Příspěvky uživatele

Asi jsem se špatně vyjádřil. Nevyskakují předčasně. Prostě hotová holoubata “vyletí“ z hnízda, ale pouze výjimečně se holoubě je schopno hned první den vrátit do holubníku 3-4 m vysoko. Většinu musím první, někdy i druhý a výjimečně i třetí den po vylétnutí sebrat se země a strčit do budníku. Jsou to prostě pořád bambuláči a chvíli trvá, než se aspoň trošku rozlétají. I přes to, že mám podlahu každého patra několik cm pod vletovým otvorem, aby “nehotová“ holoubata nechtěně nevypadla a holoubata před vylétnutím pilně trénují křídla na přistávacím prkénku, musím je první den (dny) uklízet. No a v těchto prvních dnech, kdy většinu dne prosedí na zemi, nebo někde na keři v metrové výšce se mi jich letos několik ztratilo.

-------

Od vánoc (slunovrat) se výrazně změnilo chování holubů. Například teď před chvílí, téměř za šera byli ještě venku, vyletěli si na střechu domu, ozobávali sníh, pářili se a celkově jsou mnohem aktivnější. Tři páry mají hnízdo komplet postavené a holubi nenechají holubičky ani pořádně nazobat, jak je honí na hnízdo. I přes to, že je zima jen to praští (včera a dnes ráno -13°C) myslím, že se do konce týdne objeví na hnízdech první vajíčka.

U mě to se ztrátami bude hodně podobné jako u vás. Odhaduji to na 7-10 ks. Jak jsem psal, letos se mi ztratilo několik holoubat po vyskočení z hnízda, což se mi dřív nedělo, plus 2-3 chovní a pár starších výletků. Naštěstí jsou pštrosi velice plodní a tak zbylo téměř 50 holoubat pro kuchyň.

Pro letošek mám připravených 7 párů, pro jednu holubičku si jedu ještě tento týden. Tolik párů jsem ještě neměl, budu muset pro výletky připravit nějaké provizorní ubytování. Hejno je celkem nepříbuzné, složené z mých odchovů a koupených holubů (noví + starousedlíci) od 5 chovatelů, a tak doufám, že min 2-3 roky vydržím bez nákupu nových holubů. Chci si odchovat několik slušných mlaďochů, které budu trénovat a tyto koupené, kteří nelétají tak dobře a polaření by nezvládli, prodám, nebo daruji. Mladé a některé letuschopné starší budu vozit na pole, aby poznali okolí a o žních zkusím přestat krmit. Z podzimního tréninku mi zbyli dva borci co znají okolí a mnohokrát se již vrátili ze vzdálenosti 1-5 km. Ti je budou "učit".

Čtyři páry již nosí na hnízdo a myslím, že je ani teploty pod -10°C které hlásí na příští týden nezastaví. Na těchto prvních holoubatech bych rád postavil další, snad už i polařící, chov.

Zdravím, také přidám pár zimních … 

Snad od začátku listopadu až do štědrého dne u nás bylo dost hnusně, mlha a vlhko. Holubi na to sice nic "neříkali", ale bylo na nich vidět, že se jim to moc nelíbí. Od štědrého dne začalo mrznou a konečně se ukázalo slunce a holubi hned pookřáli. Vrkají, houkají, páří se, a tak si myslím, že se v hnízdech brzo objeví první vajíčka.

Zdravím. Tome, děkuji vám za reakci. Děkuji i ostatním. Nemyslím si, že je v tomto případě až tak moc důležité, která stěna je osluněná. Původní idea byla nechat tam jen tu vzduchovou mezeru bez dodatečného zateplení rákosem. Jak jsem psal, kapsa je otevřená po celém obvodu nástavku, je propojená i s tlumičem (to je možná zbytečné) a tak se teplý vzduch dostane i na boky kam míří uličky, ale i k zadní stěně. Kvůli rákosu o něco pomaleji, ale ten není lisovaný, jsou tam mezery, tak by neměl být problém. Dřevo je izolant a tak to nebude topit jako Linhartův termosolár. Mně šlo jen o to, aby stěny nebyly ledové, odclonit vítr a o pár stupňů zvednout teplotu v “okolí úlu”, aby třeba z a toho slunečného dne rychleji reagovaly. Okénko, které má sklon 20°, je poměrně velké a tak věřím, že se v prostoru mezi nástavkem a pláštěm rychle zvedne teplota na 40 a více stupňů a nástavek se prohřeje. Na druhou stranu, díky izolačním vlastnostem dřeva si nemyslím,  že bych včely upekl, ale musím to sledovat. Je to jen takový pokus, uvidíme jak se v tom bude včelám dařit.

Zdravím, je zima a tak má člověk čas na "nesmysly", kterým se v létě věnovat nemůže. Mám 5 tenkostěnných úlů, myslím že to v nich půjde dobře, ale říkal jsem si, že si udělám jeden zateplený. To není tedy úplně přesné, chtěl jsem skloubit výhody tenkostěnného a izolovaného do jednoho a tak jsem si vyrobil úl s "předehřevem". Tenkostěnný VN a NN, které jsem měl navíc, jsem opláštil ještě jednou vrstvou spárovky a do mezery mezi vnějším a vnitřním pláštěm se bude za pěkného počasí přitápět sluncem. Tato mezera je po celém obvodu VN i TL a je to vzájemně propojeno. Do mezery jsem ještě dal rákos jako dodatečnou izolaci, není ale nijak zvlášť slisovaný. Na vnitřní stranu vnějšího pláště jsem ještě chtěl dát odrazovou hliníkovou folii, ale už se mi nechtělo nic objednávat, tak je tam jen, asi zbytečně, na dvakrát přeložený alobal. Úl je na teplou stavbu. Za okénko dám ještě teploměr, abych viděl, jaké teploty se dosahuje v průběhu jarních měsíců. Bude třeba to první rok víc sledovat a sbírat zkušenosti. Později se uvidí jak, a zda vůbec to funguje. Nechci zase včely hnát o moc víc než pojede okolní příroda (voda, pyl), chci jim jen z jara trošku pomoci, aby třeba donesly ten výborný špendlíkový med o kterém mluví Tom. Okénko se později (květen?) nahradí něčím neprůhledným, nebo se zakryje. 

Moc Vám děkuji za rady a další informace k plástečkovému medu. Tom má pravdu s těmi pesticidy a jejich rezidui ve vosku. Četl jsem to, ale nějak si to nedal do souvislosti s plástečkovým medem, jen mě uklidnilo to, že se do medu snad nic nedostává. Psalo se o tom v říjnovém Včelařství. Prý jsou tyto látky dvojího druhu, jedny mají vyšší afinitu k vodě, druhé k tukům. Pokud tedy tato studie nelže, tak tyto látky fixované ve vosku (tuku) by se neměly žvýkáním (voda) uvolňovat. I kdyby něco málo ano, člověk toho nesní tolik a nejspíš to nebude horší, než sníst jablko ze supermarketu😊.

Goro, to je Váš rámek? Ty “krabičky“ uvnitř rámku jste si dělal nebo někde koupil? Vypadá to moc dobře. Určitě to u toho druhého nebo třetího medníku u dvou rámků vyzkouším.

Dobrý den, chtěl bych se prosím zeptat. Mám 5 úlů, resp. 4, jeden jsem dal synovi (14 let) s tím, že mu říkám co a jak a on si většinu úkonů dělá sám. No a tento můj synek chce mermomocí plástečkový med, tak mu ho chci dopřát, aby ho to bavilo a měl z toho radost. Nachystal jsem 3 rámky, podobně jako SR do TL, tedy s břitem na horní loučce a ještě jsem dal jednu loučku prostředkem (vertikálně). Otázka zní, jak “bezbolestně vyrobit“ 2-3 rámky plástečkového medu. Vím, v medníku nesmí být u Blaníku místo pro volnou stavbu velké ani jako pětikoruna🙂, ale snad by to nějak udělat šlo. Napadlo mě, že bych jel standardní Blaník a tyto 2 nebo 3 rámky dal až do druhého, nebo lépe třetího medníku. TL už bude tou dobou dávno přijatý a další trubčinu už možná nebudou chtít stavět. Bez mřížky to ale asi nepůjde(?). Nebo nějak jinak? Děkuji za případné rady, doporučení.

Romane, díky za inspiraci a nabídku zapůjčení lisu. Jak jsem psal, chci si vyrobit 1-2 úly na zkoušku. (Když jsem poprvé asi před rokem a půl zauvažoval o včelaření, tak jsem chtěl jen jeden klát do našeho trvalkového “záhonu“. Když jsem si o tom tady něco načetl, tak jsem si řekl OK, pořídím si 3 úly. Teď jich mám 5 a vymýšlím další “ptákoviny“, ach jo. Já těch včelstev fakt víc nechci! Dobře, tak 6 max7😊.) Taky jsem dospěl k závěru, že pro pár nástavků se nevyplatí dělat profi lis jako má třeba M.S. a taky chci dělat každou stěnu zvlášť a potom smontovat. Předpokládám, že se v jednom takovém přípravku / lisu pak dá vyrobit i strop a dno. Myšlenka, rákos seshora jen lehce stlačit a pak dolisovat z boku je zajímavá. Do toho šití se mi ale nechce, i když připouštím, že tak nástavek vypadá lépe a odpadne problém se slabou lištou (nebo plechem) na těch dvou stranách, kde na silnější dříví není místo. Jak sám zmiňuješ, moc dobře to nejde a bude to asi dost pracné. Dám tam dřevěné lišty / svlaky. Píšeš, že rákosáky úž jako medníky nepoužíváš. Něco se neosvědčilo, nebo je to jen “škoda práce“ pro nízké nástavky? A ještě jeden dotaz. Je to z venku nějak ošetřené? Rákos asi celkem vydrží, ale přece jenom, je to naležato a to je co se hnití týče vždy horší. Díky. J.

Javali, mám ještě jeden úl s takto umístěným česnem a tam prolet nebyl. Ještě jsem teď byl mrknou do podmetu a zase tam bylo tak 15 mrtvolek (po cca 4 dnech). Slaboši to ale asi nejsou, měli jsem napočítal 8 řádků. Budu to sledovat. Díky.

Všude padají teplotní rekordy, u nás až do včerejšího dne zima a mlha, že nebylo vidět na 20m. Dnes ale bylo krásně, v poledne na sluníčku přes 10 °C. Jedno včelstvo mělo celkem intenzivní prolet, viz foto. Snad to není nějaký průser. U tohoto včelstva bylo po první fumigaci nejvíc roztočů (cca 70), před aerosolem (minulý víkend) jsem z podmetu vymetl tak 50 mrtvých včel, den po fumigaci zase asi 50, následující den už jen nějakých 5. Snad u nich není něco špatně. Ostatních čtyři včelstva prolet neměla. 

Díky všem za rady, fotky a inspiraci. M.S. to má parádní. Zdá se, že jste dělal desítky nebo stovky nástavků. Tam se "profi" lis vyplatí. Já chci jen 1-2 úly, tak to budu muset vymyslet nějak jednoduše. Ten plech na těch dvou stěnách, kde by silnější lišta zavazela jsem taky v nějakém videu viděl, ale říkal jsem si, že když je to tak dokonale přírodní, že by to chtělo dřevo i tam. Nerez plech ale nejspíš ničemu nevadí a trvat na dřevě by bylo, jak by řekl Tom, aktivisticky pošetilé🙂.

Jirko ty chováš včely a nepoznáš najlepší včelársky časopis v Československu..?

Polepším se🙂.

Goro, děkuju Vám. Nevěděl jsem, že má M.S. rákosové úly. Třeba hodí do placu nějakou radu, postřeh🙂. Dymák neznám, podívám se, jestli se dají někde sehnat starší vydání. Určitě to bude zajímavé čtení.

Původně jsem chtěl udělat dřevěné rámy a pak dělat celý nástavek najednou, ale je fakt, že když chci jen 1-2 úly na zkoušku, tak bude lepší (jednoduší na výrobu přípravku) udělat jednotlivé stěny zvlášť a pak to teprve spojit jak je vidět na obrázku. Asi by se pak dalo v jednom přípravku udělat i dno a případně strop. Jak jsem tušil, bez té středové "výztuže" to asi nepůjde. Na plánku má ta lišta co drží rákos jen 5x25mm. To mi přijde strašně málo. Teď jsem byl v dílně a 5 mm (smrk) se dost prohýbá i jen na těch cca 11 cm co bude výška rákosu mezi rámy. 7 mm už je zajímavějších. 5mm lišta by asi musela být z něčeho pevnějšího, ne ze smrku, ale nevím. Nejspíš to není tak moc slisované, jak si myslím.

Zdravím, je zima, čas na ptákoviny, a tak přemýšlím, že bych si vyrobil úl z rákosu. Máte s ním někdo zkušenosti? Na YT je hodně videí, ale přesto jsem se chtěl doptat na pár věcí. Nahoře a dole bude dřevěný rám. Horní rám, ve kterém bude drážka na zavěšení rámků, musí asi být z něčeho silnějšího, třeba z hoblované střešní latě. Spodní rám by ale asi stačil z hoblované (klidně jednostranně) coulové desky. Je to tak? A stačí jen horní a dolní rám pro nástavek vysoký 30 cm, nebo musí být ještě jeden rám uprostřed?

Dále, uvnitř i vně musí být na každé stěně nástavku “svlaky“, které drží rákos mezi rámy. Uvnitř nástavku, na přední a zadní stěně (předpokládám TS) by tento svlak mohl být silný 1 cm a současně tvořit mezerník. Ovšem mezi BL rámku a boční stěnou úlu je standardní mezera jen 7.5 mm, a tak by tento svlak mohl být jen nějakých 6 mm silný (aby se daly posouvat rámky), což je nic, a myslím, že to rákos neudrží, i kdyby byly třeba dva nebo tři. Asi tam bude muset být ještě jeden rám uprostřed, pak to nebude tak namáhané.

Tento úl už z podstaty nemůže být tak přesný, jako úl ze spárovky. Rákos se asi trošku vyboulí dovnitř (i ven, tam je to ale jedno). Je tedy správné dělat tento úl uvnitř široký 405 mm (v nominále) tedy tak, jak se dělají standardní úly pro RM 39? Nebo raději pár mm přidat? Pak by i ten svlak mohl být 8-10 mm silný, což by snad stačilo.

Pokud je tady někdo, kdo tyto úly má, budu rád, když se podělí o zkušenosti jak z výroby tak i provozu v tomto úle. Děkuji.

oprava Martinova rámku.

Tome, Martine, díky že bádáte. Posilám výkresy Vašich rámků.

Mě napadlo jen tak “na prasáka“ prostřídat rámky 39x30 s rámky 39x34.7. Bylo by to jednoduché, ale jako plodiště asi malé, i když čistá plocha (není tam žádné dříví navíc) by už byla blíž tomu, co je potřeba. Hlavně by to ale nebylo profesionální, možná by to dostavovaly ke stěnám, což by nešlo. Letos, jak jsem převáděl jedno včelstvo z plastových rámků 39x24 na 39x30 jsem to tak měl a dole na čtyřiadvacítkách stavěly trubčinu pěkně rovně a ke stěnám to nedostavovaly.

Vaše nápady jak se “zbavit“ tlumiče jsou skvělé, ale já tam pořád vidím problém s KK (dle Tomových letošních zkušeností musí být pro “bezpečné“ zimování KK dole). Tom sice uvádí postup, jak dostat rámky z KK dolů, ale to mi přijde velice pracné. Až jednou VN nezvednu, tak 1x ročně odrovnat pár rámků z VN někam bokem, zvednout VN, podsunout KK s již vystrojeným TL pro příští rok (snad se to osvědčí) nasadit VN a vrátit rámky zpět mi přijde mnohem rychlejší.

Zdravím, na Vysočině je už taky bílo. Posílám pár fotek z dnešního zataženého dne.

Zdravím, tak jsem ještě využil poslední pěkné dny k tréninku. Dnes byla pokořena hranice 5 km. Mám takový pocit, že by se snad vrátili i z mnohem delší vzdálenosti, třeba z 10 km, zkoušet to ale nebudu. Až u těchto tréninků se můžou plně projevit letové schopnosti pštrosů. Když naberou výšku a rychlost, létají jako rakety. Umí i prudké změny směrů a "propady" o desítky metrů viz dnešní video. Bohužel je to z velké vzdálenosti a není tam nic moc vidět (sledujte tři tečky🙂). Proč to dělají nevím, asi trénují na dravce, nebo si jen tak hrají.

Děkuji za potvrzení, že ta slabší mlha nevadí. K Vašemu dotazu. Musím tam holt dvakrát. večer po setmění zadělám vlet a ráno je posbírám. Z pletiva ze svařovaného drátu, co se používá například na voliéry, jsem si nastříhal pásky cca 10 cm vysoké a na délku tak o 2-3 cm širší než je vletový otvor. Tento pásek pak za tmy rozepřu do vletováho otvoru. Perfektně to drží a mám to tam naházené za minutu. Když se člověk chová tiše, tak o tom holubi ani neví. Komorák nemám, a tak nevím jak je to s chytáním tam, ale toto mi přijde snad i rychlejší a bez rušení ostatních holubů.

Posílám video z odpoledního krmení.

Zdravím, jak jsou na tom polařící holubi za mlhy? Nemyslím takovou tu celodenní, hustou, že by se dala krájet😊, to nejspíš sedí doma. Myslím takovou tu lehčí, co se dopoledne rozpustí. O víkendu taková mlha byla. Holuby jsem zavezl k nejbližšímu poli, těsně za poslední stavení a neměli problém. Dnes byla opět mírná mlha, která se rychle rozpouštěla, viditelnost tak na 100-200 m. Holuby jsem zavezl na známé pole, 1 km daleko. Opět neměli problém, než jsem se vrátil, byli už doma na střeše. Dál jak ten 1 km bych je nevezl, za husté mlhy už vůbec ne, ale myslím, že taková ta lehčí mlha by polaření bránit nemusela, ale nevím, nejspíš by dobrovolně na pole neodletěli. Jinak na holubech je vidět, že si na chytání a transport celkem zvykli a už je to nijak nestresuje, alespoň mám ten pocit. I na poli už zůstávají mnohem déle a hledají si potravu.

Podařilo se mi sehnat 2 páry velice slušných holubů od chovatele z Čech, který úspěšně vystavuje a má holuby (mimo zimní období) volně puštěné. Ještě mám něco slíbeno od jiného chovatele, jak jsem psal, tak snad přežijí zimu a na jaře se vydaří nějaká slušná holoubata. Ta budu vozit na pole, aby se rozlétala. Učit je budou tito 3 borci (viz video), kteří jsou dobrými letci, znají okolí a snad se u nich “probudil“ i smysl pro orientaci. Později prodám / daruji všechny “staré povaleče“. Pak už bych neměl problém odebrat krmítko, aby se holubi rozpolařili. Uvidíme, snad to vyjde.

A co čejky, už krmíte, nebo se ještě uživí venku?