Sice s ročním zpožděním, ale přece. Po náročném vyjednávání a mnoha kompromisech dnes do Brna dorazil nový samec tygra sumaterského. Nejedná se sice o velmi mladý pár přímo z Asie, jak měla zahrada dlouhodobě v plánu pro důležité osvěžení krve zvířat v evropských chovech, ale i sedmiletý tygr z Německa je úspěch.
Ve Zlíně přišli tento rok už o druhou slonici. Jednalo se o chovnou Kali, matku mladého samce, který ve Zlíně osiřel. Ulomila si kel, rána se zanítila, byla uspána, zákrok dopadl dobře, ale už se neprobrala z narkózy.
Předchozí slonice uhynula po pokusu o páření velkým samcem. Výběh není rovný, je tam prudký příkop a sloni se pářili na nepřirozeném svahu, což slonici zlomilo vaz.
Zlín by měl zvýšeně zapřemýšlet, jak výběhy i zázemí koncipovat tak, aby si v nich zvířata nelámala ani kly, ani vazy.
V Lešné tak zůstává jedna nechovná samice, sloní býk a mládě.
Jiří Trávníček je v čele Zoologické a botanické zahrady města Plzně již 30 let. Možná si vzpomeneme na pražskou “kauzu Bobek”, kdy Bobkovi bylo mj. vytýkáno, že byl ve funkci “celých 16 let” (rozuměj příliš dlouho). I v kontextu těchto vyjádření pan plzeňský ředitel se svými 30 lety ve funkci působí nutně jako dinosaurus. Plzeňská dvouzahrada by osvěžení a přilití nové krve nutně potřebovala.
Trávníček zbytky své seniorské energie soustředí především na nesmyslný projekt Sloni na mži a zbývající areál zahrady mezitím výrazně stagnuje.
Ale i za současného vedení se tu a tam povede něco málo renovovat. Nejnověji prošel úpravou malý kousek v dolní části zahrady. Zoo Plzeň tento týden otevřela nový domek pro ptáky kiwi, lelkouny, kagu aj., a druhý domek s voliérkou pro chladnomilné papoušky nestor kea.
Zajímavé spíš je, že Zoo Brno přepnula svou prezentaci zvířat směrem do “anonymna”. Jednotlivé zahrady mají různý přístup k mediální publikaci sebe sama. A jsou zahrady, kde má každé “výraznější” zvíře veřejné jméno, i takové, kde je publikace jména nežádoucí. Viz. Praha za Bobka - Bobkova prezentace gorilí samice Duni, jakožto “dcera slavné Moji” je legendární kýč na hranici demence (nebo prostituce?). A pak jsou zahrady, kde jméno zvířete zná jen jeho ošetřovatel, případně zoolog a zvěrolékař.
Zoo Brno přivezla dvě “pohádkově slavné” lední medvědice, Annu a Elsu. Náležitě je prezentovala a návštěvnost upadlé zahrady začala strmě stoupat. Bum ho! Obě medvědice se mají z rozhodnutí celoevropského koordinátora chovu ledních medvědů z Brna stěhovat pryč. Brňané tak najednou přijdou o své princezny. Tragédie národního rozsahu. Ihned po tomto koordinátorském plánu přestala zahrada v Brně jména používat a každé nově příchozí “výrazné” zvíře bylo už prezentováno jen jako zvíře. Viz. dvě nové lední medvědice z Dánska. Už jsou bez oficiálních jmen. Konzumní veřejnost se jména nedozví. Fanoušci si je mohou dohledat v různých archivech, případně na stránkách původní zahrady nebo v diskusích s původními chovateli aj.
Kdo má lední medvědy-ice rád, měl by spěchat do Brna. Nikde jinde jich neuvidí pět - a tento počet nebude trvat dlouho.
Totéž (jména) platí o novém tygru sumaterském z Německa. Jméno má. Jeho původní zahrada ho nijak netajila. Ale v Brně je to prostě jen “tygří samec”.
Milé je, že zahrada neukončila jednání o dovozu tygrů přímo z Indonésie a dovoz tygří samice je prý téměř na spadnutí. Tak teď to hlavně nezakřiknout, aby slečna No Name skutečně dorazila a sumatránci mohli být v Brně spárováni.
Ze Zoo Karlsruhe právě vyrazil důležitý transport. Jeho součástí je mladý samec medvěda ledního. Transport míří do Zoo Brno. Zoo Brno plánuje příjezd ještě jednoho nedospělého samce, který by měl vytvořit mládeneckou dvojici s dnes převezeným samcem. Krátkou chvíli by tedy mělo být v Brně sedm ledních medvědů. Doufejme, že dnešní transport proběhne bez komplikací.
Aby transportů nebylo málo, včera Zoo Praha přestěhovala tři ze svých 4 orangutanů sumaterských do menší ze dvou hlavních expozic v pavilonu Rezervace Dja. V jejich původním pavilonu Indonéská džungle bude zahájena přestavba expozice, má trvat zhruba dva roky. Bude zahrnovat vypuštění a zasypání nevhodných a nebezpečných vodních příkopů, které tvořily jedinou bariéru mezi zvířaty a lidmi. Příkopy byly pro lidoopy smrtelnou pastí a nesmyslně zmenšovaly už tak tragicky malý prostor expozice. Od lidí má orangutany v džungli za dva roky oddělovat sklo.
V džungli zatím zůstává stará samice Mawar, jejíž syn se v příkopu před časem utopil. Její osud zatím Praha nekomentuje. Je možné, že bude v zázemí Centra Méfou, kde jsou potřebné prostory. Před povodní 2002 v zázemí dolního pavilonu goril pobýval např. kříženec or. sumaterského x bornejského Ferda, který po povodni dožil v Ústí nad Labem. Je ale možné, že Mawar zůstane v horní části zahrady, její transport do jiné zahrady je spíš nepravděpodobný. Až se v Dja rozkoukají, bude samice Diri s mládětem a jeho otcem k vidění v levé části pavilonu. Kočkodani Brazzovi z dané expozice jsou v zázemí a štětkouni odjeli již před časem právě do Ústí.