Stavím se snad příště. Budeme jezdit dvakrát do roka na hřbitov, takže zase na podzim. Kolem Jankova jsme jeli. Pak přes Zvěstov a po úzkých klikatých silničkách na Mladou Vožici. Pak jsme to vzali na Chýnov a nahlédli do jeskyně. Opravdu malebný kraj. Tvrdím, že každý z krajů naší vlasti (svoji vlast beru jako Československo) má něco do sebe, netřeba se plahočit kamsi přes půlku zeměkoule.
Tady opět medují javory, po 2 chladnějších dnech. Ještě tak týden a konec.
Včera jsem jel z Bystřice u Benešova směrem na Votice a nepřijde mi to Podblanicko jako špatná oblast pro včely, spíš to vypadalo jako včelařský ráj. Všude aleje ovocných stromů, pastviny a louky plné pampelišek, zurčící potoky a malebné rybníčky obklopené vrbami a javory. Všude krásné smíšené lesy a lány řepky. Pak jsem jel přes Českou Kanadu a tam už byly jen husté smrkové lesy a pastviny.
Je divný rok. Včely neobsadily celá plodiska a už zase cpou med do vysokých rámků a budou ignorovat medníky.
Škoda, že nechcete vyzkoušet nějakou modifikací OP. Jsem si jist, že tento problém byste neměl prakticky nikdy.
Problém je rychlé jaro, kdy nakvétá vše příliš rychle a včelstva zanášejí plásty dříve než stačí matky zkonsolidovat plodiště.
Martine, pokud na MS včely postaví misky, je to již známka rojové nálady. Mezistěnu včely za určitých podmínek vnímají jako bariéru a umocňuje pocit stísnění. Teď se to dá ještě zachránit převěšením plodu do medníku. Za pár dní už bude pozdě a pomůže jen přeleták nebo distancování plodu.
Jak jsem psal, v OP tento problém téměř nikdy nevzniká. Včely ihned obsazují medníky a ihned je zanáší. Proč? Jako první medník jde částečně zaplodovaný polštář. Pokud není, tak se dají do 1. medníku tmavší plásty. Tento medník se nevytáčí. Další medníky již mohou být pouze panenské a včely je již zanáší bez problémů. Klíčem k úspěchu je přimět na počátku snůšky (nebo i před) včely k obsazení 1. medníku nad mřížkou.
Medují javory, po 3 letech to vypadá zase na javorový med. Z česen se line pronikavá vůně. Přes den 20 - 22 stupňů má být celý týden, vypadá to velmi slibně. Javorový med je za mě jeden z nejlepších, je tmavší než většina jarních květových medů a dobře se prodává. U nejlepších včelstev mám 3 nízké medníky. Co je obdivuhodné a vždy mě dostane je jak rychle se v tomto krásném počasí rozjíždí slabší včelstva.
Plkání o ničem. Ale jednu věc napíšu. Svůj chov čehokoliv už skoro nikomu neukazuju. Lidé jsou stále horší… nenávistnější, závistivější, podlejší. Navíc tu máme možnost pranýřovat prakticky ihned kohokoliv na internetu s obrovským dosahem. Jediná obrana je chránit si své soukromí. To jak moc se krade ani nemusím zmiňovat.
Šmidlo šmidlo… asi nikdo mě nemůže podezírat z toho, že bych snad choval k panu Krškovi velké sympatie, mnohokrát jsme se za ty roky poštěkali na různých fórech, ale to co jsi tady teď zveřejnil je velmi nefér z mnoha důvodů. Mimochodem je to i jeden z důvodů proč nechci ani prodávat oddělky, už se mi to taky párkrát vymstilo, takže včely už dělám jen pro sebe.
Předně jak chceš něco hodnotit po jedné sezóně. Ani větší machři by nedokázali posoudit kvalitu materiálu za 1 zimování, které bylo navíc zřejmě silně ovlivněno chovatelskými zásahy v roce předešlém. Já bych se neunáhloval a dál těm včelám šanci, třeba ještě překvapí. Třeba budeš na podzim překvapený i z těch skvělých od Sedláčka. Však uvidíš 🙂
Krška včelaří pod Blaníkem v úplně jiné oblasti. Proč si do vinorodého kraje taháš včely ze Sibiře. Jakou to má logiku? Včely z jiných oblastí jsou zvyklé na jiné podmínky, místní mix patogenů…
Dále tohle si máš řešit primárně soukromně s dodavatelem a ne hned někoho shazovat veřejně. Tato praxe se mi velmi nelíbí.
Vápno se objevuje někdy naprosto záhadně a stejně záhadně i mizí. Jsou roky, kdy není vůbec. Jsou roky, kdy se u pár včelstev objeví. Setkal se s tím každý a kdo tvrdí, že ne, tak …
Atd .. ani se mi nechce dál psát, nelíbí se mi tento styl veřejného pranýřování, kde je velmi těžké se mnohdy neoprávněným nařčením bránit.
Na druhou stranu jsi i nástrojem karmy. On pan Krška tu mnohokrát dehonestoval jiné vcelaře a teď se mu to vrací. Budiž mu to ponaučením!
Adame, je to velice jednoduché. Pokud první medník nevytáčíte, tak si můžete pomoct převěšením nízkého rámku s plodem, třeba z polštáře nad mřížku. Další možnost je později tento rámek použít jako zásobní pro oddělek. V OP to není potřeba, včely se natlačí do medníků automaticky. Dále pomáhají “chlupaté” plásty uskladněné od posledního vytáčení.
Mám v plodišti rámek vysoký 325 mm a s přechodem včel do medníků nemám problém. Možností jak postupovat je více a vždy vychází z aktuální situace ve včelstvu. Nejlepší je vše řešit s předstihem, postupovat tak, aby problém vůbec nevznikl. Pokud už je problém akutní (včely zanáší a víčkují plodištní rámky a tlačí matku dolů sladinu a pylem), pak už pomůže jen převěšení nebo distanc plodu, jinak si nachystejte žebřík. Velká výhoda je mít v plodišti míru, která je dvojnásobkem (+ včelí mezera) míry medníkové, pak je možné si mnohem více hrát s posilováním včelstev, rušením rojové nálady atd…
Tom.50: Je pro vás problém vynásobit základní míru zlomkem, nebo v čem je vlastně problém. Věřím, že při Vaší úrovni představivosti, kterou jste získal četbou to nemůže být pro Vás problém. Opravdu se mi nechce zde řešit malichernosti.
Goro: V tabulce chybí Lang 4/3 neboli Superjumbo 325 mm
Tady je snůška jak řemen a výhled dobrý. Někde jsem o víkendu musel přidat rovnou 2 NN medníky. Polštáře byly prokladené až na dno a k tomu komplet Lang 4/3 plodiště a matky kladly i za přepázkami, někde si vzaly i 2 vysoké rámky za prepážkou. Ale není to tak u všech samozřejmě. Letos jsou velké rozdíly jak mezi jednotlivými včelstvy, tak mezi jednotlivými stanovišti. Zaznamenal jsem první TV. Před měsícem jsem si poznačil: špatně kladoucí matka, sem tam trubčí buňka, matka červená larvená.
https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00218839.2018.1457864
Prý to funguje jen v laboratoři, v úle nedosáhli signifikantních výsledků, protože včely vynosily ty aplikační papírky. Asi by to chtělo “kompostové dno”.
Jak to funguje s medníkem včel v OP. Tento medník obsahuje převahu pylu, nezavíčkované medné zásoby a nahoře vzadu může být pár malých věnců zavíčkovaného medu. Takže upřesním. Ano, může se někdy stát (stane se to z 99 % pokud se udělá chyba a nedají se včas další medníky), že první medník (medník včel) zanesou a zavíčkují. Pak je nezbytné podsadit, jinak se vyrojí. To je jasné. Pokud se ale udělá vše včas a správně, pak víčkují a plní další medníky odspodu - třeba až k číslu 5. Neříkám, že je to výhoda nebo výhoda, jen konstatují fakt. Takže bych řekl, že jste udělali chybu v postupu. Medník včel bez podsazování funguje jen v OP a jen za předpokladu včasného přidání dalších medniků nahoru. U klasiky může fungovat jen medná komora a většinou se musí podsazovat. Ono je třeba také pochopit, že medník včel v OP není vlastně medník, ale funguje jako součást plodiště, i když bez plodu. Zní to divně, ale je to tak 🙂
Nevěříte, protože jste nevyzkoušel. Já jsem taky s tím pokládáním medníků nahoru nevěřil. Ale vyzkoušel jsem a viděl jsem, že to tak je. Teď jde jen o to zdůvodnit PROČ to tak je. Jo a mám kraňku, u BF by to bylo mnohem snazší. Prostě se mi včely v OP nerojí (statisticky do max 5 rojů na 100 včelstev) a med nosí odspodu nahoru. Přemýšlejme proč to tak funguje místo nesmyslného dokazování si co kdo má lepší a větší… já svoji teorii mám.
VR je vysoký rámek. To jsem si myslel, že je jasné. Jinak díky za nabídku, zvážím. Jde o to, že mám v sezóně fakt hodně práce. Nemám problém se někdy zastavit a ukázat co a jak, ale pravidelné dojíždění asi ne. Ale mám možná lepší nabídku. Já vyzkouším Blaník a Vy vyzkoušíte OP podle mě. Každý vyzkouší bez předsudků systém toho druhého ve svých podmínkách a pak si to vyhodnotí. Ale musíte to udělat přesně tak jak napíšu a naopak.
OP nevymyslel Sedláček, jen tomu dal marketing, zpopularizoval to. Jinak metodika je to svým způsobem geniální a velmi jednoduchá. Pokud se to dělá s citem, tak i minimálně stresující pro včely, poskytující vysoký standart “welfare”, ale má smysl o ní diskutovat jen s lidmi, kteří si ji sami vyzkoušeli v praxi, jinak je to prázdné plkání o ničem, protože spousta uvedených tvrzení může být zavádějících. Například v OP prostě včely plní medníky skutečně odspodu a není třeba podsazovat. To je fakt (axiom🙂), ne domněnka. Tečka.
Není třeba nijak podněcovat, ani izolovat matky - to vše jsou Sedláčkovy “zlepšováky”.
Zásob mají včely vždy dost. Na jaro v plodišti na VR s plodem, po celý rok v zásobní komoře za přepážkou (přepážkami… podle druhu česna jaké kdo používá) + plný medník včel.
4 VR 4/3 Lang dělničiny představují nutnost pro matku klást okolo 2000 vajíček denně, 5 VR kolem 2500 pokud správně počítám a to do toho nepočítám trubčinu na vrcholu sezóny a tedy i vrcholu kladení matky. Takže rozhodně se nejedná o malé plástové plochy pro plod. Z mých zkušeností jasně plyne, že jen naprosto špičkové matky zvládají od dubna do června obhospodařovat na 100 % 5 VR Lang 4/3.
Celý vtip je v tom, že matka neustále stíhá zakládat uvolněné buňky z předchozího kola kladení. Po 21 dnech se vrací na stále stejná místa. Tím pádem zůstává plodiště mezi přepážkami vždy “suché” (pyl a sladina je buď nad plodem nad mřížkou anebo v zásobní komoře) a nehrozí rojení.
A výnosy. Pokud vše klapne, je v OP s takovým dle tom.50 “slabochem” dosáhnout 100 kg výnosu a ještě zazimovat na medu.
Atd…
Když se nebudete štítit mřížky, tak uvidíte, že i s rámky 4/3 Langa lze mít med v mednících a plod v plodišti. Doporučuji Vám u jednoho včelstva vyzkoušet a na konci sezóny si to můžete vyhodnotit.
Zjara se dá rozširovat i tak, že se včely rozšiří samy. Úkolem včelaře je jen jim k tomu vytvořit podmínky. Fígl je jednoduchý a to nachystat při prvním a jediném jarním zásahu (komorování na plod, u mě pravidla 3 rámky Lang 4/3 s plodem a zásobami) rovnou za přepážku pěkný zásobní plást s asi 50 % zásob a 50 % volných buněk. Nesmí být světlý, ten by byl pro matku málo atraktivní. Co se stane? Jakmile včelstvo proploduje plásty mezi blinovkami, pak ve většině případů se matka neudrží a udělá si"výlet" za přepážku na předchystaný plást a velmi rychle jej zaklade. V tom okamžiku je plodiště “hotové”. Při nahazování medníků se jen tento plást posune mezi přepážky.
Výhoda je v tom, že včelstvo se rozšíří o další na plást teprve až “na to má” (a ne tehdy kdy si včelař myslí, že na to má) a dokud na to nemá, tak si spokojeně roste a ploduje v maximálním tepelném komfortu mezi přepážkami. Rychlost rozvoje u takto vedených včelstev je přímo raketová a snadno dokážou dohnat silnější včelstva nezakomorované.
Zas takové subtropy tu nemáme. Váhal jsem nad medníky, ale predikované výrazné ochlazení to rozřešilo za mě. Kvetou naplno ptáčnice, broskvoně, mléč. Hrušně ani jabloně zatím nekvetou. Meruňky odkvétají. Objevují se první květy na angreštech a brzy rozkvetou babyky. Medníky dám až po ochlazení, včely mají zatím dost prostoru i bez nich.
No, je to zajímavé. Já si vždy říkám, kde to včelaři berou ty loupeže. V létě je toho plný facebook. Roky to neznám. Přikládám to tomu, že nekrmím na zimu (nechávám pouze med), odchovávám jen své matky značky “místní směska”, na stanovištích mívám max 20 včelstev a nikde ne vedle sebe a nepoužívám KM. Co z toho má jak velký vliv nevím, ale suma sumárum, loupeže neznám.
Super nápad jak vylepšit sousedské vztahy v paneláku 🙂
Dříve, když lidé ještě více četli knihy a méně hltali pohyblivé obrázky, byli schopni také chápat, že účelem textu nemusí být vždy doslovnost, ale také často jde o obrazná vyjádření skutečností, které přesahují rámec hmotné reality. Kazantzakis soudí, že je to právě onen boj, který je podstatou člověka a který se děje v každé lidské duši, kde se střetávají ohromující a protichůdné síly přírody. Život člověka směřuje od temnoty lůna k temnotě hrobu, ale také je zábleskem světla poznání, kde si zdánlivě neživá hmota uvědomuje a reflektuje sebe samu. Tak vidíme, že člověk je ukováván v neodvratné tragédii života. Když to přijme jako svůj úděl, může pak zvolat: “ V nic nedoufám. Ničeho se nebojím. Jsem svobodný.”
Tedy jestli má vč 2 rámky plodu a obsedá 5 uliček, tedy 6 rámků, nelze zúžit na 5 rámků a nebo výjimečně podle dalších ukazatelů, které popíši v textu dál. To by pak měla sedět část včel za blniovkou v komoře? A kdo by dělal teplo?
Včely se stáhnou do uliček mezi přepážky a tepelný komfort v uličkách mezi přepážkami vzroste → včelstvo pak zakládá na 2 plodových plástech větší plodovou plochu než při tepelně neefektivním rozložení včel “naširoko” do 5 uliček → rozvoj včelstva se výrazně urychlí.
Pokud je včel nadbytek a nevlezou se mezi přepážky, tím lépe, protože propojují prostor mezi přepážkami se zásobními plásty za přepážkou a podněcování přenášením zásob je vlastně nepřetrzité bez ohledu na venkovní teplotu.