Oves nebo ječmen

A ještě k senu. Kupoval jsem malé balíky od kamaráda. Skvělé seno z louky s květinkami z mnoha druhů trav a bylinek. Skvělé, pestrá směs, voňavé, že bych ho žral sám. Druhé seno, vnucované kamarádem, bylo z pole z 5 druhů setých trav a vůbec nic jiného, no vypadalo jako světle zelená sláma. Ale pěkného nebylo dost a musel jsem dobrat to ohavné seté jako sláma.

K tomu jen dodám,že tvrdá suchá tráva je  původní,přirozená strava králíků i to byste se dočetl ve zmiňovaném odkaze.Nebudete o moc starší než já a už v těchto dávných dobách bylo běžné sušit seno až v době prášení trav a to bylo dlouhé, tvrdé seno,proto,že je ho více a domácí zvířata ho měla raději.Pro králíky je i lepší,tvrdé seno dokáže často i napravovat jiné přešlapy v krmení.Takže nic nového.

Přesně tak. Co vůbec neberu je,když někdo suší králíkům tu drť ze sekačky.

já myslela tak do kompostu

Máma byla z chalupy, děda řemeslo + jen 4 ha, hospodařili. Vysvětlovala mi, že proto, že kráva tráví hrubou vlákninu (máma tento slovník neměla, byla r 1920), tak se seče až po Antonínu, kdy je to hlavně tvrdá skoro “sláma”, je toho pak hodně a dobytku to nevadí. Ale pro králíky je na sušení prý vhodnější luční tráva před květem s víc vitaminy a druhově pestrá. Tvrdila to i jediná knížka o králíkách od tuším Dvořáka a i tehdejší časopis Chovatel to tvrdil též. I předkové se někdy uměli mýlit jak čtu vás a i jak je moje zkušenost.

Jedna z vás tady je veterinářka, myslím ta, jak říká, že malé % úhynů nevadí a až když je procento úhynů větší je třeba hledat chyby. Ve včelařině jsou chovatelé, kteří nechávají (oni spíš neumějí udržet vč živá) uhynout co uhynout “chce” a prý zbytek je pak eňo ňěňo a říkají tomu šlechtění. Já se snažím úhyny nemít vůbec a až do letošní zimy se mi to dařilo. Možná je chyba stejnou filozofii chtít uplatnit i u králíků, co je vadné odpadne samo? To je řečnická otázka.

A ještě k senu. Za komančů jsem jeden rok nenasušil, zmoklo a shnilo mi to. Někdo mi poradil, abych si vyhlídnul ječmen zarostlý trávou, nakradl tu slámu a mám prý nasušeno. Opravdu to fungovalo a králíci žrali nejen tu trávu, ale i ječnou slámu a očividně s velkým nadšením. Dnes už ječná pole zarostlá trávou nejsou, možná by ale králíci nepohrdli trochou slámy i bez plevelné trávy.

Králíkům jsme taky dávali lístečkové lepší seno. Stejně tak koním.

Ale králíci byli dokrmovaní slámou. Tak proto to asi fungovalo.

Nejpodstatnější pro běžného chovatele králíků je poznatek, že hrubší seno ze starších různorodých porostů pícnin, sláma obilovin nebo větvičky ovocných stromů jsou nezbytným zdrojem vlákniny a zejména ligninu. Jejich použitím můžeme dosáhnout optimalizace krmné dávky a významně předcházet trávicím problémům zejména u mláďat, například při zkrmování krmných směsí nebo obilovin.

To je zkopírováno z článků MvDr Miloslava Martince Výživa a krmení králíků - je to věda ???,což považuji za nejlepší,ucelené články o krmení králíků. A koho to zajímá má možnost se dozvědět vše,co je potřeba.

Lignin je třeba nepodcenit. Sice mi bylo celý život divné, že když králíci hlodali králíkárnu a předkové tvrdili, že si brousí zuby, že jsem jakživ neviděl v podestýce piliny, nebo spíš třísky. Ptal jsem se, logika mi říkala už jako klukovi, že to asi žerou. Předkové tvrdili, že ne, že je to nesmysl. Není. Taky proto někdy z větviček nezbyde nic a klacíky do centimetru dokážou sežrat úplně. Nemusí se jen čekat na prořezávky z jara a v létě. Králíci nadšeně žerou a silnější ohlodávají celou zimu smrkové a ještě snad raději borové větvičky. Jen větvičky tisu se jim nesmějí dát. To jsem nevyzkoušel ale vyčetl. A taky vrbu nesmí dostat kojící samice, zastavuje laktaci.

Vám tady bude asi moje sdělní připadat hloupé. Ale třeba je někdo jako jsem byl já, že jsem dlouho nevěděl, že králíci dřevo žerou a ne jen ohlodávají. V mě známé odborné literatuře jsem na to nikdy nenarazil. Mám za to, že protože odborníci některé věci považují za tak jasné a známé, že se o nich nezmiňují a od toho jsou především tato fora. Přiznám totiž, že mi předci neřekli (nebo já nepochopil a tudíž nezapamatoval), že je k pěknému jemnému senu potřeba přidat něco hrubého a sláma je určitě nejdostupnější.

Přidám příběh, chtěl jsem už posledně, ale pak jsem ho smazal, že tu budu za debila. Ale risknu to, je to k pobavení i náhled do mojí duše a vychování. A názory jsem málo změnil ať je u vesla kdo chce.

Když jsem tenkrát štípnul ty balíky slámy, bylo mi to velmi hloupé i když si mě nikdo nevšímal a dělal to tak každý, sláma neměla žádnou cenu a někdy jí drtili a rozfoukávali po poli, byl jí nadbytek.

Protože jsem přece slušně vychovaný mladý muž, bylo mi asi ještě ne 25 let a krást se nemá, moje rodina do toho podniku nevložila pole ani žádný majetek, tak jsem navštívil předsedu JZD, kterému to pole patřilo. Chtěl jsem koupit třeba metrák nebo dva slámy. Chvíli mlčel a zkoumavě si mě prohlížel. Pak sdělil, že mi SLÁMU neumí prodat. U Chocholouška mu to nebrali a tarasnici taky neměl. (asi si myslel, že jsem provokatér, nevěřil, že by mohl být někdo tak poctivý, teda blbý)

Ano tak se za soudruhů žilo, kdo potřeboval slámu tak si jí prostě nabral kolik chtěl (nejen slámu). Nějak jsem za celý život nezbohatnul, kdo ví proč?

Tak já toho hodně věděla od dědy se kterým jsem krmila zvířectvo.Hlavně tedy to chlupaté,drůbež mě moc neříkala,ale měli jsme krávu,býky,kozy,ovce,prase,králíky.Slámu jsme měli na poli,pšenici,ječmen,jen oves jsme kupovali ve statku.Od nějakých 6-7 let jsem se o krmení králíků starala sama,tak jsem si toho řadu vyzkoušela. 

Pro březí a kojící je vhodný,ale opět ne samotný,ale ve směsi s ovsem,který podporuje tvorbu mléka,je lépe stravitelný a obsahuje více vlákniny.Na výkrm ano.