Výroba úlů a dalšího včelařského vybavení

Ale já opravdu zalévám všechna víčka pálenkou 🙂 Na každou tunu medu mám 10 kg víček, to není zas tak moc, abych si s tím za rok neporadil. A když zbyde, tak se uloží. Věřit mi pochopitelně nemusíte. A vosk se pak krásně zpracovává. Ekonomičtější způsob jak vytěžit víčka neznám.

Zajímavé je, že mám cca 100 slepic a chovám je bez amitrazu. No a včely také, už 15 let. 

Stopová množství jsou prý neškodná. Možná, možná taky ne. Znáte princip homeopatie. Proč to tam prát, když to jde i bez toho? Obzvláště v Blaníku, který roztoče eliminuje sám od sebe? Nechápu…

Léky mohou uškodit. Pokud se bez nich obejdu, je to vždy lepší. Myslím, že jste dost inteligentní na to, abyste pochopil.

Aby jste se hned nezačal čertit…Pane Krška, kéž by to na vaši úroveň dotáhla většina včelařů. Až vás dotáhnou, tak by se mohli naučit včelařit ještě lépe a to bez jakékoliv chemie. 

Přece není argument pro používání Amitrazu to, že je obsažen v něčem jiném, co člověk používá. My civilizovaní Evropané, bychom měli jít příkladem a snažit se svým vzděláním veškeré nadužívání, plýtvání nebo znečišťování Země omezit. Co když to opravdu někdo umí jen pomocí biotechnických opatření? (přemetení, klíckování, likvidaci zav. plodu atd…)

Všichni jezdíme autem, někdo na benzín. Když doléváme sekačku, snažíme se abychom benzín nevylili mimo nádrž. Neřekneme si: “Vždyť to je jen půldeci, stejně pojedu zítra autem ke včelám a auto mi žere 8l na 100km.”

V čem jsou podle vás a vámi získaných vědomostí nebo zkušeností kyseliny horší? Ano, Mravenčí je pro včely asi nejnebezpečnější, ale co třeba sublimace kys. šťavelové nebo postřik rozprašovačem 15% kys. mléčnou? 

V čem něco PODLE MĚ je nebo není škodlivé nechám bez odpovědi. Vím jen, že jak jsme přestal používat KM, ihned jsem měl vyšší výnosy a DOMNÍVÁM SE, že až o 50% a také se mi vč téměř nerojí. To nebude jen absencí kyseliny, ale MOŽNÁ to nějak souvisí. Hlavně ale jde u mojí včelařiny, která je pořád HOBBY VČELAŘINOU, o radost a můj subjektivní pocit ze včelaření. A také jd me o můj subjektivní pocit, že včelám neubližuji a to je pro mě též velmi významné.

Za daleko horší považuji já velmi jedovatou KŠ a její sublimace je něco tak strašného, že já toto včelám už nikdy neudělám (dal jsem si to udělat jednou). Vše jsem tady v tom foru od ledna 2024 popsal, stačí si to najít. Jak je vše viditelně kontaminované stříbřitým povlakem mikrokrystalků KŠ, která se nikam neztratí a navěky kontaminuje ona, nebo rezidua, na která se rozpadne, celý úl, vosk. Doslova žasnu nad mozky některých, kteří toto považují za lepší než akaricidy. Opakuji, ty počty, někde jsem dal příklad v kilech aby si to uměli představit i duševně jednodušší. Konkrétně u KŠ šlo do úlu několik gramů, u akaricidů jde o miligramy. Pro hloupé, kilo unese v kabelce i osmiletá holčička ani ho nevnímá. Tunu neunese nikdo. Miligramů je do gramu stejných tisíc, jako kil do tuny, těch je také tisíc. Už jen toto by mělo každému, kdo má v hlavě víc než duto, stačit! Zhoubná okamžitě vražedná kyselina proti Amitrazu, který jistě není nic dobrého. Ale působí v úle hodinu, KŠ i půl roku a víc jak vysvětluje Goro, jak mikrokrystalky se během zimy ve vlhku mění na kyselinu a zabíjí. Ještě strašnější je podle mě pokap.

Patrně si vy neumíte představit věci, o kterých tak strašně zaujatě vyprávíte. Já nikdy nemonitoruju kolik a zda vůbec mám VD ve vč. Nevím prostě zda je tam mám. Domnívám se, že VD úhyny nezpůsobují, ale vědečtí prostituti to nevyzkoumali a tudíž NEMÁM JISTOTU. Protože chovám větší počet vč než malý, pak nehodlám nic riskovat a protože nevím dvě základní věci, tedy zda moje vč mají VD a zda VD úhyny působí, pak jedinou rozumnou taktikou je prevence. Vaší, ne dost inteligentní úvahou by se mělo ihned přestat očkovat děti proti dětské obrně, protože ne všechny děti bez očkování ochrnuly a mělo by se počkat (to je logika monitorování VD), které dítě ochrne a pak něco začít dělat. Tento příklad by mohl pochopit i fanatik.

Proč nedělám mnitoring? Síta patrně včely invalidizují ztrátou “chodidel” - což Goro tvrdí, že je nemožné. Tedy že jsem hloupý, přesněji můj kamarád, který v sítech den některých výrobců objevil utrhané nohy včel. Sám jsem to neviděl, nikdy jsem neměl hovadinu jakou je síto ve dně. Druhý důvod proč nemít síta je průvan a tady už prokazatelně těm, co vehementně monitorují, pak vč hynou pravidelně. Hlavně já se ale tím nechci a nebudu zdržovat, nebaví mě žádný monitoring, to se na včely radši z vysoka! Vrcholem stupidity pak jsou kejkle s práškovým cukrem. Tvrdou chemiií léčí DRTIVĚ DRTIVÁ většina včelařů a je nikdo nenapadá a nesekýruje jako sekýrujete mě, ať jsem na jakém foru chci. Alternativně léčí jen pár alternativců z důvodu IRACIONÁLNÍ VÍRY. Vymýšlejí nesmysly. Od vymýšlení a ověřování je tu výzkumák a vysoké školy. Jasně jsem mnohokrát napsal, že prostě léčbu dávám preventivně tak, jako se preventivně třeba očkují lidi.

-----------------------------------

Ale pořád odvádíte k jinému tématu. M.S. je génius když má na metrák medu kilo víček, patrně vytáčí nezavíčkované plásty. Tečka, neřešme to, mám pravdu, protože kilo víček na metrák vytočeného medu prostě není možné, pokud jsou plásty zavíčkované tak, jak mají být aby se nemuselo dosoušet a tedy sklízet nehotový med. To by se pak mohl brát nektar z rostlin vysavači, vysušit ho na 16% a je med hotový? Postupně se tady takto mezi řádky dozvíme, co je ve skutečnosti OP a to modifikované, jak čtu M.S. jabysmet.

Přátelé. Mě jde o to, jak si poradit s víčky. I kdyby jich bylo tak málo, pro mě jsou víčka problém. Zatím jsem našel v posledním Včelařství Andrýskův separátor. Prý ze 16 plástů vyzískal 6 kilo medu. Nepíše jak velké plásty to byly, asi z oplodňáčků (neplést s plemenáčem). Protože když mých 10 plástů o ploše je samotné voští asi 50 dm2 a je v nich 15,5 kilo medu, pak je Andrýskův separátor k ničemu a má nesmyslně malý výkon a nebo skutečně vyřezal nějaké malinké plásty. Dá se říct, že co jeden dm2 plástu bez rámků = 0,3 kg medu, jak velké tedy byly plásty, když ze 16 bylo 6 kilo medu?

O tom se, prosím, bavme a nechte laskavě moje léčení napokoji a dokažte aspoň to, co já. Děkuji.

Napsal jsem to špatně. Na 1 tunu vytočeného medu dostanu po zpracování víček cca 10 kg vosku, někdy nepatrně víc. Víčka samotná jsou pochopitelně mnohem těžší. Mám rád, když je zavíčkovaná tak ⅓. Nerad odvíčkovávám.

Jinak věřím, že si stále kladete vysoké cíle a ověříte funkčnost Blaníku bez použití jakékoliv chemie. Pokud tam nemáte roztoče, pak se není čeho bát.

Vaší, ne dost inteligentní úvahou by se mělo ihned přestat očkovat děti proti dětské obrně, protože ne všechny děti bez očkování ochrnuly a mělo by se počkat (to je logika monitorování VD), které dítě ochrne a pak něco začít dělat. Tento příklad by mohl pochopit i fanatik.

Nikde jsem nic takové netvrdil ani nad tím neuvažoval. Je to jen vaše úvaha. 

Za daleko horší považuji já velmi jedovatou KŠ a její sublimace je něco tak strašného, že já toto včelám už nikdy neudělám (dal jsem si to udělat jednou). Vše jsem tady v tom foru od ledna 2024 popsal, stačí si to najít. Jak je vše viditelně kontaminované stříbřitým povlakem mikrokrystalků KŠ, která se nikam neztratí a navěky kontaminuje ona, nebo rezidua, na která se rozpadne, celý úl, vosk. Doslova žasnu nad mozky některých, kteří toto považují za lepší než akaricidy.

Vždy je horší to co nejde vidět, než to co vidět jde? Rýma=Rakovina, Fosgen=Fíky, Cukr=CO2…stejné počáteční písmena, jedno jde vidět druhé skoro ne a co je smrtelnější a v jaké dávce? 

Tvrdou chemiií léčí DRTIVĚ DRTIVÁ většina včelařů a je nikdo nenapadá a nesekýruje jako sekýrujete mě, ať jsem na jakém foru chci. Alternativně léčí jen pár alternativců z důvodu IRACIONÁLNÍ VÍRY. Vymýšlejí nesmysly. Od vymýšlení a ověřování je tu výzkumák a vysoké školy. Jasně jsem mnohokrát napsal, že prostě léčbu dávám preventivně tak, jako se preventivně třeba očkují lidi.

Když máte tolik rád politiku…Většina si u nás zvolila co si zvolila, takže podle vašeho vzorce je to taky jediné možné a správné. Proč by Výzkumák který vyrábí Varidol nebo Gabon Flum dělal výzkum na něco co si může člověk koupit jinde nebo ošetřovat včely jinak bez pomoci jejich produktu? Proč by si ubírali kšeft?

Varidol ani Gabon nehaním, ať si každý používá co je mu po chuti, jen jsem musel reagovat na vaše nesmyslné argumenty.

No tak pánové,  už sa pomaly v tých diskusiách nevyzná ani divá sviňa 😉, skúsme  sa všetci držať toho, na čo bolo toto vlákno zriadené:

“Do tohoto vlákna dávejme od nynějška všechny výkresy, plánky a doporučení na úly a ostatní výbavu, kterou si lze zhotovovat amatérsky.”….

Zdravím. Tom stlouká rámky jen tak na stole, bez přípravku. Já zatím taky, ale moc mi to nejde. Byl tady zmíněn perfekcionismus🙂. Ano, vadí mi, když je rámek, byť jen nepatrně z vinglu nebo mírně zkroucený. Inspiroval jsem se dubnovým Včelařstvím a navrhl si formu na sbíjení rámků. Bude ze dvou částí, základna a truhlík (bez dna a jednoho boku). Truhlík se dotlačí na šikmé dorazy, čímž se mírně sevře. Natlučou se SL, pak se truhlík otočí o 180° a natlučou se HL. Dám pak vědět jestli, a jak to funguje.

Já se snad kvůli vám naučím vkládat do fora fotky a videa.

Když jsou loučky svrtané spolu, vše je nařezáno jen primitivní cirkulárkou, pak je to pravoúhlé a i v té malinké základně ploch se to samo srovná do vingle.

Svrtané loučky = naprostá rovnoběžnost vodorovných drátků znamená také absolutní snahu materiálu držet pravoúhle, nad čím proboha bádáte? To sbíjení v ruce není můj nápad. Viděl jsem to kdysi na stránkách Jana Jindry, známého Roudnického včelaře.

Mám nějaký stůl. Do svěráku upnu jednu BL tak aby se dole opíraa o stůl. Na ní položím ouško HL a tu držím vodorovně. Ano, musím položit sponkovačku, anšto mám jen dvě ruce. Podstavím BL, vezmu sponkovačku a přibiju, dávám dvě sponky vedle sebe délky 30 mm, u celorámků 35 mm. BL drží a drží to vingl (více méně). Otočím, opřu už přibitou BL o stůl, podložím druhou BL na opačném konci, který mám po otočení logicky “pod břichem” a sbiju. Celé otočím a přibiju SL, tam už dávám jen po jedné sponce. U celorámků dávám užší SL a sice 20 x 6,5 (7) mm. U medníkových rámků dávám ZÁSADNĚ jen SL široké 25 mm - viz fotky mých rámků u článku tady na CHZ.

----------------------------

Forma na sbíjení celorámků je na jeden kus. Pevně se pomocí klínku upnou BL ve správné poloze (ta je daná na desce napevno přidělanými dorazy, mezi kterými je přesně 390 mm). Přibije se HL a po otočení celé formy vzhůru nohama SL. Po vyražení středového klínku, který rozpírá táhla a tím fixuje BL ve správné poloze, je rámek volný. Dokud klínek (samosvorný úhel) drží, ani se to celé nehne. Opět nic rychlejšího neznám, forma je “placatá” a nezabírá místo jako váš truhlík. Až to pochopíte a uvidíte, na truhlík rád zapomenete.

Jo, pro každou šířku rámků musí být jiná forma, to ale truhlík taky.

Moje forma (systém po přátelích mojí mámy) je podobná jako se prodává, ale místo toho nesmyslu na upíníní jsou dvě táhla ve vedení a mezi ně klínek. To, co vidíte na odkazu je na dvě věci, na hovno a na nic - blbě to drží. Stačí o milimetr slabší nebo silnější BL a už to nefunguje. U klínku do mezírky mezi táhly ho prostě zarazíte víc nebo méně. Táhla končí stejně širokými dorazy, u systému v odkazu drží BL na jedné straně nahoře a na druhé dole a je jasné, že to tvar nedrží. Vyhozerné peníze, každý si to může sestavit doma sám na kusu nějaké pevné desky, třeba ze zbytku silné dřevotřísky (od kuchyňské linky třeba). Ideální by to bylo železné a navěky bez opotřebení. Ale to já neumím, nemám svářečku a neumím s kovem, jsem čistokrevný ortodoxní “dřevák”. Ale já mám jednu formu asi 50 let a není opotřebená, dělal jsem si jí ručně (bez cirkulárky) kdysi sám podle půjčené, protože jsem jí musel vracet a neměl jí tehdy, když jsem jí potřeboval. Je dělaní á na polorámek 15, ale funguje na 30 a logicky i na 24. Ale jak jsem předeslal, polorámky dělám bez formy.

https://www.kovo-mat.cz/forma-na-sbijeni-ramku/?gad_source=1&gad_campaignid=22835196132&gbraid=0AAAABAo0gynrW9lAfNK6dMDpjwyQmv7xt&gclid=Cj0KCQjwl5jHBhDHARIsAB0Yqjy1hmu1nIdtpgjeHcZMOaHx8dxkHtYmZIjFgUzt-9pkv_EgYo_ntukaAstOEALw_wcB

--------------------------------

Zajímavost z mojí praxe. HL má být široká 25 mm, stejně jako BL - ty jsou rozhodující pro správnou rozteč rámků a rozteč je daná mezerníkem 10 mm. Ale v medníku mezerníky vůbec nemám, nejsou tam na nic (nekočuji). U vysokých rámků mezerník být musí a rozumný včelař má mezerníky POUZE na BL (kdo nechápe a zeptá se, opět vysvětlím). Tudíž šířka BL 25 mm je PODMÍNKOU!!! Protože nechci prostavování mezi patry, MUSÍ být SL široká také 25 mm a je dobré mít i HL širokou stejně, tedy 25 mm. Ale. Soused mi dal hoblovaná jedlová prkna skoro bez suků (větší než malé množství), jenže tlustá jen 22 mm. OK, mám HL jen 22 mm široké. Výš se zmiňuji, že u vysokých rámků není důvod mít SL širokou 25 mm a tak pro vysoké rámky dělám SL jen těch 22 mm. A předtím ze zhoblované coulky, tedy 20 mm.

-----------------------------------

Do tohoto vlákna jsem přestal psát po výpadech pana Maliny. Kde je dnes pan Malina, který se posléze přiznal, že dělá chytrého jako velkovčelař s letitou zkušeností a přitom má pár včelstev asi 3 roky a jak se jinde přiznal, moc se mu to nevede. Ale nasí.at, navážet se a znechutit umí. To tomuhle typu lidí jde znamenitě. Brouků Pytlíků jsem za život potkal zástupy, ne vždy je ale umím rozpoznat hned.

Myslím že ?stejný? přípravek B jaký používá Tom50 je zmíněn i ve staré knize. Menší přípravek A na pravo slouží ke krácení louček ruční pilkou, aby vše bylo stejně dlouhé a rovné řezy. Malá kovadlinka C je centimetrový doraz k zatloukaní obyčejných hrebičků jako mezerníků. 

Není to ono. Při nejlepší vůli a maximu představivosti nákres vůbec nechápu.

Přidám pro inspiraci svůj přípravek pro “stloukání” rámků

Forma je pro obě velikosti (30 i 15)

Možná mate že to není rámek 39x24 ale 22,7x48

Je to deska a na ní přišroubované dokola 4 hranolky jako dorazy a uprostřed volně vložené 3 klíny které přitlačují boční loučky. A to napravo je takové korýtko na zařezávání louček a když se do něj vloží přepážka tak se zařezávají na míru kratší loučky. Před 150 lety neměli pokosku z lidlu😁

Nic lepšího si já neumím představit. Jen HL drží jen jednou sponkou a to se mi neosvědčilo. Když potřebuju otřást z rámku včely, dělám to tak, že rámek vezmu v rozích, kde jsou ouška a silně uhodím malíkovými hranami obou rukou současně o  hranu nástavku. Většina včel spadne do nástavku, zbytek peroutkou. Stejně setřásám včely z polorámků při medobraní. Někdy to jedna sponka neudrží a dokonce ani ta 40 mm, což je u mojí sponkovačky maximum, delší sponky se nevyrábí. Taky sponky mají “snahu” uhnout ve dřevě a ani tam nemusí být souček a vyjedou z loučky ven.

Uvažoval jsem tak, že hřebíčky a jen 28 mm dlouhé - ty se na rámky používají, stačí taky jen dva a tak jsem se domníval, že musí stačit dvě nožičky sponky 30, max 35. No, nevím jak je to možné, ale nestačí. 

Jo a pro úplnost, když by z jakéhokoliv důvodu nebyla sponkovačka, bez formy se hřebíčky jen tak v ruce sbít rámek nedá.

------------------------------

Proč sponky drží hůř si vysvětluji tak, že jak jsou lakované, aby držely pohromadě, tak lak vyplní mikropory kovu.  Do těchto okem neviditelných pórů se zapřou hřebíkem zpřetrhaná mikrosdkopicky velká vlákna dřeva. Ovšem když jsou póry kovu zaplněny hladkým lakem, efekt se ztrácí. Patrně proto, že si toto prodejce uvědomuje a ví dobře, že to hůř drží, tak píše reklamní nesmysl, že jak drátek sponky letí dřevem, že se zahřeje tak, že se na něm roztaví lak a tím pak lak sponku ve dřevu přilepí. 

Prostě jsem zjistil popsané a tak do všech rámků přidávám sponku. A je pokoj.

Ještě se vracím s varováním. Ještěd začal na rámky dodávat vroubkované hřebíčky, tzv konvexní. Přidávám obrázek. jenže to, co nabízí Ještěd jsou jinak dělané k hřebíčky, při prohlídce lupou jsou hrany oblé asi jako jsou oblé konce buřtů ve věnci. Ale na fotce je vidět, jaký MUSÍ mít správný konvexní hřebík ty “zápichy”, musejí být klínovo ité jako harpuna proti směru vytažení. takže hovadina z Ještědu ve dřevě nedrží vůbec a mezerník přibitý tímto hřebíčkem vytáhnete z rámku bez kleští jenom za ten hladký plastový mezerník!

https://www.haspl.cz/konvexni-hrebiky-4-0-4-5-x-40-mm-anker-12u-modry-zinek-250-ks.html?gad_source=1&gad_campaignid=17347159328&gbraid=0AAAAADxB-NCx4vFK3taoYd7lRmWN5oV20&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZujteYInBsTUJwsSkUovd2xTwhe6KGWb5sb6awn4kLkOppE4QgNdK1BoC-_wQAvD_BwE

Tak tohle fakt nefunguje, stokrát lepší je nespeciální hřebík a bez pozinku. Možná vadí to pokovení víc, než tvar těla hřebíku, ale tento hřebík je očivině vylisovaný jinak. A navíc hřebík MUSÍ být dlouhý 28 mm a ne jen 25.

https://www.vpjested.cz/hrebicky-na-sbijeni-ramku-25-x-1-4-mm-vroubkovane-1-kg-0312/?gad_source=1&gad_campaignid=20418596305&gbraid=0AAAAADoOOastPvIOtFYCmBQGM2iDl8hYN&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZunoJYItQpfKC1q5p8GQzIjiwb5ttelmU5pDAnLjxkHtAgbFNzGceFhoCks8QAvD_BwE

Koukám, že hřebíčky 1,4 x 28 zmizely z trhu a našel jsem 1,4 x 30 a tak je nutné používat na sbíjení rámků tyto. Při délce 33 už jsou (bývaly) tlustší a to není dobré.

https://allegro.cz/produkt/hrebiky-1-4-x-30-521d0dd3-1c55-4a76-b7b4-9df852b72555?offerId=15608739226&utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=CZ%3EHome%3EGarden-Decorations%3E3P%3EPLA&ev_adgr=Ad%20group%201&ev_campaign_id=22951258248&gad_source=1&gad_campaignid=22951258248&gbraid=0AAAAApZ4Y9QMkC5PFUKYnMc33x1ichUL3&gclid=CjwKCAjwup3HBhAAEiwA7euZuhf7YdCggnuY6G3beDSLq6ZOmZMaOhGi4HbuJMRe7efLppqxnB2TtxoCGvoQAvD_BwE

Na formu z linku, co jste nasdílel jsem taky už někde narazil a původně si něco podobného chtěl vyrobit. Je jednoduchá, ale taky se mi tam nezdálo to, že ta rozpěrka drží jednu BL dole a druhou nahoře a myslím, že bude problém je rozepřít do boku a současně je mít doražené na HL (SL), ale třeba se pletu a funguje to. Váš systém (nepochopil jsem detaily ale princip ano, dá se domyslet) je určitě lepší – obě BL jsou tlačeny na boční dorazy a současně (stejným směrem) k HL nebo SL. Ještě to zvážím🙂.

Roman to má vymakaný. Sponkovačku ale nechci (další krám do baráku), pro těch pár rámků co budu každoročně dělat, se to nevyplatí a tak hřebíčky, pěkně postaru🙂.

Tak jsem se inspiroval částečně Tomem, částečně Romanem a vyrobil si úplně něco jiného🙂. Díky, že jste mi rozmluvili ten truhlík. Tato forma je velice jednoduchá, na těch mých max 50 rámků ročně naprosto dostačující. Mám to na rámky 39x15 a 39x30. Už jsem kupoval přířezy od třech dodavatelů a konečně jsem si vybral. Až ten poslední má přířezy jeden jak druhý (a za dobrou cenu) a tak může být forma jen takto jednoduše bez rozpěrných elementů.

Tak začátečníci, Jirkův foťák zkreslil obrázky a forma vypadá jako kónická, což je nesmysl, BL jsou souběžné, na HL i SL samosebou kolmé.

Jinak je to řešení dokonalé, jednoduché - nic jednoduššího asi už není. Forma má ale velkou vadu, nevymyslel jsem jí já! Gratuluji vám i Romanovi, paráda!

Já si pomáhal k přířezům za komančů - tehdy jsem stavěl formu, jejíž obrázky jsem dneska poslal Jirkovi- jak se dalo a tehdejší stroje byly nedokonalé a loučky nebyly stejně tlusté, bral jsem cokoliv mi kdo dal nebo vyrobil a vybírat si moc nešlo. Jediná včelařská prodejna v Čechách byla v Praze (a nic se objednat nedalo, zásilkový obchod se včelařinou neexistoval) a tahat busem nebo vlakem přířezy, tedy kdyby je měli běžně - (na trhu věčně ničeho nebylo dost a telefon neměl každý a stejně se dovolat nešlo) tak tahat to z Prahy bylo obtížné. Další důvod byl, že jsem experimentoval i s BL tenkými jen necelých 6 mm a pak je forma “rozpírací” nezbytná. Také se jednu chvíli blblo v mejnstrýmu (abych pořád nejmenoval časopis a nedělal reklamu) s nesmysly jako třeba BL tlustými 10 mm.

---------------------------

Moje děti v jejich pubertě se mi při mých vyprávěních smály (to ještě mladí naslouchali starším), že pamatuju vznik hnědého uhlí a ano, připadám si tak. Pro mladé uvedu něco, co si asi bude pamatovat ze zdejší komunity jen Goro.

O telefonování do roku 1991-3. Telefon fungoval jen jako pevná linka. K telefonu musely být přivedeny dva dráty, běželo to ale nezávisle jestli v síti šel proud. Nedalo se volat meziměstsky bez ústředny, šlo to tedy jen místně. Kdo chtěl volat meziměsto, buď si musel telefonát objednat a platil spojení a netušil, zda je volaný doma. Tak existoval telegram, tak zvaná telegrafická telefonní výzva. Tudíž. Chtěl jsem zavolat například své milé a sdělit jí důležitou zprávu, že jí miluju a nemůžu se dočkat víkendu, kdy se (snad, když jí její blbej fotr, co nic nechápe, pustí na zábavu) konečně uvidíme až se oba vrátíme z otravných intrů = z učení. Tak jsem musel docupitat na poštu, pam podat a ZAPLATIT telefonní výzvu, třeba v 16 hodin, že má Mařenka (nebo jak se momentálně jmenoval předmět mého zájmu) čekat v 19 hodin u nějakého KONKRÉTNÍHO telefonu, třeba na vrátnici jejího intru.

Ono to vypadá jako vtip, ale do roku 1971, kdy ve Vlašimi uvedli do provozu úplně první mimopražskou automatickou telefonní ústřednu v republice to tak bylo. Jenže skoro nikde nebyl “protějšek” ve smyslu místní teleústředny, schopný automatické volání - po zadání předvolby přijmout a spojení zraealizovat. Pravda, vývoj pokračoval velmi rychle a během asi 10 let se dalo teoreticky dovolat kamkoli. Ovšem jen teoreticky, když to bylo přetížené, vypadlo to a ozval se obsazovací tón a volání se muselo opakovat. 10x, 20x a pak to člověk taději vzdal. Ale čas v mincovním automatu běžel, za pár desítek vteřin sežral minci, ale k vrkání vůbec nedošlo. Jenže tlačítkové číslicové klávesnice neexistovaly, jen kulaté čísleníky a volání pak byl takovej vopruz, že to většinou Mařenka musela vydžet bez vrkání a cukrování.

Ovšem nešlo jen o nablbé pubertální zamilované nesmysly. Ono šlo o životy a často se nedalo dovolat, neexistovalo nic jako tísňové volání. Čísla na to sice byla, ale když byly linky přetížené, zraněný, umírající a nebo rizikově rodící maminka a její miminko měli prostě smůlu.

V obcích nad nějaký počet obyvatel stát zřídil “VEŘEJNÉ TELEFONNÍ STANICE”, vyráběly se na to smaltované tabulky velikosti i vzezření tabulek s názvy ulic a na domě s touto stanicí byly tabulky z dálky viditelně umístěné. Občan, když souhlasil s umístěním stanice v jeho domě, měl nějaké výhody, ale musel ve dne v noci 365 dní v roce pustit domů k telefonu kohokoliv. Lidi, to nepíšu o středověku, v tom jsem prožil dětství, pubertu i příchod mých dětí na svět.

Ale. Když moje nastávající pracovala na odpolední směně ve fabrice ve městě 50 km daleko a já měl také odpolední směnu (ve dne by se mistr zbláznil a bývalo to přetížené), se dalo volat. Na každou dílnu byla linka (na vrátnici určitě a pro volaného někdo došel), jenže někde tam pokašlával mistr nebo baba mistrová, když VÝZNAMNÝ kašel nestačil, díval se na hodinky a když ce vrkalo dál, prostě skočil a vztekle zmáčnul vidlici přístroje. (pak přišel účet a muselo se to zaplatit) Zavěšením = stiskem vidlice aparátu se spojení vypnulo. A hybaj k mašině!!! Taky (snad byli instruováni) se dost blbě vyznávala láska když tam někde přešlapoval kaziš.k a soukromí se ani nepokusil udělat. Ale někde to bylo dobré,když mistr nebyl zavile věřící ultrakomouš, uměl zamhouřit obě oči. Ale nikdo to nezneužíval, trpělivost ani notorických dobráků nebyla nekonečná.

Je snad strašidelné, co já za necelých 70 let pamatuju. Ale přesto se nějak žilo líp, lidi k sobě byli nějak lepší, vstřícnější, hodnější, chápavější, zajímali se o bližního. Rozhodně neexistoval dnešní odtažitý individualizmus, bezohledný nezájem jedněch o druhé. Hlavně na vsích byl problém jednotlivce často problémem komunity (taky záleželo, jak se kdo v době mimo krizi choval k ostatním) a lidi si pomáhali. Dnes neuvěřitelně, kdo vydrží, často rozvleklé staré filmy, může to vidět jak se žilo. 

Klidně a strašně rád bych se vrátil do toho pravěku, kdy byl telefon neskutečný luxus. Do doby, kterou popisuje textař v jedné populární písni s názvem “Šedesátý léta” z nedávné doby o době našeho mládí slovy: “Bylo v nás hodně lásky a peněz bylo málo. Holky byly věrný tak den, dva, nebo týden”. A taky se tam říká, že: “A žít, to za to stálo…” 

Ale já pubertální mládí už chytil až v letech sedmdesátých, ale moc se toho proti šedesátkám nezměnilo. Jako dítě pamatuju pohoršení drben z džín, kdy holky měly najednou kalhoty s příklopcem a přímo zděšení matron z minisukní tak rátkých, kdy děvče nesmělo udělat delší krok, nebo nedej Bože nastupovat do busu či vlaku, jinak jsme měli ihned dokonalý přehled o anatomii ženy i kvalitě prádla té které krásky. Minisukně si vynutily punčocháče. Dodneška nechápu, jak ženy dokázaly navlékat punčochy se švy tak dokonale, že šev běžel přesně ve středu lýtek obou nohou. A punčochy se dávaly opravovat, tak ani ne tak drahá, jako spíš nedostupná věc dámské “silonové” punčochy byly…

A tak dále. Byl to sice materiálně chudý, ale nádherný život, holky fakt nebyly lakomé. Omlouvám se všem, kdo to dočetli až sem, že jsem zdržoval. Moc rád na to vzpomínám (a v duchu se posmívám sám sobě). Klidně bych se tam vrátil v tom věku a rád bych udělal všechny pošetilosti znova, nic bych neměnil, jen mít tu možnost žít znova. Nikdy jsem nikomu vědomně neublížil a vše, i to blbé, jsem udělal jak nejlíp jsem v tom okamžiku uměl. On "po vohni je každej hasič”.

..ja som to dočítal a pri tých telefónoch som spomínal a cítil som sa o pol storočia mladší….

Sice je to jen přez 30 let, ale taky se ve mně probudila nostalgie a vzpomínky, jak si mě rodiče brali do práce mezi cvakání ústředen a dálnopisů🥲

“Do tohoto vlákna jsem přestal psát po výpadech pana Maliny. Kde je dnes pan Malina, který se posléze přiznal, že dělá chytrého jako velkovčelař s letitou zkušeností a přitom má pár včelstev asi 3 roky a jak se jinde přiznal, moc se mu to nevede. Ale nasí.at, navážet se a znechutit umí. To tomuhle typu lidí jde znamenitě. Brouků Pytlíků jsem za život potkal zástupy, ne vždy je ale umím rozpoznat hned.”

Neptáte se, ale když už mě zmiňujete, tak se mám výborně, užívám si každý den. Včelařsky=výnosově se mi zadařilo i tento rok. 

To jsem moc rád, že se vám daří. Když jste tak spokojený a šťastný každý den, tedy jestli to vaše štěstí není jen odkoukané od jiných z kina, pak vám už skončil minrák a už vás nic nenutí navážet se do mě a dělat hrdinu na někom, kdo se nemůže (nebo nechce) bránit. A tak vítejte zpátky.

Jen mě poněkud mate tato vaše zmínka: “tak se mám výborně, užívám si každý den”. A protože pokračujete: “Včelařsky=výnosově se mi zadařilo i tento rok", tak s vaší formulace jasně vyplývá, že zatímco já se pořád u lidí jako vy držím oboru - včelařiny a do vašeho soukromí mi nic není a nezajímá mě, vy se o svém soukromí zmiňujete před včelařstvím a to potom vypadá, že je to spíš “přání otcem myšlenky”. Kdybyste nepsal o svém soukromí, neupřesňoval byste to dovětkem o včelařině.

Tak opakuji. Soukromí mě zajímá jen u lidí, kterých si mám důvod vážit. A co se týče včelařství, jediným důvodem, proč sem, nebo jinam píšu o včelařství, je, aby se i ostatním včelařsky=výnosově dařilo každý rok. Ale z vaší věty čtu i další informaci, berete včely jen jako zdroj materiálního osohu - píšete o výnose, ale o radosti z koníčka ani zmínka. A právě kvůli absenci jakékoli vaší zmínky o radosti z koníčka soudím, že i vaše tvrzení o osobním štěstí bude víc přáním než realitou, ale opakuji, nic mi do toho není. Také máme každý jiná měřítka a i motivy včelaření jsou u různých lidí různé.

Přes to přes všecho pane Malino, vítejte zpátky. Zase bude líp, vím to, mám to za sebou, včetně vaší bohorovné arogance. Taky jsem ve svém machistickém období života myslel, že mám moře po kolena. Teď je mi za to docela trapně. Ale už se není komu omluvit…