Dobrý den, přečetla jsem si na internetu, že když králík pije svoji moč,tak že mu chybí minerály - zatím to beru jako informaci s rezervou. Chtěla jsem se tedy prosím Vás zeptat - zda-li Je to tedy pravda nebo by to mohlo být něco jiného ? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, přečetla jsem si na internetu, že když králík pije svoji moč,tak že mu chybí minerály - zatím to beru jako informaci s rezervou. Chtěla jsem se tedy prosím Vás zeptat - zda-li Je to tedy pravda nebo by to mohlo být něco jiného ? Děkuji za odpověď.
Vážená. Souhlasím s tvrzením, že králík znečištěné pití močí pít nebude. Osobně, když to zjistím, hned misku pořádně vymyju. U králíků mj. existuje tzv. požírání vlastních výkalů – cerkofagie V trávicí soustavě býložravců žije značné množství symbiontů napomáhajících trávení celulózy (některé druhy bakterií a kvasinek). Ze savců např. nutrie, zajíci, králíci, morčata aj. požírají vlastní kašovitý trus (tzv. cekotrofní trus), který je v tenkém střevě využíván jako zdroj důležitých nutričních látek a obsahuje i symbionty.
Vážená. Souhlasím s tvrzením, že králík znečištěné pití močí pít nebude. Osobně, když to zjistím, hned misku pořádně vymyju. U králíků mj. existuje tzv. požírání vlastních výkalů – cerkofagie V trávicí soustavě býložravců žije značné množství symbiontů napomáhajících trávení celulózy (některé druhy bakterií a kvasinek). Ze savců např. nutrie, zajíci, králíci, morčata aj. požírají vlastní kašovitý trus (tzv. cekotrofní trus), který je v tenkém střevě využíván jako zdroj důležitých nutričních látek a obsahuje i symbionty.
Co je cerkofagie? A myslím, že trávení celulózy probíhá v tlustém střevě (v případě přežvýkavců v bachoru), které je osídlené i patřičnou bakteriální mikroflórou. Určitě ne v tenkém. Tam žádná mikroflóra není, protože se jedná o trávení enzymatické.
Vznik cékotrofů je umožněm dvojí činností tračníku.Ten oddělí fermentovaný obsah slepého střeva s vysokým obsahem živin (bílkoviny,vitamíny skupiny B ,vitamín K,které vznikají ve slepém střevě na substrátu z krmiv s nízkým obsahem živin) od balastu s vyšším obsahem vlákniny a vytvoří měkké a tvrdé bobky.Měkké bobky králík požírá přímo od konečníku a zpracovává v žaludku a tenkém střevě,čímž pokrývá potřebu vitamínů B a K plně nebo z velké části a částečně i potřebu bílkovin asi 20%.
Vznik cékotrofů je umožněm dvojí činností tračníku.Ten oddělí fermentovaný obsah slepého střeva s vysokým obsahem živin (bílkoviny,vitamíny skupiny B ,vitamín K,které vznikají ve slepém střevě na substrátu z krmiv s nízkým obsahem živin) od balastu s vyšším obsahem vlákniny a vytvoří měkké a tvrdé bobky.Měkké bobky králík požírá přímo od konečníku a zpracovává v žaludku a tenkém střevě,čímž pokrývá potřebu vitamínů B a K plně nebo z velké části a částečně i potřebu bílkovin asi 20%.
Já měla zato, že cekotrofie je kvůli lepší využitelnosti právě té celulózy. Protože mi přijde, že tady králíka příroda trochu ošidila. Vždyť i prase je na tom se stavbou tlustého střeva (myslím konkrétně slepé a vzestupný tračník) mnohem líp. A to je všežravec, který si může živiny doplnit i jinak. Zatímco králík je fakt vegetarián závislý jenom na příjmu rostlinné potravy.
O trávení byl pěkný článek v Chovateli,pokud ho najdu,dám odkaz,ale i zde je to pěkně popsáno,tak nemá smysl to přepisovat.Napsala jsem ve zkratce co pamatuji z článku MVDr Matrince o výživě a krmení.
O trávení byl pěkný článek v Chovateli,pokud ho najdu,dám odkaz,ale i zde je to pěkně popsáno,tak nemá smysl to přepisovat.Napsala jsem ve zkratce co pamatuji z článku MVDr Matrince o výživě a krmení.
Děkuji.
O antiperistaltice slyším poprvé. A o schopnosti vytvářet bílkoviny také. My jsme se učili, že to dovedou pouze nálevníci, žijící v bachoru přežvýkavců. Proto se přežvýkavci můžou přikrmovat močovinou. Která by králíka nebo koně zabila.
Ale třeba to králík vychytal tou cekotrofií. Za našich let se králíci nijak důkladně neprobírali. Bavili jsme se jenom o myxomatóze a králičí syfilidě. Ani mor u nás tenkrát ještě nebyl.
A zajímala by mě ta zvláštní oblast tlustého střeva.
Pokud vím, tak se každé tlusté střevo dělí na slepé, tračník (vzestupný, příčný, sestupný) esovitou kličku, konečník a řitní otvor.
A k trávení celulózy dochází právě v tom slepém střevě a vzestupném tračníku. Pokud jsou tyto úseky na to zařízené - viz ten králík, kůň, morče, prase. Masožravci nezvládnou. U člověka je to docela diskutabilní, protože naše slepé střevo nestojí za nic, ale tračník je docela zajímavý (má tenie a haustra, která u masožravců chybí).
Když čtu různé články třeba právě v Chovateli,je tam často i psáno,že to či ono ještě nebylo dopodrobna probádáno a třeba nákres toho tlustého střeva s označením kde se co asi tráví jsem zatím nikde neviděla,ale co není, může být.Člověk se stále něco učí a nachází něco nového.
Když čtu různé články třeba právě v Chovateli,je tam často i psáno,že to či ono ještě nebylo dopodrobna probádáno a třeba nákres toho tlustého střeva s označením kde se co asi tráví jsem zatím nikde neviděla,ale co není, může být.Člověk se stále něco učí a nachází něco nového.
Samozřejmě. Já se taky pořád učím.
Ale přemýšlím, proč by králík požíral měkké bobky kvůli bílkovinám. Vždyť kůň je na tom podobně (teda ohledně trávení celulózy líp, protože má právě nejen slepé střevo, ale i velký vzestupný tračník).
Trávení bílkovin přece začíná v žaludku (případně předžaludku) a končí v tenkém střevě u všech zvířat.
No ale když si je králík sám vyrobí ve slepém střevě,tak tam(moje teorie) je asi nevstřebá a musí projít opět do žaludku a tenkého střeva.Žádný podrobnější výklad proč a jak jsem nikde nečetla,takže jen moje teorie.
No ale když si je králík sám vyrobí ve slepém střevě,tak tam(moje teorie) je asi nevstřebá a musí projít opět do žaludku a tenkého střeva.Žádný podrobnější výklad proč a jak jsem nikde nečetla,takže jen moje teorie.
Ale proč by je neměl vstřebat? Na to je přece střevní sliznice zařízená. U všech zvířat. I lidí.
Však já je píšu taky. Přesněji řečeno, to nejsou moje teorie, ale informace , které jsem si odnesla ze školy + ty, co jsem vyčetla po ní. A co se mi potvrzuje při pitvách, když mám porovnání zažívacích aparátů u různých zvířat. Tak mi to do těch teorií zapadá.
Třeba Fyziologie hospodářských zvířat od Jelínek, Koudela.
