Slepice, neznámo která, žere vejce

odnaučit sekyrečkou nebo pořídit vykulovací hnízda, aby se k vejcům nedostaly.

málokdy to dělá jen jedna. ony ti ostatní se jdou podívat, co tam má a tak taky zjistí, že vejce je uvnitř jedlé.

Vysledujete to jednoduše tak, že budete zvířata pozorovat.
Dáte na zem zkušební vejce a sledujete, co budou slepice dělat.
Je samozřejmě možné, že se na něj vrhnou všechny. 
Pak je to na obměnu hejna + předejití opakování návyku.
Nebo na brýle proti kanibalismu (zabrání přesnému zamíření do skořápky).
Nebo na zakrácení zobáků + brýle.
Nebo na pořízení snáškových hnízd s odkulením vajec.
Ale pozor - jsou takové soudružky, které v určitém typu hnízd
umí sežrat i odkulené vejce.
Hnízda s odkulením samozřejmě nejsou pro slepice atraktivní.
Je to tzv. nutné zlo - slepice instinktivně vybírá takové místo pro kladbu,
kde je její vejce “v bezpečí” - tzn. ideálně je tam vajec už víc,
je tam podkladek, chodí tam více slepice.
Pak má podvědomou jistotu, že její vejce je v pořádku, že geny budou
dále předány.
Takže odkulovací hnízda je vhodné řešit tak, aby tam byl např.
nalepen podkladek - polovina sádrového výlisku, koberec (pozor na čmelíky) aj.

Je možné, že vejce rozbíjí jedna-dvě a konzumují i ostatní.
Takže třeba podle ušpiněného zobáku to moc nepoznáte.
Také existují rady typu vejce otevřít, vyfouknout, nasypat dovnitř pepř,
slepice ochutnají, zděsí se a už nikdy žrát vejce nebudou.
Takové rady, předpokládáme, kolovaly mailem. 
My například necháváme v maštali na zemi 2-3 sádrové podkladky,
občas měníme jejich umístění, aby slepice byly naprosto zvyklé
na to, že “na zemi” (nebo kdekoliv jinde) je “vejce”.
Pak je to pro ně přirozená (nezajímavá) součást prostředí,
kterou blíže (zobákem) nezkoumají. A je jim jedno, když se tam
náhodou vyskytne i vejce pravé.

Kupujeme občas slepice na výstavě. Z různých zahraničních chovů.
A pozorujeme samozřejmě různá chování různých slepic.
Někdy je život tak zábavný, že si pořídíte slepici za 80 Eur,
nese vejce podměrečné nenásadové hmotnosti a ještě žere vejce.
Jiná zase snáší vejce zásadně v noci, dolů z hřadu, nikdy ne do hnízda,
ale aby saturovala ten pocit, pak půl dne prosedí v kukani a zabírá
místo v nejfrekventovanějším hnízdě. 
Jiná slepice za tu cenu pro změnu neměla ani jedno vejce oplozené,
se třemi různými kohouty. 
To vše uceluje zkušený chovatelský profil - dodává další znalosti.
Od vlastních slepic se toto člověk nenaučí.

Zdravím. Je třeba mít přehled o vlastním chovu a slepice rozeznávat individuálně (např. barevné kroužky na nohu). A jak ji přistihnete při činu, tak ji vyřadit (tj. zabít). 

Předloni mi to v hejnu začala provádět jedna z mladých holek v cca desetihlavém hejně. Jako jediná; objektivní důvod (jako nutriční deficit) neměla. Její sestry ze stejné várky byly v poho, vše můj odchov pod mou kvočnou a z kamarádových NV . Párkrát jsem ji přistihl se zobákem od žloutku + jsem měl další indicie; trávím čuměním na zvířata spoustu času😀.  Pár holek si občas asi taky smočilo, když už bylo rozbito, ale ty aktivně po vejcích nešly. Udělal jsem úpravy, aby slepice nemohly tak snadno ke sneseným vejcím, ale nefungovalo to 100%. Nestál jsem o to, aby tak dávala příležitost k tomu strhnout i ostatní, tak jsem jí zabil. Od té doby (přes rok) je vše v pohodě. 

Ve starých kamenných maštalích, ještě po Němcích,
se to odjakživa dělalo tak, že k malému okénku,
kde bylo trochu světla, se dávalo zobání a pití.
A do nejtemnějšího místa velkého chléva se dávaly hřady
a kukaně.
Jakmile je prostor pro hnízda v opravdovém šeru,
nemají slepice tendence se o vejce začít zajímat.
Ani když jsou částečně poškozená (slabší skořápka, čas od času,
nakřáplá, spadlá pod hřad a podobně).
Jednoduše na to moc nevidí. Navíc je pro ně přirozené
chodit snášet do přítmí. Kur domácí je sice už tisíce let domestikován,
ale stále neztratil nic ze své vlastnosti preference keřů a stromů
a stínu před nepřirozeně otevřeným přesluněným prostorem.
V malém kurníku jsou slepice omezeny, nudí se a pak stačí malý
spouštěč (deficit bílkovin, nevhodné zkrmování neusušených skořápek,
slabší skořápka, neposbíraná vejce ve frekventovaném hnízdě),
který ve finále znamená velký problém.

Některé dnešní drůbežárny mají jiný systém vyskladňování kuřic.
Dřív bylo běžné, že se vyskladňovaly kuřice ve věku 12-14 týdnů,
kdy už nepotřebují tepelný zdroj, jsou samostatné a jsou v ideálním
věku pro poznání nového prostředí, mají dostatek času si zvyknout,
najít si svá hnízda a začít za 1-2 měsíce snášet.
To platilo léta a tím, že se začalo vyskladňovat ve 12 týdnech,
tak i při případném menším zájmu se vše vyskladnilo “včas” (před snáškou).
Dnes některé firmy vyskladňují třeba 20-23 týdenní slepičky,
které už snáší, ale firmy je mají na hale pro odchov, v hale nejsou hnízda.
Slepičky nechodí do hnízd, snáší kdekoliv a pro velké množství zvířat
na stále stejné ploše vzniká žraní vajec. Pak si takové nové slepice přivezete
a radost z toho - jé, ony už nesou, hned druhý den máme vejce -
- zkazí poznání, že část z nich má vejce jako součást svého jídelníčku.

všechny dnešní drůbežárny, které odchovávají kuřice pro produkci, vyskladňují před snáškou (ideál 15 týdnů) mmch právě proto, aby si slepice před snáškou zvykly na technologii a našly včas hnízda.

prodej starších kuřic, to je doména takových hurá prakticky hobby odchoven, kde se prostě nedaří včas prodat na drobno, tak se prodávají dokud jsou, případně staré vždycky vezme překupník, že.

Všechny ne.
Nechtěli jsme jmenovat, Červený Hrádek rozvážel předloni mj. slepice 23 týdnů,
z “kuřičkovské haly”. Nemusí to být pravidlo.
Pro někoho je přínosné, že nejsou dva termíny vyskladňování,
jak tomu bývalo dříve - březen/duben a srpen.

No a krom zlozvyku žraní vajec je další nevýhoda pozdního vyskladnění
v tom, že kuřice/slepice nejspíš v hale nepřešly na vhodnou směs
a mohou být podtržené a tudíž nést menší vejce, než při včasném přesunu.

každý svého štěstí strojvůdcem

překupník doveze až dom, no pokud rozváží rovnou chovatel tak je jasné, že to taky nebude v jednom termínu, ale prostě až bude rozvoz tam a tam.

No a doplníme další možnosti, kde se slépka může naučit žrát vejce.
Pozdě vyskladněné slepičky z kuřičkovské haly:
- pokud je rozvoz celodenní, naloží se zvířata třeba ráno v 7.00 hod.
- mnohé mají “těsně před snáškou” (časově, ne vývojovou fází)
- do naší obce přijíždí závoz v 16,30 hod.
- v autě měl řidič skoro celý plný kyblík vajíček od těch 23 týdenních
- sbírá to z černých plastových přepravek, jak jen stíhá, někdy nestíhá,
někdy je rozbité už v přepravce
- takže 7-16,30 hod mají slepice na to, být v nejtěsnějším kontaktu 
s vejcem, které se nikam neodkulí (další nevýhoda pozdního vyskladnění)

Výstavy
Výstavy čistokrevné drůbeže jsou z etického hlediska peklo.
Zvíře je vytrženo ze známého prostředí, několik dní naprostý chaos.
Riziko nemocí, riziko zcizení či zranění zvířete.
Vypravoval nám jeden pseudoposuzovatel - "Von tu byl i lepší kohout,
ale já ho asi nějak blbě chytnul, víš, a vona mu začala ňák fialovět hlava…"
Na výstavě slepice, které jsou ve snášce, dost trpí, hledají své hnízdo,
lítají v kleci sem tam. 
Nedejbože, pokud se vystavuje ne po jednotlivcích, ale třeba kmen 1,2, 1,3.
Pak se slepice mohou naučit žrát vejce přímo na výstavě.
Mnohé chovy mají po celou dobu doma u zvířat nasazeny brýle proti
kanibalismu (nejen pro potlačení šarvátek, ale i kvůli vejcím).
Na výstavy se brýle sundavají a slepice “jedou”.
Pamatujeme velkou výstavu, kde byly tři prodejné slepice od plemene.
Všechny tři byly od stejného chovatele, byť nebyly vedle sebe,
a všechny tři žraly svá vejce přímo před námi a snažily se dostat 
i k vejcům v ostatních klecích okolo. 
Pak si takovou slépku kupte, že… 

Mě se osvědčilo. Identifikovat slepici položením celého vajíčka do výběhu (ideálně v přítomnosti té, kterou podezírám.  Ty, které se jen přiživují, vajíčko jen tak šolichají zobákem. Ta, která je cíleně rozbíji to udělá jedním/dvěma kloby. Té pak zastříhnout horní špičku zobáku. Spodní špičkou skořápku nerozklobne a než horní dorostla, tak to zapomněla.

Pokud je slepice naučena vejce skutečně rozbíjet, 
zastřihnout jen zobák většinou nestačí.
Nejsou hloupé, mají drápy i umí vejce kutálet tak,
že se rozbije samo. Brýle proti kanibalismu jsou jistější.
Není pravidlo, že po dorostení zobáku to slepice zapomene.
Máme ověřeno, že dorostení trvá cca 3 týdny až měsíc
a slepice si to velmi dobře pamatují.
Slepice si pamatují např. některé věci (místa) či barvy,
které se staly třeba před dvěma lety.

Při zakracování pracujte venku, vyberte si slunečný den
a po rozevření zobáku je vlivem slunce krásně vidět,
jaká část je “neživá” a kde začíná nervatura.
Střihá se jen neživá část a to tak, že po odstřižení
nesmí nikde zůstat ostré či rozštěpené okraje.

“mají drápy i umí vejce kutálet tak, že se rozbije samo”. 
Píšete skutečně o slepicích?

Slepice nejsou hloupé. 

.

To netvrdím.
Jen že se do vajíčka nikdy nepustily drápy, když jim to zobákem nešlo (ale co, třeba někdo takovou měl). A vajíčka se po výběhu neválejí běžně, aby ho náhodou odkutálely na něco, o co se rozbije. + Ve vystlané kukani odkutálet dost dobře nelze.