Kotě celý den samo doma

Ono ani u těch sourozenců to není stoprocentní, macecha měla dva z jednoho vrhu a každý povahově úplně odlišný, jeden plašan, submisivní, chovací, druhý velitel a organizátor, drzý, sebevědomý a nepříliš kontaktní (ta nekontaktnost zřejmě nakonec byla díky chronickým problémům po úrazu z mládí, ale to není jisté…). A většinou hry začínaly tím, že ten sebevědomý šel nahánět toho submisivnějšího, dokud se submisivnější neohradil nebo nezasáhla vyšší moc… Ke stáru se byli schopní i dorvat.

Fikovnice není spíše problémem ten rozestup. Já mám dva kluky, mladšího jsem si donesla 10 měsíců po Iginovi a umějí si hrát (jednou honí mladší staršího, jindy starší běží za malým - i když většinou je iniciátorem malý). Je pravda, že se sem tam také poperou, až lítají chlupy - ale to je tak jednou za měsíc/dva. Jediné, co mě u kluků trochu mrzí, že nespí spolu - maximálně se mnou v posteli, ale každý na druhé straně. 

Hele holky, když to tak čtu, tak dnad lepší kombinace, resp. víc na jistotu je kočka a pes.

Osobně mě to utvrdilo v tom, že pokud si pořídím kočku, tak jedináčka… moje zvěř má lidskou společnost 24/7 mimo dobu, kdy jedem nakoupit, max 1,5.

Já bych i řekla, že většinou, pokud dvě kočky, tak stejného pohlaví. Kočky i kocouři si hrají většinou jinak.

Až a jestli budu někdy pořizovat další kočeny, jelikož si bez kočky už úplně neumím život představit, tak půjdu do dvou kotěcích holek, nebo naopak kluků.

Nemám to jen ze svého pozorování (kočka byla s předchozí spolubydlící kočkou v pohodě a taky mnohem lépe snesla druhou kočku kamarádky, u které byla občas na hlídání, než našeho kocoura) ale i z okolí lidí, kteří mají kočky dvě. Právě ve většině případů je pár kočka x kocour problematický, jelikož kocouři si hrají stylem wrestling a ty kočky to mnohdy nezvládají a je z toho syčení, vztekání a rvačky. Naopak dva kocouři si takto spolu hrají v pohodě a ani jedna strana nemá újmu. 

Asi bych řekla, že dospělá kočka bude mnohem raději sama, než s druhou kočkou, která ji šikanuje nebo obtěžuje.

Podle mého nejlepší kombinace jsou dva kastrovací kluci. A ze své zkušenosti mohu potvrdit, že většinou, kde jsou kastráti tak dva způsobí méně problémů než dvě kastrované kočky. Navíc podle mého kocouři jsou mazlivější. 

Asi bych řekla, že dospělá kočka bude mnohem raději sama

Ono je to kus od kusu. Já neplánovaně k 15letému kocourovi pořídila kotě - a dobrý. Řekla bych, že starší i omládl.

Z původního mladého je už šestiletý a k němu už plánovaně kotě z útulku. A taky dobrý.

Ale jasně, není to statistika.

Máme doma momentálně 5 kastrovaných kocourů.Nejstaršímu je asi 12 -13 ,nejmladšímu asi 1,5 roku.Přicházeli k nám postupně,ale časem si spolu vytvořili společenství. Vychází spolu dobře,ani se nijak neperou a v zimě se dokáží narovnat i do jedné krabice.

Určitě je to vždy velmi individuální dle povah daných koček. Mám mezi kamarády a známými dost lidí, kteří žijí s kočkami a co pozoruji i třeba z jejich vyprávění, tak většinou je u opačných pohlaví buď problém, nebo se tolerují, ale spíš ignorují a do kontaktu moc nejdou.
V jednom případě byl relativně fungující pár kočka x kocour (kastráti), ale kamarádka si vzala třetího kocourka, kterého se někdo zbavoval a teď oba její kocouři šikanují tu kočku. Stále přemýšlí, jestli toho nového dát pryč, ale zase nechce…no je to těžké.

Osobně si myslím, že kdyby naše Lyarra žila s kočkou (nebo sama 😀) a Willy zase s kocourem, byli by takhle mnohem spokojenější. Naše kočka je prostě potvora tak nějak všeobecně. Na lidi velmi milá a hodně mazlivá (i cizí), ale zvířata jsou jiná kapitola. Občas si schválně sedne do dveří a fackuje kocoura i psa, kteří chtějí projít. Když pošlu psa na místo, tak nejde, pokud mu v cestě sedí Lyarra…couvá a zoufale na mě kouká ať ten problém vyřeším 😀…

ono to strašlivě záleží na individualitách a ty mají mnohem větší vliv než pohlaví nebo věk.

Fíkovnice:

Jani, zdravím po čase. Ony jsou kočky, co mám vypozorováno, fakt raději s lidmi. Ale ani to nemusí být pravidlo. Kdybys někdy šla do Mainky, tak Ti můžu něco trochu poradit.

Ahojky…

No já právě kdybych do kočky šla, tak jedině mainku, protože tyhle kočeny, resp. kastrovaný kocoury znám… švagrová měla dva a dcera jednoho.

Přijde mi… i když povaha a temperament může být individuální i v rámci plemene.   .. že tohle je z kočičího světa to pravé ořechové…

 Stejně tak jako je pro mě nej kočkopes chrt nebo pastevec, tak mainka z té psí povahy taky drobet něco má. Takže taky takovej kočkopes.

A pak ještě další věc… můj syn na kočky není, ale mainka by mu nevadila.

Ale to je hudba daleké budoucnosti a co já vim co bude za 7-10let.

Ještě taky jak chrti jsou spíš kočky, tak naši ragdollové a devon Rex zas spíš psi. Opravdu záleží  kus od kusu,  ikdyž  plemeno často hodně napoví.

Mladí měli Burmilly, kvůli mírné povaze. Napřed kocoura, ze smlouvy kastrovali a za dva roky ze stejný chovky kočku. Taky kastrovali. Vycházeli spolu moc pěkně.

Jak spolu ragdollové s devonkem vycházejí?

Naše ragdollka je echt potvora a ředitelka 😀…trochu mě to mrzí, ale tak s její povahou nic neudělám. Kvůli tomu už přítel do budoucna ragdolla nechce.

měla jsem kdysi kříženku mainky a byla to taková ta, no, jak se říká, typická kočka, pohladit jen někdy když chci. taková namyšlená.

teď mám 4x drůbežárna a jednou parkoviště před líhní a nemůžu mít víc koček, protože na to bych potřebovala letiště, aby se to tam všechno vešlo. protože vítaci, jakože jedu autem k domu a kočky se sbíhají, všimli si i sousedi a mazlící jsou všichni. rozdíl je max v tom, jestli ovlažují svojí přítomností i okolí (Jonáš jo) nebo jestli jsou tajní (většina lidí netuší že mám taky mourovatýho). Mezi sebou nemívají spory, v podstatě nejhorší “konflikty” vznikají mezi nejmladšími kocoury když jeden chce hrát a druhý ne, nebo ne tak intenzivně. Ale do postele se nakýblují klidně na jednu hromadu a navzájem si olizují hlavy.