Problémové chování

….ragdoll bohužel velmi špatně snáší samotu….zainvestovat do druhé kočky…rady, které tady padly jsou od skutečně zkušených letitých kočkarů….lépe vám nikdo neporadí….

..to opravdu nevím, nežijí s vaší kočkou, můžeme se jenom tady dohadovat a předávat své zkušenosti ze života se svými kočkami….mám ragdolly naprosto klidné, pohodové, nic neničící a zachráněnou jakoperšanku, která opravdu řádí, pokud ji každý večer nepustím po domě (bydlím v bytovce), pak je spokojená a neotravuje, kočky, psa ani mně, respective lehne si ke mně, hladí mně tlapkou a vrni anebo spí…ale musí pravidelně alespoň několik hodin sedět na společné chodbě domu a pozorovat cvrkot…

Zajistěte si alespoň ty kabely je to drobná investice která Vám ušetří peníze a především zajistí bezpečí kočky. Já mám kabely zabezpečené ačkoliv to nepotřebují ale člověk pri pořízení nevěděl co čekat. Také mám zabezpečená okna a indukci…

..prostě pořádně to zvíře a nedá se naprogramovat…možná poptat se po povaze krycích kocoura a odchovu co jsou po něm….no tak zle bych to neviděla, i  když samozřejmě je třeba pečlivě vybírat nového majitele….ale ona samota je také svým způsobem týrání a ragdollove jsou opravdu hodně citlivé a vnímavé kočky.. 

A co když je to dáno temperamentem. Za mě nejsou vyčerpany všechny možnosti řešení . Předám kočku dál ať je to problém někoho jiného. Nemám to ráda když si někdo pořídí zvíře nese za něj zodpovědnost a ne pak nabízet zvíře na bazosi z rodinných důvodu alergii či chovatele z důvodu nevhodnosti do chovu. 

Podle mého pomůže zabezpečení kabelu, rozšíření horizontálního prostoru a použití feliwaye.

Máme jenom nalezence,ale paní píše,že byla kočička dva roky s jinou kočkou a zlobila stejně. Nením,jestli jsem to nepřehlédla,ale s tou druhou kočičkou se stalo co.Pokud to už byla nějaká starší kočička,tak ani o hru s mladou nemusela stát a nehrárala si s ní.Vidím to doma,starý kocouři už raději leží a o nějaké honění s mlaďasy nestojí.

Anonym:

Ano, těchto rad si vážím, jen mě zajímalo, jak to, že kočička měla tyto problémy i přes to, že žila s kočičí kamarádkou, měla obrovský prostor, spoustu hraček a brali jsme ji i ven. Tohle byla převážně má otázka. Co ji ještě mohlo chybět?

Myslím, že jí chybí lov a svobodný kočičí život.

Když jsme měly “ obyčejné”kočky, vyžily se venku, domů chodily spát, jíst, mazlit se a odpočívat, pak jsme měli čistokrevné kocoury, mainského a sibiřského, ti byli doma a až tehdy jsem poznala, jací mohou být kočky ničitelé a jak složité je zabavit je doma.

Ted máme klidnou, laskavou, britku Lilinku, pěčlivě a dlouho jsem si ji vybírala, byla nejmazlivější a nejňoumoviťější koťě z vrhu. Je domácí, ale může chodit i ven, moc to ani nevyužívá. Obejde zahradu, v jejích rozích má škrabací bezinky  (tady bydlím já;)), odskočí si pod smrk, okouše nějakou trávu a pak dlouze číhá u zdi stáje na myši a ty pak nosí živé psům ( pomóc😅). Teď v zimě ven ani nejde. Víceméně se můžu splehnout, že se jí nic nestane a neudělá ani žádnou větší škodu, protože chodí na zahradu jen s námi.

Myslím, že pro kočku je být jen doma mnohem nepřirozenější než pro psa, jenže co s tím..

Jestli můžu poradit, udělejte hlavně tu polici s výhledem z okna, tím se kočce otevře nový svět, může tam pozorovat a “ číhat”, nám to tehdy moc pomohlo.

Ale dvouletá kočka si už taky nepotřebuje tolik hrát…, hra je tady náhradní činnost. Ona by se tak určitě zbavovala přebytečné energie, ale v malém bytě.., bála bych se, aby parťáka moc nemordovala.., bude to asi střela..

Koho k ní vybrat? 

Vážně máte kočku?

Dva kocoury. V garsonce. Proto vím, o čem píšu. Současný mladší je likvidační četa. Ale s tím jsem počítala. A vím, že se časem uklidní. Jako ti všichni předchozí.

…na takovéto kočce by se vůbec nemělo chovat…

Nejsem kočkoodborník, mám jen půlku venkovního kocoura, ale co fakt zkusit tu Kláru Nevečeřalovou? Známá to tak udělala - měla problém mezi dvěma kočkama a byla spokojená. Ona přijde, uvidí tu situaci a může vidět, poznat, odhadnout v čem tkví problém. Když to vezmu podle čoklidů - vždy je dobře, když to někdo vidí naživo, radit na dálku bývá naprt, když to není nějaká banalita. Já teď nevím, jak velký ten byt máte, jaký tam máte prostor na řádění ve dvou - padlo tady, že ta druhá kočenka možná už na ty hrátky tolik nebyla, tak jí to zkusit suplovat? Moje půlka kocoura miluje, když mě může honit po zahradě a přepadat mě a já když už toho pištim a volám “Pomoooc honí mě kocour!” 😀 Hovadina, já vím, ale prostě třebas by takovýchle nějaký hraní, taky bylo nápomocný, aby se vyřádila? Soudě, podle toho, co jsem nakoukala v pořadu o kočkách, tak asi ta kočka bude s něčím nespokojená? Nevyřáděná? Jen tak přemýšlím nahlas.

Anonym:

Ne, nepsala, nerada na to vzpomínám, ještě teď to bolí…. Kočičku jsem si koupila od (nejde mi přes pusu říct to slušně, ale co mi zbývá)… paní, měla už cca 4 roky. Nevím to jistě, jelikož měla 2 očkovací průkazy a v nich jiné data narození. Časem jsem zjišťovala, že měla na několikrát zlomený ocásek, uštíply zub, maso ani neznala a hlavně se hodně bála. Člověk ji chtěl pohladit a ona se bobek přikrčila k zemi a sklopila uši. No, jak je již zřejmé, nebyla kastrovaná. Já se kastrace bála, jelikož při ní zemřela kočička od mé sestry. Když měla 9 let, veterinář mě přemluvil ke kastraci se slovy, že kastroval i starší kočky, že to je bezpečné, co by se tak mohlo stát. No co asi…. Po třetí injekci v narkóze přestala dýchat. Nechci tady být sprostá, ale teď jich mám na jazyku spousty. Byla to největší chyba v mém životě, ale čas už nevrátím. 

Na zbytek komentářů vám odepíši později.

No a tady je vlastně spousta odpovědí. Psala jste, že její maminka byla klidná….no, zřejmě jako kotě ne a snažili se to z ní dostat násilím. Malá je možná její kopie, aniž byste to tušila. Velkou chybou bylo odchovat na ni koťata. Ale plakat nad rozlitým mlékem ničemu nepomůže. Některé kočky jsou prostě velmi temperamentní a život v uzavřeném bytě jim neposkytne dost zábavy a tak se ventilují po svém. Zpravidla to je ničení nebo tristní hygienické návyky. Nebo kombinace obojího. 

Opravdu zařiďte ty police. Ať má co nejvíce funkčního prostoru. Ideálně s výhledem ven (horní roh okna …), aby se aspoň chvíli mohla zabavit pozorováním venkovního ruchu. 

Jsou granule, pamlsky a výživové doplňky, které pomáhají snižovat stres…zkuste trochu postudovat. Pak feliway….já s ním měla super zkušenosti, někomu ale vůbec nezabere…. nevyzkoušíte = nezjistíte. 

Pravidelné intenzivní hraní asi nemusím vůbec zmiňovat. A ještě bych zařadila schovávání pamlsků/masa….na různé police, do krabice plné ručiček od toaleťáku, zkuste pohledat návod na výrobu jednoduchých hlavolamů…obvykle většinu věcí máte doma, takže ani finanční zátěž to není. Kocoury jsem rozbila obyčejnou siluetou ještěrky z kartonu, kterou jsem nalepila na zeď těsně mimo jejich dosah a vydrželi o tom přemýšlet celý večer 🤣

Různými hlavolamy unavte hlavu, protože tělo bude mít energie vždycky nekonečno, pokud je to kočička opravdu temperamentní. Ta je ideální adept na neomezené procházky do venkovní voliéry, ale ne vždy ta možnost je (jako teď u vás). 

PS- syn je alergik a máme tři kocoury a v neděli přivítáme druhého psa do rodiny. Teď už ani prášky nebere (což se s nováčkem může na čas změnit, ale pomocí režimových opatření se drtivá většina alergií dá dobře kočírovat).

co fakt zkusit tu Kláru Nevečeřalovou

Proto jsem ji radila. Pár dílů s ní jsem viděla a přijde mi, že opravdu dokáže kvalifikovaně poradit.

A nespokojená a nevyřáděná je ta kočka určitě.