Dobrý den, naše rodina časem uvažuje o koupi menšího koně pro rekreační ježdění. Uvažujeme o plemenech hucul nebo hafling a zajímal by mě Váš názor na využití těchto koní. Mám obavy, že dospělý člověk si na malém koni moc pohodlně nezajezdí a že takovýto kůň nemá vlastně jiné než rekreační využití pro děti. Dá se např. s huculy absolvovat putování na koních? Bude stačit "velkým" koním? Je schopen zvládnout stejnou vzdálenost jako oni? Za Vaše názory předem děkuji.
Řada stáji chovající konkrétní plemeno velmi často nabízí i vyjíždky, včetně těch celodennich.
Pokud Vám záleží na plemeni , nehledejte po internetu , ale především jeďte , ty koně si pod sedlem vyzkoušejte a zeptejte se chchovate na specifika chovu.
Každému totiž sedne něco úplně jiného a pokud to má být rodinný kůň, tj. kůň pro víc lidí , ta zkušenost je nepřenosná.
Jinak velký člověk může na těchto plamenech jezdit, pokud nemá 120 kg a koni se neplácá v sedle a tudíž nezpusobuje nárazy do páteře. Horší už to pak může být ale u vysokého člověka s rovnováhu kvuli výšce těžiště -a to nemusí být pohodlné ani koni.
Majiteľ a fanúšik huculských koní here 🙂
Toto plemeno je na putovanie po horách ideálne. Výdržou strčí iné plemená do vrecka, kedysi sa robili huculské putovania a začínalo sa v Poľsku, potom SR a končilo sa v Maďarsku a druhý rok naopak, atď.
Jazdili normálne dospelí chlapi, taktiež na týchto koňoch chodí do terénu aj stráž prírody mnohých národných parkov. Mnohí z nich sú vysokí, našla by som určite aj fotky niekde.
Ale vlastníctvo prakoňa má aj nevýhody- kone sú často obézne a z toho plynú rôzne zdravotné problémy, no ak by pravidelne fakt putovali niekde po horách a dolách, tak za mňa značka ideál.
Problémom držania primitívneho plemena nie je to, že na ňom jazdí 100 kg človek, problémom je, ak nejazdia vôbec (eehm, hovorím aj o sebe, valach je v 20 hektárovom výbehu, u nás toho roku od jari výdatne prší, cez zimu neschudol skoro nič, na jar som sa vážne obávala laminitídy, jeho sestra v inom chove sa pred 3 dňami schvátila, pravda, na extrémne bohatej horskej pastve, môj je našťastie na úplne inom druhu porastu v záplavovej oblasti).
Fotky sú staré, z roku 2013, na tej druhej úplne vľavo je myslím pán Fabian z Ostrej skaly a ten má snáď cez 190 cm.
Potvrzuji, tehdejší partner má dosud huculku ( 34 let,ta huculka), vážil tehdy přes 90 kilo a sjezdil spolu kde co. I na vandru s koňmi jsme byli. Velkým koním stačí, ale má kratší krok, takže buďto jde poslední, nebo se naučí na pobídku krok prodloužit. Co je ale u těhle plemen záludné, když skloní hlavu, nemá krk, na to si člověk musí zvyknout. 🙂
Anonymní:Dobrý den, naše rodina časem uvažuje o koupi menšího koně pro rekreační ježdění. Uvažujeme o plemenech hucul nebo hafling a zajímal by mě Váš názor na využití těchto koní. Mám obavy, že dospělý člověk si na malém koni moc pohodlně nezajezdí a že takovýto kůň nemá vlastně jiné než rekreační využití pro děti. Dá se např. s huculy absolvovat putování na koních? Bude stačit "velkým" koním? Je schopen zvládnout stejnou vzdálenost jako oni? Za Vaše názory předem děkuji.
Nepopulární připomínka - chcete koně jednoho nebo dva? A kde bude (budou) ustájeni?
Jinak, ano, s huculy se dá absolvovat puťák bez problémů. Jsou-li teda natrénováni.
Můžu doporučit zajet si někam, kde huculy chovají, a objednat si tam vyjížďku nebo jízdárenskou lekci. Poznáte na vlastní zadek, hlavu a vůbec celé tělo, jestli je to kůň pro Vás.
Na Janově Hoře v Krkonoších nebo na farmě /Y na Cunkově u Tábora nabízejí vyjížďky výhradně na huculech. Janova Hora organizuje i vícedenní putování, můžete zkusit a pak uvidíte.
Mám 173cm a kobyla cca 138 v kohoutku, nemáme problém spolu projet kdeco, pokud jedeme s velkým koněm (jezdíme s plnokrevnou kobylou), tak na loukách jsme pozadu, o tom žádná, ale v terénu zase čekáme my na ně. Než přepočítá plnokrevné nožičky a najde cestu kopcem dolů, huculice dole požere nějaký ten trs, aby neměla zbytečné prostoje 😀
bassrock:Můžu doporučit zajet si někam, kde huculy chovají, a objednat si tam vyjížďku nebo jízdárenskou lekci. Poznáte na vlastní zadek, hlavu a vůbec celé tělo, jestli je to kůň pro Vás.
Na Janově Hoře v Krkonoších nebo na farmě /Y na Cunkově u Tábora nabízejí vyjížďky výhradně na huculech. Janova Hora organizuje i vícedenní putování, můžete zkusit a pak uvidíte.
Mám 173cm a kobyla cca 138 v kohoutku, nemáme problém spolu projet kdeco, pokud jedeme s velkým koněm (jezdíme s plnokrevnou kobylou), tak na loukách jsme pozadu, o tom žádná, ale v terénu zase čekáme my na ně. Než přepočítá plnokrevné nožičky a najde cestu kopcem dolů, huculice dole požere nějaký ten trs, aby neměla zbytečné prostoje 😀
Tak tak. Já před léty absolvovala týdenní pobyt na huculech a od té doby mají můj hluboký obdiv
Děkuji všem, jste úžasní. Jsem ráda že jsem tuto stránku objevila, určitě budu vaše rady ještě potřebovat. Vaše inforamce mi zatím plně postačují.
Požere nejaký ten trs 😂😂
Počítání nožiček také na jedničku🤣👍