Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 29.09.2025, 11:55:29
….no na STPR musel předměty vyhledat a jen oznacit bez přenesení…ale na speciálky používám jiné povely, takže to pochopil…no a Předmět, co jsem začala učit na stopy děláme doma a vy jste mně nevedla na to “ukaž”, což zase znal z označování lékořice bez přinášení v NW, takže také nakonec pochopil…no na zkoušce jsou ty speciálky hned po stopě, takže na stopě označí bez dotyku a po stopě na speciálkách nachází a přináší na povel “přines” a “hledej aport”…
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 29.09.2025, 07:19:07
Taky si myslím, že zkušenosti Stafordů jsou víceméně nepřenosný. Oni chválí a odměňujou ale jináč, tónem hlasu, gestem, postavením těla, uměj psí řeč.
Slovo “ fuuuj!” je nejoblíbenejší povel kamarádovi fenky Škumpy. Je to fenka z útulku, měla v sobě hodně děsů, byla úplně nesocializovaná, obtížný situace ji doslova paralyzovaly, byla schopná utéct nebo se někde hodiny skrývat. Jednou se mi chtěla zardousit slepici, namakala jsem za ní, stoupla si nad to klubko peří a chlupů, výhružně se naklonila ( jako že si slepici zabírám pro sebe😅) , zařvala hnusným vrčivým hlasem “ fuuj”. a přitiskla ji za krk na zem, abych slepici vyprostila. Škumpice sképku pustila, pak se na mě podívala jako když vidí zjevení, ocásek najednou nahoru rozvrtěla do vrtule, tlama rozesmátá a začala se se mnou šmajchlovat. Od tý doby se mě úplně přestala bát a stala se mnohem sebevědomější i na vycházkách, když bylo ňáký nebezpečí sama se přiřadila za mě a pozdějc i za páníka a teď je z ní relativně odvážná holka, hodně pomohli i moji psi.
Myslím, že pro ní bylo zlomový, že jsem se zachovala jako pes ( nebo spíš fena ke svýmu štěněti🤣) a ona konečně někomu rozuměla a cítila se paradoxně pod ochranou.
A dodnes výkřik fuuj používáme jako povel poslední záchrany, když se někdy vyděsí třeba ohňostroje, schová se ,člověk neví kam a byla by schopná sem třepat strachy celej den. To se pak s úlevnou radostí vyřítí “ konečne seš tady, to se mi ulevilo”.🤣 Když ji chce člověk rozveselit nebo vyzvat ke hře, tohle slovo vždycky bezpečně zabere.😅
..tak dneska se Kelišovi povedlo složit zkoušku ZZO3 podle NZŘ…i když body prabídné, pan rozhodčí Keliše pochválil pro jeho projev a šikovnost…a seznal, že zkouška je to těžká a že moc psů Kelišovo velikosti ji mít nebude a poté pravil, že se chce s Kelišem vyfotit…
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 13.10.2025, 17:50:23
..děkuju moc..no ladili no, bohužel to vyšlo takhle… naštěstí je to takový pracovitý pejsek….dneska už zase dělá dojem, že se válel nějakou dobu na kanapatku a že by se něco mohlo dít, kde se to bere v tak malým těle, je trochu mimo moje chápání….
Odpověď na příspěvek uživatele Plaka z 14.10.2025, 20:26:27
…děkuju moc…žebřík on chodí, ale já z něj mám hrůzu, protože už mi jednou propadunul mezi šprušlema…tak ho mám naučenýho, že vyleze pár šprušlí a zůstane stát..tím je učiněno žádost,téhle disciplíně…nechci zkoušku za každou cenu,….
Keliš je veeeeliká šikulka. 😍😍😍 Kluci chrtí na všechny překážky čučí tak, jako by chrty žraly🤣. Ale třeba maličke Ari bude dělat barvě čest a pokelišuje se.
Musela jsem se obětovat pro kolektiv, aby tam někdo byl.
Chtěla bych být nad věcí, ale nebude mi úplně jedno jestli neuděláme zkoušku pro desetiměsíční štěňata.😅
Neumíme aport a povel volno( to teda dvacet metrů neodběhne ). Aport tedy horečně nacvičujeme, doufám, že se do uzlu zavázaná utěrka dá považovat za předmět psovoda. 🙂 Cvičili jsme v kuchyni na restovaný játra a určitý pokrok tady byl, když jsem mu dneska hodila utěrkouvou kouli na zahradě a rozběhl se za ní jako vítr, ne to jeho ledabylý courání, tak mi úplně zaplesalo srdce. Jenže aportek těsně minul a hodil šipku do bazénku. ☹️
