Hiporehabilitace

Mrkněte na mapku tady: https://hiporehabilitace-cr.com/provozovatele-hiporehabilitace/

Zkuste oslovit nejbližší střediska a i kdyby se pro Vás některé nehodilo, určitě budou vědět kam se obrátit dále.

Zkusili jste poptat Piaffu Vyškov ? Pracuji prevazne s dětmi ale třeba by vzali i dospělého.

Moc se neví, že je rozdíl mezi postiženými a tudíž i potřebnými vlastnostmi koně a okolí.

Kupříkladu spastik musí dostat skutečně licentovaného koně a odborný doprovod.

Na druhou stranu člověk postižený “chabou obrnou”, čili je jak hadr, může sednout na jakéhokoliv hodného koně, má-li k dispozici tři lidi (2x držič, 1x vodič koně).

Autisti jakéhokoliv “druhu” a lidé s podobnými vadami či nemocemi potřebují především kontakt s koněm, přes nějž plynou informace k lidem. Koně - a zejména opravdu dospělé klisny - s takovými lidmi dokážou komunikovat, lidé ne.

Já mám zkušenost s chlapečkem “jak hadr”, který se zasekl v půlroce věku. Takže, řekněme: chabá obrna, chvílemi epilepsie, nedospěl do věku nápodoby, neměl k ní ještě vývojově motiv.

Přijela mi kdysi na návštěvu rodina - 5 dospělých a tohle dítě, tříleté; umělo jen křičet, jinak nic.

Kočárek stál u boxu mé kobylky. Ta sklonila hlavu k dítěti - on zíral na ni. A probíhalo mezi nimi… NĚCO. Bohajeho, jak my brečeli!

No. Pak jsme zkusili posadit ho na ni a drželi jsme ho a kobylka opatrně vykročila. A ten chlapeček… bože, on se začal smát! Poprvé v životě!
To byl opravdu silný zážitek.

Po pár podobných “lekcích” jsme raději zajeli k Hronovciam za Karolem Hollým, který je mimo jiné guru hiorehabilitace. Přecejen jsem se bála, že ublížím.

Tam mi Karol vysvětlil, co a proč děláme dobře, dokonce nás použil jako vzor v právě probíhajícícm kurzu hiporetapeutů (tedy, lehký ten kurz není!)

Po čase si rodiče koupili fjordku, pečlivě vybranou (vhodné plemeno svým klidem a empatií+ poměrně nízký koník, což fakt není od věci). Ona od té doby nedělá nic jiného, než chalpečka vozí. A chlapeček - chodí. Opravdu. Ono je mu teď, nevím přesně - dvanáct? 
Zdravý nikdy nebude, ale - chodí a umí se smát.

Tak jsem si z toho vybrala jako radu sem tohle: 1/ Načtěte si, co se dá 2/ Podle potřeby postiženého se sami naučte dělat s koněm a jeho pacientem ty správné věci 3/ kupte si vlastního koně, který bude zkušený a klidný (klisnu pokud možno), zajistěte mu dobrou stáj (t.j. stáj, kde ji nepřekrmí, protože to se u fjordů podaří raz dva a můžete o něj přijít ) - prostě stáj, kde tomuto rozumějí.
Náklady na toho koně budou nižší, než na samotnou hipoterapii v potřebném rozsahu (Nejlíp co 2-3 dny). Pokud to bude čistý fjord a pokud ta stáj umí s fjordy zacházet = dají si říct, že fakt nemůže být celý den ani na pastvě, ani pořád zavřený v boxu atd.atd.) Prostě nejleůší je, když má majitel stáje možnost sestavit samostatné stádo z velmi dobře krmitelných koní (což je fjord extrémně) a podle toho je krmí odlišně od ostatních koní na vedlejších pastvinách/výbězích.

Oni koupili fjordku z jezdecké školy, byla už pěkně otrávená. Ale byla čistokrevná (fjordi mají uzavřenou plemennou knihu!). Ti rodiče sami nemají potřebu jezdit a tak,  ani zalosti či chuť. Takže to probíhá tak, že kobylka sveze chlapečka jak je potřeba a pak, když chlapečka sundají, odborně seklepe uzdečku a jde k výběhu stylem “já si své splnila, tak mě pusťte dovniř”. A je to.
 

No… mám kontakt na plemennou knihu fjordů, a sand znám i způsob, jak podobného koně najít. Kdyžtak pro autorku - pošlete osobní zprávu, třeba něco najdeme. Ale MUSÍ tam být to podhoubí znalostí a taky respekt k otmu koni… koně bývají po léčevné jízdě docela slušně unavení, i když vlastě jako by “nic nedělali” - je pro ně vyčerpávající ta nutná empatie.

Pozor - NEPLATÍ PRO SPASTIKY!! Tak je nezbytné se obrátit na odborné hipocentrum.
 

Musím dodat, že maminka chlapečka s ním dělala Dornovu metodu - takže svaly měl, jen je neuměl používat. A na koni ten důvod našel. Všichni víme, že kůň se pohybuje všemi směry, masíruje obratle (naše)… a v tom to asi je.

Pro zadavatelku: Jde-li o dospělého, musíte vědět, jaké má potřeby. Jestli je spastik (odborné centrum), nebo něco jiného - nepíšete co. POkud to druhé, neměl by být problém domluvit se v podstatě v jakékoli stáji v okolí na svezení postiženého na ruce s tím, že ho po stranách bude někdo držet. Ono se to velice liší podle postižení.
Stejně tak, pokud není spastik, můžete ukecat jakéhokoli majitele koně (hodného, nejlépe kobylky) za nějaký peníz.
Jo, dělá to zázraky, když se to povede.

Hodně štěstí!