Výroba úlů a dalšího včelařského vybavení

Už nemám chuť a naštěstí ani čas Vás tady o čemkoliv přesvědčovat delší odpovědí. 

Zapláču si, ale asi to přežiji. Vaše koncentrovaná arogance mi chybět nebude. Trefil jsem se přesně, viďte. Já vím. 

Nevím, zda se nebudu opoakovat, ale asi jsem následující nepsal sem, ale někomu v mailu. Nejsem praktický ani systematický, vše dělám nějak živelně, “ z voleje” a pak se umím divit.

Vloni jsem zimoval 44 jednotek (na dotaci nárokoval asi jen 30, už nevím přesně a jsem líný to hledat).

Letos mám hlášených a i na dotaci stejně = 32 vč. Po zimním úhynu 9 vč jsem něco ještě zrušil a snížil stav na těch 32. Další rok zase uberu třetinu, už to nezvládám. Zruším úplně jedno ze tří stan.

Ovšem najednou je tu jeden důsledek. Mám mnoho banánovek s vyvařenými rámky. To mi nějak předem nedošlo. Každý rok jsem zápasil se dny, nástavky a hlavně rámky. Jenže když jsem ubral úly o 12, mám najednou nadbytek den i úlů = nástavků, můžu vyřazovat opotřebené.

Ale najednou mám navíc asi 120-140 celorámků (po vyvaření letošní podzimní várky přibydou další) a asi 400 polorámků + asi dalších 300 z minula a taky mě čeká vyvaření asi 20 TLumičů (některé pod VN ještě jsou). A tak se mi zdá, že už nebudu nikdy vyrábět rámky.

--------------------------------

Vyvařené rámky ale nejsou krásné. Ve VN by mi to asi tak nevadilo. Ale na med musí být všechno špígl nýgl. Sice to zákazník nevidí, ale já to vidím a beru do rukou. Našel jsem způsob, jak zašlé rámky očistit rotačním drátěným kartáčem upnutým do stojanové brusky. Asi jsem se tu o tom už zmiňoval. Které polorámky (i celorámky) nejsou hezké ani po odrásání, končí v propadlišti dějin. Stejně tak polorámky z TL už se ani nesnažím čistit odrásáním - bývají dost černé, ohavné.

Pokusím se vysvětlit svůj pohled na některé věci tady. Cituji názor uživatele GW:

Polystyren jako takový je ve včelařině strašně na vzestupu, navíc při přímo astronomických cenách dřeva je levnější s daleko větší trvanlivostí a prakticky zvenku bezúdržbový, pokud s ním někde nepraštíte, neshodí Vám ho vítr a nebo s medníkem nespadnete ze stoličky.

Tomuto tvrzení kvůli vlastní praxi a pokusům nevěřím. Naopak, zejména mladí mají plná ústa ekologie, udržitelnosti a podobných prázdných frází, ale včely, podle mě, do PS nepatří. Také ceny dřeva nejsou, podle mě astronomické, ba naopak. Jenže, ke zpracování dřeva na úl je nutná nějaká zručnost a řemeslo a to bude u mladých ten největší problém. Ale proč neyužít umělých hmot i ve včelařině? A proč ne i polystyren? A je nepravda, že by byl odolný a bezúdržbový. Naopak, žere ho UV záření a to tempem, jaké nemá u ničeho obdoby, je to materiál měkký, háklivý, náročný na ultrajemné zacházení, ničí ho ptáci a nemusí to být datlovití, stačí sýkorky. Ale i to všechno by se dalo nějak překonat.

Navzdory fyzice se v tom včelám teplotně moc dobře nedaří. Je v tom celoroční, ne vlhký, ale doslova mokrý hnojník. Mám zkušenosti se samnosnými nástavky z extrud PS 30 mm a v ničem nejsou včely horší. Také med je v tom vlhký. Ale nebude to tím extruďákem, v sendvičových dřevoúlech, kde je 20-40 mm obyčejného PS je to stejné - vlhký hnojník, vlhký med.

Vyřadil jsem vše co bylo z PS a od té doby mám med vynikající vlhkosti pod 18%, většinou ale kolem 17% a i méně. Docela jsem tu několikrát popsal dva stejné úly na stejném podstavci pro 2 úly, dvě matky ségry z jedné série a v jednom úle med pod 17% a v druhém nad 19%. Jediný rozdíl byl, že “mokrý” med byl v úle, kde byla v dřevěném sendviči izolace stěn z PS 30 mm, druhý byl na stejnou míru, ale nástavky staré před rokem 1960 z hobry a mezi stěnami z hobry kombajnová (rozbitá) sláma. Úl nesmí mít nikdy ani jediné očko, to je pak med vlhký i v pořádných úlech. Vše jsem vysvětlil a ne jednou.

No a pojďme do Ameriky, GW mi nehrál na smeč a nebo si naběh na vidle tímto:

Ale pojďme na druhou stranu zeměkoule, co ti zpropadení amíci? Když zcela pominu názor, že v USA včelaří jen ti, co by se jinak vůbec neuplatnili, i tam se s úspěchem šestirámky používají. Jaká tam je asi snůška?

Tak v drtivé většině USA se včely nechovají kvůli medu, ale kvůli opylení. Protože kapitalisti jsou většinou nevzdělaní debilové, tak je lze očůrat malými včelstvíčky, protože se platí od přisunutého včelstva a nenažraní objednatelé = kapitalisti neumí chápat, že malé vč málo opylí, prostě kus a hotovo!

Právě “zpropadení” amíci je to, že jen diletant se zhlíží v jůseji a neumí chápat kontext a pak myslí, že co je dobré v USA, bude jistě dobré i tady.

Paralela v Rusku je pro mě novinka od Javaliho a za celý dlouhý život jsem nic takového nikde nečetl a neslyšel. S jedinou výjimkou a tu popíši v  textu níže. 

Nejspíš Javali něco nepochopil a nebo se jednalo o oplozování matek. Totiž. Existují dva způsoby oplodnění - inseminace a přirozené. Přirozené aby se dosáhlo absolutní čistokrevnosti je v zavčelených zemích problém. Obyčejně se to řeší tak, že se matky oplozují na ostrovech vzdálených napříkklad 50 km od nejbližší země nebo dalšího ostrova a ví se na 100%, že na daném ostrově žádné jiné včley nejsou.

Nebo se používá tzv oplozovacích stanic, doporučuji si nastudovat co to je a jak obtížné je takovou stanici v Evropě zřídit. Vždy to musí být velmi izolované místo v krajině (nejčastěji v nepřístupných horách), kde nejméně 25 km kolem dokola nesmí být žádné včely. Ovšem na 100% to nelze vyloučit.

Mnohem lépe na tom budou se svou obrovskou zemí Rusové. Prostě odvezou včely někam, kde nic nemůže přežít zimu, natož včely a patrně tohle Javali, aniž by to pochopil, někde vyčetl nebo vyslechl na internetu. Pak nesečtělý diletant bez základního včelařského vzdělání může považovat šestirámkový úl za použitelný v našich středoevropských podmínkách, protože to vidí u amíků a Rusů, jen nechápe kontext.

Toto napodobování je popsáno jako “kult cargo” u Tichomořských domorodců, kteří za ww2 viděli prvně v životě civilzaci, vojáky, konzervy a další civilizační vymoženosti. Pak, když ww2 skončila a vojáci odtáhli, domorodci pořád udržovali přistávací plochy bez buřeně, každou noc dělali ohníčky a mysleli, že přilákají obří ptáky, kteří zvraceli tolik báječných věcí, jako konzervy, sekery, pily, rýče a hrnce, kde když se převařila voda, najednou nebyly věčné průjmy a břišní křeče. 

Omlouvám se pánové, toto vše vidím já v šestirámkovém nesmyslu a GW mojí domněnku potvrdil odvoláním na “zpropadené amíky”.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult

Včera jsem přivezl od Toma4 profesiponální řezačku polystyrenu. Kdysi jsem mu dal - v domnění, že už jí nebudu pootřebovat, řezačku vlastní výroby. Když jsem jí chtěl půjčit, Tom4 jí už neměl, někomu jí půjčil a ten mu jí zašantročil. Tak mi Tom4 opatřil jinou, asi lepší - ještě jsem jí nesestavil a nevyzkoušel.

Proč jí chci, když jsem PS odsoudil jako materiál podle mě pro včely krajně nevhodný. To je složitější, vysvětlím oč mi jde.

Mám už asi 18 let sehnané desky PS extrud 100 mm, uvažoval jsem je na úly. Dokonce mám už 15 let vyrobené rámy široké 100 mm na nástavky, ale pak, po špatných zkušenostech s nástavkly z extrud 30, 40 i 60 mm jsem to zavrhnul a dal k ledu. ALE.

Od mládí se mi honí hlavou domněnka, že co když slaměné (nebo rákosové) rohože ve skutečnosti nejsou prodyšné, podle mě na 95% nejsou. Ovšem jejich materiál je nasákavý a může spíš fungovat podobně, jako hoblovačky ve starých úlech. Tedy, že se “nabijí” vlhkostí, kterou potom na konci jarního rozvoje, pak v květnu a v červnu postupně uvolňují a tím v úlech pomáhají včelám samočinně udržovat optimální vlhkost pro plod. To je možné a je to jedna možnost.

Napadla mě ale i jiná možnost. Poněkud zešíř. Víme, že Ing. Smělý měl úly - nástavky na 10 rámků 39x24 a síla stěny obyčejného měkkého PS byla u něj 80 mm. Protože extrud “hřeje” méně, izolaci 80 mm obyč odpovídá 100 mm extrud (asi tak, nepočítal, prof. odhad). No a co když nasákavost stěn není tak důležitá, jako rosný bod a ten se u slabých PS stěn nedá udržet vně úlu. Kdyby tedy u neporušené slámy (rákosu) šlo jen o tepeně izolační efekt, pak by ho napodobil až ps 80 a extrud 100 mm. MOŽNÁ. Ale já vyzkoušel nejsilnější měkký PS v sendviči 60 mm. Tudíž jsem za celý život nevyzkoušel přesně to, s čím měl velký úspěch Smělý.

Proto jsem chtěl od Toma4 půjčit řezačku, abych konečně dotáhnul pokus. Jenže. Moje původní řezačka byla velmi pomalá a řerzala desku jako pásová pila, struna se nepohybovala, ale ten princip byl stejný, desku nřezala kolmo na rovinu desky. Ovšem profi pracují jinak, struna je dlouhá asi 1.300 mm a deska se na ní řeže naplocho, struna je tudíž rovnoběžná s rovinou desky. Kdysi jsem profi řezačku měl půjčenou a nedalo se na ní ROVNĚ uříznout nic silnějšího než 60 mm. A tak uvidím, zda se mi záměr podaří dotáhnout.

Na závěr velmi vážné varování:

Při této příležitosti varuji všechny, hlavně chytrolíny typu  = celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli, aby nikdy neřezali PS na cirkulárce. Hrozí velmi vážný úraz. PS se třením v dotyku s pilovým kotoučem taví, hrozí přilepení k listu - odehraje se to v tisícině sekundy a následuje doslova exploze, kdy deska PS je v mžiku roztrhána na různě velké úlomky, kdy některé mají rychlost a energii projektilu a i měkký PS je najednou “tvrdý” jako kámen (přesně takto, kusem PS skončil jeden raketoplán). Přijít o prsty je to nejmenší, horší je zrak a jiné úrazy, nezřídka těžké.

Zdravím. 

U těchto úlů jde hlavně o tepelný most, který se vyskytuje mezi HL vysokých rámků a deklem kde je mezera na včelu 6-8 mm jestli se tento prostor nevyplní izolací sráží prý se tam neskutečně vlhkost. Dále by měl mít dekl minimálně 70-80 mm izolace PS fasádní. Nevím jestli to srážení vody na tom igelitu by bylo pro včely prospěšné, nebo ne já to totiž nemám ze své hlavy říkal mi to jeden včelař, který preferuje sucho v úlu🙂. Dno musí být jednoduché, aby fungovalo jako nejchladnější část úlu a srážela se v něm vlhkost, ale tak udělané, aby jim tam nefoukalo prý na dně hodně záleží. Já mám vyrobeny rámy také na 100-110 mm xps jelikož jsem nechtěl H tvar ale čtverec. Vnitřní i vnější část úlu budou z tenkých palubek. Je to pokus takže jsem tak vyrobil na dva VN a 6 NN, které jsou stejně izolované jako VN. Nechci mít medníkové NN tenké 20 mm a pod VN,který bude mít izolaci 100-110 mm + palubky podstavený TL o tl. 20 mm vypadalo by to jak u blbečků na dvorečku a navíc by to bylo vratké. Ano kdysi jste mi tady říkal, že jsem jak domorodec z Cargo kultu a podobné věci😀 pokud to má být jeden celek něco jako monolit tak to chci mít vše o stejné tloušťce. Ještě lepší řešení jak minimalizovat tepelné mosty je toto: https://vcelarenifm.websnadno.cz/Uly-z-XPS.html. 

Bohužel u takto zkonstruovaných úlů by se muselo osazení na tenké rámy řezat na pile anebo si vyrobit  horizontální řezačku na xps.

Jako celek jsem váš příspěvek nepochopil. Na video - nečetl jsem popisky, se musím soustředit později. Technicky nechápu co myslíte o řezání PS. Ani nerozumím tenkosti rámů, tam není co vymýšlet.

Vůbec nerozumím vašemu pojetí tepelných mostů, domníval jsem se, že to je něco jiného než vzduchová mezera, kterou popisujete vy. 

Několikrát jsem vysvětlil význam vody pro vč a TVRDÍM, že voda nejen rozhoduje o přežití zimy, ale takémá vliv na rychlost jarního rozvoje. Polopatě. Málo vody = pomalejší rozvoj - nutnost vyletovat pro vodu i za nepřízně = ztráty létavek = brzda rozvoje. Ztráty nenahradí nové včely, kvůli kterým létavky musely ven za nepřízně proto, že nebyla voda v úle. Tudíž sucho v úle = idiocie z nepochopení prazákladů. Pořád dokola a už je to únavné.

Tudíž kondenzace vody na stropě je požehnání a sucho v úle katastrofa. Navíc, prokazatelně mi v melecitozním roce uhynula jen ta vč, kde včely nemohly k vodě na stopě. Kolikrát to bude ještě nutné opakovat?

Dost mě deprimuje fakt, že jsem přímou souvislost s vodou na stropě a rozvojem už tolikrát vysvětlil, a že to pořád někdo umí nechápat.

Dno není nejdůležitější část úlu, ale je naopak úplně nepodstatné. Jediné co je potřeba, aby bylo utěsněně neprofukovatelné, ne tedy hermeticky nprodyšné. Neumím to napsat chtřeji. Prostě dno stačí velmi primitivní, ale musí těsnit tak, aby bylo česno JEDINÝ PŘÍVOD VZDUCHU DO ÚLU. Jinou funkci dno nemá. Pořád dokola a jak vidím, pořád marně.

Několikrát jsem vysvětlil význam vody pro vč a TVRDÍM, že voda nejen rozhoduje o přežití zimy, ale takémá vliv na rychlost jarního rozvoje. Polopatě. Málo vody = pomalejší rozvoj - nutnost vyletovat pro vodu i za nepřízně = ztráty létavek = brzda rozvoje. Ztráty nenahradí nové včely, kvůli kterým létavky musely ven za nepřízně proto, že nebyla voda v úle. Tudíž sucho v úle = idiocie z nepochopení prazákladů. Pořád dokola a už je to únavné. Tudíž kondenzace vody na stropě je požehnání a sucho v úle katastrofa. Navíc, prokazatelně mi v melecitozním roce uhynula jen ta vč, kde včely nemohly k vodě na stopě. Kolikrát to bude ještě nutné opakovat? Dost mě deprimuje fakt, že jsem přímou souvislost s vodou na stropě a rozvojem už tolikrát vysvětlil, a že to pořád někdo umí nechápat.

Text viz. výše vysvětlujte včelaři, který má sucho v úle ne mě. Napsal jsem tam jasně, že mi to říkal včelař, který včelaří v silně zateplených úlech. On jim dodává vodu do úlu jiným způsobem.

Na video - nečetl jsem popisky, se musím soustředit později.

Není to video, ale odkaz na internetové stránky s popisem konstrukce úlu.

Vůbec nerozumím vašemu pojetí tepelných mostů, domníval jsem se, že to je něco jiného než vzduchová mezera, kterou popisujete vy.¨

Nejsem expert na izolace, ale jestli je igelit doléhající na horní loučky na tom dekl, v kterém je xps, nebo eps a mezi igelitem a deklem je mezera 6-8 mm tak právě ta neizolovaná mezera je tepelný most, nebo se mýlím?🙂No a my jí tam chceme jelikož pod igelitem tím pádem kondenzuje voda pokud někdo chce mít sucho v úlu tak mezeru musí zrušit vyplnit ji izolací a dodávat včelám vodu jiným způsobem a to už je jeho problém jak to udělá anebo neudělá.

Dno není nejdůležitější část úlu, ale je naopak úplně nepodstatné. Jediné co je potřeba, aby bylo utěsněně neprofukovatelné, ne tedy hermeticky nprodyšné. Neumím to napsat chtřeji. Prostě dno stačí velmi primitivní, ale musí těsnit tak, aby bylo česno JEDINÝ PŘÍVOD VZDUCHU DO ÚLU. Jinou funkci dno nemá. Pořád dokola a jak vidím, pořád marně.

Souhlasím.

Ani nerozumím tenkosti rámů, tam není co vymýšlet.

Je to složitější. Úl má nahoře dva rámy jeden je zevnitř a druhý je zvenku a to samé je ze spodu nástavku a mezi těmi dvěma rámy je izolace. Tím pádm se musí vyřezat v xps ze spoda i shora drážky. V řezu je to něco jak ploutev na" T" loučce.

Tak jsem si pročetl vaše “nevideo” a je tam všechno špatně.

Smělý měl obyčejný PS a měl to olaminované několika vrstvami novin s epoxydem, tvrdil, že pak to snese široký rozpěrák, lze z toho oškrábat propolis a ptáci to nekolovou. Když, tak v časopise byly obrázky jak díru vyřízne ve tvaru kostky či hranolum, vlepí na míru kostku PS a olaminuje. Jen si stěžuje, že ta laminace je zdlouhavá, na nic lepšího ale nepřišel. Mě by na novinách vadila čerň a barvy - to k medu ensmí přijít. Perlinka nebyla známá a hlavně ke včelám vůbec nesmí, jak vysvětlím dál. Ale jistě by se dnes našla laminace něčím jiným.

Jenže. Mravensi se zabydlují v PS jen když jhe krytý sendvičem nebo laminací, barva nestačí a tak je nutné nástavky natřít. Zevnitř 3 x bílým Latexem - to je základ, vždy je bílý a když se chce barva musí se obarvit tekutý latex barvami, které se k tomu koupí, že se snesou a patří do Latexu. 3 nátěry stačí, aby to včely nevykusovaly dokud se to neporuší při práci a to neporušení je jen hloupá teorie, “pporaní” se to vždycky! Pak v tom místě začnou včely vyhlodávat.

Nenatřením PS, extrudu zvlášť, se doslova vyrábějí mikroplasty. UV, i jen odražené rozežírá PS tak rychle, že se mění na jakýsi moučný prášek. Jak se na nástavky sahá a berou se do rukou, pak nemůže být prach - mikroplasty v medu a ve všem ostatním. Takže pán je umělec a chytrolín na entou. Protože následující.

Jeho rámy jsou zdánlivě chytré, jakási chytrá horákyně. Jenže se ty drážky musí řezat na cirkulárce a to jsem vysvětlil předešle, že na cirkulki řežou PS jen lidi rozumu mdlého. Já, bych to udělal jinak (nebudu to tak dělat). Ale já bych prostor mezi vnitřním a vnějším rámem vyplnil deskami požadované výšky na šířku jak je potřeba a vlepil bych to. Tím se dá vyhnout té cirkulárce a protože by se tyto "štráfy" udělaly tak, aby překládaly základní desky, tím by to vázalo spolu s překládanými lištami rámů. Ale celé je to komplikované, mezi rámy se to bude zanášet propolisem a nepůjde to oškrábávat. Takhle chytrý jsem taky a proto jsem já udělal rámy z plného, dolní, kde není nuta pro ouška, jsou vysoké jen 15 mm (do 10 mm by mi nešky dost dlouhé vruty a blbě by tam držely), hodní pak 20 mm. Prkno Sm v šíři tloušky stěny je asi 4,5 x horší izolant než extrud a tak je to jako by mezi rámy bylo (u stovky stěny) asi jen 20 - 25 mm PS. V popisu nevidea je to asi 30 mm a tudíž to za tu práci nestojí. Nemám v tomto vzdělání, jen selský rozum.

A stran tepelné izolace se Martine opravdu velmi mýlíte:

Stejný selský rozum mi stačí k tomu, abych mohl tvrdit, že vzduchová mezera je nikoli tepelný most, ale naopoak vynikající izolant (máte jí v každém okně, tedy u nás, ve slavných USA mají je jednosklová šoupací - ultralevná okna - USA náš VZOR). Obecně platí, že čím je dutina nižší, tím lépe izoluje. Proto také u slámy či rákosu musí stébla ležet a ne stát. A to kvůli vlastní cirkulaci vzduchu v dutině v každém stéblu. U velmi široké dutiny asi 405 (a více) mm to nevadí, když je to našíř (i nastojato, jako v okně, by to bylo pořád skvělé). Proto je hloupé tvrdit a opakovat, že je vzduchový “polštář” tepelný most. Tím tepelným mostem by nebylo ani dřevo, to vede teplo mizerně a tepelný most je prvek, který skrz izolaci vyvádí teplo z jednoho prostředí do jiného. PŘÍKLAD: Když se na zeď domu přidělává PS izolace, musí být šrouby z plastu, protože plast vede teplo špatně, zatímco kov je vynikající vodič tepla a právě ten železný šroub nebo hřeb by byl tím tepelným mostem. Žasnu, že autor nevidea toto neví a píše tam svoje bludy. Sice je to velmi pěkná vizualizace, ale text je amatérsky neodborný. Takže nejlepší, nejjednodušší a nejlacinější je právě ta vzduchová mezera. Možná pro vás a autora bude novum sdělení, že třeba textilie a nebo kožešiny “hřejí” právě díky vzduchu mezi vlákny a stejně tak polystyren. Stejně tak skelná vata, ale to všechno musí být SUCHÉ, dobře víte, že stačí jen vlhký svetr a spíš v něm zmrznete, než by vás zahřál.

Mravenci v deklech. PS “žerou” raději než extrud a také extrud je pevnější a méně zranitelný. No a zase: člověk, může bejt úplně blbej, ale musí si umět poradit. A tak existují spreje na hubení mravenců, na ekology já z vysoka, mravenců je všude dost. To by ale nestačilo a byl by to nerovný boj a zdlouhavě pracný boj a ani spreje nejsou zadarmo. Mnohem, ale mnohem účinnější je, aby se mravenci pozabíjeli mezi sebou. Toho dosáhneme “ekologicky” a funguje to dlouhodobě a SAMOČINNĚ tak, že každých pár dní měním dekly včelstvům navzájem. Jako mají včelstva létavky, které přinášejí potravu a nepouští do svých “hnízd” cizí lupiče, stejně tak mravenci mají dělnice chodkyně, které přinášejí kořist a většinou je jim kořist odebrána a chodci jsou zabiti a sežráni, když se vracejí do hnízda, kam jsou “zachození”. A ano, mravenci jsou, jako vosy, protivní a holt patří k přírodě. Některé roky jsou pohromou, jiné roky je tahle havěť vzácná. To je svět tady venku v přírodě, v laboratoři ve sterilní hale by to bylo jistě lepší. Ale když se dám na chov včel, tak holt musím vydržet i zbytek “milující matky přírody”. Jen se s ní musím naučit účinně bojovat a stejně bude mít macecha vždycky navrch. Ano, bojovat s matkou, takto nám všem ekoteroristi vymyli mozky.

No a zlatým hřebem totálního nepochopení (řečeno, velmi, ale velmi eufemisticky!!) je ta skelná vata v deklu. Těžká je tím, že se nacucá vodou, kor když má prodyšný strop (svatá prostoto!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!). Pak tam může mít betonovou desku a bude to stejné. Ta bude taky těžká a poslouží stejně, vítr jí taky neodfoukne a bude asi i lacinější. A včelaření bude jako fitko, to bude bonus a zadarmo, za fitka ti blázni platí!!!!

Horší ale je, že žádná minerální vlna, sklená vata, perlinka (je ze sklěněných vláken) a nic podobného, NESMÍ nijak k medu, ani v medárně nebo v tom skladovat souše a podobně. Ovšem úplně nejhorší je mít to dokonce jako součást úlu. Pak se mu to do medu nemůže nedostávat. Když tvrdím, že mladí začínají být neuvěřitelně pitomí a neumí sami chápat prazákladní věci, které za mých časů chápal každý nevyučený dělník, tak tady máte všichni důkaz.

Stačí se zeptat AI, vy mladí nad starci ohrnujete velmi často rypáky, jak třeba neumíme s mobilem, ale zeptat se AI autor nevidea neumí? AI sice tvrdí, že to smí být ve víku nebo v sendviči stěn, ale v hermeticky uzavřených vacích (nejlépe plastových) tak, aby se mikročástečky skla nijak nemohly dostat do včelích produktů. Ovšem tohle by měl dát každému ROZUM, ale to by ho musel mít.

--------------------------

No a jako perličku, kdyby to nebylo myšleno vážně, byl by to povedný vtip, jsem si nechal to, o snad zuřivém odvádění vody z úlu, kterou pak dodává do úlu jinak. Hele, to nevymyslíš, takového exota je potřeba vidět na vlastní oči. Já o takových mockrát slyšel a čtu o nich ustavičně, ale osobně snad žádného neznám. Patrně poznám po pár větách, co má v palici a asi se s ním vůbec bavit nezačnu.

Stejně tak je hloupé dávat včelám napaječky, skoro vždy, tvrdím že v 95% případů je ignorují a létají pro vodu raději dál a klidně do hnoje, do škarpy, kde je posypová sůl nebo do louže u silnice s mapami duhy od oleje. Také shnilá, silně smradlavá voda ze hřbitovních váziček je pro včely neodolatelná a na napaječce bloudí sem tam včela, nebo pouhé desítky včel. Nikdy včely nechtějí vodu studniční, přitom v ní jsou minerály. Asi si raději dodají minerály jinak do vody měkké, povrchové. Lidem se to může nelíbit, ale je to tak. Dávno jsem si všimnul, už jako dítě, že včely zajímá shnilý pařez a nebo mělčinka potoka, kam teče močka z kravína, víc, než napaječka s jiskrně čistou pramenitou vodou.

Stačí nemít v hlavě na… a chodit světem s otevřenýma očima a otevřenou myslí. Jestli neurolog Stránský v audiu, starém 7 let, které jsem sem několikrát dával, říká, že mladí kvůli počítačům budou blbí, protože nebudou mít v mozcích spojení, která jim umožní chápat SOUVISLOSTI, že se jim to v dospělosti už nemůže vyvinout a tito lidi zůstanou do smrti blbí a to i s vysokými školami a diplomy. Jako když se někdo narodí bez očí, nikdy mu nepůjde vysvětlit barvocit.

Dnes pojednám o drátkování a vylepování mezistěny. 

Snažím se o co nejslabší vodorovné loučky a zjistil jsem, že dostatečné jsou obě max 8 mm, pokusně se mi osvědčily i jen 7 mm.  Proč? Chci co největší plochu díla a jestli ušetřím 6 mm, pak na 11 rámcích to dělá 66 mm.

To ale není všechno. Včely považují SL za dno a tak nedostavují plásty až ke SL, ale vynechávají tam 18 mm. To nehci, na 11 rámcích toto udělá 11 x 18 = 198 mm + 66 ušetřených na síle vodorovných louček a jsme na 264 mm a to dává, vážení a milí přátelé skoro celý plást míry 39x30!!!!!!

Tím jsem vysvětlil proč to dělám, dále jak.

Tudíž nedrátkuji svisle, protože dlouhé vodorovné loučky tah drátků nevydrtží a velmi by se prohnuly. Tím by se enormně zvětšila VM mezi patry a to by vedlo nevyhnutelně k prostatování vodorovných mezer mezi nástavky a potom by docházelo k drcení včel, protože by ve VM stavěly trubčinu a dávaly by tam med. To metoda Blaník nepřipouští, také kvůli nekladení matek v medníku při absenci mřížky, kterou Blaník nezná.

Svislé loučky jsou kratší a při síle 8 mm  a ROZUMNÉM vyšponování drátků se prohnou nepatrně. Svislá VM je 7,5 mm, ale neprostavují jí ani když se místy zvětší na 9-10 mm, ale to se děje jen výjimečně když bylo dřevo řídké a průhybnější, což ale ve chvíli sbíjení rámku nevíme.

-------------------------

Proč se M pro rámek 39x30 vyrábí jen 37 x 27 cm? Počítá se s celkovou tlouškou vodorovných louček 20 mm, původní HL dle ČSN měla 3 mm hlubokou nutu v bříšku, kam se zasunula M a zalila voskem a tak zbylo z výšky 27 dokonce jen 26,7 cm. Dole prostě už z výroby M chybí. To proto, že i když je rámek vydrátkovaný, každá M se po ohřátí včelstvem prověsí a kdyby dole nebyla nechaná vůle, M by se zvlnila až tak moc, že ve "faldech" nemůže být ani plod, ani pyl ani zásoby. Jak to tedy udělat, aby dostavěly plást ke SL a současně se M nezvlnila? Bohužel 5 drátků s tím, že spodní tři jsou dost hahusto. Ale stejně se to někde zvlní a nepřišel jsem na to proč někdy a někde ano a jinde je to dobré, zdeformuje se asi 40% plástů. Nahoře chybějící M nevadí, včely to ve 100% případů přistaví dělničinou!

U nízkých medníkových rámků se snažím o stejně tenké vodorovné loučky a tam M také zatavím tak, že dole leží na SL. Vždy to dostaví a u cca 2.000 rámků jsem měnil SL za širokou 25 mm, protože se dřív tvrdilo, že má být úzká, prý aby včely dostavovaly plásty ke SL. Tak tohle nefunguje a naopak to vede k prostavování vodorovné mezery mezi nástavky!!!!!!! Plásty v mednících se nikdy svisle nevyboulí, daljí to jen vysoké M u míry 30, ale i 24. To znamená, že výška 15 cm (M je nižší) stačí k tomu, aby se M pro takto vysoký plást už nepronášela. Průnos je malý, odhaduji tak 8-10 mm. Tak jsem vymyslel neobvyklé řešení, Jirka P má fotky a prosím, aby je sem dal.

Jen upozorním na něco, co i zkušení nechápou a dělají špatně. Drátek pod horním okrajem mezistěny nesmí být víc jak 8-10 mm lépe tak 3-5 mm. Jak se dá drátek níž a od horního drátku k okraji M je třeba 20 mm (viděl jsem i více), velmi reálně hrozí, že dřív, než včely přistaví M k HL, tak se volná M teplem a vahou včel ohne na některou stranu a tam plást přistaví k vedlejšímu plástu. To je pak takový masakr to rozdělit, že to nikomu neradím ignorovat a skutečně dávat drátky tak, jak píšu výš.

-------------------------

Jak to dělali mí předkové? Máma nedrátkovala. M zalepovala voskem do nuty v HL a dole holt nedostavovaly plásty až ke SL. Včely vždy na bocích plást přidělají k BL jen asi do poloviny nebo 3/5 odzhora a to přidělají až po polovině sezony a tak je nevydrátkovaný plást velmi náchylný na vylomení dokud souše není černá, zpevněná košilkami. Proto máma dávala asi 2/5 odspoda dva hřebíčky 32 mm, které ze dřeva koukaly asi 25 - 27 mm a hřebíčky byly od sebe asi 5 mm tak, aby M byla mezi nimi. M se tam snadno zavedla, hřebíčky musely být natlučené před vlepením M, ta je křehká a nesnesla by to přibíjení hřebíčků, to dá rozum.

Tato boční opora úplně stačila na to, aby se plást nevylomil, samosebou se u 1-2 x zakladené souše musel dávat velký pozor na boční náklon rámku, ale dalo se s tím pracovat a naučit se prostě plásty nikdy neprohlížet ve vodorovné polloze. Jde to, rámky prohlížím ve svislé poloze, i když mám už nejméně 50 let všechny rámky vydrátkované.

Proč předkové nedrátkovali? Mladí neuvěří, nedal se zaboha sehnat včelařský pocínovaný drátek!!! Antikorový se neznal už vůbec.

Tady přidám příhodu, naprosto neuvěřitelnou.

Jednou jsem někdy po 1980 držkoval na zastávce městského busu, že nejde sehnat drátek, bavil jsem se s mámou. Zaslechla to nějaká stará paní a abych k ní přišel domů, že kdysi pracovala brigádně v nějaké vazárně pohřebních věnců a ozdob a tam že se používal tenký drátek a že by se mi možná hodil. Má ho ještě sdtaré zásoby doma už spoustu roků a není jí k ničemu. Byl to on, včelařský drátek, dokonce na něm byla nálepka, že je to drátek včelařský a ne vazačský na pietní ozdoby. Dostal jsem nápad, v tuposti soudruhů, kteří měli vedoucí místa jako trafiky za vlastnictví stranické knížky a nikoli podle schopností, bylo možné VŠECHNO! Tak jsem ve Vlašimi, kde (ani jinde v republice) nikdo neuměl sehnat včelařský drátek, jediná prodejna se včelařskými potřebami byla v Praze v Křemencárně a tam ho věčně neměli.  Zásilkové služby nebyly. Tak jsem došel do papírnictví ptát se na drátek na věnce, jak hřbitovní tak i adventní a podobně. Prodavačka ho měla metráky!!!!!!!!!!! Byla nadšená, že si to konečně někdo přišel koupit, že od chvíle, kdy komunální zahradnictví zřídilo vazárnu, už nikdo nic doma nebo v JZD neváže, ale podle plánovaného hospodářství jí každý rok přijde X kilo drátku a není síla vysvětlit okresním velesoudruhům, že ten drátek nikdo nekupuje a že se jí hromadí ve skladě. Smutné na tom je, že věhlasný místní včelř dělal šéfa vazárny a nikomu ani nemuknul. Ještě žije a tak ho nejmenuju.

Tak i takový byl reálný socializmus. Dozvěděl se to Dr. Peroutka, už byl velmi vlivný na Svazu a asi on zařídil, že pak, ke konci socializmu, bylo včelařského drátku dost.

Možná bych věděl proč se vám M někdy zvlní a někdy ne. Rozdíl v teplotě M při zatavování a později v úle. Stačí dát M před zatavováním do horkovzdušné trouby nebo jiného tepelného boxu s teplotou 30 a nic uz by se vam vlnit nemělo. 

Já mám některé medníkové SL široké 10-12 mm a jedna hrana je v ose mezistěny. Občas je někde malý můstek, ale nikdy to nebylo prostavěno tak, že bych bral dva rámky zároveň. Už takto upravovat zbytek rámků nebudu, moc práce a za málo muziky. Když si možná někdy budu vyrábět medníkové rámky sám, tak bych HL a SL tenčí vyráběl.  U plodových vysokých mi naopak přijde, že tlustší HL opravdu funguje jako MM, ale nikdy ne 100% ale určitě se s takovým rámkem lépe manipuluje při vyvařování. 

milda kto sa hraje nezlobí.. ale správne píšeš, dobre je zatavovať zahriate medzisteny… tiež to tak robím (menšie je potom riziko nadmerného natiahnutia medzisteny v zvislom smere, keď ju včely zahrejú a zavesia sa k stavbe na ňu…) len to nekomplikujem… stačí medzisteny dať na 20 minút za okno auta pri slnečnom dni…😉

k tomu vymrznutiu si to asi zachytil nueúpplne… neodporúča sa dávať do úľov “čerstvé” medzisteny, lepšie je ak rok postoja, teda aj cez zimu ale keď mi zostali zvyšné medzisteny už zatavené v rámikoch, nemal som ďalší rok pocit že ide o zázrak…

Vkládám foto od Toma.

Mě se až 35 stupňů neosvědčilo. Na balíku M od “mého” výrobce píší, že optimální teplota mezistěn pro zatavování je 25-27 a to je také optimum pro plynulou a pohodovou práci. Když jsou M nahřáté moc, jsou moc měkké a špatně se zatavují. Ale ano, plod má 36 a tak by 35 mělo logiku, jenže ta práce je obtížná a já si sice hraju rád, ale s něčím jiným, v tomto se nevyžívám, pro mě musí práce nějak odsejpat a ne se peklovat.

M zatavuji za slunného dne a M dám na nějaklé podložce po asi 20 ks na slunce, občas je převrátím studenou stranou nahoru. Musí se to vychytat a odhadnout, aby M byly vláčněji měkčí, ale ne mazlavé. Teplotu neměřím, měřil Petr a při 35 už mu to nešlo stejně, jako když se mi na slunci nahřejí moc. Mezistěny lze dát den předem i v bytě na skříň, kde je určitě asi 24-25 a pak nejsem závislý na sluníčku.

Jestli mají M vymrznout nevím. Ovšem co vím jistě je, že čím starší, tím se méně kroutí a prověšují. Úsměvné je, když krámští říkají, že včelaři loňské M nechtějí kupovat, chtějí čerstvé. No tak jo, s obecnou inteligencí  se nic neudělá. Já mám zásoby asi na 3-4 roky a beru nejstarší, poučila mě kdysi maminka. Mimochodem výrobce je pořád týž.

Pak také, a to je pro mě nejdůležitější, na M podle výrobců nestaví vždycky stejně dobře. Patrně je to podle % obsahu panče. Také na pančovaných (trocha tam je vždycky kvůli neustálé recyklaci vosku) staví deformované buňky a nebo dokonce vykusují dírky velikosti dna buněk. Tohle se vždy nechalo pro roje, když se nedaly sehnat správné a muselo se vzít něco jiného. Hlavně se vědělo, od které značky nebrat a nebo s rizikem, že na nich nebudou stavět dobře a hlavně ne rychle. Takže mezistěny nejsou nějaká marginální záležitost, na které nezáleží. Fakt deformace plástů postavených na M některých výrobců, trhání a sjetí po drátcích (při svislém drátkování), je realitou a je na každém to nepodcenit a nebrat jakékoli mezistěny. 

----------------------

Dnes je hodně malovýrobců. Ti ale svou technologií nedokáží udělat M dost slabé, tudíž je tlustších do kila méně. A to o hodně. Jestli má M velikosti 37x27 = pro míru 39x30 asi 91-94 g, pak je jich do kila asi 10 a půl, spíš 10,7. Ovšem dal jsem si dělat kamsi k Plzni a těch bylo do kila jen 7,5 a tady u nás jsem objevil výrobce, který jich má do kila 9 a je věrohodný, že zpracuje skutečně vosk můj. Od něj beru M - nechávám si dělat jen M do medníků z vlastních víček a panenské divočiny. Navíc tento vosk voní po ovoci a propolisu a vůní se hodně liší od běžného vosku a tak i podle toho poznám, že mě výrobce nešidí a dělá skutečně pouze z mého vosku. Ale zdá se, že je moje opatrnost zbytečná. Polský výzkum zveřejněný nedávno jasně prokázal, že se do vosku žádná rezidua tvrdé chemie nedostávají, určitě ne v množstvích významných a navíc vosk je substance schopná jímat pouze mastnoty, ale med je báze vodní a tudíž se ani z vosku těžce kontaminovaného do medu dostat nemůže nic. Přesto zůstávám opatrný. Nic to nestojí, nevyžaduje to žádnou práci navíc a já nevím, co bude v budoucku ještě objeveno a tak když je možnost do medníků dávat M z čistého vlastního vosku, nedávám do medníků M průmyslové. Medníkové dílo nikdy nezažije léčení tvrdou chemií. Ovšem medníkové dílo (z TLumičů) vyvářím do “obyčejného” vosku z plodového díla. To proto, že víčkového vosku na medníkové M mám dostatek. A také proto, že v TL už i nízké dílo tvrdou chemii “zažije”.

Tady přidám raritu. Jedn drobnovýrobce dokázal něco, co jsem nikdy neviděl. Válce v lisu byly vůči sobě posunuté a dna buněk jedné trany nepasovala do den buněk druhé strany. Patrně proto jim vycházelo málo M do kila, tudíž byly M lustší a tím těžší. Bylo to asi u 50-60% M. Proti světlu se to dalo dobře vidět. Obával jsem se, jak na tak mizerných M budou stavět a zda vůbec. Naštěstí jsem si rámky označil na HL. Kdybych neoznačil, nepoznal bych které to byly. Včelám to vůbec nevadí, stavěly je stejně rychle a hlavně dokonale jako jiné.

Medníkové M mi staví vždy rychleji než plodiskové, patrně proto, že je vosk pro medníkové M absolutně čistý. Platí to i pro vysoké M, když se použijí z vlastního víčkového vosku. Ale ta rychlost nemusí být tím, jak se domnívám, dost možná pro med staví prostě rychleji a to je velmi pravděpodobné.

-----------------------

Tady je prostor k zopakování, co se nikde nedá dočíst, co jsem sám pečlivým, mnohokrát opakovaným vážením a pokusy zjistil. Kolik je vosku v plástu míry 39x30? Myšelno co se dá amatérsky pomocí napařovacího vařáku s lisem získat. Uvedené je dobré si vytisknout a uchovat, skutečně jsou to údaje jinde nepublikované.

Je to asi 150 g, z velmi světlého voští až 155 g vosku. Jestli tedy M vážila například 95 g, pak včely přidaly asi 55, max 60 g vosku. Přidaly tedy asi 60% nového vosku. Větší výtěžnost je ze světlého voští proto, že do méně košilek nasákne méně vosku a tudíž se ho dá vyvářením více získat. Ano, ve výtlačcích i z lisu zbývá dost vosku, ten se ale dá extrahovat jen chemicky, což se v 50 a 60 letech dělalo, výtlačky se zasílaly k průmyslovému zpracování. takto získaný vosk se ale nedal použít u včel, ale pro tehdejší textilní a zbrojní průmysl dostačoval. Některá průmyslová podvětví se bez včelího vosku neobešla.

Plást stejné velikosti z volné stavby dá zase stejně vosku, tedy asi 150 g. Zajímavé je, že je to přibližně stejné i u trubčiny. Avšak té jsem neměl dost na to, aby byly pokusy průkazné, lišit se to bude o pár %, což je v běžné včelařské praxi zanedbatelné.

Ovšem pokud M vážila například 110 g, to je můj nynější drobnovýrobce medníkových M, pak se vytavením vařákem s lisem získá zase 150 g a tady už včely přidaly nového vosku méně.

U výrobce od Plzně, kde bylo M jen 7,5 a tudíž jedna M vážila 133 g, pak se z plástu dá vytavit vařákem s lisem zase jen stejných asi 150, max 155 g vosku.

Když by M vážila 170 g, pak se vytavením získá 170 g, protože včely ve dně buněk ten nadbytečný vosk nechají, vlastní vosk nepřidají žádný a použijí jen vosk z té mezistěny.

Tudíž od dobrého výrobce, který umí (dáno technologií) asi 10,7 M do kila - i u něj se to mírně liší podle várky, je stavění M včelami nejefektivnější.

Samozřejmě se váhy liší u jednotlivých rámkových měr, lze to však přepočítat. Je ale potřeba brát rozměr M a ne rámku!

---------------------

Zajímavost. Neslabší M, jaké jsem kdy viděl a použil (měl jsem je rád, stavěly na nich skvěle) byly M z nově otevřeného Včelpa. My byly hodně průsvitné, skrz M položenou na dlani bylo tu dlaň vidět. M rozměru 37x27 bylo do kila 12,5. Ale Včelpo mělo dvě výrobní linky a s touto prý byly ustavičné problémy. A tak po nasycení trhu mezistěnami linku odstavili. Toto uvádím pro pořádek, aby bylo zřejmé, že moje tvrzení, že se M nedají vyrobit slabší než je u jednoho tuzemského výrobce, není úplně přesné. Jde to, ale výrobci se to nevyplatilo, byla tam prý velká zmetkovost.

Přidám jen, co vlastně byl podnik Včelpo. Ten podivný název není nic jiného než VČELařské POtřeby. Komunisti nedokázali vyrábět dostatek včelařských potřeb a tak Svaz se ze zoufalství rozhodl vybudovat si SVÉPOMOCÍ vlastní zařízení, které mělo vyrábět některé nedostatkové včelařské potřeby, hlavně mezistěny a současně mělo být konkurencí k jedinému českému zpracovateli medu, kterým bylo družstvo Včela Předboj u Prahy (na Slovensku to byl Medos Galanta). Také Včelpo dokázalo vykupovat propolis za tehdy neuvěřitelných 1.000 Kčs za kilo, což by bylo dnes asi 14.000 Kč. A také Včelpo přece jen dostalo část českého medu k českým zákazníkům, jinak se 95% medu vyvezlo Západním nadl… a naše děti tady jedly šmakulády ze SSSR (hlavně dnešní UA). Protože tento podnik někomu konkuroval, musel po vítězství pravdy a lásky = demokracie zmizet. Smysl podniku v tržním mechanizmu stran včelařských potřeb ztratil smysl a bylo potřeba jej transformovat. Tak ho transformovali…

Nedávno jsem uvedl podivnosti socialistického centrálního plánování s drátkem. Včelpo kromě vlastní výroby některých potřeb také koordinovalo výrobu a distribuci. Ukázalo se, že kuřáky nebyly, protože u výrobního podniku je nikdo nepoptával. On by socializmus fungoval, kdyby ovšem na vedoucích místech nebyli pouze lidi vybavení místo sebemenší kvalifikace rudou stranickou knížkou. Mimochodem, po 36 letech budování kapitalizmu jsme se propracovali ke stejnému, že třeba od koho a za kolik kupovat ropu a plyn rozhodují prodavačky mobilů = pletařky svetrů a profesorky s koní lampou a podobní géniové. Maldí jsou šťastní, že nepamatují, že se vlastně k LEPŠÍMU nezměnilo nic…

Mrzuté je, že nejste registrovaný a tak vám nejde nic napsat za oponou. Veřejně sdělit jméno firmy nechci.  Vosk měním a jen za zpracování zaplatím. Vyjde to mnohem laciněji než M kupovat. Hlavně ale vím výrobce. 

Vosk není plesnivý!!!! Je ojínělý asi jako bývají švestky třeba. Prostě nic nepřetavujte, jen je nutné správně vyvářet, žádné tavidlo ani napařovač vám nedá ani tolik vosku, kolik bylo vloženo v M. Musíte si najít někoho, kdo má DOBRÝ vařák, pozor na UA, kde není oddělena voda s voskem od vody napařovací!!! Nejlepší je starý komnunistický, špatně se shání, mám dva po 3.000. Pro 5 vč se nevyplatí koupit nový, ten vyjde když je správné konstrukce nejméně na 25.000.

Já mám přesně tento, je nutné shánět. Dal bych za něj i dvojnásobek, vyplatí se. Jen se musí lisovat s velkým citem, vše je jen pocínovaný plech sletovaný cínem a taky jsem utrhnul dno (kvůli zisku vosku většímu asi o 2-4%). Naštěstí jsem našel starého řemeslníka, který to dokázal opravit, oslovil jsem jich 5 a dokázal to jen ten jeden. U inzerátu píší, že už to není aktuální, ale snad se to zobrazí.

https://zvirata.hyperinzerce.cz/vcely/inzerat/94130076060946750681-parak-na-vosk-s-lisem-nabidka-unicov

Lité M jsou nesmysl, malá produktivita a velká spotřeba vosku a pořádný lis s chlazením vyjde na 20 a tak to je řízni jako píchni. Pozorně si nastudujte co píšu výš o síle M a jak na nich staví a kolik nového vosku přidají. Lití bez chlazení má nesmyslně pomalou produktivitu práce.

Válcované za studena jsou mnohem lepší, doporučuji, ale bohužel nejdou vyrobit tak tenké = lehké. Výhoda je, že jsou elastické i za studena, nejsou křehké. Nevýhoda je, že se to nedá vyrobit na počkání a pak je obtížné výrobci věřit. Totiž, on vosk musí rozpustit a odlít do jakýchsi pekáčků, aby vzbnikly desky tlusté asi centimetr, nějaké šíře a délky. Po vystydnutí - většinou druhý den, to prožene mezi hladkými válci a myslím, že několikrát. Tím vznikne dlouhý hladký pás. Nakonec se to prožene válci se vzorem den buněk. Neumím si představiot, že někdo dělá třeba 10 kg a pořád mění válce. To by pak M musely být za jiné peníze, běžně berou asi 70-80 Kč od zpracování kila vosku a to je velmi malá odměna na to, aby to bylo pro mě uvěřitelné. Já hledal a už to vzdal, až mi někdo poradil pána, který to ale dlěá jen v zimě, od jara do podzima včelaří a M dělá jen v zimě. S M od něj jsem konečně spokojený, ale ty mám jen do medníků. Vysvětluji to výš. Pán dělá ve Vlašimi, po tel domluvě mu přivezu před podnik kde pracuje vosk a pak až to je hotové to zase přiveze. Ale vloni a letos jsem si dělat M nedával a tak nevím, zda jetě funguje.

Správné M jsou jen průmyslové, lité mezi běžící válce. Ty jsou za studena velmi křehké, což je dáno technologií výroby a ne jak se někdo hloupě domnívá nějakým pančováním. Těchto zařízení je už v zemi jen pár a ne všude…

Kolik jich je do kila v přepočtu na míru 39x30 nebo 39x24 od pana Smolíka? Nebo dejte váš rozměr a gramy a já si to přepočítám. Děkuji. A jsou to asi válcované za studena, je to tak?

-------------------

Používám drátek antikoro a po vyvaření většina zůstává, jen je nutné drátky vypnout, některé se ani vypínat nemusí.

-------------------

Mě jde o čas. Nechci zatavovat M nahoře v HL do nuty. Pak při vaření celých rámků trvá neskutečně dlouho, než vosk z nuty vyteče.