hmn: to je pravda, tahání pastevecké holčičky občas boj je…😀😎
My to už naštěstí máme za sebou (ale tak do 2-2,5 let to byl děs)…teda neříkám, že si madam nezatáhne, ale je to spíš ve stylu “tý brďo, podezřelá osoba, dělej, jdeme je sledovat” takže nastane diskuze o tom, že já nikoho sledovat nebudu…potom stojíme a na sebe významně, urputně, někdy nasupeně hledíme…pak si teda Gina vzpomene, že panička ač nedůslednej, rozmazlovací, diskutovací měkoň, je v tomhle neústupná a dá si říct…ale když si vzpomenu na její dloooouhou pubertu, tak se mi z toho ještě dneska dělá mdlo…
Nej sranda je, že jsem Ginu naučila, že pokud zatáhne, tak jde automaticky ke mně, k noze a bohužel jsem jí naučila se k noze přiřazovat tak, že mě obejde (nevim, asi mi v tu chvíli vypadnul mozek, všechny psy jsem měla naučený na obraty u nohy)…super…takže si vysvětlíme, že teda nikoho sledovat nebudeme, ale madam má ocas nahoru a snaží se o sledovačku, alespoň na délku vodítka a zatáhne "jejda, já jsem zatáhla, takže honem (to honem je teda v jejím podání došourání se) k noze….no a takhle to udělá několikrát, než ztratí o sledování zájem. Což teoreticky vypadá jako super počin, v praxi to je trochu složitější, protože mám na vodítku ještě druhého psa, takže při každé její vracečce udělám šary-vary taneček, aby nebyli psi zamotaní. Už jsem si kolikrát říkala, že jí to musím odnaučit, resp. přeučit na obrat u nohy, ale jak to mám nacvičený, tak se na to nesoustředím a automaticky dělám tanyny….problém to je, když jde někdo se mnou…to je potom motanice a každou chvíli psy rozmotávám.
Hele tahání už za sebou máme, ale teď si na tebe vždycky vzpomenu, protože ta potvora začala bejt lehací…tady si chci čuchat a nikam nejdu a támhle nejdu…zalehne a konečná…to je potom zkouška mojí trpělivosti…takže přemlouvám, pak jdu k ní, že jí teda drapnu za postroj a na ty nohy jí postavím a ta sviňucha se převalí na záda a prej se předveď ty Copeerfielde….tak tajně doufám, že jí to třeba přejde…😴