Proč tu píšete slova jako “zázračný”? Je logické, že červ je lépe stravitelný, než hutné vařené vejce. Ptáci červa preferují.
Představa - shánět + vařit + loupat + strouhat uvařená vejce, dávat pozor na rychlé zkrmení, je dost vysilující. Šrot nebo živý červ je rozhodně pohodlnější řešení pro zaměstnané. U šrotu nebo červa téměř nehrozí “předávkování” (pouze u larev bráněnek ano). Kdežto při zkrmování vařených vajec je předávkování velmi snadné.
Při zkrmování živé potravy jsou lepší mouční červi. Živý zophobas má tak silná kusadla, že ptáku po pozření může reálně ublížit. Některá zvířata odmítají živé zophobase žrát. Zophobas dokáže i do lidského prstu kousnout tak, že nadskočíte. Takže šrot je pro malé ptáky lepší, praktičtější, bezpečný. Žijeme v konzumní době, která se snaží vše usnadnit.
Jsou zvířata, která žerou zásadně jen bílé zophobase - těsně po svlečení. Takoví jedinci nekoušou a jsou velmi měkcí. Ptáci vnímají barvy. Zvířata umí poznat, kdy je zophobas celý, s kusadly, a kdy jste mu nehtem kusadla/hlavičku odloupli (jde to celkem snadno).
Viděli jsme inzeráty toho prodejce - je nasnadě, že “svůj” patent si vychválí. Někdy je ta chvála tak intenzivní, že se skoro míjí účinkem. Ale zase díky tomu vznikají další otázky a třeba i tato diskuse. Za pár let bude šrot nabízet kde kdo.
No a doplníme další možnosti, kde se slépka může naučit žrát vejce. Pozdě vyskladněné slepičky z kuřičkovské haly: - pokud je rozvoz celodenní, naloží se zvířata třeba ráno v 7.00 hod. - mnohé mají “těsně před snáškou” (časově, ne vývojovou fází) - do naší obce přijíždí závoz v 16,30 hod. - v autě měl řidič skoro celý plný kyblík vajíček od těch 23 týdenních - sbírá to z černých plastových přepravek, jak jen stíhá, někdy nestíhá, někdy je rozbité už v přepravce - takže 7-16,30 hod mají slepice na to, být v nejtěsnějším kontaktu s vejcem, které se nikam neodkulí (další nevýhoda pozdního vyskladnění)
Výstavy Výstavy čistokrevné drůbeže jsou z etického hlediska peklo. Zvíře je vytrženo ze známého prostředí, několik dní naprostý chaos. Riziko nemocí, riziko zcizení či zranění zvířete. Vypravoval nám jeden pseudoposuzovatel - "Von tu byl i lepší kohout, ale já ho asi nějak blbě chytnul, víš, a vona mu začala ňák fialovět hlava…" Na výstavě slepice, které jsou ve snášce, dost trpí, hledají své hnízdo, lítají v kleci sem tam. Nedejbože, pokud se vystavuje ne po jednotlivcích, ale třeba kmen 1,2, 1,3. Pak se slepice mohou naučit žrát vejce přímo na výstavě. Mnohé chovy mají po celou dobu doma u zvířat nasazeny brýle proti kanibalismu (nejen pro potlačení šarvátek, ale i kvůli vejcím). Na výstavy se brýle sundavají a slepice “jedou”. Pamatujeme velkou výstavu, kde byly tři prodejné slepice od plemene. Všechny tři byly od stejného chovatele, byť nebyly vedle sebe, a všechny tři žraly svá vejce přímo před námi a snažily se dostat i k vejcům v ostatních klecích okolo. Pak si takovou slépku kupte, že…
No a krom zlozvyku žraní vajec je další nevýhoda pozdního vyskladnění v tom, že kuřice/slepice nejspíš v hale nepřešly na vhodnou směs a mohou být podtržené a tudíž nést menší vejce, než při včasném přesunu.
Všechny ne. Nechtěli jsme jmenovat, Červený Hrádek rozvážel předloni mj. slepice 23 týdnů, z “kuřičkovské haly”. Nemusí to být pravidlo. Pro někoho je přínosné, že nejsou dva termíny vyskladňování, jak tomu bývalo dříve - březen/duben a srpen.
Ve starých kamenných maštalích, ještě po Němcích, se to odjakživa dělalo tak, že k malému okénku, kde bylo trochu světla, se dávalo zobání a pití. A do nejtemnějšího místa velkého chléva se dávaly hřady a kukaně. Jakmile je prostor pro hnízda v opravdovém šeru, nemají slepice tendence se o vejce začít zajímat. Ani když jsou částečně poškozená (slabší skořápka, čas od času, nakřáplá, spadlá pod hřad a podobně). Jednoduše na to moc nevidí. Navíc je pro ně přirozené chodit snášet do přítmí. Kur domácí je sice už tisíce let domestikován, ale stále neztratil nic ze své vlastnosti preference keřů a stromů a stínu před nepřirozeně otevřeným přesluněným prostorem. V malém kurníku jsou slepice omezeny, nudí se a pak stačí malý spouštěč (deficit bílkovin, nevhodné zkrmování neusušených skořápek, slabší skořápka, neposbíraná vejce ve frekventovaném hnízdě), který ve finále znamená velký problém.
Některé dnešní drůbežárny mají jiný systém vyskladňování kuřic. Dřív bylo běžné, že se vyskladňovaly kuřice ve věku 12-14 týdnů, kdy už nepotřebují tepelný zdroj, jsou samostatné a jsou v ideálním věku pro poznání nového prostředí, mají dostatek času si zvyknout, najít si svá hnízda a začít za 1-2 měsíce snášet. To platilo léta a tím, že se začalo vyskladňovat ve 12 týdnech, tak i při případném menším zájmu se vše vyskladnilo “včas” (před snáškou). Dnes některé firmy vyskladňují třeba 20-23 týdenní slepičky, které už snáší, ale firmy je mají na hale pro odchov, v hale nejsou hnízda. Slepičky nechodí do hnízd, snáší kdekoliv a pro velké množství zvířat na stále stejné ploše vzniká žraní vajec. Pak si takové nové slepice přivezete a radost z toho - jé, ony už nesou, hned druhý den máme vejce - - zkazí poznání, že část z nich má vejce jako součást svého jídelníčku.
Donio k této sbírce uvedlo, že je vše v pořádku. Také uvedlo, že sbírka je na pouhých 200 tisíc, což jsou prý drobné. Že reálná škoda je mnohem vyšší, takže cílová částka 200k je symbolická. Komentáře dárců, kteří nabádali nakažlivou nemoc nehlásit, jsou prý “vytrženy z kontextu”.
……
Pokud sem chodí sharinghan - jeho známý utrpěl ztrátu letitého kvalitního čistokrevného chovu - nechcete pro něj vypsat sbírku? Rádi přispějeme.
To je různé. Cenu určuje chovatel. A taky zájem. A taky příslušnost zvířat. Pokud je to “dvorkový mix” a majitelka je ráda, že nějaká vajíčka udá, mohou samozřejmě stát nepříliš reálných 15-20,- Kč. Pokud je chov čistokrevný a kvalitní, začíná cena vajec na 40,. Kč. A např. Martin O. teď nabízí vejce perliček za 70,- kus.
Sezona snášení perliček není tak dlouhá, cena je logicky vyšší. Na Fejsu denně vidíme bezcenná vejce slepic “na barevné skořápky” za 35-55,-, pak logicky nemohou stát vejce perliček 15,-.
Z ceníku chovných zvířat se přiměřeně odvíjejí i ceny násadových vajec a jednodenních mláďat. Ceny násadových vajec by u většiny druhů a plemen měly být nejméně ve výši 5 % a ceny jednodenních mláďat nejméně ve výši 10 % základní ceny chovných zvířat. U druhů a plemen zařazených do skupin B, E1 a E3 by tyto ceny měly být nejméně ve výši 8 % a 15 % a u druhů a plemen zařazených do skupin A a C1 by měly být nejméně ve výši 10 % a 20 % základní ceny chovných zvířat.
Aktuální ceny byly schváleny na jednání ÚOK chovatelů drůbeže 25. ledna 2019. Jedná se o ceny orientační (pro potřebu pojišťovny, Policie ČR). Jinak drůbež je zařazena do volné tvorby cen.
Vysledujete to jednoduše tak, že budete zvířata pozorovat. Dáte na zem zkušební vejce a sledujete, co budou slepice dělat. Je samozřejmě možné, že se na něj vrhnou všechny. Pak je to na obměnu hejna + předejití opakování návyku. Nebo na brýle proti kanibalismu (zabrání přesnému zamíření do skořápky). Nebo na zakrácení zobáků + brýle. Nebo na pořízení snáškových hnízd s odkulením vajec. Ale pozor - jsou takové soudružky, které v určitém typu hnízd umí sežrat i odkulené vejce. Hnízda s odkulením samozřejmě nejsou pro slepice atraktivní. Je to tzv. nutné zlo - slepice instinktivně vybírá takové místo pro kladbu, kde je její vejce “v bezpečí” - tzn. ideálně je tam vajec už víc, je tam podkladek, chodí tam více slepice. Pak má podvědomou jistotu, že její vejce je v pořádku, že geny budou dále předány. Takže odkulovací hnízda je vhodné řešit tak, aby tam byl např. nalepen podkladek - polovina sádrového výlisku, koberec (pozor na čmelíky) aj.
Je možné, že vejce rozbíjí jedna-dvě a konzumují i ostatní. Takže třeba podle ušpiněného zobáku to moc nepoznáte. Také existují rady typu vejce otevřít, vyfouknout, nasypat dovnitř pepř, slepice ochutnají, zděsí se a už nikdy žrát vejce nebudou. Takové rady, předpokládáme, kolovaly mailem. My například necháváme v maštali na zemi 2-3 sádrové podkladky, občas měníme jejich umístění, aby slepice byly naprosto zvyklé na to, že “na zemi” (nebo kdekoliv jinde) je “vejce”. Pak je to pro ně přirozená (nezajímavá) součást prostředí, kterou blíže (zobákem) nezkoumají. A je jim jedno, když se tam náhodou vyskytne i vejce pravé.
Kupujeme občas slepice na výstavě. Z různých zahraničních chovů. A pozorujeme samozřejmě různá chování různých slepic. Někdy je život tak zábavný, že si pořídíte slepici za 80 Eur, nese vejce podměrečné nenásadové hmotnosti a ještě žere vejce. Jiná zase snáší vejce zásadně v noci, dolů z hřadu, nikdy ne do hnízda, ale aby saturovala ten pocit, pak půl dne prosedí v kukani a zabírá místo v nejfrekventovanějším hnízdě. Jiná slepice za tu cenu pro změnu neměla ani jedno vejce oplozené, se třemi různými kohouty. To vše uceluje zkušený chovatelský profil - dodává další znalosti. Od vlastních slepic se toto člověk nenaučí.
Rozhodně sbírat, uchovávat ve správné teplotě a poloze, nahrazovat vhodnými podkladky a až krůta zasedne, opatrně vrátit pravá vejce do hnízda. Krůta je velmi těžké a mnohdy nešikovné zvíře, nechávat vejce na hnízdě je nesmysl.
Odchov je snadnější přirozený. Záleží, jaký máte záměr.
Na druhou stranu jsou různé situace ze strany matek. Na určitém typu podlahy krůta nožky/prstíky mláďat považuje za červíky a někdy je “ochutnává” tak intensivně, až krůťata létají vzduchem. Jindy vidí krůta za plotem psa (čivavu), vyhodnotí to jako nebezpečí, upozorní krůťata - ta se v mžiku schovají, že je nikdo nenajde a krůta sama se sebere a odletí na silnici. Vábí “nepřítele” dál od mladých, strhává na sebe pozornost. Vy musíte strhnout krůtu ze silnice, jinak to za vás udělá auto. Když nás maminka měla v bříšku, lezla pro krůtu, která nechtěla nocovat doma v maštali, na vzrostlou borovici. S krůtami máme příhody na celou knihu.
Žádný desetidenní organismus nemůže projevovat ani kokcidiozu, ani černohlavost.
Kokcidioza - po nákaze je zapotřebí, aby došlo k takovému namnožení, které perforuje střeva. Krev, vytékající z nich, se pak objevuje v trusu. To se nikdy nedá stihnout za 10 dní. První případy pozorovatelné od věku 21 dní.
Černohlavost - je zapotřebí, aby krůťata sezobla žížalu/roupa kuřího. Desetidenní krůťata, která nechodí ven, mají mizivé šance tuto sezobnout. Pak následuje proces infikace střev/jater. První projevy nákazy lze pozorovat nejdříve ve věku 21 dní, hlavně později.
E-shop Agrofortel určitě nedoporučujeme. To on začal do ČR jako první vozit šmejdské líhně z Číny. To on začal zbytečně zatěžovat planetu, když lidé šmejdské líhně vyhazovali. Tento e-shop se choval opravdu uboze při pokusech o reklamace. Dávat na chovatelské fórum odkaz na Agrofortel, byť v souvislosti s bylinným přípravkem, považujeme za základní neznalost věci. Ten preparát se dá koupit i jinde a ještě levněji.
Krůtám je vhodné denně podávat čerstvě natrhané listy řebříčku obecného. Jedna až dvě hrsti čerstvých listů denně, nastříhat na krátké kousky (0,5 cm) a zamíchat např. do bílého jogurtu, tvarohu nebo směsi tak, aby krůty vše zaručeně pozřely, ihned, čerstvé, aby silice řebříčku byly účinné. Pak nebudete vědět při odchovu krůt, co to je černohlavost. Krůta má největší podíl kostí v těle, Ca využije k jejich tvorbě.
Opravdu jsou perličky desetidenní? Kokcidioza je u tak malých zvířat velmi nepravděpodobná. I trus na první fotce vypadá jako od mnohem starších zvířat. Kokci je problémem ve věku cca 6-8 týdnů a dál. Každopádně Sulfacox T jsou šikovná antibiotika, která likvidují i jiné primárně necílové problémy.
Ono to tak bývá - pávice sedí na vejcích, jsou neoplozená - tak co s nimi… Vykrmíme čuníka. Co s kohoutky navíc? Co s kulhavým bažantíkem? Ta slepice chcípla, kam s ní… Dá se to prasatům.
Donio už bylo upozorněno na podvodný charakter “sbírky”.
Náš soused (jeden z důvodů, proč tu nebudeme zbytečně psát svou identitu, i když mnozí vědí) to dělal tak, že za humna do otevřené ohrady lákal divočáky. Na jablka, na zbytky, pak sklapla past. Držel je v ohradách, množil, žádná povolení, nic. Bahno, smrad, potkani. Pak přišel svědomitý zaměstnanec ČEZu něco montovat na sloup, z výšky viděl vše, množírnu nahlásil a byl konec. Soused podezíral nás, že jsme ho udali. Vlastně je humorné, jak to na světě chodí. Křivda nám už nevadí.
Co je závažné, krom lživé sbírky, je hlavně fakt, že Česká republika kvůli ……. jménem Vladimír Zoufalý přišla o statut země prosté nákazy. A to jsou pro firmy vyvážející vejce brojlerů (miliony kusů), brojlery, kuřice, maso aj. milionové ztráty. Kvůli jednomu, který “na náhody nevěří”, nenechá si nic diktovat a žádná chřipka přece neexistuje!
Ani by nás nepřekvapilo, kdyby “chov” divokých prasat byl nepovolený. Ani by nás nepřekvapilo, kdyby uhynulé kusy byly zkrmovány prasatům. Transport divočáků z kontaminovaného prostředí není možný.
Pan Zoufalý je chovatelské veřejnosti už roky znám pro své podvody (nekvalitně zabalená vejce, rozbitá vejce, nenásadová vejce, nevrácení peněz, zaslání jiného plemene nebo mixu místo objednaného, neodpovídající věk…). Je to v podstatě Slepicar.cz na druhou. Přesto má na Donio vybráno už 68.000,- . Je zřejmé, že lidem nevadí vyhodit své money na podporu podvodníka.
Za každý uhynulý/utracený kus dostává chovatel kompenzaci od státu. Někteří jsou ale postiženější než jiní, tak si ke kompenzaci založí sbírku na Donio. Kafilerii hradí stát - ale Vláďa vybírá na likvidaci extra. … Vybrané peníze budou primárně použity na náklady na likvidaci chovu nařízené ze zákona (usmrcení zvířat a zásah v místě)…
V popisu té události dál kvetou věty typu …“My na náhody nevěříme”… to je absolutní vrchol. Ale lidé mají konspirační teorie rádi. Popírání pravdy a vědy je dnes na denním pořádku.
Každý nesprávně zlikvidovaný nakažený kus může způsobit, že potkani, šelmy a draví ptáci rozšíří nákazu.
Když jsme v tématu Ptačí chřipka včas upozornili, že není normální, aby “chovatel” hlásil nákazu veterinární správě až po úhynu 100% jedinců, dostali jsme tam školení (list) o tom, jak probíhá influenza. Vůbec vás nenapadlo, že tento konkrétní případ je další Z. podvod, že on neměl v úmyslu původně nic hlásit, hodlal to tutlat, ale když viděl, co influenza umí, zpětně to nahlásil, protože si uvědomil, že takhle aspoň může dostat kompenzace + kafilerii gratis.
Mezi přispěvateli jedou texty typu: Milan H. 5 000 Kč • 31. 5. 2025 0:03 …"Držte se a příště nic státnímu zloduchovi neoznamujte!!"…
Což je nabádání k trestnému činu neoznámení nebezpečné nákazy.
