Příspěvky uživatele

Romane, díky za inspiraci a nabídku zapůjčení lisu. Jak jsem psal, chci si vyrobit 1-2 úly na zkoušku. (Když jsem poprvé asi před rokem a půl zauvažoval o včelaření, tak jsem chtěl jen jeden klát do našeho trvalkového “záhonu“. Když jsem si o tom tady něco načetl, tak jsem si řekl OK, pořídím si 3 úly. Teď jich mám 5 a vymýšlím další “ptákoviny“, ach jo. Já těch včelstev fakt víc nechci! Dobře, tak 6 max7😊.) Taky jsem dospěl k závěru, že pro pár nástavků se nevyplatí dělat profi lis jako má třeba M.S. a taky chci dělat každou stěnu zvlášť a potom smontovat. Předpokládám, že se v jednom takovém přípravku / lisu pak dá vyrobit i strop a dno. Myšlenka, rákos seshora jen lehce stlačit a pak dolisovat z boku je zajímavá. Do toho šití se mi ale nechce, i když připouštím, že tak nástavek vypadá lépe a odpadne problém se slabou lištou (nebo plechem) na těch dvou stranách, kde na silnější dříví není místo. Jak sám zmiňuješ, moc dobře to nejde a bude to asi dost pracné. Dám tam dřevěné lišty / svlaky. Píšeš, že rákosáky úž jako medníky nepoužíváš. Něco se neosvědčilo, nebo je to jen “škoda práce“ pro nízké nástavky? A ještě jeden dotaz. Je to z venku nějak ošetřené? Rákos asi celkem vydrží, ale přece jenom, je to naležato a to je co se hnití týče vždy horší. Díky. J.

Javali, mám ještě jeden úl s takto umístěným česnem a tam prolet nebyl. Ještě jsem teď byl mrknou do podmetu a zase tam bylo tak 15 mrtvolek (po cca 4 dnech). Slaboši to ale asi nejsou, měli jsem napočítal 8 řádků. Budu to sledovat. Díky.

Všude padají teplotní rekordy, u nás až do včerejšího dne zima a mlha, že nebylo vidět na 20m. Dnes ale bylo krásně, v poledne na sluníčku přes 10 °C. Jedno včelstvo mělo celkem intenzivní prolet, viz foto. Snad to není nějaký průser. U tohoto včelstva bylo po první fumigaci nejvíc roztočů (cca 70), před aerosolem (minulý víkend) jsem z podmetu vymetl tak 50 mrtvých včel, den po fumigaci zase asi 50, následující den už jen nějakých 5. Snad u nich není něco špatně. Ostatních čtyři včelstva prolet neměla. 

Díky všem za rady, fotky a inspiraci. M.S. to má parádní. Zdá se, že jste dělal desítky nebo stovky nástavků. Tam se "profi" lis vyplatí. Já chci jen 1-2 úly, tak to budu muset vymyslet nějak jednoduše. Ten plech na těch dvou stěnách, kde by silnější lišta zavazela jsem taky v nějakém videu viděl, ale říkal jsem si, že když je to tak dokonale přírodní, že by to chtělo dřevo i tam. Nerez plech ale nejspíš ničemu nevadí a trvat na dřevě by bylo, jak by řekl Tom, aktivisticky pošetilé🙂.

Jirko ty chováš včely a nepoznáš najlepší včelársky časopis v Československu..?

Polepším se🙂.

Goro, děkuju Vám. Nevěděl jsem, že má M.S. rákosové úly. Třeba hodí do placu nějakou radu, postřeh🙂. Dymák neznám, podívám se, jestli se dají někde sehnat starší vydání. Určitě to bude zajímavé čtení.

Původně jsem chtěl udělat dřevěné rámy a pak dělat celý nástavek najednou, ale je fakt, že když chci jen 1-2 úly na zkoušku, tak bude lepší (jednoduší na výrobu přípravku) udělat jednotlivé stěny zvlášť a pak to teprve spojit jak je vidět na obrázku. Asi by se pak dalo v jednom přípravku udělat i dno a případně strop. Jak jsem tušil, bez té středové "výztuže" to asi nepůjde. Na plánku má ta lišta co drží rákos jen 5x25mm. To mi přijde strašně málo. Teď jsem byl v dílně a 5 mm (smrk) se dost prohýbá i jen na těch cca 11 cm co bude výška rákosu mezi rámy. 7 mm už je zajímavějších. 5mm lišta by asi musela být z něčeho pevnějšího, ne ze smrku, ale nevím. Nejspíš to není tak moc slisované, jak si myslím.

Zdravím, je zima, čas na ptákoviny, a tak přemýšlím, že bych si vyrobil úl z rákosu. Máte s ním někdo zkušenosti? Na YT je hodně videí, ale přesto jsem se chtěl doptat na pár věcí. Nahoře a dole bude dřevěný rám. Horní rám, ve kterém bude drážka na zavěšení rámků, musí asi být z něčeho silnějšího, třeba z hoblované střešní latě. Spodní rám by ale asi stačil z hoblované (klidně jednostranně) coulové desky. Je to tak? A stačí jen horní a dolní rám pro nástavek vysoký 30 cm, nebo musí být ještě jeden rám uprostřed?

Dále, uvnitř i vně musí být na každé stěně nástavku “svlaky“, které drží rákos mezi rámy. Uvnitř nástavku, na přední a zadní stěně (předpokládám TS) by tento svlak mohl být silný 1 cm a současně tvořit mezerník. Ovšem mezi BL rámku a boční stěnou úlu je standardní mezera jen 7.5 mm, a tak by tento svlak mohl být jen nějakých 6 mm silný (aby se daly posouvat rámky), což je nic, a myslím, že to rákos neudrží, i kdyby byly třeba dva nebo tři. Asi tam bude muset být ještě jeden rám uprostřed, pak to nebude tak namáhané.

Tento úl už z podstaty nemůže být tak přesný, jako úl ze spárovky. Rákos se asi trošku vyboulí dovnitř (i ven, tam je to ale jedno). Je tedy správné dělat tento úl uvnitř široký 405 mm (v nominále) tedy tak, jak se dělají standardní úly pro RM 39? Nebo raději pár mm přidat? Pak by i ten svlak mohl být 8-10 mm silný, což by snad stačilo.

Pokud je tady někdo, kdo tyto úly má, budu rád, když se podělí o zkušenosti jak z výroby tak i provozu v tomto úle. Děkuji.

oprava Martinova rámku.

Tome, Martine, díky že bádáte. Posilám výkresy Vašich rámků.

Mě napadlo jen tak “na prasáka“ prostřídat rámky 39x30 s rámky 39x34.7. Bylo by to jednoduché, ale jako plodiště asi malé, i když čistá plocha (není tam žádné dříví navíc) by už byla blíž tomu, co je potřeba. Hlavně by to ale nebylo profesionální, možná by to dostavovaly ke stěnám, což by nešlo. Letos, jak jsem převáděl jedno včelstvo z plastových rámků 39x24 na 39x30 jsem to tak měl a dole na čtyřiadvacítkách stavěly trubčinu pěkně rovně a ke stěnám to nedostavovaly.

Vaše nápady jak se “zbavit“ tlumiče jsou skvělé, ale já tam pořád vidím problém s KK (dle Tomových letošních zkušeností musí být pro “bezpečné“ zimování KK dole). Tom sice uvádí postup, jak dostat rámky z KK dolů, ale to mi přijde velice pracné. Až jednou VN nezvednu, tak 1x ročně odrovnat pár rámků z VN někam bokem, zvednout VN, podsunout KK s již vystrojeným TL pro příští rok (snad se to osvědčí) nasadit VN a vrátit rámky zpět mi přijde mnohem rychlejší.

Zdravím, na Vysočině je už taky bílo. Posílám pár fotek z dnešního zataženého dne.

Zdravím, tak jsem ještě využil poslední pěkné dny k tréninku. Dnes byla pokořena hranice 5 km. Mám takový pocit, že by se snad vrátili i z mnohem delší vzdálenosti, třeba z 10 km, zkoušet to ale nebudu. Až u těchto tréninků se můžou plně projevit letové schopnosti pštrosů. Když naberou výšku a rychlost, létají jako rakety. Umí i prudké změny směrů a "propady" o desítky metrů viz dnešní video. Bohužel je to z velké vzdálenosti a není tam nic moc vidět (sledujte tři tečky🙂). Proč to dělají nevím, asi trénují na dravce, nebo si jen tak hrají.

Děkuji za potvrzení, že ta slabší mlha nevadí. K Vašemu dotazu. Musím tam holt dvakrát. večer po setmění zadělám vlet a ráno je posbírám. Z pletiva ze svařovaného drátu, co se používá například na voliéry, jsem si nastříhal pásky cca 10 cm vysoké a na délku tak o 2-3 cm širší než je vletový otvor. Tento pásek pak za tmy rozepřu do vletováho otvoru. Perfektně to drží a mám to tam naházené za minutu. Když se člověk chová tiše, tak o tom holubi ani neví. Komorák nemám, a tak nevím jak je to s chytáním tam, ale toto mi přijde snad i rychlejší a bez rušení ostatních holubů.

Posílám video z odpoledního krmení.

Zdravím, jak jsou na tom polařící holubi za mlhy? Nemyslím takovou tu celodenní, hustou, že by se dala krájet😊, to nejspíš sedí doma. Myslím takovou tu lehčí, co se dopoledne rozpustí. O víkendu taková mlha byla. Holuby jsem zavezl k nejbližšímu poli, těsně za poslední stavení a neměli problém. Dnes byla opět mírná mlha, která se rychle rozpouštěla, viditelnost tak na 100-200 m. Holuby jsem zavezl na známé pole, 1 km daleko. Opět neměli problém, než jsem se vrátil, byli už doma na střeše. Dál jak ten 1 km bych je nevezl, za husté mlhy už vůbec ne, ale myslím, že taková ta lehčí mlha by polaření bránit nemusela, ale nevím, nejspíš by dobrovolně na pole neodletěli. Jinak na holubech je vidět, že si na chytání a transport celkem zvykli a už je to nijak nestresuje, alespoň mám ten pocit. I na poli už zůstávají mnohem déle a hledají si potravu.

Podařilo se mi sehnat 2 páry velice slušných holubů od chovatele z Čech, který úspěšně vystavuje a má holuby (mimo zimní období) volně puštěné. Ještě mám něco slíbeno od jiného chovatele, jak jsem psal, tak snad přežijí zimu a na jaře se vydaří nějaká slušná holoubata. Ta budu vozit na pole, aby se rozlétala. Učit je budou tito 3 borci (viz video), kteří jsou dobrými letci, znají okolí a snad se u nich “probudil“ i smysl pro orientaci. Později prodám / daruji všechny “staré povaleče“. Pak už bych neměl problém odebrat krmítko, aby se holubi rozpolařili. Uvidíme, snad to vyjde.

A co čejky, už krmíte, nebo se ještě uživí venku?

Tome, mě osobně Vaše zkušenosti velice zajímají a moc jste mi pomohl. Začal jsem včelařit loni v létě s nulovými znalostmi a úplně bez jakékoliv praxe. Na “čumendu“ u kamaráda včelaře jsem byl jen jednou, abych poznal trubčinu od dělničiny a zavíčkovaný plod od zavíčkovaných zásob😊, jinak jsem samouk a čerpám info hlavně zde. Rozhodně nikomu nedoporučuji takto diletantsky začínat, mě so to holt přihodilo (kamarád mi bez varování přivezl roj). Díky vaším radám a návodům, které se snažím následovat, jsem se do toho celkem rychle dostal, bez nějakého většího tápání. Ano, včely se mi letos rojily (dvoje ze tří), ale to přičítám hlavně tomu, že jsem neměl žádné dílo a většinu převáděl z 24 na 30+15. To jediné včelstvo, co se mi nevyrojilo a dařilo se vést přesně podle metodiky Blaník mi doneslo 40 kg panenského medu (525 mnm, žádná řepka, akát, slunečnice atp.) a opravdu s ním nebyla téměř žádná práce. I teď po fumigaci se mi potvrdilo, že to co píšete je pravda, spady v Blaníku naprosto minimální, někde dokonce 0 – 2 kleštíci, jen u jednoho asi 70. Blaníku věřím a už teď se těším na příští sezonu, kdy to pro mě snad bude o něco jednoduší tím, že jsem nabyl alespoň minimální zkušenosti a hlavně mám vše převedeno na moji rámkovou míru.

Ano, jste pruďas a umíte pěkně zpražit, většinou víc než si dotyčný zaslouží, ale každý jsme nějaký. Mě osobně je milejší, když mi napíšete, že jsem debil (takhle ostrý nikdy nejste) a poradíte mi, něž když mě v tom necháte vykoupat. Budu rád, když budete přispívat i nadále.

Děkuji. Mám už něco nadřeknuté u jednoho z nejlepších chovatelů MP černých, ale prý až někdy koncem listopadu. Není to ideální doba pro nákup nových holubů, ale co se dá dělat, do jara mi asi nepočká. Snad se mi příští rok podaří sestavit 5 obstojných párů a odchovat nějaká slušná holoubata jako základ pro další, snad už i polařící chov.

-----

Pro letošek jsem dosáhl čeho jsem chtěl, a tak asi výrazně omezím trénink. Teď vozím holuby na pole 4x do týdne, dále budu pokračovat už jen o víkendu, když bude pěkné počasí a bude se mně chtít. Holubi zase trošku pokročili, v sobotu zůstali na poli snad 15 minut. Po sezobnutí několika zrnek kukuřice co jsem jim tam hodil se courali po poli a sháněli další potravu. Jestli se rozpolaří a zda je pole "uživí" (počítám s dokrmováním večer) se uvidí příští rok. Podmínky asi nemám úplně ideální. Naše vesnice je obklopena lesy. Na západ ani východ pole nejsou, tam se táhne asi tříkilometrový pás lesa (resp. toho co z něj zbylo po kůrovcové kalamitě), který začíná 100-200m od holubníku. Na jih je nějakých 200 – 300 m daleko malé, asi 5ha pole a pak zase les. Dá se tedy létat jen ve výseči SV-SZ, kde jsou pole i nějaké louky. Holuby tedy vozím a pouštím z různých míst v tomto směru a vzdálenost postupně prodlužuji, aby se potrénovali. Když je pouštím z nového místa, tak se snažím, aby místo které už znají bylo "na dohled". V neděli bylo jasno a tedy dobrá viditelnost. Holuby jsem zavezl na pole do vzdálenosti 4.3 km (vzdušnou čarou) od holubníku. Sledoval jsem je dalekohledem, bez problémů nabrali správný směr a když jsem přijel domů, už si probírali peří na střeše. Když si vzpomenu jak jsem před cca 2 měsíci měl obavy pustit holuba uprostřed obce, asi 350 m daleko, tak se musím smát. Měl jsem poprvé i velkou obavu pustit holuby za dálnicí, ta se ale zdá být dobrou navigací. Dál už je hnát nebudu, nemá to smysl, stejně tak daleko do polí létat nebudou. I když, ... mám ještě vyhlédnuté jedno pěkné místečko 5 km daleko🙂.

Tak celkový spad po 26h od fumigace byl u nejzamořenějšího včelstva 57 kleštíků, což je asi polovina toho, co jsem našel na podložkách loni u oddělků. Zbylá čtyři včelstva měla 17, 6, 1 a 0. Možná je letos kleštíka méně, nebo mám štěstí začátečníka a nebo to bude jak píše Tom, že včelstva v Blaníku kleštíka nemají🙂. Jak jsem psal, jediné "léčení" byl jeden pásek gabonu v srpnu. Soused co včelaří v klasice a má včely 100m ode mě, bude fumigovat příští týden. Zkusím pak zjistit jak je na tom on, aby bylo srovnání.

Dnes bylo příhodné počasí, a protože příští víkend ani ve svátek nejsem doma, tak jsem dnes udělal fumigaci. Jsem zvědavý jaký bude spad, ale myslím, že to bude dobré. Než se setmělo (2.5 hod po fumigaci) jsem mrknul na podložky a napočítal jsme dohromady, z pěti včelstev, 20 kleštíků (u dvou včelstev 0). Určitě ještě budou padat, ale stovky jich tam snad nebudou. Zítra dám vědět.

Dobrý večer, chtěl jsem se prosím zeptat. Stloukám rámky, udělal jsem si i nějaké do TL. Seřízl jsem HL tak, aby tam vznikl břit - T loučka. Je nutné tyto rámky drátkovat? Myslím že ne, celý rok se tam neleze tak nehrozí vylomení a při vyřezávaní díla by drátky akorát zavazely.

A ještě jeden dotaz ... Ve vedlejším vlákně (nechci trhat diskuzi tak to dám sem) mě v Tomově příspěvku zarazilo toto:

Ano, u mě lze, když nemám NN, dát jako první medník 24 a taky postaví 6 M a vše to zanesou medem. Stejně, jako ta vč, která dostala “správný” medník 15. Akorát že ta s Adamcovým medníkem mají za PŘESNĚ STEJNOU DOBU 24 kg medu a ta “správná” jen 15.

Tome, můžete se o tom prosím trošku rozepsat? Nějak mi to hlava nebere, jak může stejné včelstvo donést za stejnou dobu víc medu, když mu dám větší medník. Myslel jsem, že právě ten první nízký medník je klíčový, abychom včely nepodtrhly. Zatím mám co dělat abych zvládnul 30+15, další rámkovou míru tedy neplánuji, jen mě to zaujalo. Děkuji.

a ješte jedno🙂

Tak to je paráda, že vám polaří už i holoubata "odchovaná z pole". U mě to asi neklapne, důvody jsem zmiňoval, nemůžu odebrat krmítko. Nevzdávám to ale, pokračuji v tréninku, příští rok to už určitě vyjde. Teď zvažuji jak dál. Holubařím cca 3 roky a v prvním roce jsem udělal chybu, že jsem do chovu zařadil několik ne úplně vhodných holubů, jsou menší a nejsou sytě černí. Teď jsem 2 páry vyřadil. Jsou sice velice plodní, ale není to prostě ono. Letos se mi podařilo odchovat jen 2 slušná holoubata, ostatní za moc nestojí. Resp. podařilo se těch slušných víc, ale něco je sežralo. Kritických je pro ně prvních pár dnů, než se alespoň trochu rozlétají. Něco mi je letos bere ze země, naše kočky to nejsou. Je mi jasné, že moji volně létající pštrosi, nebudou tak velcí a dokonalí jako ti výstavní, ale zase to nesmí být velikosti čejky🙂. Přemýšlím tedy, že si koupím 2 páry pěkných pštrosů a pokusím se na jaře odchovat více slušných výletků, které budu trénovat, a na kterých postavím další chov.

Posílám video z tréninku. Když je zavezu na známé místo, tak už někdy letí přímo domů bez toho, aby kroužili a budili pozornost dravců. Když startují z nového místa, tak vždy zakrouží. Někde jsem četl, že by polařící holub měl znát okolí do minimálně dvojnásobné vzdálenosti než běžné létá. Patrně kvůli dravcům, to kdyby je nějaký rozehnal. Už mám 4 holuby co se dokáži vrátit ze vzdálenosti přesahující 2 km od holubníku. Holub je opravdu velice "tvárný" a dá se vycvičit. Musím to zaklepat, ještě jsem při tréninku nepřišel o žádného holuba.