Dnes jsem zužoval dvě vč na této míře. Jedno byl odd z roku 2024 převáděný na větší míru, vloni nijak nezesílil a medu ndal neplný NN. Dnes nemá matku, ale vedlejší slabé, taky problémové vč, vloni pospojované slabé “jednotky” matku mají (už jsem je v duchu odepsal) a nosí pyl a bude to spojeno v nejbližších dnech.
Ovšem normální silné vč na míře D-B, tedy 43,5 x 30, ale jen na 10 rámků na SS v atypickém úle s pevným dnem, mě dnes šokovalo. Má hodně plodu, hodně zásob, opět má plod na přední asi třetině 5 rámků, prostřední jako dvě dlaně s prsty a skoro pod HL, i toto mělo horní KK 15/7. Tohle vč ale z horní KK spotřebovalo asi polovinu zásob. Ovšem na rámcích s plodem má “za sebou” hodně zásob, na některých rámcích až ke SL.
Tady odbočím. Jsem hodně zaujatý vůči Langstrothu kvůli jeho nekritické adoraci některými včelaři, kteří si ho pořídili jen proto, že je americký. Ale jakýsi Jiruš mi ještě na VF (nick KaJi) tvrdil, že delší rámek než 39 má velký význam pro jarní rozvoj právě tím, že na zadní polovině až ⅔ plástů je hodně zásob a to umožní lepší rozvoj, protože je rozdíl když jsou zásoby na stejných rámcích a nebo včely musí přes uličky. Tak po dnešku musím konstatovat, že je tomu skutečně tak. (jestli na Jiruše máte někdo kontakt, dejte mu vědět, prý už nevčelaří, měl velké problémy se zrakem, které se nezlepšily)
Po kontrole a zúžení tohoto vč mě mrzí jediné. Že jsem na té míře nenadělal víc vč.
Tento atyp je z masivu Sm 25 mm, je tedy tenkostěnný. Vrtá mi hlavou zateplení úlu hoblovačkami mezi palubkami. Mám připravené přířezy na asi 10 VN D-B a k nim příslušný počet NN 43,5 x 14,4, vše tenkostěnné, ale vzhedem k věku to už nerozjedu. Škoda, je to promarněná příležitost. Přitom o úlu Mnogokorpusnyj, což je Sovětská podoba originálu Dadant-Blatt, vím asi 50 let. Mrzuté…
---------------------------
Tady jen přidám o problémovém pospojovanci problémových lazarů, který měl dost pokálené dílo a úl po otevření nevoněl, neměl plod a chybělo málo a vysířil jsem ho. Jen jsem měl jiné auto a v něm nemám sirné knoty. Včelstvíčko, hodně zubožené jsem ale zúžil na 2 rámnky, kde bylo vidět vyleštěné buňky pro plod + po zásobním před a za, tedy na 4 rámky. Za komoru dostaly dva svoje, protože byly částečně pokálené a byly na likvidaci, nic “čistého” jsem jim nechtěl dávat. To bylo ve čtvrtek, dnes je sobota.
Podíval jsem se pod igelit. Zjara dávám čisté a tak ho nebylo ani potřeba zvedat. Vč vypadá méně ubohé, nahusto obsedá všechny uličky, i tu k blinovce a na prvním rámku v komoře pilně pracuje. Zatopily si, po obvodě hnízda je vidět kapénky kondenzované vody, i jak je pár včel olizovalo. Asi jsem už starý a měkne mi mozek, ale až mě to dojalo, jen náhoda, že jsem neměl síru je zachránila. Tak málo stačilo k záchraně ultralazara v nejzuboženějším stavu, jaký znám. A stačily pouhé DVA DNY!!!! Po neděli k nim připojím bezmatečného lazara na míře D-B.
Ano, Petr a všichni ostatní SPRÁVNÍ včelaři popsané chcípaky likvidují, bez milosti a hned. Já holt ne, u mě musí právě nejslabší chudáci dostat šanci. Někdy té šanci pomůže i náhoda jako nemít síru u ruky. Jsem zvaděvý jak to dopadne. Ano, iracionální? Jistě, ale takto, podle těchto zásad jsem prožil celý život. Každý má dostat šanci. Ale připouštím, že ne vždy je to správně. Měnit se už nehodlám. Ono by to ani nešlo, jak mě znám.
