Odlet, dnes až po půl hodině strávené na poli.
Příspěvky uživatele
JirkaP
Letošní mlaďoši, budoucí polaři (?).
Dobrý den, děkuji vám za další užitečné informace. Nevím jestli jste to byl vy, patrně ano, protože „bláznů“ co chtějí polařicí holuby zase tolik není😊, kdo tady před cca rokem psal, že krmí asi 1/8 denní dávky a to navečer. To stále platí?
Píšete, že krmení „základní“ směsí (hrách 40%, pšenice 40% a 20% kukuřice), na rozdíl od „plné“ směsi, holuby vyhnalo do polí. Taky mě napadlo, že až budu mít většinu holubů seznámených s okolím a více „rozlétaných“, že bych třeba na přechodnou dobu začal krmit jen ječmenem, který nemají rádi. Snad by se takto nenásilně, alespoň někteří, dali nasměroval na pole. Pštros ale není barevnohlávek. Uvidíme. Mám na holubníku ještě asi 6 holoubat, jak trošku dorostou, tak to zkusím.
Zdravím, vkládám fotky od Toma. Asi je to špatné vlákno, ale nemůžu najít, kde se o víku mluvilo.
Dobrý den, je vidět, že se tomu věnujete a máte to vychytané. To co píšete jsou velice užitečné informace.
Chtěl jsem se zeptat, jak daleko vám holubi létají a jestli létají rovnou do polí a luk, nebo se courají i různě po vsi, cizích zahradách a střechách. Z toho mám trošku strach, mám je naučené jen na naši střechu a nerad bych si je "zkazil". Jestli jsou i u mě vhodné podmínky pro polaření se teprve uvidí. Jak jsem tady už někdy psal, jsme obklopeni lesy a pole a louky jsou jen ve výseči SV-SZ.
Dnes poprvé jsem dva nejzkušenější holuby odvezl necelé 2 km na nové pole, které se nachází za 1.3 km širokým pásem lesa, který se ale dá obletět. Toto jsem ještě nikdy "nerisknul", ale mají natrénováno a věřil jsem, že to zvládnou. Holubi vyrazili přesně opačným směrem než je holubník k asi 1.5 km vzdálené obci co byla v dohledu. Sledoval jsem je dalekohledem a tam jsem je ztratil. Museli být minimálně 3, 4 možná více km daleko od holubníku na neznámém místě, ale dokázali se navrátit, i když to v tomto případě trvalo několik hodin. Orientační schopnosti tedy nějaké mají, letecky jsou na tom taky celkem dobře, uvidíme co dravci a jaká bude úživnost krajiny. A taky jestli je vůbec napadne letět do polí, až jim jednou seberu krmítko🙂.
Zdravím, dostal jsem tyto dvě knihy, jestli se ještě dají sehnat netuším. Obsahují několik svazků starých knih o holubaření. Je to takové romantické čtení🙂.
Video je hrozné, zkusím někdy natočit něco kvalitnějšího.
Zdravím, dlouho jsem tady nebyl, nic moc se tady neděje, tak aspoň podám report, jak se daří pštrosům na Vysočině🙂. Třeba se někdo přidá (asi ne).
Mrzí mě, že jste přišel o většinu holubů. I já mám letos mnohem větší ztráty než v předchozích letech. Na konci zimy mi dokonce něco (kuna / tchoř?) vylezlo, ale spíš bych řekl, že vyskočilo z krmné plošiny, na holubník a 2 chovné + pár holoubat na hnízdě zlikvidovalo. Některé holuby jsem pak druhý den našel „neporušené“, jen bez hlavy😢. Několik dalších mi pobrali pernatí dravci, naposledy pěkného výletka asi před třemi týdny. Tehdy to schytala i loňská holubička (ta co se mi loni běžně vracela ze 3 i 4 km), ta ale vyvázla „jen“ s roztrženým břichem a dnes je už v pořádku.
Na jaře, jak jsem nechal vylétnout většinu holoubat, tak se výletci při zevlování po zahradě a nejbližším okolí naučili létat na střechu k sousedům. Musel jsem vypozoroval kteří je tam tahají, a tak 3 pěkní výletci skončili v kuchyni. Z koupených holubů na osvěžení krve přežije a rozmnoží se tak jeden z pěti. Není to ale tak tragické jak to možná vyznívá, naopak, pštrosi chovaní volně jsou velice plodní a ztráty rychle doženou, i do kuchyně jich celkem dost zbyde. Jen asi budu muset trošku slevit v holt nebudu mít pštrosi tak dokonale vybarvené jako je vidět na výstavách.
K polaření jsem se zatím nedostal, na jaře nebyl čas (výmluva), tak jsem začal s tréninkem až v srpnu. Opět vozím holuby na pole v okolí a postupně prodlužuji vzdálenost. První „lety“ byly ze vzdálenosti cca 350 m od holubníku, teď je vozím na pole 1.2 km vzdálené, některé i 2 a vice km. Ztráty při nácviku zatím žádné (musím to zaklepat) jen jednou se stalo, že se holub vrátil až za 3 dny. Teď aspoň dobře zná okolí, posledně, ze 2 km neměl problém a byl hned doma. Mezi holuby jsou ovšem velké rozdíly. Někteří „tlusťoši“ se sice taky vrátí ze vzdálenosti 1 a více km, ale ne s hejnem a trvá jim to třeba 3 hodiny. Tyto nemá cenu dál trénovat, myslím, že to nikdy nezvládnou. Stará literatura nelže, když říká, že pštrosi polaří jen do určité hmotnosti, cca 600g. Chvilku to asi potrvá, než vyselektuji / vycvičím ty správné polaře. Nikam ale nespěchám, přes koleno to lámat nebudu. Holubi už zůstávají cca 10 – 15 min na poli, sezobnou co jim tam hodím, a hledají další potravu. Dnes i posledně se mi stalo, že se vznesli, zakroužili a opět dosedli na pole (viz nekvalitní video), což je myslím dobré znamení a posun oproti loňskému roku. Minule jsem měl zážitek, jak pštrosi zakroužili a opět se snesli, tak kousek vedle dosedlo i malé hejnko pošťáků🙂. Ať se daří!
Ano, česno je přes roh.
Plán byl použít to na TS, na TS mám i ostatní vč s jednoduchým dnem ala Blaník. Spodní nástavek s vyřiznutým česnem je tlumič a na to má přijít VN, pak je česno mezi TL a VN.
V tomto případě je tam ale roj, neměl jsem moc volných nástavků, tak jsem použil co bylo volné. TL to samozřejmě nemá a přešlo mi divné "zaplácnout" česno rámkem tak toto jedinné je zatím na SS.
Taky mám jeden úl s "horním" česnem, dno je v tomto případě ze spárovky, všechno je těsné, žádné fuky. Mám v něm usazený roj. Dnes jsem po mnoha týdnech, zkontroloval dno a taky čisto.
----
Teď jsem krmil oddělky, tak jsem jen tak zběžně kouknul do KK i u produkčních. Tam mám zakrmeno "naslepo" 15 kg cukru. Jsme lajdák, před krmením jsem do plodiště nekoukal (ani teď ne), ale vím, že letošní dílo mám vpředu a žádnou rozestavěnou mezistěnu tam nemám, tak snad to nebylo nezbytně nutné. Byl jsem překvapen. To nejlepší vč má KK narvanou a z většiny už i zavíčkovanou, ale ty ostatní nic moc a budu muset ještě min 5 kg cukru dát, aby měly min těch 5 - 6 nízkých rámků plných. Měl jsem za to že, měly plodiště dost ulité, ale asi ne a krmení uložily zvětšiny do VN. O víkendu budu muset kouknout i do plodiště.
Zdravím, tak jsem dnes ukončil letošní včelařský rok, resp. zahájil nový🙂. Vytočil jsem zbytek medu a zakrmil velkou dávku roztoku 1:1 (8l). Celkově jsem vytočil 254 kg medu ze čtyř včelstev (63.5 kg / vč). Zimoval jsem ale 5 vč, tak je průměr "jen" 51 kg na vč. Je to moje druhá sezóna, resp. první, kdy jsem měl "produkční" vč a nic nepřeváděl na jinou rámkovou míru jako loni. Blaník je za mě bomba! Je to skvělý výsledek i přesto, že z těch čtyřech vč která jsem vytáčel bylo "ideální" jen jedno. Myslím, že muselo dát minimálně 80 kg. Z těch ostatních mělo jedno vč půl jara zvápenatění, další, loňský odd, bylo na jaře slabší a medník dostalo o dost později než ostatní a moc se jim tam nechtělo no a to třetí se "vyrojilo". Vyletěl roj, sedl na jabloň 2 m od úlu a za půl hodiny se všechny včely opět vrátily. Naivně jsem si myslel, že se vrátily i s matkou, a tak jsem vylámal všechny rojové matečníky po té, co jsem si z něj udělal 2 odd. Po nějakých 10 dnech jsem tam našel několik pěkných nouzáků🙂. Asi měsíc se tam tedy nekladlo a tak hodně zeslábly.
Když se sejde dobrý rok a skvělá metodika tak to jde skoro samo. Tome, děkuji Vám!
Tome, děkuji Vám. Máte pravdu, nemá cenu kvůli pár včelám riskovat. Zlikviduju je😢. Bohužel nám to tady řádí. V bezprostřední blízkosti (do 400 m) mám 3 včelaře. Jeden mi potvrdil, že to má, s druhým jsem ještě nemluvil a ten třetí mi brečel, že letos nemá téměř med, ještě nevytáčel, některým nedával ani medník. Prý mu nejdou do síly, tak asi taky vápno, ale vyloženě jsem se ho na to neptal. Já to měl na jaře u jedněch kmenových, ale asi se z toho nějak dostaly a dají 50+ kg medu.
Zdravím, už asi týden u nás není žádná valná snůška. Myslel jsem si, že je to neustálým silným větrem, který tady poslední dny fouká, dnes je ale téměř bezvětří a stejně to moc nelétá. Pravděpodobně o víkendu vytočím zbytek a zakrmím. Příští sobotu jedeme na dovolenou a nechci to nechávat až na konec července. Loni jsem zakrmil taky okolo patnáctého a vyplatilo se to. Vyzimoval jsem silná včelstva.
-----
Chtěl jsem se prosím zeptat. Opět jsem objevil zvápenatění😟. Tam kde bylo na jaře je to již asi dobré (alespoň tam nevidím mumie), teď je pro změnu v tom vyrojeném včelstvu. Teď je to vlastně včelstvíčko na asi 9 rámcích. Vyrojilo se to do mrtě. Zachraňovat je nechci, rozšiřovat počet včelstev nebudu, navíc mám asi 4 slušné oddělky jako rezervu a na výměnu matek. Matku zamáčknu, dílo holt zlikviduju (je to fakt slabé, plodu je tam minimum), ale co se včelami? Nešlo by je sklepat na náběh a spojit s nějakým oddělkem? Děkuji.
Nevím kam jinam to dát, tak to dávám sem … jsou to fotky od Toma. Tom to jistě okomentuje.
Dobrý den, tak jsem včera vytáčel. Nakonec to bylo rovných 70kg tmavého "lesního" medu (malina, ostružina, medovice)🙂. Celkově už mám vytočeno 149 kg (zimoval jsem 5 vč), tedy zatím průměrně 30 kg na vč. Na Blaník to není nic moc, ale:
1) Dvě vč z těch 5 se mi vyrojila (loni to byla 2 ze tří, takže posun 🙂) a to jedno vyrojené nedalo a nedá ani deko.
2) I přes hrozné sucho a horko je stále nějaká snůška, ještě nakvétají poslední ostružiny, asi je i medovice a teprve pokvetou lípy (včera jsem zaregistroval prvních pár květů). Ty ale prý v mé nadmořské výšce (525m.n.m) nemedují. V mednících, dle mého odhadu, u těch čtyřech včelstev co vytáčím, ještě minimálně 70-80 kg je a stále nosí. Snůška je ale taková pozvolná (nenápadná), ale asi nanosí celkem hodně, večer to kolem úlů krásně voní. Myslím, že ještě nějakých 50 - 100 kg pravděpodobně vytočím. Za mě je Balník bomba!
Na jaře jsem neměl moc medníkových souší, tak jsem byl nucen dát třeba celý nástavek mezistěn. Už mám letos vystavěných přes 100 nízkých rámků, tak to příští rok bude zase o něco jednodušší. Až teď mi postupně dochází výhoda dvojí rámkové míry a absence MM. Včely hodně nanosí a rychle staví. Ani jednou se mi nestalo, že by matka něco zakladla v medníku a to jsem zkoušel i pár rámků plástečkového medu, tedy SR do medníku. Pravda, tam jsem našel přesně jednu zakladenou buňku trubčiny. Včely to zanosily medem dřív, než to mohla matka zaklást. SR pro plástečkový med jsem ale dával až do druhého a třetího medníku.
Ne vše je ovšem tak růžové. Vyskytlo se nám tady zvápenatění. I u mě se to u jednoho včelstva na jaře projevilo. Teď už mumie vidět nejsou ale v září tam pro jistotu vyměním matku. Snad se to nebude opakovat každé jaro.
Ještě k "panenskému" medu. Teprve si buduji zákaznickou základnu (především u mne a manželky v práci), ale zatím jsem slyšel jen samou chválu. Několikrát se mi stalo, že si někdo vzal kilo (na zkoušku) a za hodinu, nebo druhý den přišel, že chce další dvě, tři. Vrcholem je kolega, jehož tatík je včelař. Loni si koupil 5 kg, letos chce 10.
A ještě jeden postřeh. Nejsilnější včely se mi na jaře vyrojily. Tahouny jsou paradoxně ty dvoje, co byly na jaře nejslabší. Odhaduji že dají minimálně 50, a nejspíš i mnohem víc kg medu. Když tady Tom psal o 60-70 kilech u těch nejlepších tak jsem moc nevěřil. Teď vím, že je to reálné.
Tento příspěvek píši jako poděkováni Tomovi, za to, že zde zveřejnil a do detailu popsal svoji metodiku. Můžu jen vřele doporučit. Tome, velké díky!
Dobrý den, vkládám fotky od Toma.
Chtěl bych se prosím zeptat na výměnu matky pomocí přeletáku. Mám jedno včelstvo, které má „špatnou“ genetiku. Jen se rojí a nenosí med. V současné době tam je mladá rojová matka, kterou chci nahradit. Říkal jsem si, že úl odnesu večer až bude tma stranou a na jeho místo dám do nového úlu oddělek s rozkladenou „ušlechtilou“ matkou. Nejsem si jistý, jestli si tento cca 4 rámkový oddělek „ubrání“ svoji matku před cizími létavkami, co se budou vracet na původní místo. Věřím, že když se nedává jen samotná matka, přidávací klícka není potřeba, ale raději se ptám. Děkuji.
Zdravím, samozřejmě vám to nepřeju, ale jsem rád, že v tom rojení nejsem sám🙂. Jak jsem už psal dříve, první roj jsem chytal koncem dubna. I když jsem tam nechal (aspoň jsem se o to snažil) jen jeden zavíčkovaný matečník a jeden otevřený, tak z toho ještě vyletěly asi 3 poroje. Už to neřeším, seberu je, den vězním a pak náběhem „spojím“ s usazeným prvorojem. Jak to kmenové, tak ten roj jsou ostré jako sviňa, tak se v nich už odmítám hrabat. Jestli klapnou nějaké matky z oddělků, tak se je pokusím vyměnit pomocí přeletáku. Jako další se mi předminulou sobotu vyrojily ty moje nejlepší. Sedly na jabloň 2 m od úlu. Stalo se ale něco zvláštního, za chvilku si to rozmyslely a všechny se vrátily zpět. Nechápu, asi se jim „po cestě“ ztratila matka. Z rojových matečníků jsem si udělal dva oddělky a zbytek vylámal, protože jsem si (asi naivně) myslel, že se vrátily i s matkou. Teď v neděli, po nějakých 6 dnech zimy, kdy včely nelétaly, jsem v plodišti našel asi 5-6 poměrně velkých zavíčkovaných matečníků v ploše plástu (asi nouzáky?) + ještě asi 2-3 u spodní loučky (zakladené misky, kterých jsem si předminulou sobotu nevšiml?). Ty u SL, se mi paradoxně zdály být menší tak jsem je zrušil, zbytek jsem nechal. Uvidím jak to dopadne, zatím se nevyrojily. No, a ještě jsem u jednoho včelstva našel asi 2-3 misky s trochou kašičky. Ty jsem samozřejmě zrušil ale musím je sledovat. Od nedělního pozdního odpoledne, kdy se konečně oteplilo se rozjela (po ochlazení pokračuje) velká snůška. Ještě stále kvete řepka, začínají hlohy a kleny, ty ale mají květy sežrané od nějakých mšic ještě před vykvetením, alespoň tedy ty při zemi, nahoře v koruně nevím. Na většině už mám 3 medníky, ale opět „trpím“ velkým nedostatkem souší, jsem nucen do medníků dávat téměř samé mezistěny, což není dobré. Příští rok to už bude veselejší, budu mít hodně panenských souší. Konečně jsem se i naučil správně zatavovat mezistěny a mám to dostavěné až k SL. V sobotu jsem zkušebně (pro rodinu) asi 15 kg vytočil. Bral jsem nějaké i ne úplně zavíčkované plásty. Med je výborný, ale má 18.5% vody. I když souše nutně potřebuji, ještě asi pár dnů počkám, až to bude úplně zavíčkované.
Tome, děkuji vám za odpověď. Dobře, nechám to tak, opravdu bych nerad přišel o ten první medník ze špendlíků a třešní, že by ho, byť jen část, třeba proplodovaly. Píšete, že jsme na začátku, snad ano. Ze slavného deště u nás asi sešlo, hlásí celý 1 mm na pondělí😟. Myslím, že za poslední 2 měsíce u nás pršelo jen jeden den, v úhrnu nějakých 8 – 10 mm. Snůška u nás zatím je, kvetou jabloně a před nějakými 4-5 dny začala řepka. Loni tady nebyla, letos je tady jedno mini (jen asi 2 ha) pole nějakých 500 m daleko a pak 2 „větší“, 1.5 km daleko. Otázka je, jak dlouho to ještě může vydržet. Dnes jsem doma, tak můžu vidět, že nosí jak o život a obtěžkané padají pod česna.
Zdravím. Tome, chtěl bych se vás prosím zeptat na přehazování medníků mezi včelstvy. Někde jste napsal, že silnému včelstvu vezmete téměř plný medník i se včelami a dáte ho na slabší včelstvo, aby ho doplnilo a zavíčkovalo. Říkal jsem si, že bych to vyzkoušel. Mám jedny super silné, včera dostaly 3 medník a jedny (loňský odd), co teprve začínají stavět a nosit do prvního. Logicky bych ten téměř hotový medník (chybí doplnit tak 2-3 kg max a zavíčkovat) dal nahoru, tedy na rozestavěný a jen nepatrně zaplněný medník „posilovaného“ včelstva.(?) Ve vlákně sběrný medník (vím, to je něco úplně jiného a dělá se za jiným účelem) se ale tento SM dává na VN, tedy pod nepřijatý medník posilovaného včelstva. Kam tedy s tímto medníkem? A nehrozí, že včely, co tento medník dostanou ho budou „rabovat“ a „zdržovat se“ přenášením medu atd. A nakopne je to (nejspíš ano), nebo naopak poleví, když přišly ke „kořisti“? Omlouvám se za asi hloupé dotazy, ale rád bych to udělal správně, pokud se rozhodnu to vyzkoušet. Děkuji.
Tome, děkuji vám za odpověď!
Roj jste usadil nějak brzy ne? A na ten vál položte něco, třeba kusy střešní latě, prostě udělejte sajtny. Někdy se hrnou tak rychle, že tečou a kapou mimo vál na zem.
Když se nejedná o roj neznámého původu, tak 1 den v tmavém a studeném sklepě (mám tam tak 5, 6 stupňů) by měl na uklidnění stačit, nebo ne? Ano, ty sajtny tam být mohly (měly), ale byla to improvizace, dost jsem spěchal, aby se tam do večera, než se ochladí stihly nastěhovat. Zvládly to všechny, i ty, co přetekly.
Dnes ráno u nás bylo -2.5°C. Snad to všechno nepomrzlo.













