Odpověď na příspěvek uživatele assil z 14.11.2025, 20:00:59
tak to teda nebylo. ono ten “zbytek” totiž. no třeba tyhle kačeny. to celé hejno bylo určeno na jatky. takže hypotetický zbytek by se porazil. žádný ale nebyl, pozdechalo všechno
nebo u macha ten rozmnožovací chov. to jsou rodiče, je to hejno, od kterého sbíráte násadová vejce. ten hypotetický “zbytek” by si nevydělal na provoz a když je hejno staré, tak se vyskladní na jatky. a z těch násadových vajec se vylíhne finální hybrid, kuře na výkrm. do dalšího chovu to nijak nezasahuje
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 14.11.2025, 20:11:56
Bodlinko jen se ptám a prosím nerýpu.
Jak to bylo kdysi třeba za komančů? Já si fakt nepamatují takové vybíjení chovu. Jako vím, že nám hodně tajily, ale fakt nikdy jsem nic neslyšela ani šuškandou o nějaké ptačí chřipce, o vybíjení chovu…..atd.
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 15.11.2025, 09:25:55
Tak já jsem pamětník. Při zvýšených uhynech antibiotika, rychle dokrmit a co nejdříve jatka. Dezinfekce jako dnes a vic nikdo neřešil. Ale takový stav byl spíš kuriozita, ne jako teď.
o komančích toho moc nevím, ale četla jsem třeba o hodně zajímavém případě, kdy došlo ke krmení nosnic mořeným osivem a ty slepice měly neuro příznaky - otravu rtutí
a ty vejce se normálně zbaštily, protože to by přece nešlo rozvracet důvěru v socialistické zřízení tím, že by se něco přiznalo a stahovalo z oběhu
jinak ptačí chřipka historicky, teda od doby, kdy se ví, že je to chřipka (předtím se těmhle věcem říkalo mor drůbeže a vlastně se nedá zpětně dohledat, jestli to byla chřipka, newcastle nebo třeba cholera)
no prostě od doby, co se dá laboratorně určit chřipka, to bylo vždycky tak, že se na slepice přenesl od divoce žijících zvířat jejich nízkopatogenní kmen, který ani u té drůbeže nedělal problémy, hejno bylo subklinicky nakažené a pak, protože chřipka mutuje, tenhle nízkopatogenní kmen kolující mezi domácí drůbeží občas zmutoval na vysocepatogenní (ten přechod je docela jednoduchý, je to jen záležitost tropismu toho viru). no tahle mutantní nově vzniklá HPAI způsobila devastující úhyny v tom daném chovu.
takže logické a funkční řešení bylo: preventivní laboratorní zkoušky k vyhledávání nízkopatogenních kmenů, rušení takových chovů a rychlá likvidace ohniska hpai aby se to nešířilo dál.
akorát že tohle posledních pár let už neplatí a nebavme se o komančích. bavíme se o roku 2020. to se objevila a celosvětově se rozšířila nová verze ptačí chřipky. je to v podstatě pandemický kmen, hpai postihující ptáky. jakože není to nízkopatogenní verze, která pak náhodou zmutuje někde na drůbežárně, je to hpai, kterou mají už ti divocí ptáci. drůbežárnu si nakazíte rovnou hpai. úplně jiná hra.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 15.11.2025, 09:44:45
Děkují za vysvětlení. Já jen si pamatuji prasečí mor a to opravdu jsem třeba na nádražích chodily přes piliny napouštěné dezinfekcí. To bylo kolem roku 1970.
Jak to bylo kdysi třeba za komančů? Já si fakt nepamatují takové vybíjení chovu. Jako vím, že nám hodně tajily, ale fakt nikdy jsem nic neslyšela ani šuškandou o nějaké ptačí chřipce, o vybíjení chovu…..atd.
Komanči to měli tenkrát set sakra jednoduchý.. Měli Bohouše Císaře!! A takovejch Bohoušů by sme dneska potřebovali aspoň osum 👍
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 15.11.2025, 09:44:45
Bodlinko děkuji za vysvětlení, taky jsem bádala nad tím, jak to bylo dřív. Máma pracovala jako administrativa na Xaverově - v tý koňský sekci u ředitele, nicméně nikdy se právě nestalo, že by tam došlo k nějakému takovému vybíjení, tak mi to bylo divný.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 02.12.2025, 17:57:36
Polsko je toho naprosto plný, jedou ve velkým i velkochovy a je kvůli nim teď problém nakoupit normálně vakcíny na líheň, protože se tam hromadě lidí rozsvítilo a uznali, že mít zvířata navakcinovaný je tak nějak lepší