátké a že by nemuselo stihnout těch nejméně 30 kilo navíc.

Také je možné, že nemají nadbytek zásob a ony umí dokonale “posoudit” kolik mají zásob k dispozici a zda vyjdou ro rozkvětu jív, ze kterých je první významný nektar. Jakmile jste málo nakrmil, nemají dost, nesnaží se urychlit jaro a čekají na zdroje z venku a také  na oteplení. Mají za milliony let naprogramováno, že jaro zatím přišlo každý rok, jen někdy dříve a někdy později.

Když včelař zúží, ihned nastane situace, že včelstvo “vytopí” zmenšenou část a zjistí, že vyjdou s tím, co mají a začnou plodovat. To je jako s lidmi. Podivní, kvůli žalovatelnosti nemůžu napsat kteří, si nadělají fakany bez ohledu, že je neuživí a jiní, kvalitnější lidé s dětmi čekají, až budou mít dost prostředků je uživit a dřív si dětičky nepořídí. Ale připravují se na ně, budoucí maminka shromažďuje výbavičku a shání sunar a včely nosí pyl a čistí a leští buňky uprostřed hnízda (výbavička a kolíbky pro miminka). A nebo když lidem z velkého zámku o mnoha místnostech někdo pomůže zateplit dvě útulné cimřičky, najednou vědí, že malý prostor vytopí a můžou si luxus - dítě pořídit.

Na vás mi Martine vadí, že neumíte domýšlet souvislosti. Já tu někde včera nebo předevčírem pro takové, jako vy PODROBNĚ (což musí sběhlejší už štvát) popisuju, jak jen díky jinému autu, kde nemám síru, jsem nezničil vč. Posrané, zubožené a tak jsem ho ze soucitu zbavil nejhůř pokálných plástů a dal čisté odjinud, zúžil, možná jen z nějaké  mechanické rutiny - spíš letitý instinkt a že je potřeba slabým pomáhat. A jak jsem za dva dny s údivem zjistil, jak si zatopily, najednou začaly nosit pyl. Fakt jste to nečetl? Určitě ano, proč to neumíte vztáhnout na svůj případ? Ale je dobře, že se aspoň zeptáte, drtivá většina mlčí, tupě, zarytě mlčí a u včel dělá nebetyčné kraviny!

Jestli máte další, slabší vč a nemá matku, nejde čekat na to, že si vychovají z plodu matku. Neoplodnila by se ještě. Od položení vajíčka trvá trubec 24 dní, jenže pak musí “dospět” a získat říjnost a tak nejméně měsíc od položení vajíčka. A vajíčko ještě nikde nebylo položeno, nejspíš ani u sousedů. Buď to připojíte k tomu, co ZATÍM pyl nenosí a nebo musíte koupit odd s matkou a spojit. Zatím je čas, týden i dva, vydržely doteď, vydrží ještě. Vzpomeňte na to, že dobře v létě a na podzim zaopatřené dlouhověké včely mají některé uhynout až na konci května!

------------------------

Domyslete něco, co se v literatuře od vědců nikdy nikde nedočtete a tak si dobře zapamatujte můj následující text:

Příroda počítá i s výše popsanou variantou, že matka je neschopná klást oplozená vajíčka. Může ale dát světu ještě před tím, než její vč nevyhnutelně uhyne, trubce a tím udržet nebo zpestřit genovou rozmanitost svého druhu. Proto to vč trubcokladné matky nezabalí a vč neuhyne hned, má ještě úkol od Přírody, nebo Boha, že tu má zanechat aspoň svoje unikátní geny. Co jsem sdělil je jen moje DOMNĚNKA, tak si tu nelogičnost vysvětluju já. Je to přece stejné u lidí s homosexuály nebo neplodnými lidmi. Žijí, usilovně pracují, i když vědí, že se sami nerozmnoží. Ale spoluvytváří svět pro ty ostatní, kteří se rozmnoží a jak by řekl Platón, pomohou udržet nepřetržitost kontinuity vývoje lidské civilizace. To je zákon zachování života, ke kterému přispívají VŠICHNI a také proto moderní část lidstva dospěla k vědomí, že tihle lidé jsou stejně cenní a důležití a ÚCTYHODNÍ, jako ti “normální”. Často plnili a plní společenskou funkci, která je taky potřeba, třeba řádové sestry, podle nich se dokonce jmenuje jedna z nejdůležitějších lidských profesí, je to tak? Jsem ateista, ale dřív kdokoli měl trable, mohl jít do kostela kde byl vždy někdo ZADARMO A HNED kdo ho vyslechl, poradil, pomohl a nebo i jen utěšil. Dneska jsou psychoušové a lidi si je musí zaplatit a většinou se na “vyšetření” u psychiatra čeká celé týdny! Zahodili jsme Víru a nahradili jí tupou, cynickou kapitalistickou PRÁZDNOTOU. To jsme si pomohli! 

Děkuji vám.

Vlezu do nich za 14 dní. Byl jsem se jenom tak kouknout ke včelám a ty slabé létaly skoro více než ty silnější akorát nenosily pyl. Jestli by byly bez matky nevím jestli to risknout a spojit je se silnými.

14 dní je dlouhá doba, má být do soboty pěkně, sledujte jejich aktivitu a pak uvidíte. Dpoufám, že jste ty silné, které nenosí pyl, zúžil. Jamile jsou zúžené, můžou začít tak, jak jsem vám psal dopoledne.

Asi jsem někde napsal, že mám hotovo a že mám teď 2 týdny od včel pokoj. Ale to neznamená, že je nechodím pozorovat a když mě něco upoutá na česně, zvednu dekl a podívám se skrz igelit. A tak dále. Teď se včelaří vlastně tím pozorováním každý den, pokud to nemáme jako Roman na chalupě a může jen o víkendu.

Držím aplce, bude to dobré.

Dobré ráno.

Trochu jste to popletl psal jsem to v Dnešní zjištění celkové situace. Silné nosí pyl a ty jsem zůžil na 6 rámků, které obsedají na černo. Slabé po…né jsem zůžil na 3 rámky a ty pyl nenosí. Ke včelám chodím i dvakrát denně baví mě se na ně dívat, vydržel bych tam klidně i hodiny😀. Včera mi připadalo právě, že ty slabé jakoby měly více včel ve vzduch než ty silné, ale možná to byl můj subjektivní pocit.