Výroba úlů a dalšího včelařského vybavení

Pak tomu nerozumím. Válcování za studena je opačný postup, než lití tekutého = horkého vosku mezi běžící válce.

Za odkaz děkuji, mě zajímá váha M. Zatím mi funguje co potřebuju, jde mi jen o to, co nastane když “moje” firma skončí.

Uvažuji o návratu k myšlence maxima VS a vy naznačujete, že to praktikujete - vaše zmínka o proužcích M. Jen bych vás rád upozornil, že žádné proužky M nejsou potřeba, ani voskové linky stříkačkou nebo podle pravítka a podobně. Najděte si tady vlákno o T-loučce. Také dokonale funguje vodorovná špejle průměru asi 5-6 mm a také hranolek 10x10 mm nakoso. Tedy hranou dolů a nahoru. Pro mě má, když také nemám rád drátkování a další kejkle s novými rámky, význam jen něco, co po vyvaření jen uschne a jde znovu do včel bez jakéhokoli dočištění nebo nějakých linek  prořízlých nut, které se musí čistit a podobně.

Taky jsem vymyslel, pro ty, kdo nemají dost souší, postup, naprosto originální, sestrojil jsem to včera a fotky má JirkaP a prosím ho o jejich vložení. Jde o kombinaci M a staré souše, kdy se spodek - ten je vždy horší a v mém případě tam byl zkažený pyl nebo oplesnivění - odpreparuje a nahradí M zatímco vršek plástu se zásobami a relativně mladším = světlejším dílem zůstává. Pokud vím, ještě toto nikoho nenapadlo. Sám uvidím, zda to je cesta a nebo slepá ulička. Po nahřátí el proudem lze ze staré souše drátky vytáhnout v dolní části, která má být odstraněna, odříznout souši, drátky znovu navléknout případně jinak, aby na něm visela M. Zamýšlím to jako článek, někomu by to mohlo pomoci. Já sám problém s dílerm a soušemi nemám nikdy žádný, včelařím dlouho a mám všeho potřebného dost. 

Letos prvně jsem masivně nasadil drápáky a doporučuji. Spolu s novou metodou kombinace souše a M a s mým rámkem pro VS, který nepotřebuje nic, jen svou konstrukci. Když se v praxi uplatní vše, co jsem vymyslel, zavedl a vyzkoušel (a zkouším), slibuje to když ne úplnou náhradu M, tak velké %. A nejde jen o ty mezistěny, ale hlavně o tu pracnost s tím.

A začalo to nevinně. Prostě mi bylo líto 1-3 kilo zásob na oplesnivelé krajní souši po zimování (hlavně se zásoby velmi špatně vaří, trvá velmi dlouho než se prohřejí a rozvaří). Odřízl jsem ohavný spodek a dal to jako stavební rámek. Letos namnoze stavěly dělničinu místo trubčiny. Tak přišel nápad, počkejte si na fotky.

Vkládám fotky od Toma

Zkoušel jsem všelicos. Jenže já “jedu” na jistotu, nechovám včely aby bylo krásně jim, ale mě. Tudíž já nedopustím, aby si stavěly kde co chtějí ony, ale jen to, co chci a potřebuju já.

Příklad, který je ale poučný ještě něčím, co dám na závěr.

Potřeboval jsem zvětšit poměr 30 ku 24, a myslel si, že prostě dám místo prvního medníku (vždy vše bez mřížky) 39x15 tak 39x24. Tím, že je to vysoký rámek mi v něm matky zakladou pár rámků, jen to dám na jiné dno a mám nakrmený oddělek. Z 8 vč ANI JEDNO NEZAKLADLO V MEDNÍKU 39X24X11 ANI JEDINÝ RÁMEK!

OK, došlo mi, že tam musím nalákat matku na VS, kde si udělají trubčinu. Tu dojde zaklást matka a když už bude nahoře, zaklade v medníku další rámky a nebyly to M, ale hotové, pravda, panenské souše. Povedlo se u 2 z opět 8 vč, ale vlastně jen u jediného, kde kromě trubčiny zakladla matka i trochu dělničiny na jedné z panenských souší. Druhá matka zakladla jen postavenou trubčinu a zase se stáhla dolů do VN 30.

Z toho vyplývají dvě věci. Ne vždy - Blaník předpokládá u prvního medníku v roce 6 M a jen u stěn po dvou panenských souších (Blaník jiné než panenské souše v medníku nezná). A to proto, aby matky nešly klást nahoru. Nešly by asi ani kdyby dostaly jen souše, protože mají TLumiče. Protože ale já med chci a tudíž nechci dovolit plodování v panenském NN, pak prostě jedu na jistotu a nebudu to měnit.

A je tu jedna zajímavost, kterou neumím pochopit. Vč, které místo medníku 15 dostalo medník (samosebou bez mřížky) 24, ve stejné době ho naplnilo medem stejně, jako nízký medník 15. Jediný rozdíl byl v tom, že vč s medníkem 15 přineslo za stejnou dobu 15-16 kilo medu, ale vč s medníkem 24 přineslo medu 23-24 kg!!!!

Jen si pamatuji poučku mámy a jejích dvou včelařských přátel, že když se v jarní snůšce dá včelstvu druhý medník, naplní ho taky. Ovšem dodneška jsem z toho pravidlo udělat neuměl. Vše se seběhne v takové pracovní špičce a “nestíhačce”, že prostě nedokážu dát pod první medník v pravou chvíli druhý tak rychle, aby jej naplnily ve stejné "snůškové vlně". A nejde jen o vlnu snůškovou, ale hlavně jaksi elánovou vlnu či vzepětí, které je v první snůšce největší. Ne u všech vč, - ne vždy dokážu “vybejkovat” všechna vč do správné kondice a leánu, je to tak polovina, max ⅔ včelstev. Připomínám, že u všech vč má m dvě jarní snůšky kvěťáku, v některých letech se mi povedlo mít i tři. A to tehdy, když se mi povedlo mít medníky na části vč v květu špendlíku a třešní.

-------------------------

Kozino.

Je nutné abychom si my dva něco ujasnili. Já se snažím o maximálně racionální UŽITKOVÝ chov včel s co nejmenší pracností na kilo medu a současně nejvyšší myslitelné kvality = bez výluhu z výkalů včelího plodu. To UVR neumožňuje v takové míře a havně s tak malou pracostí jako Blaník a tak nelze oba systémy srovnávat. Ležan je přadpotopní systém, kdy se jen místo převěšování plodu nad VN převěsí plod se zásobami = zbytky zimních zásob s možnými reziduy léčiv, ale nejn těch, tyto plásty převěsí do zadu za svislou mřížku. Protože je hromadění medu nad plodištěm přirozené a za ním nikoliv, je to u ležanu vždy za něco, co jsme vyzkoušeůl já tak je to odhadem asi 3x víc práce a asi 3x méně medu, což mi vychází na až 5, ale skutečně i 9x menší efektivitu. A to si já nechci dovolit a jedu na jistotu, kde vím předem, jak to u většiny vč dopadne a kolik mi dají medu a ostatních produktů (málokdo umí vyprodukovat tolik vosku za rok jako Blaník). Atd.

Honzo nemusíš toto Tomovi vysvetľovať…on vie svoje… len ťa provokuje aby rozvíril trochu diskusiu.. aj na mňa to skúšal ale ja sa už len usmejem, keď píše že sa snaží o “snaží o maximálně racionální UŽITKOVÝ chov včel s co nejmenší pracností na kilo medu”… a súčasne mi kritizuje môj spôsob chovu včiel … Blaník po jeho 6 ročnom skúšaní považujem za NÁROČNÝ NA PRACNOSŤ… on ho prezentuje ako najmenšiu prácnosť (lebo o dadante to vyhlásil aj nejaký Titera) a pritom sa u Blaníka vyžaduje neustále prplať v plodisku.. každý má právo na svoj názor.. Tom aj ty…. súhlasím s tebou že každý má právo na svoj spôsob chovu včiel a nie je korektné napadať metódu iného…napríklad ja po skúsenostiach s ležanom môžem konštatovať podobne ako Tom, že nikdy som v ležane nemal viac medu ako v nadstavkoch ale to mi predsa nedáva právo presviedčať ťa že ležan nie je pre teba to pravé orechové…

Co člověk, to jiný názor. Co včelař, to minimálně dva názory a každý rok se ještě další názor přidá. 

Stejně je celé to včelaření pro med (berte toto tvrzeni prosim s nadsazkou, ale něco na tom je) jenom o tom aby se včelař trefil do toho kdy včelám dát medník aby je nepodtrhl nebo dát později a jsou v rojovce. Toto je podle mě totiž jediná věc na které se shodne většina včelařů.

 Pokud si to chce včelař komplikovat pro celý nástavek panenského medu a vadí mu zakladený jeden až dva rámky v medníku tak musí vymýšlet a dělat další kejkle a zásahy. 

A stejně je pak celý výsledek závislý na přírodě a když bude počasí o ničem tak ten med prostě v buňkách nebude i kdyby se včelám topilo a pouštěla hudba od rána do večera jako v Slunce, seno…

U vás jsem se konečně přesvědčil jaký jste. OK, jak libo, mě je jedno co děláte a svoje sexuální prasárny si laskavě nechte někam do soukromí, to mi skutečně vadí! Není nic horšího než oplzlý stařec.

OK, druhý poznatek, pro mě jste tímto výlevem přestal existovat, nebudu na vás nijak reagovat, urazil jste mě. Já se tu snažím něco naučit, nějak obohatit svojí odbornost. Od některých se já nemám co naučit. Já ne.

------------------------

Goro. Je až děsivé, že vy berete diskuzi jako že já na vás něco zkoušel, nebo něco zkoušel na kohokoliv. Žasnu co z vás padá. Pro mě nejste tak významný, abych měl potřebu na vás něco zkoušet, nebo vás o něčem přesvědčovat, jak vás taková pošetilost mohla napadnout?

------------------------

Mě je celkem fuk jak kdo co dělá, jestli blbě nebo líp, váš boj. Každý si může vyzkoušet a zjistí sám. Jestli je dost chytrý a JESTLI JE MÉNĚ PRÁCE PŘI STEJNÉM A SPÍŠ VYŠŠÍM VÝSLEDKU PRO NĚJ CÍL.

Výroku o nejmenší pracnosti ze všech známých systémů chovu včely medonosné v systému Dadant se dopustil Dr. Ing. Kamler Frant. Nikoli Ing. Titěra. Ze všeho, co jsem vyzkoušel já, bylo nejvíc práce a nejméně medu v NN systému. Ne tedy v Goro NN systému, ale v klasickém NN systému s rotací nástavků.

Pane Goro. Podle toho, jak jste tu prezentoval a vysvětlil svojí unikátní metodu je jasné, že praktikujte Blaník. Ovšem komplikovanější, protože to děláte stejně jako já, jen komplikovaněji s pouze nízkými nástavky = víc práce. Totéž třeba MUDr. Marx. Každý dobrý včelař nakonec dojde k systému Dadant. A Blaník není nic jiného než systém Dadant s každým úlem od výšky VN 24 do 30 + NN. Blaník je tudíž univerzální a nemá obdoby, protože tímto systémem lze včelařit v každém rozumném úle a netřeba si pořizovat americkou zastaralost.

Adorantům UVR jen říkám, že já a mí blízcí a mí zákazníci HOVNA nejíme a tak prostě med ze zakladeného voští my civilizovanější odmítáme. Proč? Protože se vývoj nezastavil a žijeme v 21 století! Přijde den, že nikdo civilizovaný jíst med s výluhem výkalů plodu nebude.

Z čeho je medovicový med? Není náhodou taky z HOVEN? 😀 

Nedesinfikují a nepotahují náhodou včely buňky vrstvičkou propolisu? 

Co když je díky propolisu med ze zakladených buněk pro člověka prospěšnější?

Dříve lidi takové věci neřešili, dávali med do ran a jak byli zdraví a najednou včelí hovno vadí, ale hovno mšice je pochoutka….

Myslel bych si, dle vašeho dosavadního vystupování na CHZ, že jste vzdělanější a hlavně civilizovanější, ne vždy vzdělání a morálka a obecný rozhled koresponduje s tituly. Medovice vzniká z výměšku tak zvaných producentů medovice PŘED TÍM, NEŽ PROJDE ZAŽÍVACÍM TRAKTEM PRODUCENTNŮ. Tudíž medovice není a nemůže být výkalem!! 

Lidé jako vy, bránili protagonistovi v zavádění prazákladní hygieny a tvrdili, že lékař, jako nadčlověk, si mýt ruce nemusí, to, že je třeba přenechat podlidem nižšího stavu - pradlenám a podobným. Tato stupidita přežívá dodnes, jak dokazujete. Popravdě jste mě nepřekvapil, myslím si to o vás od začátku.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ign%C3%A1c_Filip_Semmelweis

No a nyní ke včelařině. 

Dnes jsem zrealizoval svůj nápad, dosud nikde nepublikovaný a tudíž ABSOLUTNĚ ORIGINÁLNÍ!!!!!

Zešíř. Motiv je u mě snaha pomoci lidem starším, ženám, hendikepovaným, ale i dětem, aby mohli včelařit i oni s menší potřebou fyzické síly. Tedy aby byly nástavky lehké. Jinou snahou jsou ležany, kombinace ležanu a nástavkáče - úl senior a podobné. A jiné koncepce, třeba NN systém. Já, jako vždy vše, beru úplně jinak, opačně než VŠICHNI ostatní. Netuším, zda to bude fungovat. To přece netuší žádný vynálezce.

Princip jsem tu už vysvětlil, nikdo kloudně nereagoval, patrně nikdo jiný myslet kreativně nedokáže. Omlouvám se za zdánlivou velkohubost, ale prostě je to tak. Jestli někdo něco NOVÉHO vymýšlí a publikuje, jsem to jen já.(a JirkaP svůj sluneční “teploúl”)

Jde o půlený nízký nástavek u systému Dadant, používaný POUZE jako medník. Prostě normální NN 39x15x11, tedy jedenáctirámkový polomedník, jsem rozdělil na dva pětirámkové “čtvrtmedníky”. Fotky dodá, snad, pan JirkaP. Dnes šel první do včel, budu zde referovat jak se myšlenka osvědčí a nebo selže.

Moje koncepce je stejně vysoká jako NORMÁLNÍ úl (rozhodně nepůjdu do nesdmyslného šestirámku, už kvůli jeho dvojnásobné výšce). Jen medníkové nástavky budou polovičně těžké. MOŽNÁ!! Pokud tedy včelstva budou ochotná tolerovat uprostřed medníku překážku. Teoreticky by jim to nemělo vadit, uvidíme co praxe.

Popis:

Běžný NN je rozdělený na dvě stejné části svislým řezem na dvě poloviny pro 5 rámků. “Podkovy” původního nástavku jsou spojeny prefabrikovanou deskou síly 8 mm (původně desky jakési plovoucí podlahy). Nástavek tedy leží na VN tak, že jsou dvě půlky proti sobě a vnitřek uprostřed rozdělují dvě k sobě sražené 8 mm silné stěny. 

Idea:

Jestli u Blaníku nechtějí matky klást v medníku, protože dostatek plástové plochy = TLumič, větší rozestupy rámků a mezistěny uprostřed, pak by vnitřní příčka měla znásobit neochotu matek v medníku klást. U prvního pokusného vč (silná 39x24x11 s TL 39x15x11) jsou ve složeném medíku jen dvě M a sice u vnitřní stěny obou půlek, zbytek souše.

Jiný, paralelní pokus:

Jde o zjištění, zda jsou nutné M uprostřed prvního medníku. Blaník předpokládá těchto M 6 + dvě a dvě souše u stěn. Ovšem to je zbytečná naprodukce postavených panenských souší a tak sleduji snahu omezit počet M a tedy nutnost jich tolik připravovat. Dosavadní stavba v Blaníku, sečteno v plodišti + medníky je nadbytečná. Z toho vyplývá nutnost více mezistěn a hlavně práce s přípravou rámků a vylepování M. Také je tu zdržení kvůli stavbě, vysvětlené v mém vlákně o “pohádce” o dvou bratrech houbařích. Zatím jsem přidal pouze souše v mednících výšky 11 cm, následovat bude pokus s medníky výšky 15 s pouze panenskými soušemi.

--------------------------

Překlápěcí úl letos nedokážu zrealizovat.

Bohužel jediní dva, kdo jsou schopní něco nového zkoušet, jsou JirkaP a Martin. Škoda, doufal jsem, že to chytí víc lidí.

Nápadů mám spousty, jen zlomek zveřejňuji a i tak se nenajde nikdo, kdo by v tom chtěl pokračovat a dále to rozvíjet. 

Jsem velmi zvědavý na Jirkův sluneční teploúl. Nechci ho nazvat solární, protože to by bylo zavádějící.

Producenti medovice jsou např. Medovnice smrková, Puklice smrková, Korovnice smrková, mšice na listnatých stromech atd. Takže je to hmyz, který se živý na jehličí a listech. Jejich exkrementy jsou lepkavá kapalina, kterou sbírají včely a ty potom tyto exkrementy plivou jedna druhé, zahustí a máme med z hoven mšic a zvratků včel.

Za vznikem melecitózního medu stojí konkrétní druh mšic (např. Cinara pilicornis), které přetvářejí jednoduché rostlinné cukry na složitější melecitózu, aby se vyrovnaly s osmotickým tlakem a nedehydratovaly. Takže tuháč je z exkrementů těchto mšic.

Dělejte věci opačně, ale tak jak jsem jednoduše popsal prostě medovicový med vzniká. Jehličnany jsou větrosnubné rostliny, nepotřebují lákat opylovače, nemají nektária a přesto z nich máme med. Díky exkrementům.

Vážení přátelé, neberte vážně předpotopní názory myšlenkového giganta, jehož úroveň myšlení uvízla v 19 století.

Je to takto, tedy dle mojí paměti, kdo bude mít zájem, dohledejte si to.

Většina hmyzu, i jiných živočichů, potřebuje živiny, tedy bílkoviny ku glycidům v poměru od 1:7  = reprodukční poměr živin, do 1:12-15 = to je záchovná dávka. Potíž je v tom, že míza rostlin má tento poměr asi 1:30. Proto producenti medovice, aby nezatěžovali svůj zažívací trakt, nejprve upraví mízu na potřebný poměr a přebytečné cukry vyloučí bokem aniž by to natrávily a aniž by to prošlo jejich zažívacím traktem, nemohou to být tudíž výkaly. A tento filtrát sbírá jiný hmyz, a také včely.

Stran blití produktu včel jiným včelám je tvrzení pana Maliny na úrovni chápání a myšlení předškolního dítěte. Přece například kráva má v hubě nevábné věci, slintá a je odporná, smrdí a válí se ve svých skutečných výkalech a smrdé celá. Pozře potravu, počká až jí ve složitém žaludku zasmrádne a začne rozklad, pak blije obsah do huby, kde jej přežvýká a znovu spolkne a teprve potom stráví. Nic odpornější si já neumím představit. Pak je vlastně mléko, mléčné výrobky, ale i maso ohavný produkt, podle myšlení myslitelů typu Maliny a lidi se tím cpou a dokonce to dávají dětem jako kojeneckou a batolecí výživu. 

Bohužel náš brilantní myslitel překryl svým výplodem stěžejní sdělení a mě vážně dochází trpělivost. To je to, že nekteří neumí rozpoznat perly od bláta a je pak vyčerpávající takovým ustavičnně perly nabízet. Tomuto foru věnuji velmi mnoho času a pak mojí práci a snahu ničí nějací Malinové, unavuje mě to.

-------------------------

Stačila jednoduchá otázka pro AI a tady je část odpovědi. Za sebe nemám co bych k tomu dodal. Snad jen že Malina jistě nejí ani vejce, když si představí odkud ze slepice vajíčka vychází. Já měl za to, že se tu debatuje mezi dospělými.

odpvěď AI na mojí otázku zda je medovice výkalem mšic:

Mšice se živí rostlinnou šťávou (sítnicovým pletivem), která je velmi bohatá na cukry, ale chudá na bílkoviny. Aby mšice získala dostatek bílkovin pro svůj růst, musí nasát obrovské množství této šťávy. 

• Filtrační komora: Mšice mají v trávicím traktu speciální orgán, který funguje jako zkratka. Většina vody a přebytečných cukrů projde přímo z přední části traktu do koncového střeva, aniž by prošla procesem vlastního trávení v žaludku.

• Vylučování: Tekutina, která je pak pod tlakem vystřikována ze zadečku mšice, je v podstatě jen přefiltrovaná a mírně zahuštěná rostlinná šťáva.
   

I podle AI jde tekutina přes střevo a zadeček, ale výkal to není 😁. Když jde člověku výživa přímo do tenkého střeva pak jde přes anální otvor, tak to není výkal?

Díky, dnes to vč dělá, že přesně takový medník chtělo. Uvidíme. Pokusím se to nafotit až bude co fotit.

Dával jsem sem přes vás fotky dělené M kvůli vyboulení. Tak dnes jsem zjistil, že se za A M nevyboulí a za B trubčinu tam neudělaly, spíš nějaké přechodové buňky. Takže můj zámysl funguje dokonale! Lepší je dole pruh 90 mm než M napůl. Konečně budu mít pěkně rovné vysoké plásty a hlavně dostavěné až ke SL. Jediné co mě mrzí, že jsem si nevěřil víc a neudělal tak všechny.

Dobrý den,

kouknul jsem se na fotky poslané od Jirky a hezká práce, ale mám jednu otázku (dám níže). Osobně si myslím, že váha bude menší než poloviční už logiky věci (11 rámků → 2x5).

Nicméně k mé otázce - máte už třeba náhradní plán co dělat nebo jak to upravit pokud pokus selže kvůli tomu, že včelám začne vadit přepážka v medníku? Například co mě napadlo - veprostřed udělat obdélníkový otvor aby mohly včely mezi půlkami přecházet dle potřeby včetně třeba drážek pro zasouvání těch dvou půlek medníků zeshora do sebe. Či použití jen jedné přepážky (pokud by se dělal otvor na průchod) na jedné půlce aby se minimalizovalo riziko rozmáčknutí včely při vyndavání a snížení práce kontroly pozic včel v otvoru. Druhá půlka by přepážku už neměla, zasouvala (zeshora) by se do druhé půlky s přepážkou a zároveň by měla na koncích ("veprostřed" - na straně přepážky první půlky) zarážku pro rámky aby se lépe a bezpečněji manipulovalo s “otevřeným” půl medníkem a bylo i dostatečně a konstrukčně pevné.

Jinak držím place, snad to vyjde. 🙂

No, chápu vás nevčelaře. A za palce děkuju. Držíte je ale ne ani tak mě, ale možná tisícům starých včelařů a ženám, ale i dětem, pro které je limitem váha plných nástavků. Na závěr ještě přidám potenciál, ze kterého si chytří sednou na zadek.

------------------

Vše musí být včelotěsné, někdy když není snůška včely děsivě slídí a v nástavcích nesmí být žádné otvory, to by nastartovalo rabovku nezvladatelných rozměrů!

Další je, že to musí být jednoduché. Všimněte si, že vše co dělám já je jednoduché až primtivní. To proto, aby nebylo potřeba ŽÁDNÉ drahé speciální vybavení a mohl si to s pomocí obyčejné cirkulárky a vrtačky udělat každý. Co vidíte na fotkách, včetně hledání materiálu, mi trvalo asi hodinu, spíš méně. A to jsem byl líný vyprostit zarovnanou desku sololitu 8 mm a při tom na mě vypadly tři desky plovoucí podlahy, které sousedům zbyly a vyhodili je do kontejneru. Já je před asi 3 lety zachránil a proto to má dokonce i pěknou povrchovou úpravu a zdá se to tvrdší a tedy odolnější než sololit. Navíc co je do bytu, musí splňovat hygienické požadavky. A taky je tu moje ponětí recyklace odpadů a ekologie - zachránit něco, co může nějak nově nebo jinak posloužit, co jiní už nepotřebovali a vyhodili to.

Vycházím z logiky, že v úle je tma jak v řiti, vše se tam děje a řídí jen chemicky, tanečky jsou kravina, včely se nevidí a nevidí krokové kreace kolegyň - typická tupost tak zvaných vědců. Tudíž včely nevidí ani překážku uvnitř úlu. Ale v dutinách může být uvnitř hnízda kus odolnějšího neshnilého dřeva a dílo ho “obtéká” a klidně ho zakomponují. Ale dám vám tady a teď, jako inspiraci pro život, jak funguje moje myšlení.

Nejprve je idea aby se nezměnila míra, ale nástavek byl lehčí. Tak to rozpůlit. Hloupější je kvůli tomu rozpůlit vysoký nástavek PRO PLOD vodorovně na tak zvané Nízké Nástavky. To napadlo někoho už dřív a nefunguje to dobře, protože včely potřebují souvislý plást pro plod, ale jen do výšky 30 cm. To je zákonitost nejefektivnějšího chovu včely medonosné.

Pak tedy nezbývá než bednu rozpůlit na výšku v rovině rámků - nesmysly se šestirámkoívými úly. Jenže aby byla stejná plocha díla je pak úl nesmyslně vysoký, vratký a obtížný na práci a je to pak horší než původní.

Ale ty pochyby jsem měl roky, ale dokud jsem byl fyzicky zdatnější, nic mě nenutilo to řešit. No a neuvěříte, poslední kapkou (pozitivní) byl poznatek Stefanose tady na CHZ. Všiml jsem si, že když se včas neodstraní blinovka, včely skrz ní nosí (malou dírou asi 18-22 mm) jak pyl, tak ale i med. Zajímalo mě a psal jsem tady, zda by tam daly i plod. Na to Stefanos že ano, že se mu to stalo. To byl ten poslední impulz k mému rozhodnutí. Netajím se tím, že se pořád snažím od ostatních něco naučit, něco, co sám nevím a nebo jsem nevyzkoušel. A že se dám často inspirovat někým jiným. Vždy to přiznám.

Ale na druhou stranu (u rybářského krmítka jsem byl první na světě s modifikacemi), ale zdá se mi neuvěřitelné, že by na stejné co já nepřišel už dávno někdo přede mnou. Jediné jak to zjistit je to zkusit. Zkusil jsem a uvidíme a vše tu zveřejním. Taky proto, že pak to už nikdo nemůže patentovat a napakovat se na nápadu jiného, jako je to v “normálním” světě běžné a dokonce pokřivené charaktery tomu říkají chytrost. Jsem plně připravený na to, že to nevyjde. Ale kdyby to vyšlo, byla by to revoluce. Také jeden rok nic neznamená a halvně to musí být u víc včelstev a nejen první medníky, ale jde o to, zda tak mohou být VŠECHNY. Je co zkoušet a já hloupě doufal, že i ostatní vzrušuje objevování a zkoušení. Opak je pravdou, pro někoho je nejvyšší metou jít minulý týden prvně do včel po více než 6 měsících. Od takových se já nenaučím nic.

----------------

K počtu rámků. Rámky musí být od sebe dál a proto se dává do nástavku pro 11 rámků jen 10. To kvůli odvíčkovacímu stroji, který seřízne jen to, co vyčnívá přes rovinu louček. Mimochodem také proto jsou blbé pleckaté rámky, údajně modernější. Akorát pak nejlacinější odvíčkovací stroj vyjde asi na 100 tisíc a je složitý, ten můj stál 12.500 Kč a není na něm nic zvláštního a nože vyhřívá elektřina a tedy žádná hloupá pára v medárně, kde nepotřebujeme vlhko aby ho nasál med. 

Jen ale nezvládne zakladené dílo s košilkami. I to odvíčkuje, ale jedině když je plást tlustší a buňka delší než jsou dlouhé košilky. A tak i staré plásty by na mém stroji šly odvíčkovat, když budou v medníku dál od sebe a stroj zeřízne jen to, co je nad rovinu louček rámku. Taky proto musí být loučky stejně široké. Složitě by to ale šlo uzpůsobit i pleckatým loučkám. Jenže není jednodušší laciný jednoduchý rámek než pleckatá hloupost? Mimochodem na pleckatý rámek je asi dvojnásobná spotřeba dřeva a tak často někdo s plnou hubou ekologie užívá zbytečně drahé rámky, sám si je navíc nevyrobí a ještě kvůli tomu výroba zničila dvojnásobek dříví!!! Jenže když on je ten pleckatý rámek tak Americký že?

------------------------

A nyní si představme šestirámek D-B, jenže na jednom společném dně. Nesmysl? Asi ano, ALE!

Mockrát se každému stalo, že M uprostřed matka nezaklade, zanesou jí pylem a matka jí obchází jako svislou přepážku a ne a ne mezistěnu zaklást. Zjevně tudíž, za nějakých podmínek (a to je třeba zkoumat), svislá přepážka tlustá jako rámek = 35 mm, nevadí. Pokud by se ukázalo (vyzkoušel to Stefanos), že by mohl být plodiskový vysoký nástavek rozpůlený jako můj medník, pak by to skýtalo neskutečné možnosti. Třeba tvorba oddělku odebráním celé jedné půlky a nahrazení půlkou s M a soušemi na zakaldení, případně zásobním rámkem a podobně. Každý si zkuste sám domyslet, co by to znamenalo. 

A první krok jsem udělal já před pár dny, když jsem takhle za hodinu rozpůlil na primitivní cirkulárce medník a našrouboval tam (+ lepidlo polyuretan D4) čela z plovoučky. Ale to je spíš s plodisky jen zbožná idea, on by medník ÚPLNĚ POSTAČIL!!!