Ahoj všichni, co chováte více než jednoho koně. Rád bych se dozvěděla, jaké mají mezi sebou ve stádě koně vztahy. Všechno klape nebo se rvou a košou navzájem? Občas se porvou a potom je už klid nebo mají své oblíbence a těch se drží a ostatní nesnáší? Pořekadlo rvou se jako koně musí z něčeho pocházet 🙂
Moje zkušenosti: Pořekadlo pochází nejspíš z pozorování bitek hřebců o kobyly nebo z vyhánění mladých hřebečků ze stáda. Dříve nebylo zvykem kastrovat. Kobyly se mezi sebou zpravidla nervou, to by byl zbytečný výdej energie, takže maximálně ta, co má v té situaci navrch, usměrní tu, která momentálně nemá nárok, a jede se dál. Valaši taky nemají důvod se mezi sebou rvát, ale jsou to větší hračičky, tak si hrají. Taky se můžou hádat o kobyly, pokud některému valachovi haraší hormony a zrovna je důvod (říjí kobyla, nová kobyla, nový jiný valach…). Máme samé valachy (dříve kombinace valachů a hřebců, ale všechno už vykastrováno) a nikdy se o nic neperou/neprali. Maximálně si spolu hrají, provokují se, blbnou, no a v případě, že o něco jde (jídlo až na prvním místě), tak se navzájem, jak řečeno, usměrní, většinou po sobě hodí zadkem. No, ono to jejich “hraní” taky na někoho může dělat dojem boje na život a na smrt, pokud nezná chování koní 🙂
Zajímavé je, že nejde říct, kdo je “vedoucí”, on je totiž vedoucí v každé situaci jiný kůň. U jádra je vedoucí nejmenší nejdrzejší poník, ale pokud se rozhoduje o tom, jestli se jde pást nebo se jde domů, jeho názor nikoho nezajímá. U sena je zase vedoucí teplokrevník, ale když se plnokrevník rozhodne, že jde bouřka a jde se uklidit do přístřešku, běží za ním teplokrevník jak pejsek. Prostředního poníka zase všichni pozorují, když se kolem motají lidi, protože on je nejlepší radar na pamlsky, a jak zabublá, všichni se hned řadí do fronty 😀
Samozřejmě i mezi koňmi mohou vzniknout nějaké dlouhodobé nevraživosti, a ti dotyční jedinci jsou pak na sebe nabroušení vždy, ale nikdy jsem neviděla, že by se dotyční rvali (tedy jsou-li spolu ve stádě). Jeden prostě tomu druhému uhne, případně jeden pronásleduje druhého, a jak může, tak si do něj kousne, tam je pak ten jeden chudák dobitý a dokousaný, ale ten se zpravidla moc nebrání, takže ke rvačce jako takové nedochází. Pak je samozřejmě na majiteli či ustajovateli, aby takový nezdravý vztah mezi dotyčnými koňmi řešil režimovými opatřeními.