Výroba úlů a dalšího včelařského vybavení

Pak tomu nerozumím. Válcování za studena je opačný postup, než lití tekutého = horkého vosku mezi běžící válce.

Za odkaz děkuji, mě zajímá váha M. Zatím mi funguje co potřebuju, jde mi jen o to, co nastane když “moje” firma skončí.

Uvažuji o návratu k myšlence maxima VS a vy naznačujete, že to praktikujete - vaše zmínka o proužcích M. Jen bych vás rád upozornil, že žádné proužky M nejsou potřeba, ani voskové linky stříkačkou nebo podle pravítka a podobně. Najděte si tady vlákno o T-loučce. Také dokonale funguje vodorovná špejle průměru asi 5-6 mm a také hranolek 10x10 mm nakoso. Tedy hranou dolů a nahoru. Pro mě má, když také nemám rád drátkování a další kejkle s novými rámky, význam jen něco, co po vyvaření jen uschne a jde znovu do včel bez jakéhokoli dočištění nebo nějakých linek  prořízlých nut, které se musí čistit a podobně.

Taky jsem vymyslel, pro ty, kdo nemají dost souší, postup, naprosto originální, sestrojil jsem to včera a fotky má JirkaP a prosím ho o jejich vložení. Jde o kombinaci M a staré souše, kdy se spodek - ten je vždy horší a v mém případě tam byl zkažený pyl nebo oplesnivění - odpreparuje a nahradí M zatímco vršek plástu se zásobami a relativně mladším = světlejším dílem zůstává. Pokud vím, ještě toto nikoho nenapadlo. Sám uvidím, zda to je cesta a nebo slepá ulička. Po nahřátí el proudem lze ze staré souše drátky vytáhnout v dolní části, která má být odstraněna, odříznout souši, drátky znovu navléknout případně jinak, aby na něm visela M. Zamýšlím to jako článek, někomu by to mohlo pomoci. Já sám problém s dílerm a soušemi nemám nikdy žádný, včelařím dlouho a mám všeho potřebného dost. 

Letos prvně jsem masivně nasadil drápáky a doporučuji. Spolu s novou metodou kombinace souše a M a s mým rámkem pro VS, který nepotřebuje nic, jen svou konstrukci. Když se v praxi uplatní vše, co jsem vymyslel, zavedl a vyzkoušel (a zkouším), slibuje to když ne úplnou náhradu M, tak velké %. A nejde jen o ty mezistěny, ale hlavně o tu pracnost s tím.

A začalo to nevinně. Prostě mi bylo líto 1-3 kilo zásob na oplesnivelé krajní souši po zimování (hlavně se zásoby velmi špatně vaří, trvá velmi dlouho než se prohřejí a rozvaří). Odřízl jsem ohavný spodek a dal to jako stavební rámek. Letos namnoze stavěly dělničinu místo trubčiny. Tak přišel nápad, počkejte si na fotky.

Vkládám fotky od Toma

Zkoušel jsem všelicos. Jenže já “jedu” na jistotu, nechovám včely aby bylo krásně jim, ale mě. Tudíž já nedopustím, aby si stavěly kde co chtějí ony, ale jen to, co chci a potřebuju já.

Příklad, který je ale poučný ještě něčím, co dám na závěr.

Potřeboval jsem zvětšit poměr 30 ku 24, a myslel si, že prostě dám místo prvního medníku (vždy vše bez mřížky) 39x15 tak 39x24. Tím, že je to vysoký rámek mi v něm matky zakladou pár rámků, jen to dám na jiné dno a mám nakrmený oddělek. Z 8 vč ANI JEDNO NEZAKLADLO V MEDNÍKU 39X24X11 ANI JEDINÝ RÁMEK!

OK, došlo mi, že tam musím nalákat matku na VS, kde si udělají trubčinu. Tu dojde zaklást matka a když už bude nahoře, zaklade v medníku další rámky a nebyly to M, ale hotové, pravda, panenské souše. Povedlo se u 2 z opět 8 vč, ale vlastně jen u jediného, kde kromě trubčiny zakladla matka i trochu dělničiny na jedné z panenských souší. Druhá matka zakladla jen postavenou trubčinu a zase se stáhla dolů do VN 30.

Z toho vyplývají dvě věci. Ne vždy - Blaník předpokládá u prvního medníku v roce 6 M a jen u stěn po dvou panenských souších (Blaník jiné než panenské souše v medníku nezná). A to proto, aby matky nešly klást nahoru. Nešly by asi ani kdyby dostaly jen souše, protože mají TLumiče. Protože ale já med chci a tudíž nechci dovolit plodování v panenském NN, pak prostě jedu na jistotu a nebudu to měnit.

A je tu jedna zajímavost, kterou neumím pochopit. Vč, které místo medníku 15 dostalo medník (samosebou bez mřížky) 24, ve stejné době ho naplnilo medem stejně, jako nízký medník 15. Jediný rozdíl byl v tom, že vč s medníkem 15 přineslo za stejnou dobu 15-16 kilo medu, ale vč s medníkem 24 přineslo medu 23-24 kg!!!!

Jen si pamatuji poučku mámy a jejích dvou včelařských přátel, že když se v jarní snůšce dá včelstvu druhý medník, naplní ho taky. Ovšem dodneška jsem z toho pravidlo udělat neuměl. Vše se seběhne v takové pracovní špičce a “nestíhačce”, že prostě nedokážu dát pod první medník v pravou chvíli druhý tak rychle, aby jej naplnily ve stejné "snůškové vlně". A nejde jen o vlnu snůškovou, ale hlavně jaksi elánovou vlnu či vzepětí, které je v první snůšce největší. Ne u všech vč, - ne vždy dokážu “vybejkovat” všechna vč do správné kondice a leánu, je to tak polovina, max ⅔ včelstev. Připomínám, že u všech vč má m dvě jarní snůšky kvěťáku, v některých letech se mi povedlo mít i tři. A to tehdy, když se mi povedlo mít medníky na části vč v květu špendlíku a třešní.

-------------------------

Kozino.

Je nutné abychom si my dva něco ujasnili. Já se snažím o maximálně racionální UŽITKOVÝ chov včel s co nejmenší pracností na kilo medu a současně nejvyšší myslitelné kvality = bez výluhu z výkalů včelího plodu. To UVR neumožňuje v takové míře a havně s tak malou pracostí jako Blaník a tak nelze oba systémy srovnávat. Ležan je přadpotopní systém, kdy se jen místo převěšování plodu nad VN převěsí plod se zásobami = zbytky zimních zásob s možnými reziduy léčiv, ale nejn těch, tyto plásty převěsí do zadu za svislou mřížku. Protože je hromadění medu nad plodištěm přirozené a za ním nikoliv, je to u ležanu vždy za něco, co jsme vyzkoušeůl já tak je to odhadem asi 3x víc práce a asi 3x méně medu, což mi vychází na až 5, ale skutečně i 9x menší efektivitu. A to si já nechci dovolit a jedu na jistotu, kde vím předem, jak to u většiny vč dopadne a kolik mi dají medu a ostatních produktů (málokdo umí vyprodukovat tolik vosku za rok jako Blaník). Atd.