Jak je to ve skutečnosti s průběhem rojení?

Adam tak priateľský ťa musím podpichnúť….čo iné si čakal, keď v úli včely pre zvyšok rodiny zabezpečili dostatok zásob a nachystali aj kvantum plodu … tak sa pobrali 😉…v úli nemali už miesto, samý med a plod.. predstava že 5 NN vysokých 159 mm je pre silnú rodinu dostatok priestoru je reálna pri kvitnutí čerešne … včely sa o vyrojení z nedostatku priestoru rozhodujú dávno pred vyletením, to musia začať chovať k tomu určené (dlhoveké) včely…

ale musím ťa pochváliť, je z teba včelár výskumník a si šikovný…SUPER,. Hoci Tom nechce veriť tomu čo píšeš (verí len starým knihám a tomu čo zažil sám 😉) musím tvoju skúsenosť potvrdiť z toho čo som tiež zažil..matka nevylietava prvá, osobne som bol pri vyletení roja, rýchlo som ho vybubnoval (údery na plech) a tak neleteli preč ake sa začali usádzať..som čumel, že jedny včely  sadali na tuju, druhé na jabloň , pretože som vedel že to nemôže byť poroj s viac matkami…no a keď vyletela matička včely okolo nej krúžii, a nakoniec si vybrala chumáč na jabloni…ten mohutnel, ešte prilietavali z úľa ďalšie včely a počkal som kým  sklamané včely z chumáča na tují tiež nepreleteli na chumáč s matkou až potom som ich zbieral..  ……

Pobavil jste mě a to VELMI! Kromě velkého poučení - dozvídám se, co nevím, jasně vysvětluji, že s rojením nemám zkušenosti, mě velice zaujalo vaše sdělení, které přeinterpretuji po svém.😉😀🤫

Vy ze mě děláte zaostalce, věřícího starým knihám a pověrám a tlučete na plech a děláte včelám bouřku? Tak tohle jsme u nás v Domašíně nedělali ani před 60 lety, už jsme věděli, že je to nesmyslná POVĚRA. Kropení, které má simulovat pršení, je spíš funkční tím, že včelám zmáčí křidýlka, než aby je vyděsilo, že prší - a při bouřce prší silně a ne jen nějaký májový deštíček. Tak toto je ryze lidské uvažování a včely většinu fungují jinak.

Ale jestli jste bubnování myslel jako vtip, trapně jsem ho nepochopil… Podstatné je, že se roj snaží z počátku usednou na různá místa a jen jedno si vybere matka a tam se pak ostatní “sestěhují”. Tohle jsem netušil.

V roce 1901 měl mít dozorce včelnice, který chytal roje něco na stříkání vody, zrcadlo kterým na roj odrážel záblesky slunce a kosu nebo plechové hrnce na které mlátil, prý vše pomáhá na rychlejší sednutí roje 😁

Adam tak priateľský ťa musím podpichnúť….čo iné si čakal, keď v úli včely pre zvyšok rodiny zabezpečili dostatok zásob a nachystali aj kvantum plodu … tak sa pobrali 😉…v úli nemali už miesto, samý med a plod.. predstava že 5 NN vysokých 159 mm je pre silnú rodinu dostatok priestoru je reálna pri kvitnutí čerešne … včely sa o vyrojení z nedostatku priestoru rozhodujú dávno pred vyletením, to musia začať chovať k tomu určené (dlhoveké) včely…

Získávám odhad a přiznám se, že nerad rozebírám včely z důvodu jejich mačkání, snažím se získat odhad pozorováním jen v rámci nástavků a po rámcích kontrolovat jenom občas. Proto si chci zkusit zpříjemnit rozebírání vysokými rámky v plodišti. Budu mít o pár rámků v rukách míň. Toto vč a ještě jedno jsem podcenil, alespoň jsem zužitkoval matečníky do sběrných oddělků (v tomto je zase výhoda jedné míry v sestavě). 

Se zvukem řinčících nebo bubnujících plechů je to kdo ví jak. Někde jsem viděl video, jak včely při určité frekvenci zvuku na okamžik jakoby zamrznou a chvíli se nehýbou…

Tome tiež nemám roje každý rok natož aby som bol pri úľoch v okamihu keď roj vylietava..za tie roky sa mi to stalo len zo štyrikrát, z toho dvakrát som ich “vybubnoval”…viem že to nie je žiadne číslo, ktoré by svedčilo o tom, že moje včely veria poverám 😉…tak to berte ako vtip… a pri ďalšom  raze už bola polovica včiel vonku keď som zbadal matičku na letáči…no nie som tak škovný ako Adam 😆….

Sedím u pozdního oběda a tak můžu reagovat. Jasně, nikdo nevíme jistě jak to funguje a vždy je lepší udělat něco než neudělat nic a čumět tam jak vejr. A taky je tu jistá tradice. Existuje prastaré, ještě černobílé video ze šedesátek o starém slovenském včelaři. Jak dělal slamáky. Jak krmil a jak včelám zpíval. Ano, zpíval takovou divnou písničku bez melodie (na 100 % neměl hudební sluch), falešně, ale tak upřímně, že mi zvlhlo oko. Možná si písničku ten úžasný pán sám vymyslel a složil, je nářečím (asi Šariš?) a moc jsem mu nerozuměl. Ale z dlouhého videa si pamatuju jen to, co píšu. To nejde zapomenout.

Nenapadlo by to mě. Ale nyní už exmanželka - doma včely neměli a nevědla o nich nic. Když umřela máma, manželka se mě s vážnou tváří zeptala, zda jsem včelám řekl to, že máma za nimi už nikdy nepřijde. Poslechl jsem jí. Manželka to prý viděla ve filmu Babička, já si to nepamatuju.

Pověry? Někdo by se mohl smát pobožným když se modlí. Jsem ateista, ale někdy jim závidím.

rád by som sa vrátil k téme vlákna, teda “jak je to vlastne s rojením”… rozhodne proces spustenia rojovej nálady ani vyletenie roja neriadi matka… svedčí o tom okrem iného niekoľko faktorov, včely musia matku oklamať aby položila OPLODNENÉ VAJÍČKO na chov iných matiek, prestanú ju kŕmiť a nakoniec ju “donútia” opustiť úľ…

Už aj začínajúci včelár vie čo je j materská bunka (MB) nazývaná aj „matečník“, je to voskový útvar na pláste , v ktorom chovajú včely larvu budúcej matky, ale čo to môže byť „materská kolíska“? Prvé čo včelára napadne je odpoveď, že je to materská miska, robila sa voľakedy z vosku, dnes sa dajú kúpiť aj plastové. Je teda tá plastová mištička, do ktorej včelári vkladajú mladé larvičky pri výchove matiek a včely nad ňou vybudujú ten matečník? Nemalo by sa to teda volať „matečníková“ miska? Ale čo je potom materská miska? A čo je „materská kolíska/kolébka“? 

Ján Milla v svojom „Včelárskom náučnom slovníku“ definuje materskú bunku (MB) ako útvar, ktorý slúži na umiestnenie plodu, má podlhovastý tvar žaluďa, otvorom dolu, dĺžku má po zaviečkovaní dĺžku 20-30 mm a steny sú spevnené rebrovaním (výraz „matečník“ nie je ako včelársky termínus technicus tu uvedený a považuje sa v slovenčine prežitok, za slang včelárov, nie za „odborný“ výraz, no v Čechách sa dodnes matečník používa aj v odbornej včelárskej literatúre!). Pri „materskej miske“ uvádza Milla informáciu, že je to začiatok materskej bunky v tvare mištičky, o priemere 7-8 mm. Matka do materskej misky kladie oplodnené vajíčko, z ktorého sa má vyliahnuť matka a včely po položení vajíčka vytiahnu okraje misky a vznikne tak materská bunka. Toto sa píše aj v rôznych včelárskych knižkách! Matka jednoducho položí do materskej bunky oplodnené vajíčko. 

No a tu by sa včelári mohli zamyslieť! Prečo položí matka do „materskej misky“ oplodnené vajíčko? Keď si matka odmeria trúdiu bunku ktorá má priemer 6-7 mm vie, že to nie je bunka určená pre chov robotnice a položí do nej neoplodnené vajíčko. Prečo, teda ak základy materskej bunky (materská miska) sú výrazne iné ako robotníčie bunky, matky ich vyhodnotia ako bunky, do ktorých treba naklásť oplodnené vajíčka? Materské misky sú doslova v rozmeroch a tvare misky, čiže široké 8-9 mm a hlboké 6-7 mm. Do týchto misiek matka vajíčka bežne nekladie, včely ich budujú „preventívne“ teda na čas keď budú treba . Keď ale prepukne rojová nálada vo včelstve, včely ako jej prvý príznak vyleštia vnútro materskej misky propolisom, a upravia materskú misku do tvaru džbánu či hrušky. Teda pristavia nad materskú misku akúsi nadstavbu následkom čoho vznikne špeciálna bunka, ktorá je pri základe síce široká, aby sa tam dal nadávkovať dostatok materskej kašičky, ale jej výška je 10-11 mm a priemer otvoru do nej má 5 mm, teda ako má robotníčia bunka! Práve tento útvar, akýsi medzistupeň medzi materskou miskou a materskou bunkou/matečníkom sa nazýva „materská kolíska“! Keby materskú kolísku včely nevystavali nijako by matku nedonútili na položenie oplodneného vajíčka slúžiaceho na výchovu novej matky do veľkej materskej misky s priemerom cez 8 mm! Matka ale keď ju včely „dotlačia“ k materskej kolíske už len skontroluje či je vnútro „vyleštené“, teda upravené propolisom na kladenie vajíčka, odmeria ústie bunky a vyhodnotí situáciu tak, že treba položiť oplodnené vajíčko! 

Len čo sa tak stane, včely zúžený otvor materskej kolísky včely rozoberú, zväčšia ho späť na cca 8 mm a začnú postupne budovať materskú bunku! Že vy včely chováte a materskú kolísku ste nevideli nikdy v živote? No materské misky ste určite videli a časom uvidíte aj materskú kolísku. Materskú kolísku však neuvidíte pri núdzovom chove matky, tam včely len upravia vybrané bunky s vajíčkom či mladou larvičkou a rovno budujú materskú bunku/matečník. Málokedy uvidíte materskú kolísku aj pri tichej výmene, tak síce včely vybudujú misky aj kolísku ale preto je to tichá výmena, že včelár najčastejšie nájde už len vystavené materské bunky, obyčajne aj zaviečkované!

 Včely v silnejších rodinách materské misky stavajú však „preventívne“, neznamená to často skoro nič, niekedy len tak trénujú. Nemci majú na to špeciálny výraz „Spielnäpfchen“, teda hovoria o materských miskách, že sa včely „hrajú“. Včelári môžu väčšie množstvo materských kolísok nájsť na plástoch najčastejšie vtedy, ak je už vo včelstve skrytá rojová nálada, vtedy popri spodnej latky či pri bočnej latke rámika sa často nachádza viacero materských misiek. Takýto rámik plodiska by si mal včelár označiť pripináčikom a občas misky skontrolovať. Misky na plástoch síce môžu byť ale včelstvo sa nemusí vyrojiť. Kedy je ten optimálny okamih k odsávaniu prebytočného plodu ukáže samotné včelstvo. Ak sú materské misky na dne suché, teda „voskovo matné “ tak je ešte čas k odoberaniu plodových rámikov do odložencov. Keď ale včelár zbadá, že dno materskej misky je vyleštené propolisom, tak to je už ten správny čas na tvorbu odloženca a na zoslabenie včelstva. Žiaľ, keď včelár nájde takúto vyleštenú misku už upravenú na „materskú kolísku“, či dokonca v nej nájde položené vajíčko, už je obyčajne neskoro k miernemu odoberaniu plodových plástov - tu pomôže len radikálne odobratie všetkého zaviečkovaného plodu, alebo rozdelenie na odloženec s matkou a preleták. 

Domnívám se, že letos bude hodně rojů. V minulých dvou letech se vč nerojila vůbec a nebo jen z TV a nebo nějaké chyby včelaře, letos se bude chtít rojit všechno.

-------------------------

Martine. Chci dát ve vlákně, kde vyzýváte ostatní k nějakému vyjádření, prostor právě ostatním, nikdo se k tomu nemá. Já se tady pokusím rozebrat jak to, že jedno vč v medníku máte - i to se bude chtít rojit, protože dva týdny zimy, kdy včely nemůžou v této fázi jara ven nezůstanou bez následků. Ale mě jde o vč, které neobsadilo medník. TVRDÍM, že je toto přímo čítankový příklad předčasného vpuštění do medníku. Opakuji to stále dokola, to o tom, že dokud byla na konci polodiště okýnka - nejdál od česna a u TEPLÉ STAVBY, která je pro včely lepší, pak bylo jasně vidět hustotu obsazení posledního plástu - vždy to byl SR a tudíž trubčí divočina. Opakoval jsem, že medník se dával až když bylo plodiště tak našvihnuté včelami, v našem kraji se říkalo “načerno”, že skrz včely téměř nebyl vidět žlutý plást a jen ve včelím hemžení prosvítal. Teprve potom se dával medník a jen napůl. Tedy jestli bylo v plodišti univerzálu 11 rámků + 1 SR a medník byl na 11 rámků, smělo se do medníku dát jen 5, maximálně 6 vysokých rámků. Přesněji, do prostoru po 6 rámků se jich dalo jen 5 s od oka většími rozestupy, aby na stejné množství medu jako v 6 rámcích se odvíčkovávalo jen 5 rámků. Za okýnkem pak včel očividně ubylo a medník se na plný počet, spíš na plný objem - dává se méně rámků dál od sebe - doplnil až tehdy, kdy bylo za okénkem zase černo včel.

Ano, tento způsob byl na hraně a asi u 15-20% vč už za hranou rojení. To ale nevadilo, protože se při převěšování plodu prohlédly všechny plodplásty - jinak se přece ani převěšovat nedalo a matečníky se zrušily. Není pravda, co se tu pořád papouškuje z nekvalitních starých knih, že to nijak nepomáhá a že si vč udělají matečníky jiné a že se o rojení rozhodlo o 3 týdny, i dříve a takové ty pořád papouškované bláboly. Není to pravda. U 80-90% vč stačí, aby po převěšení plodu narostl objem úlu o 50% a v tu ránu si kvalitní včelstva “rozmyslela” rojení a dál v rojové náladě nepokračovala. Které vč ano, pro mě to byl důvod matku zlikvidovat a tím dělat (nekonečný boj) selekci na vymýcení rojilek. Když se tu vnucoval Americký úl, Svaz a Včelařství tvrdilo, jak vyspělý včelař vše vypozoruje na česně a jak okýnko není potřeba. Já jen připodotku ten PRAZÁKLAD proč bylo okýnko nepřekonatelný vynález. Když se pustilo do medníku a současně vyřezala trubčina a zlikvidovaly se VŠECHNY případně už začaté matečníky v celém úle, tak které vč nezačalo stavět, chtělo se rojit a jen ten úl se musel rozebrat a zrušit matečníky. Nezačaly stavět geneticky blbé rojilky a nebo když se přehlédl ve vč matečník. Výhoda byla, že bylo předem jasné kde a JAKÝ problém je, byl čas se připravit třeba na rozpitvání vč na oddělky. Nyní je to tak, že to necháváme osudu, všichni bez výjimky pouští do medníku předčasně a pak se stráááášně diví, že mají medníky bez včel a vč podtržená. Okýnko nemůže mít nástavkový úl, ale vynalezl jsem špehýrku a je tu někde popsaná. I její geneze a u koho jsem se inspiroval. Nic nového pod sluncem, vše již tady bylo řečeno s klasikem a já sdělím jen, že vše jsem tady už sdělil, jen to nějak lidi pořád neumí chápat v kontextu.

Popisem zastaralého převěšování plodu nenabádám k okénkům ani k předpotopním nesmyslům s vymezováním kde matka smí být, kde smí být zásoby a kde smí být pyl. To jsou všechno jen pracné hovadiny. Stačí prostě u metody Blaník přidat první medník až když je na posledním plástu od stěny úlu - pokud je to SR a divoká trubčina nebo plodový plást, tak husto včel, jak popisuju u okénkových univerzálů.

Ale!

Výjimečně se může stát, že vč je slabé a přesto začne intenzivně nosit med a cpát ho na vysoké rámky pod horní loučku a samo sebe omezovat (často se ani nechce rojit a omezí samo sebe). Čím vyšší vysoký rámek u Dadantu, tím větší riziko a tak Sedláčkova míra vysoká 34,7 cm to dělá skoro každý rok a proto musel Sedláček navymýšlet komplikované komplikace = OP!!!! Proto je nutné nepřekročit “magickou” hranici výšky rámku 30 (tohle opakuji tak často, až mi je to protivné, jak to pořád někteří neumí pochopit). Ovšem to je hlavně rokem a vloni mi to udělalo několik vč i na ultranízké vysoké míře 24 a vše je popsáno ve vlákně sběrný medník. Ale to byla výjimečná situace a za roky, kdy dělám jen panenský med - asi 20 let - se to u mě stalo vloni prvně.

Martine, máte mřížku? Pokud ne, bleskurychle si jí pořiďte a já vám, doufám, že nejen vám, detailně vysvětlím jak vyřešíte to, že vám neobsadily medník. Převěsíte plod. Sice nebudete mít v tom včelstvu med panenský, ale budete od něj mít med jako 99% včelařů na celém světě.

Starodávná metoda převěšování plodu a tedy omezování matek v kladení, Moravané tomu říkávali raubsystém, je tady někde popsaná, najdu to a znovu to v tom vlákně popíšu (furt dokola).

Zdravím.

Mateří mrížku bohužel nemám a nemám ani VN. Teoreticky jsem ho schopen vyrobit za jeden den jelikož mám vše nařezané i vyřezané nuty. Ano asi jsem je pustil včas do medníku ulily mi celé plodiště během týdne přibylo neskutečně včel misky a nevím co ještě. V SZ vám večer napíšu ještě další informace nechci to tady psát veřejně.

Je škoda, že to nechcete psát veřejně, možná by se někdo mohl poučit z vašich případných chyb.

Přesně a Seznam mě na.ral -chce za tu progresivistickou propagandu peníze a já jim platit nebudu a tak tam otevírám mail jen výjimečně.

Jo a Martine. Dejte si přes držku a hned. Když dáte dva NN na sebe máte VN!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A neříkejte mi, že máte nadělaných nástavků jen tolik, že nemůžete dát jeden navíc.

No ale 2NN na sobě dávají 316 mm. Mi to k sobě přistaví ze spodu a pak to budu rvát jak magor. Teda jestli dobře počítám. Jestli by to tak šlo tak to je super koupím jenom mřížku-y

Běžně se to tak dělá. Totiž. Původní patnáctka měla 14,4 a VM byla dle dřívější ČSN jen 6 mm. Mimochodem u originál D-B je to také 6 mm, to jen Lang má všecko jinak než zbytek civilizace. Proto i D-B má nízký rámek vysoký 14,4 cm aby dva na sobě dávaly nesmysl na opačnou stranu. Protože potom mají dva na sobě ne 30 cm, ale 29,4 To je taky špatně.

Proč mám já 15 a ne 14,4 jsem vysvětlil jinde, byl to omyl vzniklý nepřesným vyjadřováním. A už jsem to tak nechal. Ukázalo se, že všichni přešli u třicítky na 15 místo původních 14,4.

Já tu vysvětlím, tady a teď, proč je NN půlka VN. Byl to svého druhu velký vynález (oproti původní metodě Dadant) ve smyslu racionalizace a zjednodušení přidávání medníků.

Víme, že se nesmí přidat naráz 100% prostoru, ale jen 50%, což je bez problému a vč se s tím teplotně srovná, při přidání 100% dojde k teplotnímu kolapsu vč. Jako první medník se při převěšování plodu nedával hned plod do poloviny, svislá přepážka, uteplivky (jako to radí staré knihy když zavrhují nízké rámky v jednom úle s vysokými). Na vysoké plodiště se dal celý NN se soušemi. To jde velmi snadno a rychle, plodiště se neprohlíží. Když to vč zvládla, mezitím se nalíhlo dost nových včel a vč zesílilo, bylo možné převěsit plod. A nyní dávejte pozor, představivost je nutná, kreslit já neumím.

Do prvního NN medníku se dalo místo 11 rámků jen 10 s malinko většími rozestupy. Když se šlo převěšovat udělalo se to takto:

Vzal se druhý prázdný NN a do něj se přendalo 5 polorámků tak, aby až se dají NN na sebe byly přesně nad sebou. Do vzniklého vysokého prostoru se převěsily 3 rámky s převážně líhnoucím - co nejstarším plodem a na konec dvě souše. Kažadý další medník, nikdy to nebylo víc než jeden, byl už celomedník s vysokými soušemi, už bez plodu a v poměru objemu k úlu před přidáním druhéh medníku to bylo zvětšení zase jen o 50%, protože VN 30 + složený medník vysoký 30 dávaly prostor vysoký 60 a další medník 30 zvětšoval úl jen o 50%. SWamosebou se jako další medník pod celomedník mohl přidat jen polomedník - tady byl prostor pro maximální plasticitu úlů a vyhovění jakékoli potřebě každého včelstva.

Pro úplnost co se dalo místo převěšeného plodu dole:

Univerzál měl 11 rámků + jeden SR na konci u okýnka. Převěsily se 3 plodové a ty byly nahrazeny 2 M + druhý SR. M se daly tak, že jedna šla mezi přední krycí a první plodový a druhá mezi poslední dělničí plodový a starý, tedy původní SR. Na něm se už nechali líhnout trubci až do konce sezony, tedy z celého rámku a vyřezával se jen nový SR umístěný mezi sklo = okýnko a starý trubčák. Vyřezávání bylo nutné, právě tím se monitorovala případná rojová náolada. Jestli bylo plodiště ubité pylem a matka neměla kam klást, do medníku šla jedna pylová deska a zezdola a dole ubyly 4 rámky. Zrovna tak když byl v plodišti medový rámek, šel do medníku jako pátý. Tím ale dole ubylo 5 (nebo 4) rámků a tudíž ke dvěma M se dávaly dvě mladé souše na zakladení, aby matka mohla ihned klást a odvrátila se rojová nálada. Stejně tak, když už se vč chtělo rojit, tedy ve chvíli převěšování plodu, tak se dole bral jeden oddělek a tudíž taky z plodiště ubylo 5 rámků. Někdo risknul i ke dvěma M na popsaná místa jednu doprostřed hnízda + jen jednu souš na zakladení. Prostě tady byl prostor pro kreativitu a kombinace různých možností. Taky se u slabocha nahoru převěsil jen jeden rámek plodu a další dva se vzaly přebujelým, které se už chtěly rojit. Včely se neometaly, neservou se.

Ve všech případech převěšování plodu nahoru NESMÍ PŘIJÍT MATKA!! Pod medník s převěšeným plodem musí LOGICKY přijít mřížka.

V nízkém medníku často matky zakladly na prostředních rámcích půlměsíčky plodu nad SL na prostředních 1-4 rámcích. Tento plod musel přijít nad sebe a co nejblíž středu složeného medníku tak, aby byl vedle vysokého plodplástu, tedy plod pohromadě aby se nelíhly zimou podtržené včely. Ty sice vypadají jako včely zdravé, ale mohou mít sníženou imunitu a jiné neduhy.

Kdo pochopít tuto metodiku, dojde mu, že druhým SR při převěšování došlo k omezování matek o jeden rámek. To se mi ukázalo jako krajně nesprávné a v metodě Blaník už stejné omezení matek v kladení není. Naopak, odstěhováním trubčího plodu dolů do TLumiče v plodišti přibyl jeden rámek pro dělplod!! 

Kdo POCHOPIL starou metodu předků pro univerzál 39x30 s polomedníky, dojde mu, že je to nejmémě 4 a spíš 5x jednodušší než OP. Ale protože se mi za život ukázalo omezování matek v kladení jako příčina pozdější větší náchylnosti k neprospívání vč - mnohá neměla v létě a na podzim “jiskru” a bylo nutné je likvidovat, spojovat s jinými a podobně, postupně jsem vyvinul metodu Blaník, která vše zjednodušila tak, že víc to už nejde. Je ale nutné si uvědomit, že já nejsem žádný vynálezec, jen jsem přivedl k dokonalosti provozní metodu vyvinutou předky. A ti se nepochybně inspirovali u systému Dadant-BLattt, jen typicky česky pomocí převěšování plodu vyřešili nemožnost dostatečné obměny vysokého díla, na kterou anglosasové ve své kapitalistické nenažranosti a neochoty platit dělníkům za práce jako je zužování a nebo převěšování plodu, nepřišli. Kvůli nenažranosti - snižování nákladů až pod únosnou mez se sami připravují o neskutečně víc. Stejně jako OP, což je zase nenažraná snaha vzít včelstvům VŠECHEN med do poslední kapky a nahradit nějakými syntetickými nesmysly, v lepším případě cukrem.

Zakončím prastarým příslovím českých předků a slovo dížka - malá díže, byla nádoba, do které dojička slévala nadojené čerstvé mléko. Je mrzuté, že aby mladí pochopili přísloví, musí se jim vysvětlit staré názvy nádob a dalších věcí.

Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky.

A naopak, lakomý sedlák, který šetřil na krmení, dobytek řval hlady na celou vesnici a to byla ostuda. Proto de.il krávy bil bičem za to, že z hladu řvaly (jako krávy - proto se říká “řvát jako kráva”). A tak této metodě nenažraného sedláka se říkalo, že “krmil bičem”. I u včelařů dosud podobná logika dodnes přežívá a je snaha včelám vzít do poslední mrtě VŠECHEN med. Včely neřvou a nikdo nic neví, jen pak takovému hyne víc vč než jiným a vymýšlejí se Colossy a v tisku se všichni strááááášně diví a Včelařství donekonečna řeší stále větší % zimních úhynů a radí lít do včel jedy víc a víc… (maně mě napadá to to tom panenství, kterého se blbí snaží dosáhnout zvýšením souložení)

Jo, nevysvětlil jsem co byl bič, ale to snad i mladí vědí. Co ale určitě nevědí, co byl skutečný hlad…

Budu muset udělat pár fotek jak snadno obsazují včely medníky v mém OP. A jako bonus každý proplodovaný polštář je pro mě 1 oddělek prakticky bez práce nebo vyrovnání slabocha do snůšky. Silnější včely než na obsazení 6 NN nechci. 2 + 1 NN plodiště a 3 NN medníky vždy obsazené a tedy okamžitě připravené na snůšku. V polštářích je kolem 7 kg loňského medu a včely přes ochlazení mění tento med na plod a něco málo jde nahoru do medníků. Ano, můžu si to bez cukru a chemie dovolit. V jiném systému by to nešlo. 

Dnes jsem měl radost. Oddělky přezimované na dlaň mají kolem 60 dm2 plodu a už plní medník. Výsledek komorování na 2 plodové rámky se zásobami.

A poslední matka z TV už klade, prostě paráda.

Včera naopak zklamání na 1 stanovišti chomáčky třepajících se včel s řepkovým pylem, jezeďáci se zase utrhli ze řetězu.

Asi jsem to pochopil, ale nepochopil jsem to se SR.  V sestavě tím pádem budou 2 SR nový bude nahoře a starý zůtane dole?

Ne, na co by byl SR nahoře nad mřížkou?

Zopakuji. Převěšování = omezování matek v kladení a to tím, že kromě jednoho SR s trubčinou, kterou od převěšení plodu už nevyřezáváme a necháme trubce z celého plástu líhnout - vč potřebuje NUTNĚ trubce a vnější SR se vyřezává proto, aby na něm bylo vidět co vč chystá. Když není špehýrka druhý SR odpadá a protože je dole pod VN TLumič, pak nemusí být vysoký SR žádný. Ovšem když má vč ve VN 10 dělničáků + 1 SR, převěsí se nad mřížku 3 plodové a zruší vysoký SR, pak dole ve VN chybí 4 rámky. Nejde jim dát 4 M naráz. Jde, ale je to stres a hlavně dlouho potrvá než je postaví a někdy se raděj vyrojí než by tolik M najednou postavily.

Polopatě, vám to leze do hlavy Martine fakt obtížně:

Když je ve VN 10 dělničáků, na prvním krycím nebývá plod. Pak je tam 9 rámků dělplodu + 1 rámek s trubčinou. Jestli se 3 rámky plodu dají nahoru a nahradí se jen dvěma M + druhým SR, pak je, až M postaví, pro dělničí plod už jenom 8 rámků a proto je převěšování omezování matek v kladení, myslí se logicky v kladení DĚLNIČINY. Ale s tím si vy nelamte hlavu, nemáte okýnka ani špehýrky, máte TL a tak prostě dáte dolů 2 M + 2 souše na zakladení tak, abyste nahradil 4 chybějící rámky. 4 chybí proto, že 3 se převěsily s plodem a původní vysoký SR se zlikviduje a tak chybí dole ve VN pak 4 rámky.

Takže. Vy si s technologií okýnek nebo průzorů proboha nelamte hlavu, to jsem uvedl jen na vysvětlení PROČ se to tak dříve dělalo a pro nás to nyní nemá žádný význam. Nesčetněkrát jsem vysvětlil, že OP je omezování matek v kladení a vysvětlil jsem, že to je předpotopní nenažrané uvažování a že slušný včelař, který nechce ze včel vyždímat úplně všechen med, matky neomezuje.

Je dobré znát staré metody a použít z nich to, co v nynější době za výjimečných podmínek potřebujeme. A to je v tomto případě předpotopní převěšování plodu, pracné, ale lze tak dostat vč do medníku i když tam nechce. A lze od něj získat med.

------------------------------

Hloubavější pochopí taky to, kde vzali autoři LBV dva trubčáky v jedenáctirámkovém úle. Je to zase jen omezení matky v kladení dělničiny + nesmyslné umístění mezi dělničí plod. 

-----------------------------

Dělají mi tu silnici a od 28.4. jsem nebyl u včel na svých dvou odlehlých stan. Včera jsem skrz zákaz vjezdu včely navštívil a zjistil, že mi jich třetina neobsadila medníky, přesněji, nestaví v nich M. Nijak mi to nevadí, také proto mám vždy vč víc abych měl to množství medu, co potřebuji a vč navíc jsou jakási jistota a bonus navíc, když to i u nich vyjde. Další důvod pro začátečníky chovat když chce vč 5, tak raději například 7-9 vč. Pak se nemusí trápit, že některé nechtějí do medníku.

Ve vč, které nechce do medníku a samo sebe omezilo a často se ani nechce rojit, lze využít například k chovu matek. Dnes se na to používá sběrný oddělek, chov při matce a jiné kejkle a přitom tohle je nejsnazší. Jen kde se chová nesmí být medník, protože by se musel pořád snímat a zase na úl vracet. Prostě hloubavější si poradí vždycky.

------------------------------

Tady je důkaz faktu, že díky technologiím mladí lidi ztratili schopnost chápat věci v souvislostech a já dělám tu “chybu”, že předpokládám, že LOGICKY vyplývá jedno z druhého a že je včelařina jeden velký celek s mnoha nuancemi a že to musí dojít každému. Jak je vidět nedochází. Všem ne. Ta většina mlčí aby o nich nějaký dědek nenapsal, že nejsou schopní chápat BANÁLNÍ souvislosti sami od sebe a na vše potřebují návod. Ale návod navíc nesmí být dlouhý, musí být ale podrobný. To se vylučuje a svět začíná být v totální pr.eli! Protože tohle je nejen u včel. Jenom totální vymletostí některých lidí si já dokážu vysvětlit, jak někdo vůbec může volit piráty nebo pletačku svetrů, či  hnus fialovej!

Dobré odpoledne.

Nebyl bych to já abych se ještě na něco nezeptal🙂. Logicky bych to udělal tak, že zbylé plodové plásty v plodišti bych shromáždil vedle sebe čili je posunul směrem k česnu a přesně nad ně do vysokého medníku bych dal odebrané plodové z plodiště. Jenže dolů přijdou 4 rámky a to dvě souše a dvě mezistěny můžu je dát až nakonec za poslední plodový? Takže plodiště by vypadalo takto: přední KR, zbylé plodové vedle sebe pak mezistěna souše mezistěna souše? No a ve vysokém medníku by byly plodové nad plodovými. Měl jsem v úmyslu ty 4 “nové” rámky co přijdou do plodiště nazebrovat jenže to by zase spůsobilo stres. Co vysoký medník a zbytek rámků to tam budou jenom 3? Zbytek prostoru se ničím nevyplní? Omlouvám se, že mi to moc včelařsky nemyslí, ale je to složitější než chovat slepice, nebo králíky😊. Já bych to udělal tak jak je v knížce od Škrobala viz foto.

Od konce.

Udělejto to jako ve včelařském středověku a vůbec nic nezkazíte!!!!!! Když je nouze - a to je = nechtějí do medníku a zanášejí vysoké rámky medem, pak je dobrý i předpotopní způsob. A ne, že vám to nemyslí, nemyslí to vejrovi, co by nad tím nepřemýšlel a nehledal řešení a lomiol rukama jak mu ty blbý včely nechtějí obsadit medník.

-----------------

K vašemu popisu. Všechno co vás napadlo je špatně. 

Včelstva se snaží mít plod pohromadě. Už není předjaří a tak naopak když jim dáte plod nahoru jinam, než je dole, o to rychleji zaplodují dole přidané souše na zakladení. M by byl problém než je postaví, ale souši umí zahřát, vyčistit a vyleštit buňky pro zakladení za několik málo hodin, rozhodně rychlejíi než postavit M. Proto souše na zakladení SMÍ DOPROSTŘED PLODU.

Nelze dát dole plod kupředu a na konec plodiště jen souše a M. Myslím, že jsem to psal ÚPLNĚ JASNĚ, jak vás toto mohlo napadnout?

Příklad. V úle je 11 rámků, posledním je asi SR a tak 10 dělrámků. První asi nemá plod, je krycí. Na konci je asi souše ulitá medem - zadní krycí. Ze zbývajících 9 rámků bude druhý ubitý pylem a nad tím medem. I jestlije v něm plod a dokonce i plod maldý, půjde nahoru. Pylu se dojdou potřebné mladušky nabaštit nad mřížku a uvolněný plac zanesou provianťačky medem. Pak se vezmou dalšá 2 nejtmavší rámky a nebo s nejstarším plodem a převěsí též. V medníku tedy máme druhý za krycím (pokud vypadal jak předpokládám a viděl jsem tisíckrát) a je jedno, zda má nebo nemá plod, pak dáme do medníku výš popsané dva plodové. Dole chbí 3 rámky. Doprostřed plodu dáme souši na zakladení (nemám světlou? Holt tam dám černou, co mám dělat?). Před plod, tedy mezi přední krycí a první plodový jde M a M jde i za poslední plodový. Trubčák už ve VN asi není a tak je za M nějaká souše a nebo blinovka. Dle je zase 11 rámků (nebo 10 + jedna BP, to ale narad dělám, kdo tam pak poleze jí naradit rámkem?)

V medníku jsou převěšené 3 rámky. Víme, že nesmíme rozšířit o víc jak 50% najednou. Nejde dát do medníku 5 a půl rámku, bude jich v medníku tedy 5 nebo 6. Pak, když už je to nad mřížkou nasazené (nač zvedat co nemusím), dám před plod souši na med a za plod taky souši na med, případně před plod dvě aby bylo v medníku rámků 6. Jestli mám buchty, tak volný prostor vyplním buchtama a když je nemám, holt to udělám podle vaší fotky podle Škrobala. Pak ale budete must medník sundavat a dopolnit plodiště. Když to uděláte jak píšu já, spodek je hotový a je to bez dřiny.

Asi za týden, až uvidíte, že je medník našvihnutý včelami, dáte ke stěnám mezitím zaplněné souše a kolem plodu souše na popčet ne 11, ale jen 10 rámků. Polopatě. Jestli jste měl v medníku 5 rámků, přidáte 5 souší a nikdy ke stěnám, tam je plní nerady. Jestli jste měl v medníku 6 rámků (a spodek plný, tedy podle mě a ne podle Škrobala), pak prostě dáte před plod a za plod po dvou souších.

Pokud vám to pořád není jasné, pište. Ale Martine, mám za to, že to vysvětluju už poněkolikáté.