Mám děti, které jsou dospělé, samostatné, mám maminku, které je 80 let. Jsem na telefonu pořád. Nikdy bych si neodpustila, že kvůli tomu, že nejsem na mobilu, nebo že ignoruji zvonění, se mým blízkým zkomplikoval život nebo došlo k nějakému prodlení. Když se mamce nemůžu opakovaně dovolat, sedám do auta a jedu k ní. Naštěstí vždy zbytečně, ale jednou jí včasná pomoc může zachránit život nebo zmírnit následky třeba mrtvice.
No vidíte. Vám přijde že trpím paranoiou z nevyžádaných tel. a mě zas že své okolí nasměrně kontrolujete. Mě někdo kontrolovat několikrát denně, byť z lásky, tak to taky neberu.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 24.03.2026, 17:38:19
Koho kontroluji? Maminku? Ano, voláme si denně. Mamince je osmdesát, žije sama se psem v zahradě. Beru to jako samozřejmost, že se obávám a že se starám.
Třeba byste péči vašich dětí taky ocenila, až vám bude osmdesát.
Já zvedám vše… teda mimo čísla, co vidím, že mají nějakou nestandardní předvolbu…když se s dotyčným nechci bavit, tak to prostě utnu… ale neumím si představit, že neznámé číslo nezvednu… 2x se mamce stal úraz a volali mi z nemocnice.
taky volám (a taky telefon nevypínám) - mamce bude 89…sice bydlí u sestry, ale stejně pravidelně každý den spolu pokecáme. Těch kamarádek jí už moc nezbylo… a tak každý hovor či návštěva je příjemné vytržení. A to je pohyblivá a aktivní…
A pokud je sestra na dovolené - volám během dne často a každý den tam osobně proběhnu.
Telefon beru i proto, že na fakultě mám zcela volnou pracovní dobu. A považuji za nutné, že pokud nejsem na pracovišti, jsem na telefonu.
Já taky zvedám vše. Ale já jsem veřejně činná osoba, mně běžně volají cizí lidé a neznámá čísla, aby se na něčem domluvili. Takže nad tím moc nepřemýšlím. Pokud je to hovor “jsem ze společnosti xy a děláme průzkum”, tak se s ním pobavím, zda ten průzkum chci absolvovat, pokud je to “jsem ze společnosti xy a nabízíme”, tak řeknu, že nemám zájem a přeji pěkný den. Ti lidi jsou normální, většinou taky popřejou pěkný den. A jestli má moje číslo jedna databáze, má ho i dalších 50 volajících, takže mě to zase až tolik netrápí.
A jo, taky se mi stane, že si telefon nechám dva dny v autě, už se mi taky stalo, že jsem odjela na víkend bez něj. No tak až ho zase vezmu do ruky, tak se objeví zprávy a nepřijaté hovory, a prostě tomu všemu odpovím a vše obvolám.
Matku už jsem taky donutila nosit telefon všude s sebou, takže pokud potřebuje, volá, a ví, že v pracovní době mě zpravidla zastihne. O víkendu už to může být slabší 😀 No už má číslo i na NĚHO, takže kdyby byla akutka, někoho se dobere…
Mně volá denně neznámých čísel hodně. Za prvé proto, že mám tel. zveřejněný kvůli rekre ubytování a za druhé proto, že mám na svůj soukr. mobil přesměrovaný i ten pracovní a ve firmě je 3 tis. lidí, takže prostě pořád někdo volá. Pokud mám nevyžádaný hovor, ukončuji ho téměř okamžitě se slovy “nemám zájem” a následně číslo ukládám pod kontakt “Nezvedat”. Vyřešeno.
Zvedám všechna čísla, jelikož nám volá řada zájemců o zvířata, nejenom od nás. Pokud volají s nějakou nabídkou, která mně i zaujme, říkám ať mi řeknou odkaz kde se mohu podívat na informace a jinak říkám nechci, nemám zájem a číslo zablokuji.
Teda musím upřesnit, že ti kocouři teda taky nejsou zadarmo. Taky papají, krmení stojí na kilo stejně jako pro psa (možná víc - míň příloh, víc masa) a stelivo taky není zadarmo 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 30.03.2026, 08:28:53
ti kocouři teda taky nejsou zadarmo. (možná víc - míň příloh, víc masa) - přesněji řečeno žádné přílohy, na ty se mi raz dva tři - jednou týdně nechám u řezníka cca 500 Kč (ale je v tom schovaná i tlačenka nebo česnekové provázky pro mě 😉)
Jasně, že ne. Proto mě fascinuje, že někdo řeší pořizovací cenu jakéhokoliv zvířete. To je přece to nejmenší.
Já třeba koně koupila (dvakrát) za 35 000. Ale v provozu do nich zahučelo a stále hučí stovky tisíc.
Já třeba do pořízení psa nehodlám investovat než nějakou dvojku na dojetí do útulku a adopční poplatek. Je teda fakt, že psa nehodlám nějak rozmazlovat ani potom, ale s nějakou tou tisícovkou měsíčně jsem smířená. Jen prostě do pořizovačky (když je mi do značné míry jedno, co to bude za psa) nehodlám strkat peníze 😀
